Království nebeské 72 % se v současné době na ČSFD těší velmi průměrnému diváckému hodnocení. Velice podobně je na tom i v zahraničí – třeba od kritiků na Rotten Tomatoes snímek obdržel jen 5,5 bodu z deseti a od diváků 3,4 body z pěti. My se ale domníváme, že je snímek ve všech třech případech zásadně podhodnocen a zcela snese srovnání třeba s daleko úspěšnějším Scottovým Gladiátorem 88 %.
Nejprve si ale musíme ujasnit, o kterém Království nebeském vlastně mluvíme. Pokud jste totiž snímek viděli pouze v kině, dosti průměrné hodnocení je naprosto ospravedlnitelné. Ridley Scott totiž musel na základě požadavků studia snímek dosti zkrátit a zjednodušit – později však vydal režisérský sestřih, který už podobnými omezeními netrpěl a právě proto bude předmětem dnešního článku.
Krakenova smrt i zkáza X-Men: 7 epických filmových scén, kterých jsme se nikdy nedočkali.
Království nebeské se na první pohled tváří jako historický film, kdovíjak se ale nesnaží o věrné podání skutečných událostí. Konfrontace křižáků se Saracény u hradu Kerak je například vyřešena rozhovorem krále Balduina se Saladinem. Ve skutečnosti se Saladin musel stáhnout, neboť byl povolán k obraně Egypta.
Mnohé postavy vykazují až ohromující míru tolerance vzhledem k periodě, do níž je příběh zasazen. Král Balduin, Tiberias či Saladin jsou romantizováni, hlavní hrdina Balian pak nemá mnoho společného se svým reálným předobrazem – ve skutečnosti se nenarodil v Evropě a ani nebyl nemanželským synem.
Království nebeské se zkrátka nesnaží křížové výpravy zachytit věrně jako nějaký dokument BBC. Režisér Ridley Scott ostatně ani podobné filmy netočí – v takovém Gladiátorovi najdete stejné, ne-li větší množství nepřesností a třeba Exodus 62 % se nedokáže držet ani své biblické předlohy.
Jedná se přitom o záměr. Tvůrcům daleko víc záleželo na filosoficko-náboženském podtextu příběhu, na jeho poselství, chcete-li. Království nebeské totiž vzniklo bezprostředně po teroristických útocích 11. září, které se v jeho příběhu výrazně odrážejí.
Nenápadná camea: 10 slavných jmen, která se neobjevila ani v titulcích
Není tudíž divu, že film odsuzuje násilí ve jménu náboženství kdykoli, kdy se v něm objeví. Hlavními padouchy jsou ostatně templáři se svým krutým vůdcem a také pozdější král Guy, který si vezme Balianovu milovanou Sibyllu.
Příkrým odsudkem fanatismu je zejména dialog mezi Balianem a Saladinem v závěru snímku, kdy hlavní hrdina vyhrožuje, že spálí jak muslimská, tak křižácká svatá místa (ve skutečnosti krom zničení mešity al-Aksá a Skalního dómu sliboval ještě povraždění 5000 vyznavačů islámu v Jeruzalémě, ale to film opět vynechal). Balian totiž tvrdí, že svatá místa dovádějí lidi k šílenství.
Od svého otce Godfreye dostane hrdina za úkol chránit krále a chránit lidi. Godfrey přitom Balianovi na smrtelné posteli vysvětlí, co pro něj vlastně znamená titulní Království nebeské. Jsou to křesťané a muslimové žijící v míru, v lepším světě, než který existoval předtím.
Balian sdílí tuto vizi a Jeruzaléma se tudíž vzdá, když Saladin zaručí obráncům bezpečný odchod. Přijde sice o svatá místa, zato ale zachrání obyvatele, v jejichž nitru se nachází ono skutečné Království nebeské.
Četné kritiky se svého času dočkal herecký výkon Orlanda Blooma , který ale dle našeho skromného názoru rozhodně předvádí jeden ze svých lepších výkonů. Film je nacpaný zkušenými herci, jako jsou Eva Green , Jeremy Irons , Liam Neeson či třeba David Thewlis , takže má Bloom zkrátka jen silnou konkurenci.
Za zmínku rozhodně stojí Ghassan Massoud , který ztvárnil Saladina, a také Edward Norton . Ten hraje v podstatě jen gesty a hlasem, protože ho celou dobu vidíme se stříbrnou maskou. Zajímavostí může být, že se v roli jednoho z menších padouchů objevil Nikolaj Coster-Waldau , představitel Jaimeho Lannistera ze Hry o trůny 91 % a Iain „Jorah“ Glen se mihl v samotném závěru jako král Richard Lví srdce.
Netušili jste, že jsou příbuzní. 17 slavných tváří filmu, které byste si sami nespojili
Akční scény možná nejsou tak všudypřítomné, jak by člověk u filmy z křížové výpravy čekal, na druhou stranu však nepostrádají napětí a syrovou brutalitu. Naprosto perfektní soundtrack zkušeného Harryho Gregsona-Williamse také musíme za každou cenu zmínit.
Království nebeské jednoduše stojí za vaši pozornost, zvlášť pokud jste zatím nedali šanci režisérskému sestřihu. Patří spíš mezi opomíjené snímky Ridleyho Scotta, podle názoru některých – včetně autora těchto řádků – ale i mezi jeho vůbec nejlepší.
