Nejnovější filmy Lepsi TV

Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švejk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna, v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.

Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus? Smutný hrdina příběhu Petr, řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou...

Baladický příběh ze života obyvatel moravských Beskyd. Hrdinkou je mladá žena Františka Plesníková. Františčin milý byl zabit padajícím stromem dříve, než se s ní mohl oženit a dívku čekal trpký osud „zavitky" nemanželské matky. Františka bojovala ze všech sil za lepší život svého synka Metúdka. Kvůli němu se nakonec provdala za starého vdovce sedláka Podešvu. Brzy však poznala, že svým sňatkem neprospěla ani sobě, ani dítěti.

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem.

Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy.

Dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého vysloužilého vojáka Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.

Konečná tramvaje je místo, na kterém svět končí nebo začíná, záleží na úhlu pohledu a směru jízdy. Stojí tam obyčejný dům, v němž žijí obyčejní lidé. Stanou se z nich hlavní hrdinové filmu, a na několik desítek minut tak mohou být alespoň trochu výjimeční. Sledujeme, jak odcházejí ze svých bytů, vracejí se do nich, míjejí se na schodech, jsou na sebe milí nebo se urážejí.

Český barevný film, natočený laureátem státní ceny režisérem Karlem Steklým podle světoznámého románu vynikajícího humoristy a satirika Jaroslava Haška. Režisér, který je současně autorem scénáře, se v něm celkem věrně držel prvního dílu literární předlohy, nazvaného „V zázemí". Film zachycuje Švejkovy osudy od okamžiku, kdy mu jeho bytná, paní Mullerová, oznámila zastřelení arcivévody Ferdinanda, až do jeho památné rozmluvy s nadporučíkem Lukášem, týkající se ukradeného psa a jejich přeložení do Budějovic a odtud na frontu.

Jaroslav Hašek promítá v jarmareční boudě někdy kolem roku 1900 čtyři filmové příběhy. Po dobových reklamních diapositivech a „žurnálu' uvidíme „první část sensačního, vzorného, parfosního, salonního programu - snímek ze života dítek školou povinných, pořízený za velmi obtížných okolností". Děj tohoto snímku se totiž odehrává z malé části ve školní třídě a z valné části pak na gymnasijním záchodku, kam se primán Chocholka uchýlil před latinskou komposicí. „Vzorné rodinné štěstí" je druhým filmem, který zavede diváka do rodiny magistrátního úředníka Honzátka, v níž došlo k mnoha bouřlivým scénám, když se křeček, opatřený Honzátkem ml., nastěhoval do kanape - svatebního daru sestry Emy. Stejně překvapující jsou i další dvě povídky, z nichž jedna vypraví o „otci chudých", majiteli firmy na nedobytné pokladny a proslulém mecenáši, a druhá o osudných následcích společného výletu starého mládence pana Hanzlíčka s jeho sousedy

Někdo má všechno a jiný nic. Tak už to chodí i v pohádkách. Například v příběhu o chudém muzikantovi se zlatým srdcem, který se rozdělí o poslední kousek chleba, ačkoli mu samotnému kručí v žaludku hlady. Jako odměnu za své dobré srdce dostane kouzelný ubrousek, prostírající na požádání i ty nejvybranější pochoutky. Než si jej však stačí pořádně užít, ukradne mu ho lakomý krčmář, který má všechno, ale chce ještě víc.

Hranice se musí střežit před zákeřnými narušiteli, o tom statečný pohraničník nepochybuje. Ujme se postřeleného psa, získá jeho důvěru a posléze díky němu dopadne i nepřátelského agenta, který chtěl narušit mírový život pokrokového našeho lidu.

Celovečerní kombinovaný fantasticko – dobrodružný film, který ukazuje prehistorická stadia vzniku Země, flory a fauny. Nález pravěké zkameněliny je pro čtyři zvídavé kluky výzvou k výpravě do dávné minulosti. Na malé pramičce postupně proplouvají dobou ledovou přes třetihory a druhohory až na samý počátek života na planetě Zemi, přičemž zažijí nejrůznější, mnohdy i nebezpečná dobrodružství.

Král Já první se zeptal jednoho dne svých dcer, která jej má nejraději. Té chtěl potom odevzdat království. První jej měla ráda jako zlato, druhá jako zlato v hrdle a nejmladší, Maruška, řekla, ze jej má ráda jako sůl. Rozhněvaný a uražený král vyhnal Marušku za tento výrok z hradu. Rozkázal také zničit všechnu sůl v království. Brzy však poznal, že bez soli se nikdo neobejde. Hledal Marušku a teprve po stém přiznání ke všem chybám ji našel a s ní také i nevyčerpatelnou slánku, která naplnila všechny slánky ve všech domácnostech království.

