Nejnovější filmy z roku 1967 Canal+

Komedie Oldřicha Lipského a Miloše Macourka je nezvyklým a odvážným experimentem, vypráví totiž děj pozpátku. Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec - řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře „se za poněkud zvláštních okolností narodí“.

Jeden z našich nejvýznamnějších filmů šedesátých let zůstal i pro svou ojedinělou poetiku tak trochu stranou pozornosti. Dodnes neztratil své zvláštní kouzlo. Navíc je přehlídkou zajímavých hereckých výkonů (z tohoto hlediska má dokumentární hodnotu) nastupující generace z Činoherního klubu, jíž byly role psány přímo na tělo. A Máša vychází z okouzlení secesním světem i dobou němého filmu, zároveň se v tajuplném příběhu opírá i o moderní literaturu (Franz Kafka). Ve spletité hříčce plné náznaků a symbolů se ovšem naplno projevují i špatné lidské vlastnosti jako je přetvářka, lhostejnost,...

Znepřátelené špionážní agentury ze všech koutů Evropy vysílají své nejlepší muže do Prahy, kam přilétá proslulý svůdce žen Cyril Juan Borguette alias agent W4C. W4C má za úkol vyhledat špionku Alici a zmocnit se hotelové slánky, ve které se skrývají plány na vojenské využití Venuše. Situaci ovšem neustále komplikuje zmatený pan účetní Foustka, vybraný pražskou tajnou službou pro nedostatek skutečných špionů.

Předpisy jsou neúprosné: když kriminalista v sebeobraně zabije lupiče, jenž přepadl klenotnictví, nedostane se mu ocenění, nýbrž vyhazovu od policie. Živí se pak jako taxikář, ale přesto nadále zkoumá svůj případ, který ani po několika letech nebyl uzavřen... Vznikl ojedinělý pokus o akční film, obohacený sebezpytováním.

Modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí, se odehrává na pozadí hasičského bálu. V karikování a pranýřování české národní povahy jsou režisér Forman a kameraman Miroslav Ondříček doslova nelítostní. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální.