Nejnovější filmy Voyo

Po letech schematizmu a zplošťujícího heroického patosu se na konci 50. let dostala pozvolna ke slovu díla, jež téma války zkomornila a v nichž hrdinství těch, kteří se postavili na odpor zlu a nacistické krutosti, už nebylo na první pohled tolik zjevné. Krejčík přitom sáhl po jedné z těsně poválečných povídek Jana Drdy, jejíž kratičký text spolu s autorem výrazně dotvořil. Ve filmové verzi stejnojmenné povídky tak není veškerá pozornost upřena pouze na neokázale statečné gesto staromládeneckého latináře, ale významnými se stávají i postoje studentů, pedagogů gymnázia a také celého maloměsta, všech těch, kteří jsou v čase heydrichiády vystaveni nemilosrdnému teroru. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Krejčík poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem.

Hrdinou je chudý havíř Kuba Dařbuján, který se stará o svou Markýtku a jedenáct dětí. Není divu, že se jen málokdy nají dosyta. A to jim vrána právě nese další. Když se narodí, vydá se mu Kuba hledat kmotra. Odmítne stařečka (Pánaboha) protože je dobrý jen k bohatým, myslivce (čerta), rád však přijme nabídku sekáče (Smrti), který jediný je stejně spravedlivý ke všem bez rozdílu. Smrťák mu nabídne úmluvu. Kuba se stane doktorem. Pokud bude stát Smrťák u nohou postele může pacienta uzdravit, pokud u hlavy, není již nemocnému pomoci. Kuba souhlasí a hned druhý den se dá do léčení. Nakonec po dlouhém zdráhání pomůže i bohatému a lakomému sládkovi Pandrholovi, přestože tím poruší danou úmluvu. Pandrhola navíc nechá Smrťáka zatlouct do velkého sudu, aby se jej zbavil jednou provždy. Od té chvíle však nikdo a nic nemůže zemřít. Ani člověk, ani zvíře. A to je věru nepříjemné.

Ve své době slavná komedie, která si pohrávala s duchařskými, ne-li přímo ďábelskými náznaky. Před domem i v bytě přepracovaného vědce se zjevuje tajemná dívka, která jako by se před jeho očima právě zhmotnila. Někdejší Faustův dům, jehož dávného obyvatele si měl pekelník odnést stropem, umocňuje roztomile strašidelné zakotvení. Dívka si zpola zmateného muže odveze na výlet, ocitnou se na vesnici i nedalekém zámku, kde způsobí mnohé zmatky. I když nejvíce pozornosti získala ústřední dvojice vtipně zahraná Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou, mimořádné obliby dosáhla i rázovitá dvojice vesnických brumlalů (Vlastimil Brodský, Jiří Sovák).

Sedmnáctiletý Tomáš má rád koně a trpělivě se o ně stará. Ve volných chvílích sní o drsné romantice skutečných kovbojů. Netuší, že právě on pomůže odhalit pachatele skutečné loupeže.

Když dvojice mladíků ukradne los, vyhrávající dokonce auto, ještě netuší, že se zaplete do dvojnásobné vraždy.

Naivní špiónské historky se zásluhou tohoto snímku vyšplhaly na kvalitativní vyšší úroveň. Syžetově - námět poskytl Rudolf Kalčík - se ještě podřizuje politické mytologii o zlých agentech, jejichž rejdy překazí hrdinní pohraničníci, ale pojetí příběhu i vypravěčství získávají výrazovou svébytnost, poučenou moderními trendy té doby. Kachyňa zde rozvedl své pojetí vojenských příběhů jako ryze chlapské záležitosti. Vizuální podobu filmu určuje hned úvodní sekvence, členitá jízda mokřitými šumavskými hvozdy, kdy majestátně vzrostlé stromy naznačují rozlehlost lesní pokrývky i její dumavou atmosféru. Černobílý obraz prostupuje baladičnost, proměněná ovšem ve vítězný chvalozpěv na odhodlané obránce hranic, jak zněl dobový slogan.