Dobrodružný snímek o boji československých bezpočnostních orgánů se západními agenty. V expresním vlaku vypraveném z norimberského nádraží je pod sedadlem přilepena krabička od cigaret s plány a instrukcemi na zničení jedné z československých přehrad. Státní bezpečnost je o celé akci informována a pokusí se cizí agenty polapit.

Česká satirická veselohra, jejíž děj se odehrává někdy kolem roku 1900. Obyvatele městečka Pětice vzruší záhadná zásilka, která má být doručena nejlepšímu člověku v obci. Na titul nejlepšího člověka si samozřejmě dělají nároky všichni členové městské rady. Nakonec se ukáže, že šlo o chytře promyšlený žert, který měl odhalit skutečný charakter „lepších lidí" města

Tragický příběh Marty Kulišové, která je nevinně odsouzena za vraždu svého muže, a která trpí deset let ve vězení, aniž by prozradila jméno pravého viníka. Po deseti letech však podnikne ředitel věznice experiment, ve kterém nechá ve vězeňském divadle předvést hru, již Marie napsala během svého prvního roku ve vězení...

Vyprávění o poměrech v Čechách v druhé polovině devatenáctého století, kdy maloměstští úředníci, jakým byl Hrdlička, podléhali v boji s dravci nastupující velké finanční a průmyslové buržoasie, kterou representuje Jestřáb.

Romantická komedie s A. Hepburn a G. Peckem v hlavních rolích. Prázdniny v Římě byly nominovány na 10 Oscarů a Audrey Hepburn získala Oscara za svou roli novodobé princezny, která se vzpřela svým panovnickým povinnostem a díky americkému novináři (G. Peck) poznala Řím jako obyčejná mladá dívka.

Příběh filmu nás zavádí do Prahy na císařský dvůr Rudolfa II. Císaře však víc než vladaření zajímá umění, krásné ženy a alchymistická dílna. Ze všeho nejvíc touží objevit elixír mládí a najít legendárního Golema. Zatímco se věnuje svým zálibám, nejvyšší dvořané v čele s komořím Langem se spojí s Rudolfovým bratrem Matyášem, který usiluje o jeho trůn. Díky nechtěné záměně se úlohy vladaře ujme pekař Matěj Kotrba, který je císaři velmi podobný, jen je o 25 let mladší. Ten si poradí s proradnými dvořany, vydá užitečná nařízení a Golemovu sílu využije pro blaho všech.

Krásná, ale velmi pyšná princezna Krasomila, dcera vladaře Půlnočního království, se odmítne provdat za šlechetného krále Miroslava, který se uchází o její ruku. Ten se však vydá do jejího rodného království a v přestrojení působí na zámku coby zahradník.

Prostoduchý kostelník se nechá vesnickým kulakem přesvědčit, aby se podílel na záškodnické činnosti. Vinou svého zmatkářství je však odhalen, takže pracovití družstevníci mohou v klidu oslavit dožínky.

Dělníci letecké továrny nedaleko Prahy založí závodní letecký klub pro mladé, který se zúčastní za Československo mezinárodní plachtařské soutěže.

Film „Africká královna" vypráví o dobrodružstvích, která prožijí na počátku první světové války v nitru Německé východní Afriky kanadský dobrodruh Allnutt a anglická misionářka Rosie, prchající na malém parníčku před německými vojáky. Na své cestě k britskému území musí překonat řadu překážek. Na rozbouřeném jezeře se jejich plavidlo „Africká královna" potopí a oni sami jsou po svém zachránění německou válečnou lodí „Louisou" odsouzeni jako angličtí vyzvědači k smrti. V okamžiku popravy „Louisa" narazí na vrak „Anglické královny", na němž jsou připevněna dvě torpéda a potopí se. Allnutt a Rosie se zachraňují na pobřeží ovládaném anglickými jednotkami. (FILMOVÝ PŘEHLED 21 / 1954)

Budovatelská veselohra o pracovním souboji dvou dělnických kolektivů jedné pražské továrny. Partu starých vede brusič Karhan, zatímco partu mládežníků vede jeho syn. Zápolení obou skupin vede ke vzniku socialistického soutěžení i ke spolupráci, v níž staří dají mladým k dispozici své zkušenosti a mladí zase své nové nápady.

Příběh mladé švadleny Marie a skláře Josefa, kteří spojili své osudy, aby čelili těžkostem nezaměstnanosti a hospodářské krize.

