Angelika, markýza andělů (1964)

Pokračování filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ se realizuje ve zjednodušeném časovém rozmezí, než Anne Golon (autorka původní knižní Angeliky) popsala… Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, tj. u pařížského Dvora Zázraků, místa, kde bandy lupičů a žebráků mají svůj domov. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou – Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Nicolas je však během jedné rvačky žebráků zabit. Angelika s nalezenými syny začíná nový život jako hospodská u Kokrháče a později ve vlastním podniku „Rudá maska“. V této době prožívá svůj vztah k pronásledovanému pamfletáři Claudovi Le Petit – skutečná postava francouzských dějin (1638 – 1662) – přezdívanému také básník Špína.

Po popravě svého milovaného manžela hraběte Jeoffreye de Peyraca žila Angelika jistý čas mezi pařížskou spodinou po boku svého přítele z dětství Nicolase. Po jeho smrti se rozhodla, že chce získat zpět své postavení, majetek a čest. Vzala si svého bratrance Philipa de Plessis-Bellieres. Její manžel však nečekaně zemře na bitevním poli a brzy na to je Angelika povolaná králem zpět na královský dvůr, aby splnila náročnou diplomatickou úlohu. Má přesvědčit perského velvyslance Batchary-Beju k podpisu důležité smlouvy s Francii. Její krása však nenechá chladným ani velvyslance, ani krále, který ji chce učinit svou oficiální milenkou. Jejich vztah však nepřestává provázet stín mrtvého Peyraca. Král Angelice přizná, že její manžel nebyl upálen. Angelika stále svého muže miluje a nedokáže ho zradit, její nedůvěra ke králi a jeho dvoru roste. Touha po Peyracovi jí provází celou řadou nebezpečí, intrik a milostných nástrah.

Čtvrtá část filmové série rozpracovává drobnou část knihy „Nezkrotná Angelika“ do velkých středomořských dobrodružství, k nimž autorka „Angeliky“ dodává: „Nikdy jsem nebyla spokojena s výsledkem, do nějž jsem nesměla zasahovat.“ Angelika opouští dvůr a Francii, aby našla svého manžela, hraběte de Peyrac. U Středozemního moře vstupuje na palubu královské galéry, jíž velí u dvora oblíbený vévoda de Vivonne, bratr královy favoritky, Mme de Montespan. Poté, co je galéra napadena piráty, Angelika opouští její palubu. Pochopitelně netušíc, že velitel pirátské lodi – Rescator – je Joffrey de Peyrac, kterého hledá… Před utonutím ji zachrání až pirátská loď markýze d'Escrainville, opilce a zatracence nenávidícího ženy, jenž svoji touhu Angeliku zabít ovládne jen proto, aby ji výhodně prodal na trhu otroků v Candii (Kréta). Zde je krásná markýza prodána neznámému muži, v němž Angelika pozná hraběte de Peyrac.

Pátá a závěrečná část filmové série opět rozpracovává drobnou část knihy „Nezkrotná Angelika“. Angelika byla unesena pirátem d'Escrainvillem, který ji vzápětí prodal překupníkovi otrokyň pro harém marockého sultána. Tak se hraběnka de Peyrac setkává s Osmanem Ferrajim, moudrým eunuchem, který má v plánu stvořit z ní třetí ženu sultána Mulaye Ismaila, a tedy vládkyni Maroka. Joffrey de Peyrac předstírá, že je jedním z galejníků, aby se tak dostal do marockého Meknesu, spojil se s vlivnými přáteli a pokusil se svoji ženu zachránit. Mezi tím Angelika odolává požadavkům Osmana Ferrajiho a mocného sultána. Touto vytrvalostí si získá sympatie Normanďana Colina Paturela, který je již patnáct let králem otroků v Meknesu. Když se několik otroků pokusí o útěk, Angeliku přijmou mezi sebe.