Čtvrtá epizoda Star Wars 88 % vznikla kdysi v sedmdesátých letech, zatímco snímek Rogue One 78 % dorazil do kin až v roce 2016. Příběhově na sebe přitom oba filmy bezprostředně navazují. Jak dosáhnout toho, aby divákovi připadlo, že se vrací do stejného časového období? Režisér Gareth Edwards přišel s chytrým trikem.
Řekl totiž hercům, aby si nechali narůst přesně takové kníry, které se nosily v sedmdesátých letech. Díky tomu vypadali třeba povstalečtí piloti velice podobně jako ti z originální trilogie.
Inspirací ale tvůrcům byly i prequely. Ukázal se například tank s koly, jímž vojáci impéria převáželi své vězně. Ten zcela zjevně designově vychází z modelu, používaného armádou Galaktické republiky během klonových válek.
Režisér Gareth Edwards také nevědomky pojmenoval tropickou planetu Scarif, na níž se odehrává finále celého snímku. Stalo se to během přestávky na kávu, kdy mu obsluha psala jméno na kelímek. Když dostal zamyšlený tvůrce otázku, jak se jmenuje, odpověděl: „It’s Gareth.“
Star Wars: Devátá epizoda, kterou nikdy neuvidíme. Scénář z dob Colina Trevorrowa unikl na internet
Nevyslovoval ale zjevně příliš pečlivě, protože záhy obdržel kávu s nápisem Scareth. Od toho už byl jenom krůček k finálnímu názvu.
Všimli jste si také, že škrcení skrze Sílu kopíruje pohyby ruky, jako by útočník svou oběť chytil pod krkem fyzicky? Vidět to můžeme opět v Rogue One, kde Vader místo postupného svírání jednoduše sevře ruku v pěst a rozdrtí tak nebohému povstaleckému bojovníkovi hrtan.
