Marvel Cinematic Universe (MCU) je bezpochyby obrovským úspěchem. Přesto však existuje řada oblastí, kde zaostává za původními komiksy, ze kterých čerpá inspiraci. I když MCU změnilo tvář popkultury a ovládlo pokladny kin, stále zůstává faktem, že bez desítek let komiksového dědictví by nic z toho nevzniklo.
Filmová verze Marvel světa se potýká s několika slabinami, které jsou patrné při srovnání s bohatým světem tištěného originálu. Ať už jde o omezení formátu hraného filmu nebo kreativní chyby, zde je deset oblastí, ve kterých MCU selhává oproti svým papírovým předlohám.
1. Nepřesné vysvětlení schopností postav
MCU často neudává jasné hranice nebo pravidla toho, jak schopnosti jednotlivých hrdinů fungují. Zatímco komiksy si dávají čas na to, aby detaily vysvětlily, ve filmech se vývoj schopností často děje náhodně nebo bez kontextu. Typickým příkladem jsou nekonzistence kolem Pymových částic v sérii Ant-Man, které vedou k dějovým mezerám.
2. Slabé zpracování hlavních padouchů
MCU má dlouhodobě problém s padouchy – většina z nich je poražena v rámci jediného filmu a příběh se uzavírá příliš brzy. Naproti tomu komiksy budují ikonické záporáky po celá desetiletí, dávají jim prostor k vývoji a umožňují opakovaná střetnutí s hrdiny, čímž zvyšují jejich hloubku i význam.
3. Slabší provázanost univerza
Jedním z hlavních taháků MCU je propojený vesmír, ale oproti komiksům stále zaostává. Komiksy zvládají budovat komplexní vztahy a návaznosti mezi postavami mnohem plynuleji, a to i díky nižším nákladům na tvorbu a možnosti rychlé reakce na čtenářské preference.
4. Mírné pojetí násilí
Rodinně laděný tón MCU znamená, že tvrdší a brutálnější momenty zůstávají často mimo obraz. Komiksy se nebojí zobrazovat násilí syrověji, což působí realisticky a dramaticky. MCU se v tomto ohledu začíná mírně otevírat (např. v seriálu Daredevil), ale stále zůstává pozadu.
5. Nižší zapojení diváka
Čtení komiksu je aktivnější zážitek než sledování filmu – čtenář zapojuje vlastní představivost, vyplňuje mezery mezi panely a stává se součástí příběhu. Filmové médium tuto interaktivitu nenabízí a je tak pasivnější formou konzumace příběhu.
6. Méně postav ve scénách
V komiksech lze snadno zobrazit desítky hrdinů v jedné scéně bez ztráty přehlednosti. Ve filmech je to logisticky a vizuálně náročnější – CGI, herecké obsazení i choreografie omezují počet postav v akci, což snižuje epičnost některých momentů.
7. Omezený vývoj postav
I když MCU nabízí silné oblouky pro postavy jako Iron Man nebo Loki, komiksy mají díky dlouhodobému vyprávění výhodu. Postavy se vyvíjí po desetiletí, což jim umožňuje přirozenější růst, zvraty a hlubší osobní proměny, které filmy nestihnou obsáhnout.
8. Akční scény limitované CGI
Filmy MCU se při akci opírají o vizuální efekty, což je někdy znát. Nekonzistentní CGI dokáže shodit jinak silné scény. Naproti tomu komiksy mají neomezený výtvarný prostor – každý panel je „stoprocentně” stylizovaný, bez technických omezení.
9. Menší vizuální rozmanitost
V komiksech se často střídají různí autoři a kreslíři, což přináší neustálou obměnu stylu a nové vizuální pojetí. MCU se drží jednotného vizuálu kvůli kontinuitě, ale tím přichází o uměleckou rozmanitost a jedinečnost jednotlivých příběhů.
10. Vnitřní monology a introspekce
Komiksy dokážou velmi efektivně pracovat s vnitřním hlasem postav, což přináší hlubší pochopení jejich motivací a psychiky. Ve filmech je takový přístup složitý – voiceovery často působí rušivě nebo klišovitě. MCU tak ztrácí možnost, jak postavy více přiblížit divákovi.
Komiksy zůstávají nezastupitelné
Ačkoliv Marvel Cinematic Universe slaví obrovské úspěchy, stále existuje řada prvků, ve kterých komiksy zůstávají nadřazené. Od propracovanějších padouchů až po hlubší introspektivní vrstvy postav – komiksové médium má své nezastupitelné kvality, které živý obraz jen obtížně nahrazuje.