Katastrofální sucho v roce 1947 způsobilo na venkově velké potíže. V malé obci Klíčov má vodu jen sedlák Hánek, starý Hromádka a statkář Bervida. Ostatní musí denně vystát frontu, aby dostali trochu vody pro sebe a dobytek. Všichni litují, že na jaře odmítli návrh předsedy Kouby na stavbu obecního vodovodu. Hánek s několika dalšími sabotuje státní dodávky a s Bervidovou pomocí prodávají mléko a máslo na černý trh...

Socialistické drama z doby únorového převratu. Majitel cihelny použije před únorem několika dělníků, aby rozvrátil dělnickou solidaritu a mohl si dál dělat své černé obchody. Ostražitost mladého, uvědomělého dělníka mu v tom však zabrání.

Pan Novák, úředník v pojišťovně, se stará jen o svou práci, nic víc ho nezajímá. Dokonce i společenské změny v únoru roku 1948 ho nechávají lhostejným. Uvědomí si je teprve, když je pojišťovna zrušena. Musí se rozhodnout: buď odejde do důchodu a nebo půjde pracovat do továrny. Ani jedna z těchto možností se panu Novákovi nezamlouvá...

Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví...

Obtloustlý, akurátní a v rodině mírně despotický pan Tříška pracoval jako bytový referent, čímž si zcela narušil psychickou odolnost, je vztekavý a snadno vzkypí. Zamýšlený odpočinek v lůně venkova, kam odjel s celou svou rodinou, však dopadne zcela jinak, než jak očekával – neboť všechny pracovité ruce se spojí, aby zajistily co nejrychlejší splnění zemědělských prací, navíc zůstal čas i na pěvecké zájmy. A hlavní hrdina je nakonec natolik stržen novým prostředím, že se s chutí zapojí.

Starý strojvedoucí Matys zachrání na konci války svou milovanou lokomotivu Lízu před hloubkovými letci. Lokomotiva je ovšem poškozena a on je zraněn. V kritické chvíli zastoupí svého zetě, také strojvedoucího, a zabrání tak vlakovému neštěstí. Přesto je poslán do penze. Aby ukázal, co dokáže „železný dědek“, s partou učedníků zrekonstruuje Lízu…

Rodina pražského zelináře Pavlase byla mezi prvními přistěhovalci, kteří osídlili pohraniční obec Severov. Novým obyvatelům se společně podaří včas a s úspěchem sklidit první úrodu - bude však nutné odhalit německého diverzanta, který se vydává za správce pily...

Platnéřský mistr Tomáš má mladou ženu Alenu, na kterou velmi žárlí. Jednoho dne Alenu spatří pán města a rozhodne se, že ji získá pro sebe. Aby měl volnou ruku k milostným pletkám, pošle mistra Tomáše na zkušenou do Flander. Žárlivý manžel si neví rady jak zajistit počestnost půvabné manželky po dobu své nepřítomnosti a nakonec přijme pomoc čerta, kterému za odměnu upíše duši...

Vypráví o osudu hornické rodiny Hudcových na pozadí dramatických událostí roku 1889 na Kladensku – mezi zdejšími horníky vzrůstá nespokojenost kvůli špatným podmínkám a nízké mzdě. To vyústí ve stávku, ale generální ředitel a majitel dolů Bacher odmítá s horníky rokovat. Po sebevraždě jednoho z nich naberou události rychlý spád a horníci se rozhodnou vzít vše do vlastních rukou...

Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně. Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka...

Pět povídek Karla Čapka – První je o podmínečně propuštěném trestanci, ve druhé policejní komisař hledá pachatele uneseného dítěte a poznává, jak těžké je mezi navlas si podobnými nemluvňaty najít to pravé. Třetí je sugestivním vyprávěním o náboženském fanatikovi, který z božího příkazu zabil a jde se ve sněhové vánici udat na četnickou stanici. Ve čtvrté pátrá inspektor Pištora po bytovém zloději, který omylem ukradl tajné spisy generálního štábu, a v poslední povídce se dozvíme, že je-li na některé hříšníky pozemská spravedlnost krátká, trestu stejně neujdou.

Ani předbělohorská doba nebyla idylická. Přesvědčí se o tom i bakalář, pozvaný konšely do Rakovníka, aby pozdvihl tamnější školství. Jenže lakotným a pyšným měšťanům se záhy znelíbí a ani láska se nevyvíjí podle jeho představ.

Na zámek nedaleko dědiny přichází panstvo mladá a krásná kněžna se senilním manželem. Zdravý vzduch jim má pomoct k vytíženému dědici. Kněžna se náhodou setká s dědinským chasníkem Sochorem a brzy porodí syna. Dotyčný dědinský mladík se potom ožení a má samé dcery. Kněžna se po letech vrací se šikovným synem. Ten sa zahledí do Sochorovy dcery, ale její otec ho žene řemenem...

Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí...

Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu...