Pokud čtete naše obhajoby podceňovaných filmů pravidelně, asi jste si už stihli všimnout, že máme pro trochu střelené akční jízdy docela slabost. Nadšení jsme byli třeba z Van Helsinga 63 % s vybuchujícími kočáry a rychlopalnými kušemi. Podobně laděný snímek Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic 67 % se nám tudíž zákonitě musel líbit také.

Rádoby originálních předělávek pohádek se během posledních let vyrojilo nepočítaně. Jeníček a Mařenka se ale od většiny liší tím, že nepřepisují notoricky známý příběh, nýbrž k němu vlastně přidávají pokračování. Děj se odehrává celé roky po slavné epizodě s perníkovou chaloupkou.
Ďáblův advokát: Van Helsing byl praštěné akční béčko, kterých bychom rádi vídali víc
Naši hrdinové už dospěli a své dětské dobrodružství přetavili v úspěšnou kariéru. Vědí totiž, jak čarodějnice zabít, disponují nevysvětlitelnou magickou imunitou a postupem let získali v oboru solidní praxi. Když pak jednoho dne dorazí do Augsburgu, netuší, že je čeká vůbec největší výzva jejich dosavadních profesních životů.

Mocná čarodějnice Muriel totiž chystá temný rituál ve světle krvavého měsíce a jenom dva sourozenci ji možná budou schopni zastavit.
Takový scénář by za normálních okolností zněl jako zaručený recept na katastrofu, Jeníčka a Mařenku ale zachraňují výkony Jeremyho Rennera a Gemmy Arterton v titulních rolích. Film se totiž nebere ani trochu vážně a oba herci dovedou jeho záměrnou přepálenost skvěle prodat.

Pomáhají jim v tom i drobné vtipné detaily – Jeníček si třeba musí píchat inzulinové injekce, protože dostal z vykrmování perníkem v mládí cukrovku. S humorem je prezentována i až překvapující brutalita snímku. Dočkáte se rozdrcených hlav, dekapitace lopatou či čarodějnic rozsekaných za letu na kousíčky.
Ďáblův advokát: U Konce světa je nejlepší snímek Cornetto trilogie
Za zmínku stojí i Famke Janssen (původní Jean Grey z X-Men) v hlavní záporné roli, která dokáže jako jediná přijmout normální lidskou podobu. Do role přináší tu správnou dávku děsivosti a dokáže skvěle zahrát i manipulátorskou tvář své Muriel.

Jádrem snímku však pochopitelně není vývoj charakterů, nýbrž spíš titulní lov čarodějnic. A to akční a velmi brutální lov čarodějnic. Střety mezi uživatelkami temné magie a našimi hrdiny jsou natočeny přehledně, svěže a s pořádnou dávkou již zmíněného černého humoru.
Jeníček a Mařenka mají k dispozici nejenom čepele, kuše a zahradní nářadí, ale také třeba celý steampunkový arzenál smrtících pastí či palných zbraní. Pokud jste se taky zubili nad Van Helsingovými hračkami zmíněnými v úvodu, opět si přijdete na svoje.

Vzhledem k erkovému ratingu se navíc krom krve ukáže i nějaký ten odhalený kus těla a především se bude hodně nadávat. Sprostě. Pokud už vám leze na nervy čekání na onu jednu tvrdou vulgaritu, kterou mají v Americe povolenou PG-13 filmy, Jeníček a Mařenka vám budou sympatičtí hned od začátku.
Ďáblův advokát: Petr Pan z roku 2003 si nezasloužil stát se propadákem
Tvůrci použili hromadu praktických efektů a třeba masky čarodějnic nebo trolla Edwarda patří k těm podařenějším v rámci žánru. CGI se prý používalo spíš jen jako doplněk, čemuž se zvlášť vzhledem ke spíše skromnému padesátimilionovému rozpočtu nelze moc divit. Snímek díky tomu většinu času vypadá velmi dobře – povedly se totiž třeba i kulisy, zvlášť pak již zmíněná perníková chaloupka.

Funguje i hudba Atliho Örvarssona , byť si ji asi nebudete následně pouštět samotnou.
Závěrem pak ještě musíme zmínit jeden úžasný klad filmu – trvá méně než 90 minut. Stihne tudíž skončit mimořádně krvavým finálním střetem dávno předtím, než vám začne vadit přímočarost scénáře a dvourozměrnost valné většiny postav. Zkrátka a dobře, pokud se vám nechce večer už nad ničím přemýšlet a hledáte vtipnou, svižnou akční řežbu, dejte Jeníčkovi s Mařenkou šanci. Jistě nebudete zklamaní.