Věrnost předloze nebývá vždy nutně známkou kvality. Celá řada filmů udělala v knižních příbězích zásadní úpravy k lepšímu – to co totiž funguje na stránkách, leckdy nevypadá tak dobře na plátně. Jindy se samozřejmě změny tolik nepovedou. V tomto článku se setkáme s oběma případy.
1) Světová válka Z
Akční trhák s Bradem Pittem nás zavedl doprostřed zombie apokalypsy, kdy hordy nakažených nahánějí přeživší v ohromných, rychle se pohybujících hordách. Zombie z knižní předlohy jsou nicméně pomalé a některé oblasti světa zůstaly jejich vlivu uchráněny – třeba Izrael, který okolo svého území postaví velkou zeď (a opustí Jeruzalém, který přitom ve filmu navštívíme). Děj se také odehrává napříč dlouhými roky, během nichž světové vlády virus ignorují.
Tohle DVD jste asi koupit nechtěli: 7 filmových vykrádaček, které mátly podobnými názvy
Hlavní rozdíl se ale týká formátu. Kniha je vyprávěna z pohledu člena poválečné komise, který hovoří s přeživšími poté, co už konflikt skončil. Filmová verze 75 % představuje vlastního hlavního hrdinu Gerryho Lana, který všechny události sám prožívá.
2) Já, robot
Podobně udělal Hollywood zběsilou akci i z knihy Já, robot Isaaca Asimova . Předloha se sestává z několika povídek, v nichž musí lidé řešit problémy se svými umělými pomocníky. Protože se roboti řídí slavnými Třemi zákony robotiky, nepotřebují k tomu Asimovovi hrdinové zbraně, ale spíš pořádnou dávku kreativity a analytického myšlení.
Filmaři se nenechali zastrašit a udělali z důmyslné sci-fi detektivky příběh o povstání robotů 82 %. Těch několik povědomých postav typu Susan Calvin prošlo dost zásadními změnami charakteru a protagonista Willa Smithe v knize úplně chybí.
3) Zlatý kompas
Phillip Pullman si při psaní své trilogie Jeho temné esence zrovna nebral servítky. V knize otevřeně kritizuje církve a náboženský fanatismus a závěr prvního dílu až překvapí drastičností. Obojí se filmovým tvůrcům nelíbilo. Nejspíš se báli, že snímek bude příliš kontroverzní a odrazí se to na tržbách.
Příliš drastické, moc skandální. 10 knižních scén, které se nedostaly do filmů
Raději proto příběh vykostili, přehodili některé důležité události v čase a úplně se vyhnuli původnímu konci. Pochopitelně to vůbec nefungovalo a Zlatý kompas 58 % v kinech po právu propadl. Televizní adaptace minulý rok konečně předlohu zpracovala správně a již příští týden by měla navázat druhou sérií.
4) Osvícení
Asi jste už stokrát slyšeli, že spisovatel Stephen King nesnáší filmovou verzi svého horroru Osvícení 88 %. Nedivíme se. Slavná dvojčata, krvácející výtah, dokonce i ikonická věta „Here’s Johnny!“… nic z toho v knize nenajdete. Režisér Stanley Kubrick navíc omezil prvky nadpřirozena ve prospěch psychologických motivů. Liší se dokonce i osud samotné hlavní postavy.
Filmové Osvícení se stalo během let nejspíš slavnějším než původní kniha, věrně se jí ale rozhodně nedrželo.
5) Hobit
Dětská knížka J. R. R. Tolkiena je poměrně krátká, plná anachronismů (Bilbovy hodiny) a legračních scén (mluvící měšec zlobrů), takže se k vážnému tónu Pána prstenů v mnoha ohledech vůbec nepodobá. Tým Petera Jacksona se proto pokusil děj na slavnou trilogii lépe napojit a uměle natáhnout, což dopadlo hodně rozpačitě.
Linku s Gandalfem, Bílou radou a vzestupem Saurona, která byla v předloze jen zmíněna, viděli mnozí ještě rádi. Milostný trojúhelník elfa, elfky a trpaslíka už fanoušky vesměs přiměl ke zvedání obočí a přihlouplý humor zbabělce Alfrida ve druhém a třetím díle už přišel protivný snad všem.
6) Rambo
Knižní Rambo nebyl vůbec takový sympaťák jako ten v podání Sylvestera Stallona . Pozabíjel například celou řadu policistů a příslušníků národní gardy, zatímco v adaptaci jen nepřímo způsobí smrt Galta, který si navíc sám rozepnul bezpečnostní pás. Rambo a šerif Teasle se vzájemně nepostřelí a vypuštěn byl i závěr, v němž se hrdina chtěl odpálit dynamitem.
I takhle to mohlo dopadnout. 10 alternativních konců slavných filmů
Jak už jsme kdysi na Filmožroutech psali, tvůrci by se při zachování původního konce připravili o lukrativní značku.
7) Farma zvířat
Alegorický příběh o farmě, kde zvířata šikanuje lidský majitel, sepsal známý George Orwell . Názorně v něm ukázal, jak revoluce požírá své vlastní děti a jak lstivé, potměšilé prase ve vedení začalo stále víc a víc připomínat tyranského člověka, jehož nahradilo. Perfektnější konec by si asi kniha ani nemohla přát.
Proto vás asi hodně překvapí, že animovaná verze z roku 1954 navázala na scénu další revolucí, v níž jsou prasata poražena a obyčejná zvířata opět triumfují. Končí tak vlastně úplně opačně.