Města a vesnice z Pána prstenů dost možná znáte jménem a třeba si i pamatujete, kde se nacházejí na mapě Středozemě. Jak je ale například Morie ve skutečnosti stará a velká? Jak se jmenuje hlavní město Kraje? Znáte jménem alespoň jednoho obyvatele Hůrky? A víte, kde se skrýval nejmocnější z vidoucích kamenů, známých též jako palantíry? Pokud ne, teď se to konečně dozvíte!
1) Roklinka

Elfské sídlo skryté mezi štíty Mlžných hor patří mezi vůbec nejznámější místa Středozemě, která na první pohled pozná každý filmový divák. Na svých dobrodružných cestách se tam zastavil Bilbo s trpaslíky a po velké poradě tam vzniklo Společenstvo Prstenu. Tamní vládce Elrond Půlelf je vzdáleným příbuzným králů Gondoru a Arnoru, takže v jeho domě trávili čas mnozí Isildurovi dědicové až po toho, který nakonec usedl na trůn – Aragorna.
Elfové však během Třetího věku odcházejí na Západ a populace Roklinky se proto postupem času ztenčuje. I když sídlo na první pohled vůbec nevypadá jako pevnost, střeží jej magická moc jeho obyvatel a prsten Vilya na Elrondově ruce. Viděli jsme, jak rozzuřená řeka smetla devítku Prstenových přízraků, kdysi dávno ale Roklinka přestála dokonce i Sauronovo obléhání!
2) Morie

Za časů své slávy se vznešené město trpaslíků, které ovládly pluky skřetů a strašlivý démon balrog, nazývalo Khazad-dûm. Existovalo už takřka od počátku trpasličí civilizace a na svém vrcholu bylo nejspíš vůbec největší metropolí Středozemě. Přejít její prázdné síně a tiché chodby trvalo Společenstvu několik dlouhých dní – a to hrdinové cestovali v jednom jediném směru. Morie měla samozřejmě mnoho a mnoho dalších pater, vytesaných do nitra horských štítů i do černočerných hlubin, kde se kamenem plazila ložiska mithrilu.
Pán prstenů: Ukážeme to nejlepší z prodloužené verze. A taky 5 scén, které nenajdete ani tam
V pravěké temnotě pod kořeny skal žili i tvorové, kteří v lidských jazycích neměli žádné jméno. Po velkých válkách dávné minulosti tam odpočíval i již zmíněný balrog, kterého chamtiví horníci probudili ze spánku. Trpaslíci byli vyhnáni, založili nová sídla typu Ereboru a na jejich domov padl strach, který prodléval v Khazad-dûm celá staletí. Teprve po Sauronově pádu zbývající trpaslíci znovu pozvedli sekery a dobyli své posvátné město zpátky.
Do jeho vysokých síní se opět vrátil tlukot kladiv a zpěv Durinova lidu. Čas elfů a kouzel se však nachýlil a úpadku tak nedokázali vzdorovat nakonec ani trpaslíci. Jejich populace se postupně ztenčovala, až úplně zanikla a lidé se definitivně chopili vlády nad celou Středozemí.
3) Hobitín

Nejprve musíme uvést na pravou míru dva základní mýty, které občas o domově Froda a Bilba Pytlíků dosud kolují mezi filmovými fanoušky. Hobitín není ani největší, ani hlavní město celého Kraje. Oba tituly totiž náležejí Velké Kopanině, kde sídlil starosta Kraje, poštovní úřad a také významná instituce Dům pamětin, totiž jakási hobití obdoba muzea.
To ale vůbec neznamená, že by v samotném Hobitíně nebylo nic k vidění! Za zmínku jistě stojí Oslavový strom, pod nímž se konala Bilbova narozeninová party a pak také mlýn, který rozhodně nemají v každé druhé vesnici! Ve vzdálenosti, kterou ještě dokáže pohodlně urazit přiopilý hobit během pátečního večera se navíc nachází slavná hospoda U Zeleného draka v Povodí!
4) Esgaroth

