Mezi filmovými fanoušky panuje poměrně široká shoda, že první díl Pirátů z Karibiku s podtitulem Prokletí Černé perly83 % fakt stojí za zhlédnutí. Truhla mrtvého muže74 % se ale setkala už s rozpačitějším přijetím a po premiéře Na konci světa66 % se série třeba na ČSFD definitivně propadla do modrých barev. My se ale pokusíme v Ďáblově advokátovi tento snímek aspoň trochu obhájit.
Hned na začátku ale musíme přiznat, co opravdu nefungovalo. Třetí Piráti jsou strašně, strašně, strašně dlouzí a jejich hlavní lákadlo, kapitán Jack Sparrow Johnnyho Deppa, na sebe nechává čekat. Zápletka okolo singapurského milovníka páry Sao Fenga přitom nepatří mezi nejzábavnější.
Oproti dřívějšku ubylo humoru a ač můžeme tuto skutečnost zčásti omluvit temnějším tónem příběhu, praštěné karibské sérii přehnaná vážnost zkrátka nesluší. Kdyby místo rozvláčného sněmování ve druhé třetině snímek dostal třeba akční scénu na úrovni honičky z Černou perlou z prvního dílu nebo aspoň ovocného Jackova úprku ze dvojky, koukalo by se na něj mnohem líp.
Jsme zkrátka ochotni přiznat, že třetí Piráti nejsou skvělý film. Stejně si ale myslíme, že mnozí diváci a kritici přehlížejí některé jeho nepopiratelné kvality.
Tak třeba za prvé a především, snímek se dále soustředil z velké části na vztah Willa Turnera a Elizabeth Swann – a druhá jmenovaná dokonce nahradila švarného kováře jako protagonistka, což podle nás rozhodně nebylo špatné rozhodnutí. Jack Sparrow hrál zásadní roli a zůstával hlavním lákadlem série, netočil se okolo něj ale celý příběh.
A to bylo moc dobře. Existuje totiž jeden film, který se soustředil jen a pouze na Jacka. Jmenuje se Na vlnách podivna63 % a je pro nás momentem, kdy série dopadla na absolutní dno Sedmi moří. Hrdinové potřebují silnou motivaci a postupný charakterový vývoj. Jack ale o nic podobného nemá zájem a funguje nejlépe prostě jako nepředvídatelný, nepoučitelný podšívka.
Za druhé, třetí díl funguje daleko lépe, když se na něj mrknete bezprostředně po zhlédnutí druhého, čímž se hodně podobá třeba sequelům Matrixu. Dějové linie se vám pak propojí a začnou dávat daleko lepší smysl. Elizabeth se před vašima očima změní z křehké květinky na nebojácnou pirátku, Will najde způsob, jak osvobodit svého otce, Davy Jones odhalí tajemství svého vyříznutého srdce a dokonce i James Norrington pochopí, že „civilizovaní“ muži mají občas srdce černější, než ti nejbarbarštější piráti.
A když už se takhle oslím můstkem dostáváme k vedlejším postavám, ty jsou v Pirátech vesměs naprosto perfektní. Na prvním místě musíme zmínit samozřejmě Hectora Barbossu Geoffreyho Rushe, jehož každá interakce s Jackem Sparrowem je prostě k nezaplacení. Zapomenout nesmíme ale ani na Stellana Skarsgårda v roli Willova otce, Kevina McNallyho jako Gibbse nebo na malou roli Jonathana Pryce v netypicky vážné scéně z říše mrtvých.
No a pak jsou tu Pintel a Ragetti, comic relief postavičky, které kupodivu fungují ve všech dílech, kde se objeví, aniž by začaly lézt na nervy.
Za třetí, padouši. Bill Nighy má na obličej digitálně dokreslenou chobotnici a stejně nějak dokáže suverénně přehrávat skoro všechny ostatní. Lord Beckett představuje chladnější, suverénní a vypočítavou tvář zla a jeho neosobní prosazování zájmů obří korporace proti anarchistickým pirátům ne náhodou vzbudí emoce i v moderním divákovi.
Za čtvrté, detaily. Tím, že měly všechny tři první filmy stejné scénáristy a jednoho režiséra Gora Verbinskiho, často obsahují drobnosti, které pomáhají propojovat jednotlivé příběhy. Typickým příkladem je třeba meč, který Will v jedničce vyrobí pro komodora Norringtona – je to ten stejný, jimž je hrdina v závěru probodnut. A co třeba Willův trik, jímž dostane Jacka z vězení? Ten stejný použije Sparrow s úspěchem i ve třetím díle. No a pak jsou tu kbelíky s vodou, skrze které se Davy Jones dostal na vyjednávací ostrov, neboť se nesmí dotknout suché země.
Za páté, hudba. Vsadíme se, že jste si hned při přečtení předchozí věty vzpomněli na soundtrack Hanse Zimmera, který ve zmíněné scéně skládá poctu Enniovi Morriconemu. Třetí Piráti mají ale celkově pravděpodobně nejlepší soundtrack z celé série a když hudba podkresluje proslov Elizabeth a následné vyvěšení vlajek, příjemně vás zamrazí v zádech.
A Piráti se nejenom skvěle poslouchají, ono se na ně i úžasně kouká. Třetí díl byl nesmírně drahý a jde to na něm poznat. Zmíněné vlajky vznikly podle skutečných historických předloh, kostýmy jednotlivých postav jsou detailně propracované a nezklamaly ani počítačové efekty, které probudily k životu klony Jacka Sparrowa nebo posádku Bludného Holanďana.
A co je ještě důležitější, tvůrci si s tímhle vším užili spoustu legrace. Scénu, v níž Beckett sestupuje z dřevěných schodů, které se za jeho zády mění v třísky, si zaručeně pamatujete doteď. A přestože rádi vzpomínáme na kostlivou šermovačku v Prokletí Černé perly a mlýnské kolo v Truhle mrtvého muže, Barbossa oddávající Willa a Elizabeth na lodi, která se otáčí v obrovském vodním víru, prostě bere zlato.
„I’m a little busy at the moment!“ No můžete ten film nemilovat?
