Osvobození V - Poslední úder (1971)

První část je věnována největší tankové bitvě druhé světové války, která se odehrála v létě 1943 u Kurska. Střetla se zde vojska sovětských a německých armád. S použitím vojenské techniky, která nemá v historii filmu obdoby, se doslova staneme účastníky této mohutné vojenské operace. Na snímku se podílelo množství tvůrců z několika evropských zemí. Podařilo se jim vytvořit velmi realistickou a autentickou atmosféru.

Druhý díl velké válečné epopeje nás zavede do bitvy na Dněpru. Zde se střetla německá vojska se sovětskou armádou v září roku 1943. Vrchní velitel sovětské armády Stalin vydal rozkaz do 6. listopadu osvobodit město Kyjev od německých okupantů. Generál Rybalkov se ukázal jako velký stratég a vojenský taktik. Rozhodl začít útok v noci s pomocí reflektorů a se spuštěnými sirénami, aby překvapil svého protivníka. Nepřítel se zdá zaskočen...

Sovětská vojska postupují na Berlín a zvuk dělostřeleckých salv je již slyšet v ulicích města. Hitler nechce připustit blížící se konec války. Ve velitelském bunkru vládne hysterie a Hitler začíná vydávat zoufalé rozkazy k obraně města. 16. dubna roku 1945 byl dán povel k útoku na Berlín. Boj o každou část města, o každou ulici, o každý dům je výpovědí o statečnosti sovětské pěchoty, která je podporována dělostřelectvem. Pod palbou dělostřeleckého útoku se ocitá i budova Říšského kancléřství.

Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…