Ti, kdo sledují naši sérii středozemských článků pravidelně, si asi už všimli, že jsme se až doposud zcela vyhýbali dějinám jedněch z nejdůležitějších obyvatel Tolkienova světa. Řeč je samozřejmě o elfech a naše mlčení není náhoda. Dějiny elfů totiž dosahují zejména v Prvním věku takové úrovně komplikovanosti, že si je přinejmenším prozatím netroufneme zpracovat.
Přijde nám ale fér povědět si alespoň něco o těch elfech, kteří ještě ve Středozemi přežívali koncem Třetího věku a hráli roli ve Válce o Prsten.
Národy elfů
Klasický fantasy stereotyp diktuje, že jsou elfové vznešené, s magií propojené bytosti žijící v lesích. To ale v žádném případě není pravda o většině národů elfů v Tolkienově světě. Takoví Noldor například našli zálibu v řemeslné výrobě a v kovářském umění překonávali i trpaslíky, Teleri pak patřili mezi nejlepší mořeplavce.
Trpaslíci Středozemě: Vysvětlíme, jak se dostali do Ereboru a proč je prsteny nemění na přízraky
Většina elfů na konci Třetího věku byla ale skutečně již součástí lesního národa, který nevládl tak velkou moudrostí a v mnoha ohledech se podobal spíš lidem, ač tito elfové stále například žili věčně.
1) Temný hvozd
Mezi nesčetnými korunami stromů a spletitými pavoučími sítěmi se rozkládá Lesní říše, které vládne král Thranduil, otec Legolase. Ten přišel do tehdejšího Velkého zeleného hvozdu ze západu, z Lindonu, o kterém ještě bude řeč. Původně vládl z pahorku Amon Lanc v jižní části lesa, pak ale padl během války Posledního spojenectví a jeho syn Thranduil přesunul centrum říše na sever.
Amon Lanc později obsadil Sauron, tehdy ještě známý jako Nekromant. Vybudoval na pahorku pevnost Dol Guldur, která se pak až do konce Třetího věku stala hlavní hrozbou v regionu.
Temným hvozdem vedly dvě hlavní cesty a protékala jím Lesní řeka a také Začarovaná řeka s černou vodou, která způsobovala magický spánek každému, kdo se jí napil.
Thranduilův lid krátce věznil Gluma, když se ho Aragornovi povedlo lapit, ale stvoření nakonec dokázalo utéct při nečekaném útoku skřetů.
Během Války o Prsten byla Lesní říše napadena, ale přes značné ztráty se dokázala ubránit. Elfové následně společně se spojenci z Lórienu napadli Dol Guldur a Galadriel srovnala pevnost se zemí. Temný hvozd byl následně zbaven zla a přejmenován na Les zelených listů.
2) Lothlórien
A u Galadriel, vládkyně říše Lórienu, se ještě zastavíme. Její poddaní sice také povětšinou patřili mezi lesní elfy, sama Galadriel byla ale vznešenějšího původu. Je dokonce starší, než Slunce a Měsíc a narodila se ještě v Zemích neumírajících. Získala také jeden z elfských Prstenů moci, díky kterému se Lórienu nedotklo plynutí času a země byla chráněna před jinak nevyhnutelným úpadkem.
V Lórienu rostly mallorny, bílé stromy se zlatým listím a jeho centrem byl Caras Galadhon, který jste si mohli pořádně prohlédnout jenom v prodloužené verzi Společenstva Prstenu 90 %. Vzhledem k izolaci od zbytku Středozemě mnozí elfové z Lórienu ani neovládali obecnou řeč.
Z Lórienu mimochodem pocházela Arwenina matka Celebrían, dcera Galadriel a manželka lorda Elronda. Lórien byl podobně jako Lesní říše během Války o Prsten napaden, nakonec se ale dokázal udržet. Se zničením Prstenu pominula i moc Galadriena elfího šperku a krása Lórienu se začala vytrácet. Galadriel sama navíc opustila Středozem a vydala se zpět do Amanu, odkud pocházela.
3) Imladris
Elfí útočiště Roklinku založil Elrond Půlelf ve Druhém věku a později dostal od tehdejšího velekrále Gil-galada další z elfích prstenů, který ve skrytém údolí schraňoval. Elrond pomáhal králům sousedního Arnoru proti Černokněžnému králi a jeho služebníkům a po pádu severního království schraňoval některé vzácné předměty. V jeho domě také vyrůstali Isildurovi dědicové včetně Aragorna.
Návrat krále: Vysvětlíme kým je Aragorn, co dělal po pádu Saurona a co znamená jeho prsten
Na rozdíl od Temného hvozdu nebo Lórienu v Roklince i ve Třetím věku stále přebývali i vznešení elfové, například Glorfindel či Gildor, kterého potkali hobiti během jeho cesty do Šedých přístavů. V Roklince také přebývali Elrondovi synové Elladan a Elrohir, kteří byli z filmů zcela vynecháni.
4) Lindon
Nejzápadnější země elfů se rozkládala na březích moře a její součástí byly i Šedé přístavy. Ve Třetí věku jí vládl Círdan, který se ve filmu objevil jen velmi krátce, původně ale vlastnil třetí z prstenů elfů. Když ale do Středozemě dorazil Gandalf, vzdal se kouzelného šperku a čarodějovi ho daroval. Círdan byl mimochodem ještě starší než Galadriel a ve Třetím věku dokonce asi nejstarší ze všech středozemských elfů vůbec. Narostly mu dokonce vousy, což se jinak elfům téměř nestává.
Elfové z Lindonu podporovali Arnor proti Angmaru, jejich síla se ale během Třetího věku tenčila, neboť stále další a další z nich odplouvali do Zemí neumírajících. V Lindonu žili jak temní elfové, tak jejich světlí příbuzní.
5) Eregion
V Eregionu byly vykovány Prsteny moci, neboť právě v této říši žil nejzručnější z kovářů Druhého věku, Celebrimbor. V časech Pána prstenů už byla ale říše dávno v troskách, neboť ji dobyl Sauron a hlavní město Ost-in-Edhil srovnal se zemí. Obyvateli Eregionu bývali vznešení Noldor, kteří se přáteli s trpaslíky z Morie a pomohli jim vytvořit kouzelné dveře, jimiž později prošlo Společenstvo.
BONUS) Gondor
Princ Imrahil z Dol Amrothu, jeden z nejvyšších šlechticů Gondoru, měl podle všeho v žilách kapku elfí krve. Elfové ale později přebývali i jinde v jižním království, konkrétně v Ithilienu – té zemi, v níž Faramirovi hraničáři napadali haradské spojence Temného pána.
Dějiny Gondoru: Jak krále nahradili správci a jak vzniklo spojenectví s Rohanem
Dovedl je tam Legolas od svého otce z Temného hvozdu. Sám ale přebýval v Ithilienu jen do smrti krále Aragorna Elessara a poté odplul do Zemí neumírajících. Nadešel totiž věk lidí a elfové postupně z lesů a prastarých síní mizeli, dokud se na Západ neodebral i poslední z nich.
