Dobrodružný, ale stále hřejivý příběh na způsob Alladina a jeho kouzelné lampy pro dospělé – i takto by se dal popsat nový film, který vstoupil do kin 6. října 2022. Příběh je adaptací mýtických povídek z roku 1994 jménem The Djinn in the Nightingale’s Eye pocházející z pera autorky A. S. Byatt (vlastním jménem Antonia Susan Duffy). Hlavní role Alithie Binnie, zdánlivě nezajímavé akademické pracovnice specializující se na naratologii, neboli intepretace textů v různých kulturách, se ujala Katherine Mathilda Swinton, džina si zahrál britský herec Idrissa Akuna Elba.
Alithia přijíždí do Istanbulu na literární konferenci a rozhodne se ubytovat v luxusním hotelu Pera Palace, v pokoji, kde Agatha Christie napsala své slavné literární dílo Vražda v Orient Expressu. Nezdá se to být pro děj tolik důležité, ovšem volba tohoto hotelu a tím také jeho propagace ve filmu mohla nemálo pomoci s rozpočtem. Shodou náhod se rozhodne koupit nádhernou skleněnou lahvičku a odnese si jí do pokoje. To, co následuje, si umíme domyslet. Ano, z lahvičky vystoupí džin, nejprve gigantických rozměrů, později se přemění více na člověka. Poví Alithii, že byl uvězněn po 3000 let, toužil po svobodě a v neposlední řadě také po možnosti sdílet neuvěřitelné zážitky, které nasbíral během svého dlouhého života. Samozřejmě nechybí ani jeho obligátní nabídka na splnění tří přání – čehokoliv, co by si Alithia přála. Ani to nebude jednoduché, protože vyrovnaná a klidná Alithia neoplývá přílišnou fantazií, proto nemůže vymyslet, co by vlastně od džina chtěla a tím v určitém smyslu začne zdržovat celé vyprávění příběhu…
Film, ze kterého dýchá kouzlo
Jedná se o zvláštní formát filmu, kde i přes jeho upovídanost je děj téměř nehybný a přestože se v něm vypráví hodně příběhů, neexistuje zde žádná výrazně důležitá dějová linka. Alithia sedí s džinem v hotelovém pokoji, zatímco všechno exotické drama a příběhy o králích a princích se odehrávájí ve flashbacích. Dýchá z něj staromódnost, mezi hlavními postavami nevznikne příliš silný vztah. Režiér filmu George Miller, jehož proslavily snímky Mad Max (The Road Warior z roku 1981 a Fury Road z roku 2015), které se zařadily mezi nejlepší akční filmy všech dob, spolupracoval také na snímku Babe (1995) a seriálu Happy Feet (2006), se spíše zaměřil na hřejivý a srdečný pocit, který film přenese přes plátno i na diváka. Podobně, jako když znovuobjevíte starší kouzelné filmy, které jste měli rádi jako děti a bývaly dostupné jen na videokazetách.
Foto: MGM
Film byl natáčen hned v několika zajímavých lokalitách, kromě Sydney a The University of Sydney také v Alexandrii. Nachází se nedaleko Melrose Park, je plná krásných hor a restaurací jako ze sna, pokrytých zelení. Rozhodně filmu přidala na kouzlu a jedinečnosti. Miller se rozhodl velkou část filmu také zrealizovat v Istanbulu, zaměřil se na jednoduchou krásu města a jeho ulic.
Film Tři tisíce let touhy získal krásných 13 nominací Australian Academy of Cinema and Television Arts Awards. Jedná se například o Nejlepší kinematografii ve filmu (John Seale – spolupracoval také na Šíleném Maxovi 2015 nebo Anglickém pacientovi z roku 1996), Nejlepší kostýmový design ve filmu (Kym Barret – kostýmová designérka například ve filmech Charlieho andílci, Barry Seal: Nebeský gauner), Nejlepší účesy a make-up (Lesley Vanderwalt – Šílený Max 2015, Mouling Rouge 2001), Nejlepší hlavní ženská role (Katherine Mathilda Swinton – Avengers – End Game, Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka) a také za Nejlepší režii ve filmu pro George Millera. Další nominace patří Idrisu Elbovi a také Nejlepšímu scénáři ve filmu Georgi Millerovi a Augustě Gore.
Tomáš Rohlena
Tomáš Rohlena je všestranná osobnost s bohatým rozhledem, který získal díky mnohaletému studiu světových událostí a různých odborných zdrojů. Jako CEO mediálního domu Webmint se zabývá nejen ředitelskými povinnostmi, ale má také hluboké znalosti v programování a redakční činnosti. Jeho schopnost zvládat různé role v rámci jedné organizace ukazuje na jeho manažerské dovednosti, technickou odbornost i schopnost orientovat se v mediálním prostoru.
