Nejnovější filmy Lepsi TV

Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švejk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna, v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.

Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus? Smutný hrdina příběhu Petr, řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou...

Baladický příběh ze života obyvatel moravských Beskyd. Hrdinkou je mladá žena Františka Plesníková. Františčin milý byl zabit padajícím stromem dříve, než se s ní mohl oženit a dívku čekal trpký osud „zavitky" nemanželské matky. Františka bojovala ze všech sil za lepší život svého synka Metúdka. Kvůli němu se nakonec provdala za starého vdovce sedláka Podešvu. Brzy však poznala, že svým sňatkem neprospěla ani sobě, ani dítěti.

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem.

Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy.

Dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého vysloužilého vojáka Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.

Konečná tramvaje je místo, na kterém svět končí nebo začíná, záleží na úhlu pohledu a směru jízdy. Stojí tam obyčejný dům, v němž žijí obyčejní lidé. Stanou se z nich hlavní hrdinové filmu, a na několik desítek minut tak mohou být alespoň trochu výjimeční. Sledujeme, jak odcházejí ze svých bytů, vracejí se do nich, míjejí se na schodech, jsou na sebe milí nebo se urážejí.

Český barevný film, natočený laureátem státní ceny režisérem Karlem Steklým podle světoznámého románu vynikajícího humoristy a satirika Jaroslava Haška. Režisér, který je současně autorem scénáře, se v něm celkem věrně držel prvního dílu literární předlohy, nazvaného „V zázemí". Film zachycuje Švejkovy osudy od okamžiku, kdy mu jeho bytná, paní Mullerová, oznámila zastřelení arcivévody Ferdinanda, až do jeho památné rozmluvy s nadporučíkem Lukášem, týkající se ukradeného psa a jejich přeložení do Budějovic a odtud na frontu.

Jaroslav Hašek promítá v jarmareční boudě někdy kolem roku 1900 čtyři filmové příběhy. Po dobových reklamních diapositivech a „žurnálu' uvidíme „první část sensačního, vzorného, parfosního, salonního programu - snímek ze života dítek školou povinných, pořízený za velmi obtížných okolností". Děj tohoto snímku se totiž odehrává z malé části ve školní třídě a z valné části pak na gymnasijním záchodku, kam se primán Chocholka uchýlil před latinskou komposicí. „Vzorné rodinné štěstí" je druhým filmem, který zavede diváka do rodiny magistrátního úředníka Honzátka, v níž došlo k mnoha bouřlivým scénám, když se křeček, opatřený Honzátkem ml., nastěhoval do kanape - svatebního daru sestry Emy. Stejně překvapující jsou i další dvě povídky, z nichž jedna vypraví o „otci chudých", majiteli firmy na nedobytné pokladny a proslulém mecenáši, a druhá o osudných následcích společného výletu starého mládence pana Hanzlíčka s jeho sousedy

Někdo má všechno a jiný nic. Tak už to chodí i v pohádkách. Například v příběhu o chudém muzikantovi se zlatým srdcem, který se rozdělí o poslední kousek chleba, ačkoli mu samotnému kručí v žaludku hlady. Jako odměnu za své dobré srdce dostane kouzelný ubrousek, prostírající na požádání i ty nejvybranější pochoutky. Než si jej však stačí pořádně užít, ukradne mu ho lakomý krčmář, který má všechno, ale chce ještě víc.

Hranice se musí střežit před zákeřnými narušiteli, o tom statečný pohraničník nepochybuje. Ujme se postřeleného psa, získá jeho důvěru a posléze díky němu dopadne i nepřátelského agenta, který chtěl narušit mírový život pokrokového našeho lidu.

Celovečerní kombinovaný fantasticko – dobrodružný film, který ukazuje prehistorická stadia vzniku Země, flory a fauny. Nález pravěké zkameněliny je pro čtyři zvídavé kluky výzvou k výpravě do dávné minulosti. Na malé pramičce postupně proplouvají dobou ledovou přes třetihory a druhohory až na samý počátek života na planetě Zemi, přičemž zažijí nejrůznější, mnohdy i nebezpečná dobrodružství.

Král Já první se zeptal jednoho dne svých dcer, která jej má nejraději. Té chtěl potom odevzdat království. První jej měla ráda jako zlato, druhá jako zlato v hrdle a nejmladší, Maruška, řekla, ze jej má ráda jako sůl. Rozhněvaný a uražený král vyhnal Marušku za tento výrok z hradu. Rozkázal také zničit všechnu sůl v království. Brzy však poznal, že bez soli se nikdo neobejde. Hledal Marušku a teprve po stém přiznání ke všem chybám ji našel a s ní také i nevyčerpatelnou slánku, která naplnila všechny slánky ve všech domácnostech království.

