Opravdová láska (2008)

V éře socialismu osmdesátých let minulého století se odehrává příběh patnáctileté Renaty, která žije v malém bytě se svými rozvedenými rodiči. Nejen že má vlastní problémy přiměřeně ke svému věku, navíc ji znechucují věčné hádky rodičů, kteří ji ochotně zatahují do všech svých intimností. Mstí se jim za to tím, že dělá čím dál tím větší průšvihy. Opije se, poslouchá Svobodnou Evropu, a trochu neuměle revoltuje proti politické situaci. Když je ale nejhůř, nechá se se směsí obdivu i pohrdání zachraňovat otcem „vnitrákem“. Odkojena tímto zmateným světem dospělých staví se neobratně na vlastní nohy. Teprve když se do ní v tanečních zamiluje kluk, kterého nechce a panenství ztratí s klukem, kterého vlastně nezná, teprve po různých citových eskapádách najde pro své věčně rozhádané rodiče jistou shovívavost…

Podzim 1988. Renata studuje žurnalistiku. Žije s žárlivým Standou, kterému je občas nevěrná. Rediguje školní časopis a je možná trochu odvážnější než ostatní, a to hlavně proto, že nechce být dcerou svého otce papaláše - zaměstnance Ministerstva vnitra. Jenže situace se vymyká z jejích rukou - Renatiny protirežimní miniaktivity a románek s disidentem Holým si vyslouží zájem STB. Otec Renatu ze strachu o kariéru a možná i z přesvědčení hodlá vydědit. Vztah se Standou se problematizuje.

Krásný čas je třetím dílem volného cyklu, jehož protagonistkou je postava Renáty Soukupové. V prvním televizním filmu, Ze života Pubescentky, ještě mladičkou Renátu nehrála Tatiana Vilhelmová, ale v dalším pokračování, ve filmu Můj otec a ostatní muži už režisérka Andrea Sedláčková známé herečce roli svěřila. Renáta Soukupová je dívka, později mladá žena, která začínala vážněji poznávat svět těsně před rokem 1989. Manželství jejích rodičů bylo poněkud dobrodružné a poznamenalo Renátinu pubertu, ale rozhodující vliv měla okolnost, že Renátin otec byl zaměstnancem ministerstva vnitra. Renáta paradoxně před sametovou revolucí emigruje do Francie a v úvodu Krásného času se vrací: je na prahu třicítky a je rozhodnuta dobýt Čechy zpátky, najít si zde svou trvalou a jistě krásnou existenci. A samozřejmě také lásku, protože z Francii odjela i kvůli zkrachovalému milostnému vztahu. Nedopadne to ovšem tak, jak si mladá žena představuje.

Je šťastnou matkou sedmileté dcerky a se svým partnerem, novinářem Ivanem (O. Kaiser), žijí v prvorepublikovém dřevěném srubu na břehu zatopeného lomu. Místo je to idylické, vztahy mezi Renátou a Ivanem jsou komplikovanější. Z Ivana je nyní zapomenutý mrzout, zatímco Renáta, která se stala režisérkou, je na vrcholu svých sil. Potkává novou a prudkou lásku a musí tento nečekaný problém bolestně rozhodnout... Režisérka Andrea Sedláčková však nikdy neřeší jen prostý milostný příběh, její filmy mají také společenský přesah a vyznačují se přesnou dobovou atmosférou. Dívka za zrcadlem je natočena zajímavou a atraktivní metodou filmu ve filmu, což předpokládá dvojí příběhovou linii. Výkon Tatiany Vilhelmové, která hraje Renátu ve všech čtyřech filmech, zraje spolu s její postavou. Jejím partnerem je niterný a uměřený Oldřich Kaiser a oběma zdárně sekunduje i mladší dvojice Eva Josefíková a Vojtěch Dyk.