Jedna z nejdůležitějších osobností moderní historie našeho národa si bezesporu zasloužila důstojné filmové zpracování, které by její příběh přiblížilo současnému českému i zahraničnímu divákovi. Jak se ale vzácně shodují skoro všechny recenze, tento záměr se naneštěstí Miladě 54 % nepodařilo naplnit. Dnešní Filmožrout vám stručně představí reakce kritiky na nový film, samozřejmě včetně odkazů na jejich kompletní text!
Tradičně začínáme Františkem Fukou z blogu FFFilm. Ten si povšiml „zvláštní úchylky“ tvůrců Milady, kteří prý utínají velkoryse natočené scény ještě předtím, než se divák vůbec dozví, co měly vlastně znamenat. Film podle něj není vysloveně směšný nebo urážlivý, zvlášť když vezmeme v úvahu, že představuje režijní a scénáristický debut Davida Mrnky . Rozhodně to ale nestačí. Fuka udělil Miladě finální známku 50 %.
Nikdy se nevzdáme! Winston Churchill povede Británii proti nacistům v Nejtemnější hodině
Recenze Lidových novin kostatuje, že hlavní hrdince ve filmu chybí skutečná hloubka. Šablonovité jsou prý i ostatní postavy, konkrétně zejména ty záporné. I styl vyprávění zabředává do banality a povrchnosti, takže nevyniknou silné momenty, které osud skutečné Milady Horákové provázely. Nepovedl se ani hudební doprovod Aleše Březiny , který prý působí jako z odpoledního televizního melodramatu. Lidové noviny nepřipojily žádné bodové či procentuální ohodnocení.
Mirka Spáčilová z kulturní rubriky Idnes tvrdí, že film není vysloveně špatný, pouze nezáživý a neobratný. Titulní postava prý působí jako světice bez osobních rysů a její osobnost je redukovaná na ústřední konflikt mezi rodinným životem a veřejným blahem. Milada se tedy může postavit vedle Anthropoidu a Jana Masaryka – dvou filmů chválených spíš za projevenou snahu při zpracovávání českých (československých) moderních dějin, než za její výsledek. Tomu odpovídá i udělené 50% hodnocení.
Zklamaní byli i kolegové z filmového magazínu Moviezone. Recenzent Mojmír Sedláček ve svém verdiktu popsal snímek jako nenápadité, více než dvě hodiny dlouhé střídání nesmyslů a nudy. Všechny silné momenty prý pocházejí z dopisů i autentických výpovědí samotné Horákové a film nedokázal přidat nic vlastního, čím by příběh lépe divákovi přiblížil. Milada si nakonec odnesla velmi podprůměrné skóre tří bodů z deseti.
Filmožrout: Jak si stojí Thor Ragnarok? Lidem chybí emoce a lepší scénář, líbí se herci i efekty
Martin Svoboda ze serveru Aktuálně.cz zase považuje za nejzásadnější slabinu filmu neschopnost komunikovat s divákem. Není prý jasné, co se Milada vlastně snaží říct. Snímek nemá jasnou strukturu a nijak negraduje. Vlivem toho nakonec jenom kupí scénu za scénou. Milada také prý využívá archaické filmařské postupy typu zatmívaček či vysvětlování děje skrze novinové titulky a občas si až koleduje o výsměch.
S jeho pohledem v podstatě souhlasí i recenze na webu Českého rozhlasu. Film prý působí jako série obrazů, které někdo náhodně vystříhal a bez okolků slepil k sobě. Taky se nezdržuje s vysvětlováním kontextu, takže méně informovaným divákům hrozí, že se v příběhu ztratí.
Prodloužené a režisérské sestřihy. Požehnání, nebo prokletí pro filmové fanoušky?
Na závěr ještě zmíníme stejně nepříznivé přijetí, jehož se snímek dočkal na databázi ČSFD. Tam si v současné době drží 54 %, což není právě nejpovzbudivější výsledek pro jeden z nejočekávanějších českých filmů roku. Naneštěstí proto musíme konstatovat, že se Milada podle všeho nepovedla a na skutečně kvalitní adaptaci našich moderních dějin si ještě budeme muset počkat.
