Minule jsme si v našem stručném shrnutí dějin Středozemě přiblížili vznik Gondoru a jeho vývoj a skončili jsme velkou bitvou s Východňany, ve které království na poslední chvíli zachránili jezdci ze severu. Těm věnoval tehdejší vládnoucí správce Cirion řídce obydlené území na sever od centrálního Gondoru a tak vznikla nová říše jménem Rohan.
Rohirové byli z menších lidských národů, takže se nedožívali až několika staletí jako obyvatelé Gondoru nebo Arnoru, kteří byli númenorejského původu. Délka jejich života namísto toho přibližně odpovídala té, na kterou jsme zvyklí my a počítala se na desetiletí.
Jejich prvním králem byl Eorl Mladý, který se správcem Cirionem uzavřel u Elendilovy hrobky spojenectví, nazývané nejčastěji jako Eorlova přísaha. V ní se oba vládci zavázali k věčnému přátelství a vzájemné pomoci v časech ohrožení – právě na ni se pak gondorští odvolávali v časech Války o Prsten. Eorlův kůň Felaróf byl mimochodem předkem Gandalfova Stínovlase.
Eorlův syn Brego pak postavil zlatou síň Meduseld a učinil z Edorasu hlavní město království. Hlavními nepřáteli té doby byli Východňané a také Vrchovci, kteří dělali Rohirům potíže už od samých počátků. Vzájemné nevraživosti koneckonců později využil odpadlý čaroděj Saruman, když lidi z kopců získal za spojence.
V době, o které píšeme, ale ještě ve věži Orthanku nebydlel a místo toho tam sídlila gondorská posádka. Ta se časem smísila s Vrchovci a ze Železného pasu se tak stala pevnost těchto divokých lidí, kterou tehdejší král Déor nedokázal dobýt.
Skutečná krize ale přišla až za časů Déorova vnuka Helma Kladiva. Ten se dostal do sporu s Vrchovcem Frecou, který chtěl svého syna oženit s královou dcerou a fakticky tak převzít kontrolu nad zemí. Helm pochopitelně vzdoroval a došlo k bitvě u brodů řeky Želíz, kde byli Rohirové poraženi.
Král se proto stáhl do původně gondorské pevnosti na jihu své říše, kterou držel během Dlouhé zimy. Ta trvala skoro půl roku a byla mimořádně krutá. Rozpoutala hladomor z důvodu nedostatku zásob a těžko bylo i v Kraji, kde zemřely tisíce hobitů i přes pomoc čaroděje Gandalfa.
Helm celou zimu vyrážel z pevnosti, dul na svůj roh a zabíjel všechny Vrchovce, kteří mu přišli do cesty. Byl zoufalejší a zoufalejší, protože oba jeho synové v bojích padli a zkáza Rohanu se zdála neodvratná. Gondor sice nebyl zimou příliš zasažen, neboť leží více na jihu, pomocí ale přispět nemohl, protože ho napadli korzáři a Haradští.
Jedné noci vyhladovělý král vyrazil na další výpad a už se nikdy nevrátil. Zmrzl ve stoje uprostřed bitevního pole a i ve smrti děsil Vrchovce natolik, že se báli k Helmovi přiblížit.
Pak přišlo jaro a s ním nová naděje. Helmův synovec Fréaláf napadl překvapené Vrchovce z boku, Gondor odrazil nájezdy a poslal pomoc a válka skončila draze zaplaceným vítězstvím. Místu, kde Kladivo bojoval své poslední bitvy se od těch časů nazývalo Helmův žleb a klíče od Orthanku předal správce Gondoru čaroději Sarumanovi, který se nabídl, že bude důležitou pevnost střežit a chránit.
S Fréaláfem nastoupila na trůn nová linie králů a byla založena další řada mohyl před Edorasem. Trvalo dlouho, než se Rohirové zcela vzpamatovali z těžké války a když se jim to konečně podařilo, museli začít znovu bojovat se skřety, kteří hledali útočiště v Bílých horách mezi Rohanem a Gondorem. Prchali totiž ze svých starých sídel, odkud je vyhnala krvavá válka mezi skřety a trpaslíky, kterou si možná pamatujete z prvního dílu Hobita.
Za dnů krále Folcwina vypukla v Gondoru válka s Haradem, takže tentokrát bylo na Rohanu, aby dostál svým závazkům. Panovník vyslal své dva nejstarší syny, kteří v boji v cizí zemi položili své životy. Jeho následníkem se pak stal nejmladší syn Fengel. Ten byl hrabivý a lačný zlata, což znechutilo jeho syna Thengela, který proto odešel do Gondoru a vrátil se až po otcově skonu.
Thengel byl otcem z filmu známého krále Théodena a také dědečkem Éomera a Éowyn, dětí Théodenovy sestry. Za zmínku stojí, že si netradičně nevzal rohanskou ženu, nýbrž Morwen z Gondoru. Uměl také mluvit sindarinem, elfským jazykem, který často používaly zejména vyšší vrstvy v Gondoru.
Za Thengelových časů také do Rohanu dorazil tajemný Thorongil, který králi nějaký čas sloužil. Teprve po letech se ukázalo, že šlo ve skutečnosti o Aragorna, který cestoval po Středozemi pod falešným jménem. Prodloužená verze Dvou věží 88 % na tuto epizodu z Aragornova života krátce vzpomíná.
Tím ale náš příběh už skoro končí. Po nástupu nového krále Théodena (ano, Aragorn je starší než Théoden) začaly království ohrožovat ambice čaroděje Sarumana, který nasadil ke dvoru svého poskoka Grímu Červivce. Zároveň začali jeho skuruti ohrožovat bezpečnost obyvatel a dokonce zabili dědice trůnu, prince Théodreda, v bitvě na březích řeky Želíz. Na Rohan se znovu snášela temnota, tak jako za časů Helma Kladiva…