Česká satirická veselohra, jejíž děj se odehrává někdy kolem roku 1900. Obyvatele městečka Pětice vzruší záhadná zásilka, která má být doručena nejlepšímu člověku v obci. Na titul nejlepšího člověka si samozřejmě dělají nároky všichni členové městské rady. Nakonec se ukáže, že šlo o chytře promyšlený žert, který měl odhalit skutečný charakter „lepších lidí" města

Romantická komedie s A. Hepburn a G. Peckem v hlavních rolích. Prázdniny v Římě byly nominovány na 10 Oscarů a Audrey Hepburn získala Oscara za svou roli novodobé princezny, která se vzpřela svým panovnickým povinnostem a díky americkému novináři (G. Peck) poznala Řím jako obyčejná mladá dívka.

Příběh filmu nás zavádí do Prahy na císařský dvůr Rudolfa II. Císaře však víc než vladaření zajímá umění, krásné ženy a alchymistická dílna. Ze všeho nejvíc touží objevit elixír mládí a najít legendárního Golema. Zatímco se věnuje svým zálibám, nejvyšší dvořané v čele s komořím Langem se spojí s Rudolfovým bratrem Matyášem, který usiluje o jeho trůn. Díky nechtěné záměně se úlohy vladaře ujme pekař Matěj Kotrba, který je císaři velmi podobný, jen je o 25 let mladší. Ten si poradí s proradnými dvořany, vydá užitečná nařízení a Golemovu sílu využije pro blaho všech.

Krásná, ale velmi pyšná princezna Krasomila, dcera vladaře Půlnočního království, se odmítne provdat za šlechetného krále Miroslava, který se uchází o její ruku. Ten se však vydá do jejího rodného království a v přestrojení působí na zámku coby zahradník.

Dělníci letecké továrny nedaleko Prahy založí závodní letecký klub pro mladé, který se zúčastní za Československo mezinárodní plachtařské soutěže.

Film „Africká královna" vypráví o dobrodružstvích, která prožijí na počátku první světové války v nitru Německé východní Afriky kanadský dobrodruh Allnutt a anglická misionářka Rosie, prchající na malém parníčku před německými vojáky. Na své cestě k britskému území musí překonat řadu překážek. Na rozbouřeném jezeře se jejich plavidlo „Africká královna" potopí a oni sami jsou po svém zachránění německou válečnou lodí „Louisou" odsouzeni jako angličtí vyzvědači k smrti. V okamžiku popravy „Louisa" narazí na vrak „Anglické královny", na němž jsou připevněna dvě torpéda a potopí se. Allnutt a Rosie se zachraňují na pobřeží ovládaném anglickými jednotkami. (FILMOVÝ PŘEHLED 21 / 1954)

Katastrofální sucho v roce 1947 způsobilo na venkově velké potíže. V malé obci Klíčov má vodu jen sedlák Hánek, starý Hromádka a statkář Bervida. Ostatní musí denně vystát frontu, aby dostali trochu vody pro sebe a dobytek. Všichni litují, že na jaře odmítli návrh předsedy Kouby na stavbu obecního vodovodu. Hánek s několika dalšími sabotuje státní dodávky a s Bervidovou pomocí prodávají mléko a máslo na černý trh...

Socialistické drama z doby únorového převratu. Majitel cihelny použije před únorem několika dělníků, aby rozvrátil dělnickou solidaritu a mohl si dál dělat své černé obchody. Ostražitost mladého, uvědomělého dělníka mu v tom však zabrání.

Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví...

Obtloustlý, akurátní a v rodině mírně despotický pan Tříška pracoval jako bytový referent, čímž si zcela narušil psychickou odolnost, je vztekavý a snadno vzkypí. Zamýšlený odpočinek v lůně venkova, kam odjel s celou svou rodinou, však dopadne zcela jinak, než jak očekával – neboť všechny pracovité ruce se spojí, aby zajistily co nejrychlejší splnění zemědělských prací, navíc zůstal čas i na pěvecké zájmy. A hlavní hrdina je nakonec natolik stržen novým prostředím, že se s chutí zapojí.

