„Není jen výtečným filmovým skladatelem, je nejlepším skladatelem vůbec.“ Tato slova pochází přímo od režiséra výjimečného dokumentárního filmu Ennio, Giuseppeho Tornatore. Bohužel to nedávno byly dva roky, kdy nás Ennio Morricone opustil. Měl na svědomí hudbu k více než pěti stovkám filmů, z čehož přibližně pětina tvořila westerny. Mezi jeho nejznámější melodie by nejspíše patřily Man with a harmonica pocházející z filmu Tenkrát na západě 91 %, skladba Chi Mai z filmu Profesionál 85 % a v neposlední řadě hudba k filmu Hodný, zlý a ošklivý 90 %.
Ennio Morricone se narodil 10. 11. 1928 v Římě, zemřel 6. 7. 2020. Za jeho dlouhou kariéru složil nepřeberné množství různých žánrů hudby, od koncertní po specifickou hudbu pro filmy, pracoval jako dirigent a skladatel pro divadlo i rádio. V roce 1954 obdržel diplom z konzervatoře Conservatorio di Santa Cecilia pod vedením Goffreda Petrassiho. Svou první koncertní hudbu napsal na konci 50. let, kariéru filmového skladatele zahájil v roce 1961 filmem il Federale režírovaným Lucianem Salcem. Světovou slávu si začal získávat již zmíněnými westerny, například A Fistful of Dollars (1964), For a Few Dollars More (1965) nebo Once Upon a Time in The West (1968).
Od roku 1960 měl Morricone na svém kontě přes 450 filmů, spolupráce s mnohými italskými a zahraničními režiséry, mezi nimi například Sergio Leone, Bernardo Bertolucci, Lina Wertmuller, Roman Polanski, Warren Beatty, Oliver Stone či Pedro Almodovar. Jeho nejznámější filmy zahrnují tituly jako The Battle of Algiers: Saco and Vanzetti, Cinema Paradiso, The Legend of 1900 či Once Upon a Time in America. Jeho hudební produkce čítala přes 100 titulů složených od roku 1946 do konce jeho života. Jmenovitě zmíním kupříkladu Concerto per Orchestra n. 1 (1959), Frammenti di Eros (1985), Cantata per L’Europa (1988), Ombra di lontana presenza (1997), Sicilo ed altri frammenti (2007) či Vuoto d’anima piena (2008). Od roku 2001 započala další fáze jeho kariéry, Morricone začal koncertovat ve velkém, dirigovat svou filmovou hudbu a pořádat koncerty pro symfonický orchestr, jednalo se o více než 100 koncertů napříč Evropou, Asií, Střední a Jižní Amerikou a USA.

Během své celoživotní kariéry se dočkal mnoha ocenění. Dostal nejen cenu Zlatého Lva (Golden Lion) a Oscara v roce 2003, ale také například tři Zlaté Glóby, cenu Grammy a Evropské filmové ocenění (European Film Award). V roce 2009 byl povýšen od tehdejšího prezidenta Francie, Nicolase Sarkozyho, na Rytíře Řádu čestné legie. Jedná se o nejvyšší francouzské vyznamenání založené v roce 1802 Napoleonem Bonapartem. Uděluje se jako uznání za zvláštní přínos Francii, v tomto případě kulturní.
V průběhu 21. století byla Morriconova hudba nespočetněkrát znovu použita jak v televizních pořadech, tak ve filmech. Výjimkou není ani Kill Bill 79 % Quentina Tarantino, jež se v dokumentu také objeví, či Hanebný pancharti (Inglourious Basterds 2009) 87 %. V roce 2015 znovu koncertoval ve 12 zemích, v největších evropských arénách, například O2 Aréně v Londýně. V témže roce dirigoval mši, jež věnoval papeži Francisovi, v upomínku dvoustého výročí znovushromáždění Jezuitského Řádu v Římě.

Natáčení dokumentu se zúčastnili také Clint Eastwood, Hans Zimmer, Dario Argento, Oliver Stone, James Hetfield, Bruce Springsteen či Marco Bellocchio. Scénář společně s režií obstaral již zmíněný Giuseppe Tornatore.
Získal 4 nominace a 6 ocenění. Odnesl si ceny za Nejlepší režii – Italian Competition Award z Bari International Film Festivalu (2022), za Nejlepší dokumentární film – Critic’s Choice Award z Calcutta International Cult Film Festivalu (2022) či nominaci na Nejlepší dokument – Bronze Horse ze Stockholm Film Festivalu (2021).