Dnes se v naší nepravidelné sérii o nedoceněných filmech podíváme na jeden z nejlepších filmů podle videoher, který doposud vznikl. V databázích se zpravidla těší průměrnému hodnocení okolo 7 bodů z deseti, kritici ho ale strhali a sešlo i s někdejších plánů na pokračování. I po deseti letech nás to trošku mrzí.
Herecké výkony
Foto: Falcon
Tvůrcům se podařilo obsadit řadu povědomých tváří. Jake Gyllenhaal ztvárnil hlavního hrdinu Dastana obstojně, byť mu scénář trochu podrážel nohy. Princ je v něm totiž zcela stereotypním protagonistou a vrcholným projevem jeho charakteru je občasná drzost a rošťáctví.
Film proto táhnou hlavně Gemma Arterton v roli sličné, ale i vychytralé princezny Taminy a také vedlejší postavy. Ben Kingsley dokáže prodat i stereotypní postavu zlého strýce a Alfred Molina, známý třeba ze Spider-Mana 274 %, dostal příležitost předvést komediální talent.
Vůbec skoro všichni zúčastnění působí dojmem, že si natáčení docela užívali.
Akční scény
Foto: Falcon
Původní videohra z roku 1989 získala popularitu díky svým plynulým animacím, založeným na skutečných lidských pohybech. Princ v ní visel nad nabroušenými ocelovými špicemi, běhal po padajících plošinách a šermoval s s nepřáteli. Pozdější hry pak přidaly třeba ještě běhání po stěnách a další mechaniky. Akci má Princ prostě v krvi.
Tvůrci filmu (na kterém se mimochodem podílel i původní herní tvůrce Jordan Mechner) to dobře chápali. Veškerá akce napříč adaptací má skvělou choreografii a působí i krapet videoherně – vesměs v dobrém, třeba když je okořeněná o prvky vracení času.
Foto: Falcon
Dočkáme se dokonce i přepadů z výšky či skoků z vyvýšených plošin, díky kterým působí Princ z Persie víc jako adaptace Assassin’s Creed než samotný film Assassin’s Creed58 %.
Vyzdvihnout musíme zejména úvodní dobytí města, v němž své schopnosti předvede Dastan a pak třeba ještě souboj vrhačů nožů ve finále.
Audiovizuální stránka
Foto: Falcon
Některé počítačové efekty už s odstupem let úplně nepřesvědčují. Vesměs ale musíme filmu nechat, že by nedělal ostudu, ani kdyby dorazil do kin před několika měsíci. Svěžím dojmem působí design budov, oděvů a zbraní, který pochopitelně čerpá z orientální kultury.
Největší pochvalu ale zaslouží soundtrack Harryho Gregsona-Williamse, který se už dříve vytáhl třeba hudbou k prvním dvěma dílům Letopisů Narnie. Soundtrack má snadno zapamatovatelné motivy a využívá hudební nástroje, které si divák okamžitě spojí s prostředím Persie.
Achillova pata
Foto: Falcon
Filmu podráží nohy vlastně jen scénář, který je většinu času předvídatelný a hlavně v závěru zklame tím, že vymaže takřka všechny dosavadní události. Předem podráží nohy potenciálnímu pokračování, protože by se staré známé postavy musely nejprve znovu seznámit. Navíc se z děje vytrácí napětí, neboť dějový zvrat až příliš snadno vyřeší všechny předcházející katastrofy a film se dočká vcelku nudného happy endu.
Samo se nabízí srovnání s Piráty s Karibiku – studio Disney se ostatně netajilo, že chce úspěch starší série zopakovat. Prokletí Černé perly84 % se ale na rozdíl od Prince nebálo zachovat vývoj postav a nechat konec aspoň trochu otevřený.
V americkém tisku také na adresu Prince z Persie opakovaně zněla kritika, že tvůrci nezachovali etnickou identitu postav a obsadili herce bledé pleti.
Verdikt
Foto: Falcon
Film moc dobře ví, čím je. Béčkovou dobrodružnou akcí s efektním šermováním a trochou digitální magie. S odstupem let nám přijde až občerstvující, že se v žádné fázi nepokouší stát ničím jiným. Chybí plané snahy o hlubokomyslnost na styl superhrdinských filmů Zacka Snydera, ale i neustálá snaha o pomrkávání na diváka konkurenčního Marvelu.
Díky tomu nemá film ani dvě hodinky a nehrozí tolik, že budete mít po titulcích chuť vrátit celý ten čas a pustit si něco záživnějšího. Pokud nehledáte víc, než jen příjemnou zábavu na jeden večer, Prince z Persie se vůbec nebojíme doporučit.