Starý strojvedoucí Matys zachrání na konci války svou milovanou lokomotivu Lízu před hloubkovými letci. Lokomotiva je ovšem poškozena a on je zraněn. V kritické chvíli zastoupí svého zetě, také strojvedoucího, a zabrání tak vlakovému neštěstí. Přesto je poslán do penze. Aby ukázal, co dokáže „železný dědek“, s partou učedníků zrekonstruuje Lízu…

Vypráví o osudu hornické rodiny Hudcových na pozadí dramatických událostí roku 1889 na Kladensku – mezi zdejšími horníky vzrůstá nespokojenost kvůli špatným podmínkám a nízké mzdě. To vyústí ve stávku, ale generální ředitel a majitel dolů Bacher odmítá s horníky rokovat. Po sebevraždě jednoho z nich naberou události rychlý spád a horníci se rozhodnou vzít vše do vlastních rukou...

Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně. Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka...

Ani předbělohorská doba nebyla idylická. Přesvědčí se o tom i bakalář, pozvaný konšely do Rakovníka, aby pozdvihl tamnější školství. Jenže lakotným a pyšným měšťanům se záhy znelíbí a ani láska se nevyvíjí podle jeho představ.

Na zámek nedaleko dědiny přichází panstvo mladá a krásná kněžna se senilním manželem. Zdravý vzduch jim má pomoct k vytíženému dědici. Kněžna se náhodou setká s dědinským chasníkem Sochorem a brzy porodí syna. Dotyčný dědinský mladík se potom ožení a má samé dcery. Kněžna se po letech vrací se šikovným synem. Ten sa zahledí do Sochorovy dcery, ale její otec ho žene řemenem...

Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí...

Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu...

Velmi pracovitý, ale také velmi naivní úředník pojišťovny Valentin Plavec se stává terčem nekonečných legrácek, vtípků a recesí svých kolegů Bejšovce a Voborníka. Poslední vydařený kousek se jim však poněkud vymkl z ruky. Připsali totiž k výhernímu číslu 8456 jedničku a namluvili Valentinovi, že vyhrál v loterii milion. Jelikož si však Valentin nemůže vyzvednout výhru okamžitě, vybere dvacet tisíc, což jsou veškeré úspory, které našetřil společně se svou snoubenkou Helenou a začne nakupovat na zálohu. Koupí auto, najme personál do vily. Jako čerstvý milionář je práci povýšen a dokonce se k němu začne hlásit i lakomý strýc Kudrna. Pravda však brzy vyjde najevo a když mu kolegové prozradí, že šlo jen o žert, všichni ho opustí, jen věrná Helena zůstane a dokonce pomůže nešťastnému snoubenci zrušit všechny zálohované a domluvené obchody. Když vyjde v novinách zpráva, že došlo k chybě a vítězný los má číslo 18456, rozhodne se Valentin oběma vykutáleným vtipálkům pomstít…

Slavná operetní pěvkyně Jarmila Kšírová se snaží utajit před senzacechtivou veřejností svůj rodinný stav. Hrdinkou příběhu je hvězda velké operetní scény Soňa Jansová. Z reklamních důvodů se o ní tvrdí, že je dosud svobodná, a že se dokonce mužů straní. Ve skutečnosti je však operetní subreta již několik let šťastně provdaná za doktora práv Karla Svobodu a má dokonce čtyřletou dceru Evičku. Manžel předstírá, že je pouze jejím právním zástupcem a do jejího apartmá se vkrádá jen potají...

Starý úředník, oficiál Borman, úřaduje ve sklepních kancelářích Pozemkového úřadu společně s dalšími oficiály a aktuáry. Mezi jeho kolegy je i mladý a pohledný doktor Marek, jehož přichází navštívit kamarád, inženýr Rudík. Objektem jejich společného zájmu se stanou dvě mladé ženy, objevující se za oknem protějšího domu. Jednou z nich je slečna Irenka, dcera ředitele jejich úřadu, druhá je Nasťa, přítelkyně pana ředitele. Když se koná slavnostní večírek na počest prezidenta úřadu, je pro nedostatek mužů, kteří by dělali dámám společnost, pozván také doktor Marek a protože ředitel je vášnivý karbaník, je přizván také Borman, jako třetí do mariáše. Zatímco Marek udělá dobrý dojem na ředitele i jeho choť, a padne do oka také slečně Nastě, odehrává se u stolku pravá karetní bitva. Přestože dostal Borman od pana ředitele instrukce, neřídí se jimi a dokonale v kartách obehraje vysokého představeného

Zdenka Sulanová za dva roky od úspěchu Lízina letu do nebe vyrostla z nohatého žabce v přitažlivou mladou dámu. Není divu, že se Václav Binovec odhodlal provést ji dalšími úskalími života sirotka Lízy, která přichází do klášterního penzionátu, aby si tu postupně získala srdce přísné učitelky, spolužaček, a nakonec i muže, který jí na první pohled padl do oka. Nebude to samozřejmě jednoduché a Líza bude muset uronit pár tajných slz, projevit vitalitu a ochotu bojovat za své štěstí. Pak i divačky tohoto typického prvorepublikového dívčího románku mohou s dojetím konstatovat, že svět není přece jen tak špatný, když v něm chudá děva může pílí a přičinlivostí dosáhnout úspěchu.