Jezerní město bylo dlouho jedinou výspou lidstva v Divočině. Dlouho se krčilo ve stínu Osamělé hory a jejího plazího (d)obyvatele, mocného draka Šmaka. Pak ale trpaslíci Thorinovy družiny vyprovokovali netvora k útoku a místní Bard Lučištník prohnal jeho srdcem svůj černý šíp. Město se zbavilo svého zkorumpovaného starosty, jeho obyvatelé znovu osídlili Dol u paty Ereboru a nastalo období prosperity. Esgaroth sežehnutý Šmakem povstal z popela.
Hobit: Proč nová trilogie Petera Jacksona nedosáhla kvalit Pána prstenů?
Pokud jste vždycky chtěli navštívit Benátky, akorát ve Středozemi, tohle je místo pro vás. Na dně jezera také můžete lovit poklady, které Šmakovi během jeho dlouhého spánku na hromadě zlata srostly se šupinami.
5) Hůrka

Nejbližší lidské sídlo k hobitímu Kraji. Nachází se zde známý podnik Ječmínka Máselníka, hostinec U Skákavého poníka. Městečko je obehnáno příkopem a ochranným plotem, v bezpečí jej však udržuje především bdělost arnorských hraničářů. Lidé i hobiti tu žijí pospolu v relativním klidu a míru a bohatnou zejména z obchodu, jehož je Hůrka přirozeným regionálním centrem.
Z místních obyvatel musíme zmínit ještě alespoň Alberta Drearyho, milovníka mrkve, který chroupe na ulici svou oblíbenou zeleninu za každého počasí. Objevuje se ve Společenstvu Prstenu 90 % a bude pravděpodobně potomkem úplně stejně vypadajícího člověka ze Šmakovy dračí pouště 80 %, který předvedl v úvodu zmíněného snímku tutéž podivnou zálibu.
6) Osgiliath

V době Pána prstenů už se sice hlavním městem Gondoru dávno stala Minas Tirith, za dávných časů tomu ale bylo jinak. Než přišly časy moru a občanských válek, přebývali králové v Osgiliathu, metropoli na řece Anduině. Tam se skrýval nejvyšší z palantírů, který spojoval panovníka Gondoru se všemi ostatními vidoucími kameny ve Středozemi, než se ztratil.
Během úpadku království se však město postupně vylidňovalo a jeho rozpadající se trosky poskytly prostor k neustálým bojům mezi hordami skřetů na východním břehu řeky a gondorskými oddíly na tom západním. Předtím, než Boromir vyrazil na sever do Roklinky, strhl poslední most přes Anduinu, aby Sauronovi ztížil případný útok na Minas Tirith.
Jediný pravý Pán prstenů. Mysleli jste si, že je Sauron jen planoucí bulva?
Ten nakonec přesto přišel a Osgiliath krátce padl do rukou skřetů, než byl opět dobyto pro Gondor. Za Aragornovy vlády se do něj vrátil život, i když už nikdy nedosáhl své staré slávy. Hlavním městem i nadále zůstala Minas Tirith.
7) Edoras

Sídlem panovníka Rohanu pak byla zlatá síň Meduseld, tyčící se nad Edorasem. Toto město postavené na hoře obklopovala zeď a příkop, zásoby pitné vody zajišťoval místní pramen a v jeho stínu odpočívali králové Rohanu ve svých mohylách, na nichž vyrůstaly kvítky simbelmynë. Nejvíc těchto drobných bílých rostlin měl hrob velkého hrdina Helma kladiva, po němž dostal jméno Helmův žleb.
8) Minas Tirith

Bílé město pod horou Mindolluinou ve skutečnosti nebylo tak bílé, jak nám filmy ukazují. Jeho nejspodnější zeď totiž dávní architekti vybudovali z černého kamene, takřka nezničitelného materiálu, který použili i při stavbě Sarumanovy budoucí věže Orhanku a který odolal i kamenům vrhaným enty. Minas Tirith se skládala ze sedmi soustředných kruhů hradeb a v jejím středu stála Citadela, z níž panoval král či později Vládnoucí správce.
Nejvyšším bodem celého města byla Ecthelionova věž, tyčící se do výšky asi tří set metrů nad okolní pláně. Po Sauronově obléhání byly ulice nově opraveny, roztříštěnou bránu nahradila nová z oceli a mithrilu a obyvatelé zasadili mnoho nových stromů, aby se město znovu zazelenalo. Kde jinde bychom proto měli ukončit naši dnešní prohlídku Středozemě?