Některé filmy sice zdánlivě končí šťastně, ve skutečnosti se ale pod optimistickou slupkou často skrývá tragédie. V dnešním žebříčku se mrkneme na sedm snímků, jejichž rozuzlení diváka dost možná znepokojí, pokud o něm začne hlouběji přemýšlet.
Eggsymu a Merlinovi se ve špionském akčním filmu Matthewa Vaughna nakonec podaří zastavit šíleného padoucha Valentina, hlavní hrdina se dá dohromady se švédskou princeznou a vysvobodí svou rodinu ze spárů násilnického otčíma. Na první pohled docela klasický happy end, nemyslíte?
Ani náhodou. Než Valentine zemřel, podařilo se mu na několik dlouhých minut za pomoci infikovaných SIM karet proměnit miliardy nevinných lidí ve vraždící cvoky. Viděli jsme, jak řidič autobusu uprostřed Londýna přejíždí davy lidí, jak se turisté mlátí na plážích a matka se snaží sekáčkem dostat přes dveře ke svému dítěti.
Kolik podobně drastických scén se asi odehrávalo po celém světě a kolik lidí, zejména slabších či mladších, oněch pár krvavých minut nepřežilo? A jaká traumata zanechá řádění v těch, kteří ho nedobrovolně páchali?
Marty zachrání vztah svých rodičů a využije úderu blesku do radniční věže, aby se mohl vrátit do budoucnosti. Poté zjistí, že se mu nejen podařilo zachránit doktora Browna, ale i vylepšit vlastní život – tyranský Biff mu nyní umývá auto a táta s mámou už nežijí v poměrně dysfunkčním manželství.
Při vší té radosti ale Martymu nedojde, že tyto vylepšené verze rodičů už vlastně vůbec nezná. Můžeme oprávněně předpokládat, že mají jeho nejbližší vlivem změny minulosti odlišnou povahu, zcela jiný životní příběh a tím pádem i úplně nové vzpomínky, které však sám Marty nesdílí.
Dům Carla Fredricksena nakonec skutečně přistane u vodopádů v Jižní Americe, přesně jak to hrdina kdysi slíbil své životní lásce Ellie. Starý muž sám zase objeví ve skautíkovi Russelovi syna, kterého nikdy neměl. To je o to šťastnější konec, že sám kluk rodičovskou figuru bolestně postrádá.
Jenže jak dlouho oběma spokojenost vydrží? Carl vůbec není nejmladší – ze stop roztroušených ve filmu vyčteme, že už má nejspíš přes osmdesát – a právě prodělal psychicky i fyzicky náročnou výpravu do divočiny. Pokud přijde Russel o dalšího otce, asi ho to neovlivní příliš pozitivně.
Po letech života ve lži Truman konečně zjistí, že je součástí obřího televizního pořadu. Rozhodne se uprchnout, překoná všechny nástrahy traumatizující cesty, dopluje až na konec světa a vystoupí na oblohu, aby se naposledy rozloučil s diváky a vykročil do skutečného světa. Skvělé, nebo ne?
Potíž tkví v tom, že Truman všetečným kamerám stejně nemá šanci uniknout. Vždyť je nejslavnější hvězdou své doby! Vůbec nehrozí, že by mu někdy veřejnost dala pokoj a přestala se starat o detaily jeho osobního života. Navíc je otázkou, nakolik se Trumanovi vůbec podaří do reality tam venku úspěšně začlenit.
Romantická komedie s Adamem Sandlerem se točila okolo mladé Lucy, která každé ráno zapomene všechny události předchozího dne a pamatuje si tedy trvale jen svůj život před autonehodou, která celou tu patálii způsobila. Přesto Lucy nakonec najde svou lásku Henryho a pár má dokonce později děti.
Jak ale upozornil nejeden z diváků, probudit se třeba v pokročilém stupni těhotenství bez jakékoli představy, jak se to celé semlelo, asi nebude úplně nejpříjemnější zážitek. Zvlášť, když celá rodina žije na lodi… a přesunula se ze slunné Havaje do chladné Aljašky.
Jak by mohly animované příšerky skončit špatně? Vždyť jejich hrdinové objevili, že děti produkují více energie, když se smějí, než když jsou vyděšené. Vyřešili tak dokonce stávající krizi!
Někteří fanoušci se ale bojí, že mnohé příšerky přijdou vlivem jednoduššího získávání energie o práci, neboť už pro pokrytí spotřeby nebude potřeba tolika zaměstnanců. Zářnou budoucnost nevěstí ani Univerzitě pro příšerky, která se buďto bude muset výrazně přeorientovat směrem k novým osnovám, nebo zanikne.
Server Cracked dokonce píše, že je rozesmívání dětí nekvalifikovaným zaměstnáním, protože k němu obvykle stačí táhlé uprdnutí.
V tomto konkrétním případě bychom ale možná našli i způsob, jak konec filmu obhájit: možná smích častým využíváním ztrácí efektivitu podobně jako strach a metody zisku energie bude nejvýhodnější průběžně střídat. To je ale asi jediný scénář, kdy budou moci absolventi Univerzity pro příšerky využít svůj diplom i jinak, než namísto toaletního papíru.
Doktorka Ryan Stone sice nakonec přežila všechna vesmírná nebezpečí a dokázala se vrátit zpět na Zemi, my všichni ostatní jsme ale ve světě Gravitace až po uši v problémech. Bez satelitů přestane fungovat GPS, internet i televize dostane velice těžkou ránu a vědci a armády najednou zčásti oslepnou.
Všechno to smetí navíc může na orbitě kroužit ještě hodně, hodně dlouho (záleží, jak je vysoko) – a během té doby pochopitelně nebudeme schopní ztracené satelity nahradit a vrátit tak náš svět do původního stavu. Docela nehezké vyhlídky pro filmové weby a jejich čtenáře, že?