Milada Dvořáková má před svatbou se svým obchodním partnerem Dubem, majitelem benzinových pump. Když ho přistihne v objetí se sekretářkou, rozejde se s ním. Založí konkurenční firmu ŽUB (Ženy u benzinu) a zaměstnává výhradně svobodné ženy. Také Dub se pustí do konkurenčního boje...

Michal Nor se po letech v cizině vrací domů k tetě Pa a sestře Evě, která právě přijela z penzionátu. Teta bude mít narozeniny a Eva ví, že touží po návodu na vypěstování odrůdy růže, kterou vyšlechtil tetin soused, továrník Záhorský. Teta však se sousedy nevychází, a tak si temperamentní Eva usmyslí návod ukrást a pronikne k Záhorským jako sekretářka. V domě se náhodou ocitne také Michal, který se vydává za anglického hraběte, aby dceru Záhorských Elišku ochránil před nechtěnými zásnubami s nemotorným Zdeňkem. Domu vládne pevnou rukou paní Záhorská, kter…

Ošetřovatel Rozruch z nemocnice sv. Jakuba dostal z nemocenské pojišťovny místo očekávaného léčivého bahna umělý chrup. Když v pojišťovně osobně vyřizuje přehmat, jsou úředníci velmi neochotní. Rada Pěna přijde do pojišťovny, aby si domluvil výlet se svou tajnou milenkou, sekretářkou Věrou, kterou si chce vzít, až se provdá jeho dcera Heda. Pěna ohlašuje v pojišťovně návštěvu primáře Marka od sv. Jakuba a přestože ho osobně nezná, přimlouvá se za vyřízení jeho žádosti. Když rozčilený Rozruch za chvíli sdělí, že je z nemocnice od sv. Jakuba, úředníci ho považují za Marka a jejich chování se rázem mění. Šéflékař Bruner mu předepíše lázně, kam ho druhého dne osobně doveze. Skutečný Marek přijíždí do lázní s Hedou, které se představil jako Rozruch, aby se přesvědčil o nezištnosti jejích citů. I rada Pěna s Věrou přijíždějí, aniž tuší, že je přítomna i Věřina matka. V malých lázních se nakonec všichni potkají a jejich tajemství se prozradí.

Dvojice cirkusových klaunů, které si zahráli Vlasta Burian a Jaroslav Marvan, se ujme odloženého dítěte a stará se o ně i tehdy, když se musí živit jako pouliční muzikanti. Své adoptivní rodiče má vděčný nalezenec rád i v dospělosti, kdy se potýká jak s láskou, tak s ukradeným lupem, který jim náhodně spadne do klína. Vznikla však jen obhrouble sentimentální komedie, která se počítá mezi nejslabší díla krále komiků, ačkoli ten se podílel i na režii.

Jakousi ženu srazilo na ulici auto. Když se uzdravila, viník nehody jí na odškodněnou nabídl místo hospodyně ve své domácnosti. Postižená po úrazu trpěla ztrátou paměti, a tak nikdo netušil, že kdesi zanechala dítě, nyní zcela opuštěné. Malou Haničku si vzal za vlastní nepříliš úspěšný hudebník Urban. V jeho rodině se jí dostalo láskyplné péče, když ale jednou onemocněla, chyběly peníze na léčbu a adoptivní otec se rozhodl vydat tiskem skladbu, kterou kdysi napsal spolu s kamarádem.

Jediná zaměstnankyně malé tiskové kanceláře, sekretářka Jiřina Zvoníčková, se rozhodne pomoci svému dobráckému a smolařskému šéfovi Brokovi. Aby získala interview od nepřístupného „krále módy“ Pavla Tomana, převlékne se za mladého muže a nastoupí v Tomanově firmě jako poslíček. Tak se jí podaří získat nejen interview ale i další zajímavé informace o Tomanovi. Jednoho dne ji však v kavárně Toman potká v její dívčí podobě...