Životopisné drama Čistá duše 89 % režiséra Rona Howarda získalo v roce 2002 hned čtyři Oscary. Vypráví příběh matematika Johna Nashe, který za svůj přínos ekonomii získal Nobelovu cenu a v osobním životě se potýkal se schizofrenií. V lecčem si ho však proti skutečným událostem upravuje.
Duševní porucha se například u Nashe projeví velice brzy, hned v samotném úvodu snímku. Hrdina si totiž vymyslí spolubydlícího Charlese ještě během studia. Ve skutečnosti však matematik poprvé zažil projevy schizofrenie až okolo třicítky – navíc slýchal hlasy, místo aby zažíval vizuální halucinace.
Titanic, Vetřelci a Forrest Gump: Poznáte film jen podle hlášky z plakátu?
Scénárista Akiva Goldsman Nashovy symptomy upravil zcela záměrně, aby mohl divák prožít šok z diagnózy společně s hlavním hrdinou.
Sám režisér pak prosadil další odklon od reality. Nash v závěru filmu prozradí, že svou chorobu zvládá i s pomocí nové medikace, poté co dříve přestal používat původní pilulky. Ve skutečnosti však matematik už nikdy znovu léky užívat nezačal. Tvůrci se ale báli, že by svým filmem mohli odradit jiné pacienty se schizofrenií od příslušných léčiv.
Přestože však Čistá duše mění detaily týkající se Nashovy poruchy, jinak ji vyobrazuje docela věrně. Například terapie, při které pacient dostával velké dávky inzulinu a upadal do uměle vyvolaného kómatu, se kdysi skutečně prováděly.
Schizofrenie také bývá často nesprávně prezentována jako stav, kdy má dotyčný několik různých osobností. Film poruchu korektně vyobrazuje jako stav, kdy si člověk neuvědomuje rozdíl mezi bludy a skutečnými osobami či předměty. Blog státní univerzity v americkém Ohiu, který realističnost filmové schizofrenie hodnotil, také pochválil výkon perfektní herecký výkon Russella Crowa v hlavní roli.
Zelená míle: Herci kvůli rolím ztloustli, elektrické křeslo by správně mělo být šibenicí
Podobně mluvil i doktor Ken Davis z newyorské Mount Sinai School of Medicine. Představa, že člověk dokáže překonat tak silnou duševní poruchu jen silou vůle mu nicméně přišla směšná – i výše zmíněný blog připouští, že Nashovi mohlo pomoci spíš přijetí okolím a emocionální podpora.
Psychiatr Steve Lamberti pak připustil, že se lidé mohou naučit lépe zvládat svůj stav a často naopak zbytečně trpí pocitem, že schizofrenii absolutně nedokáží kontrolovat.
Soukromý život Johna Nashe snímek příliš věrně nezachytil. Chybí třeba jakákoli zmínka o matematikově nemanželském dítěti, které měl se zdravotní sestrou z Bostonu. To se narodilo ještě v době, kdy byl Nash svobodný. Přesto se odmítl o syna starat a ten na čas skončil v pěstounské péči. Odmítal také zprvu platit alimenty a i v potomkově dospělosti s ním měl spíše komplikovaný vztah.
Zrušili je dávno před vydáním. Těchto 7 filmů jsme se nikdy nedočkali
Manželství s Alicí se pak Nashovi na čas rozpadlo, což Čistá duše vynechává. Po rozvodu v roce 1962 spolu dvojice osm let nežila. Definitivně se k sobě John a Alice vrátili až v roce 2001, kdy obnovili své manželství – to pak trvalo až do jejich smrti při autonehodě před pěti lety. Nash ženu nezmiňoval ve svém proslovu při převzetí Nobelovy ceny, neboť žádný nepronesl.
Zmínky se nedočkaly ani údajné homosexuální epizody z matematikova života. Nash prý (často jednostranně) toužil po jiných mužích a dělal návrhy některým kolegům či spolužákům. Za zmínku však stojí, že sám Nash taková tvrzení o své orientaci popíral, podobně jako jeho manželka.
V době okolo premiéry Čisté duše se vyskytla dokonce i obvinění z antisemitismu, namířená proti Nashovi – podle všeho proto, že chtěli konkurenti z Hollywoodu zabránit filmu získat Oscara. Mnozí členové americké Akademie, která vybírá vítěze, mají totiž židovské kořeny. To se ale nakonec nepovedlo a Čistá duše získala onoho roku čtyři sošky, včetně té za nejlepší film.
