Nový film Netflixu od režiséra Scotta Coopera, Bledé modré oko(The Pale Blue Eye) vypráví příběh o vysloužilém detektivovi (Christian Bale), který je povolán na americkou vojenskou základnu, vyřešit brutální vraždu. Na pomoc si pozve kadeta, kterým je mladý spisovatel Edgar Allan Poe (Harry Melling).
Bledé modré oko je film silný především svou atmosférou. Krutá, zasněžená vojenská základna v roce 1830 a gotický styl vyprávění jsou bezpochyby největší silou tohoto filmu. Scott Cooper proto točí celý film okolo atmosféry, namísto okolo příběhu, který bohužel postrádá vyšší úroveň a vešel by se do hodinové epizody jako skvělá povídka.
Děj je naschvál předvídatelný, aby na konci divákovi „vytřel zrak“. I když konec je opravdu nejlepší částí filmu a relativně uspokojujícím ukončením, tak trvá bohužel jen zhruba 20 minut. Zbylých 100 minut tak kvůli tomu trpí a jedinou záchranou je právě ta skvělá atmosféra, která se tak snaží kompenzovat nepoutavý, natahovaný děj. Celý film je představitelný jako epizoda v nějaké hororové minisérii typu „Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora“.
Sníh a tma jsou úžasné kombinace, jelikož jedno symbolizuje čistotu a nevinnost a to druhé nejistotu a strach. Při sledování Bledého modrého oka je tedy pociťována souhra těchto dvou rozdílných poloh, což ve finále vytváří dokonalý pocit napětí. Pokud by ve filmu byla absence právě té „čistoty“, pak by po nějaké době omrzel onen „strach“, pokud by byla absence „strachu“, pak by film neměl z čeho čerpat kompletně. Atmosféra filmu je tak v dokonalém balancu, hlavně díky krásné scénografii, kameře a kostýmům.
Foto: Netflix
Je to až neuvěřitelné, ale Christian Bale je ve filmu zastíněn Harry Mellingem, jenž podává fenomenální výkon. Nicméně to není Baleova chyba, ten je skvělý, jak jen jeden z nejlepších herců současnosti skvělý být může. Chyba je v jeho filmové postavě, která je nevýrazná a téměř zcela zastupována právě postavou Harryho Mellinga, tedy Edgarem Allanem Poem. Melling je obdařen uměleckým talentem a ztvárňuje úchvatného Poea.
Bledé modré oko tedy nabízí dvě hodiny strhující atmosféry, ale předvídatelného a nepoutavého děje, jenž sází na posledních 20 minut. První originální Netflix film roku tedy není katastrofa, ale s tímto námětem se dalo udělat tolik víc.
