Minisérie Volha nás vezme do dob normalizace a představuje nám historii zase trochu jinak. Zákulisní svět československé televize se nám zde otvírá ve chvíli, kdy do ní vstupuje i hlavní hrdina a my můžeme být svědky mnoha více či méně uvěřitelných zážitků, které se často opravdu staly.
Série vznikla pod záštitou ČT a v jejích pěti dílech je použito i dost záběrů právě z jejich archivu. A nejedná se jen o dobové ukázky, ale i o některé skutečné pořady jako je Sejdeme se na Vlachovce nebo oblíbená Taková normální rodinka, na jejíž natáčení se podíváme již v prvním díle. Ačkoli je Volha z prostředí televize, tak se do jejího děje dostaly jen dvě postavy, které jsou celé skutečné. Jednou z nich je Karel Gott, tou druhou pak Pavel Landovský, který byl pro StB zajímavou osobou. Točilo se na spoustě míst, interiéry z části vznikly přímo v ateliérech ČT, a to včetně Hospody U Klokoně. Natáčení trvalo 62 dnů, ale téměř dva roky tvůrci dohledávali i všechny potřebné archivní materiály.
Karel Hynie autor námětu
Původním námětem je román Karla Hynieho Volha – záznam o provozu motorového vozidla. Společně s režisérem Janem Pachlem se podílel na scénáři a do celého díla zapracovali nejen atmosféru téhle mnohdy nelehké doby, ale i hovorovou mluvu, která v té době byla běžně slyšet na ulicích. Použity byly kostýmy zčásti vykoupené od lidí a také na 100 dobových aut. Volha mapující léta 1971 – 1990 v ČST měla premiéru v pražském Kině Lucerna.
Řídit volhu, jezdit pro Hulizu a vozit Goťáka
Hlavním hrdinou je Standa Pekárek (Kryštof Hádek). Možná ho nebudete mít rádi, není to zrovna klaďas, ale jak už víme, Kryštof Hádek dokáže tyhle postavy zahrát tak, že vám je chvilkami i sympatický. Přesto je to omezený pitomec, zrádný egoista, který však umí být i zábavný a vcelku milý, když se mu to hodí. Jeho snem je řídit automobil volha, jezdit pro redakci humoru a lidové zábavy a také vozit Karla Gotta.
Začínáme od píky
Do děje vstupuje Standa poté, co absolvoval vojenskou službu. Má ženu a dítě, s nimiž bydlí u své matky, která ho vychovávala sama. Paní Pekárková je servírkou v Hospodě U Klokoně, 1. bohemácké nálevně, a tudíž i Standa je zarytý fanoušek, který rád navštíví vršovický ďolíček. Navíc je hospoda skvělým místem, kde potkat někoho užitečného, a tak najde maminka pro Standu práci. Bude řidičem u československé televize. Pro Standu Pekárka se tak otevírá nový svět, kde může rozvíjet svůj smysl pro šmelinu a nevěru.
Foxteriéry neboli první díl minisérie Volha
V prvním díle natěšený Standa zamíří do televize s velkými plány, zpočátku se však místo vysněné Volhy musí spokojit se Škodou 1202 neboli Stejšnem. Pro některé rachotina, pro Standu jen začátek cesty k vysněným cílům. Brzy zjistí, jak a kde si přivydělat bokem, začíná kšeftovat s poukazy na benzín a při každé příležitosti podvede manželku. Náhodou se dostane i k možnosti řídit pro točení exteriérů. Zde zjišťuje, jak to funguje v televizním světě a že na exteriérech je hojně sexu a alkoholu, což Standovi vyhovuje.
Standovo matka mezitím doma trpce snáší snachu a neustále řvoucího vnuka, proto se přes své kontakty z hospody schází se šéfem OPBH, aby získala pro mladé byt. Nakonec je z toho maximálně nový bojler a stěhování synovo rodinky je tak stále v nedohlednu. Přesto se maminka stará, když Standa přivede do jiného stavu její mladou kolegyni z práce, pomůže jí, aby mohla na potrat. Už však nezabrání tomu, aby u interupční komise padlo jméno Standy Pekárka jako otce.
Vše to zpovzdálí či zblízka sleduje StB, ostatně jako všechno a všechny v té době. Standa naráží na dva členy StB Labského a Flégra. Jeden myslí, druhý používá jiné nástroje k domluvě. Dle jejich slov by totiž dobrého práskače pohledal. A Standa se jeví jako ideální adept. Je zkažený, myslí jen na vlastní užitek, pracuje v podniku, který je třeba mít nenápadně pod kontrolou a k tomu nemá úplně čisté svědomí. Dostane tedy pozvánku do Bartolomějské, hlavního štábu StB. Tam je mu vysvětleno, že se ví o jeho kšeftech, těhotenství jeho milenky a dalších nešvarech a musí tedy podepsat spolupráci. Jeho úkolem bude donášet na kolegy, pozorně poslouchat, co kdo říká a co si kdo myslí. Nebyl by pak problém jet do Jugoslávie nebo nakupovat v tuzexu. Standa však touží hlavně po Volze, kterou zatím řídí někdo jiný. A tak si alespoň krycím jménem začne říkat právě Volha.
Co bude dál v minisérii Volha?
Standa si rychle uvědomí, kam až se může díky spolupráci s StB dostat. A najednou řídí i svou vysněnou Volhu. Jen tak trochu zapomíná na to, proč má od StB některé požitky, a tak je třeba začít práskat. Standovi se daří, jeho obětí přibývá, a když se přehoupnou léta 80., tak se dočká i toho Goťáka. Postupně se mu podaří prodrat i na západ, ale přitom ho opouští všichni okolo. S příchodem revoluce je najednou agent Volha postradatelný.
Zatím vyvolává smíšené pocity
Odvysílání prvního dílu se setkalo se spoustou emocí. Samotný hlavní hrdina je pro řadu lidí spíše odpadem a celý seriál provází poměrně hodně vulgarit. Přesto má i své zastánce, kteří se těší na další díl a osudy mladého práskače. Doba normalizace byla velice specifická a televizní svět byl přeci jen tomu běžnému trochu vzdálen. Možná proto někteří říkají, že takové to nebylo, ale co když bylo? To se dozvíte, když nahlédnete okénkem Volhy.
