Nejnovější filmy z roku 1969 Voyo

Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...

Pan Adolf vzpomíná na trapný příběh s jednou směšnou láskou. Zaujala ho mladičká studentka operního zpěvu, ale neustále narážel na její nezájem blíže se seznámit. Začne proto splétat rafinovanou odvetu, do níž zapojí i svého řeckého kamaráda, jehož vydává za slavného dirigenta. Jenže úmysly obou pánů se vyvinou zcela nečekaným směrem.

Půvabný příběh kostelníka, kterému se shodou okolností naskytne příležitost vydávat se v zapadlé horské vesnici za faráře a který se zaujetím a vzácným pochopením pro lidské slabosti přijatou úlohu plní k všeobecné spokojenosti obce, dychtící po duchovní útěše. Nepravý kněz vdechuje jakoby nový život barevným figurkam vesničanů. V rušném závěru plném intrik a situačních zvratů podlehne obkľíčení, které sa okolo něho sevře.

Univerzitní posluchač Ludvík Jahn pošle z jakéhosi školení své dívce a zároveň kolegyni pohlednici, na níž mimo jiné napsal: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! A protože se píší léta padesátá, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Dívka, jatá posvátným citem stranické povinnosti, předá pohlednici fakultní organizaci, Jahn je vyloučen ze strany, vyhozen z fakulty a jako obyčejný voják poslán do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor a pověstného mimořádně surovým zacházením.

Traktorista Tóna Boháček má rád svůj klid a víkendovou partičku karet s kumpány v hospodě. Jenže je ve věku, kdy se měl už dávno oženit, a tak ho jeho máma přinutí, aby se s někým seznámil aspoň na inzerát. Myšlenka na ženění je to poslední, co se Tónovi zamlouvá, ale nakonec mu nezbude než mámě přivézt zootechničku Janičku Pazderkovou z nedaleké vesnice, se kterou si pod nátlakem dopisoval. Jenže Janička se kvůli škodolibým kamarádkám stydí, a nakonec nikam neodjede. Tóna se za každou cenu chce zbavit dotíravé maminky, a tak si přece jen přiveze dívku. Podaří se mu totiž přemluvit náhodnou stopařku, Pražačku Květu, aby jela s ním a předstírala, že je Jana.

Historická veselohra odehrávající se v polovině 14.století a zachycující období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě.

Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí.

V sochařském ateliéru AVU si přivydělávají modely: důstojný, ale stále usínající důchodce, mladá žena na mateřské dovolené, která se bojí žárlivého manžela, a zraněný uhlíř středních let. Mezi studenty se diskutuje o tom, který věk je ten nejkrásnější…

Film začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí...

Skopec, Prouza, Petrtýl jsou tři venkovští fasádníci, kteří pracují v Praze na obnově domů. Láká je pražský noční život, ale jejich první návštěva luxusního podniku Diplomat Grill se příliš nevydaří a nakonec musí utéci. Nevzdávají se však. Dají si ušít kvalitní obleky a najmou si na výuku společenské výchovy bývalého učitele tance Dvorského. Když Dvorský uzná, že jsou již sdostatek vzděláni, vypraví se muži opět do Diplomat Grillu. Tady se seznámí s třemi mladými ženami. Netuší, že jsou to dívky poněkud lehčího ražení, které hledají v Diplomat Grillu bohaté pány, aby je mohly patřičně oškubat...

Film se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací.

Dlouho zakázaný snímek, natočený podle románu Evy Kantůrkové, se odvíjí ve dvou časových rovinách: jednak líčí vystěhování odbojného sedláka, jednak jeho pohřeb o několik let později ve vesnici, kam se nikdy nesměl vrátit - ani po smrti. Místní mocenská elita se smuteční slavnosti právem obává, průvod truchlících by se totiž snadno mohl změnit v mlčenlivý akt nesouhlasu. Režisér Zdenek Sirový, jenž baladicky laděný příběh rozložil do tří částí, postihl, jak údajný "socialismus s lidskou tváří" se s tím stalinským rozchází jen v otevřenosti represí, mocichtivost zůstává stejná. Drama bezmála dosahující rozměru antické tragédie přivádí na scénu odhodlanou ženu, vdovu po zesnulém, která urputně, bez ohledu na ustrašeného služebníka božího a navzdory místním funkcionářům, prosazuje honosnou poslední cestu. Tvůrci se přitom vyhýbají heroizaci svých hrdinů.