Děti mojí sestry samy doma (2012)

Strýček odjíždí na prázdniny s dětmi své sestry - dospívající Amálií, malými chlapci Janem a Michaelem, a s nejmenší holčičkou Pusle, která ještě nechodí ani do školy. Odjíždí do domu, který strýček nedávno v Severním Jutsku zakoupil. Součastí nemovitosti jsou také poměrně velké pozemky a bunkr vybudovaný k obraně Dánska před druhou světovou válkou. Na pozemky má zálusk podnikatel Svendsen, který vede sousední Severní lázně s přilehlým golfovým areálem, který potřebuje rozšířit. Svendsen společně s podplaceným starostou obce vymyslí plán, jak strýce vystrnadit.

Rodina Bergových vyhrála cestu do Afriky. Děti trvají na to, že pojedou a budou pomáhat přes charitu ohroženým zvířatům. Rodiče s nimi ale jet nemohou, a tak přesvědčí strýce Erika, aby děti doprovodil. V Africe žijí na farmě, která funguje jako veterinární nemocnice a hotel zároveň. Strýček Erik i děti s překvapením zjistí, že na farmě je ubytována také jejich příkrá dánská sousedka paní Flinthová s mladou neteří. Při společném kempování v divoké savaně je paní Flinthová unesena pytláky. Strýček Erik spolu s dětmi jsou jim na stopě, aby zachránili nejen paní Flinthovou, ale i ukradená zvířata.

Děti najdou starou fotografii muže s vousy a vybavením k těžbě zlata. Ukáže se, že jde o jejich pradědečka. Tento vousatý muž se před mnoha lety odstěhoval do Kanady, aby hledal zlato. Zjištění podnítí v dětech nadšení a zkontaktují se s tetou Annou, která je pozve do Kanady na návštěvu. Tam se dozvědí o starém zlatém dole a mapě pokladu. Děti postihne zlatá horečka a vydávají se na výpravu za hledáním ztraceného zlata, které by se už více než padesát let mohlo pod povrchem skrývat. Na cestě k místu těžby děti překvapí nejen místní divoká příroda a zvířata, ale i dva hledači zlata, kteří by se také rádi dostali k pokladu.