Jedna z klasických českých filmových pohádek, nepostrádající nic z toho co by správná pohádka měla mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne na hrad a žádá ruku princezny Lady. Je tu hodná a moudrá chůva, která má nejen pana krále pod palcem, ale také dobrou radu po ruce. Je tu pohádkový myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. A je tu království prince Radovana s královskou kuchyní, kde přestrojená Lada nalezne azyl mezi kuchtíky pod přísným okem hlavního královského kuchaře, který ač bručoun má stejně dobré srdce jako jídla, která s láskou připravuje svému princi. A samozřejmě je tu princ, který se zamiluje do krásné paní, kterou zahlédne na zámeckém plese a netuší, že jako kuchtička myje v jeho královské kuchyni nádobí.

Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu. Pro lidstvo zachraňuje svobodu a pro sebe lásku půvabné profesorovy dcery Jany.

Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švejk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna, v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.

Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette.

Dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého vysloužilého vojáka Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.

Český barevný film, natočený laureátem státní ceny režisérem Karlem Steklým podle světoznámého románu vynikajícího humoristy a satirika Jaroslava Haška. Režisér, který je současně autorem scénáře, se v něm celkem věrně držel prvního dílu literární předlohy, nazvaného „V zázemí". Film zachycuje Švejkovy osudy od okamžiku, kdy mu jeho bytná, paní Mullerová, oznámila zastřelení arcivévody Ferdinanda, až do jeho památné rozmluvy s nadporučíkem Lukášem, týkající se ukradeného psa a jejich přeložení do Budějovic a odtud na frontu.

Někdo má všechno a jiný nic. Tak už to chodí i v pohádkách. Například v příběhu o chudém muzikantovi se zlatým srdcem, který se rozdělí o poslední kousek chleba, ačkoli mu samotnému kručí v žaludku hlady. Jako odměnu za své dobré srdce dostane kouzelný ubrousek, prostírající na požádání i ty nejvybranější pochoutky. Než si jej však stačí pořádně užít, ukradne mu ho lakomý krčmář, který má všechno, ale chce ještě víc.

Revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl si už vyzkoušel, že na odborářské rekreaci se to dá celkem vydržet, a tak se ani příliš nebránil, když znovu dostal poukaz. Tentokrát se vypravil do zasněžených Vysokých Tater, dovolená ale neprobíhá nijak idylicky. Setkal se tam totiž s Věrou, která je podle všeho snoubenkou jeho syna, a dívčino chování ho značně pohoršuje. Pan Anděl je zkrátka morous v letech, pro neformální zvyklosti nové doby nemá příliš mnoho pochopení. Mladá generace se však jen tak lehce nedá...

Král Já první se zeptal jednoho dne svých dcer, která jej má nejraději. Té chtěl potom odevzdat království. První jej měla ráda jako zlato, druhá jako zlato v hrdle a nejmladší, Maruška, řekla, ze jej má ráda jako sůl. Rozhněvaný a uražený král vyhnal Marušku za tento výrok z hradu. Rozkázal také zničit všechnu sůl v království. Brzy však poznal, že bez soli se nikdo neobejde. Hledal Marušku a teprve po stém přiznání ke všem chybám ji našel a s ní také i nevyčerpatelnou slánku, která naplnila všechny slánky ve všech domácnostech království.

Přísný a věčně nespokojený bručoun dostane poukaz na letní rekreaci ROH. Nejprve ho odmítne, ale nakonec se přece jen rozhodne poukazu využít a strávit čtrnáct dnů v odborářské zotavovně Jezerka spolu s dalšími zasloužilými pracovníky. Děj úsměvného příběhu, kde se vše točí nejen kolem Andělovy nechuti ke všem a všemu, zejména pak k jakýmkoli společenským zábavám rekreantů, ale také rekonstrukce dětské školky, do níž se rekreanti tajně pustí, aby pomohli zoufalé paní učitelce a dětičkám bez střechy nad hlavou, jistě není třeba blíže představovat. Vždyť podle výsledků ankety Hrdina filmového úsměvu se revizor Anděl v podání Jaroslava Marvana stal nejoblíbenější a neúspěšnější postavou v historii české filmové komedie.

Příběh filmu nás zavádí do Prahy na císařský dvůr Rudolfa II. Císaře však víc než vladaření zajímá umění, krásné ženy a alchymistická dílna. Ze všeho nejvíc touží objevit elixír mládí a najít legendárního Golema. Zatímco se věnuje svým zálibám, nejvyšší dvořané v čele s komořím Langem se spojí s Rudolfovým bratrem Matyášem, který usiluje o jeho trůn. Díky nechtěné záměně se úlohy vladaře ujme pekař Matěj Kotrba, který je císaři velmi podobný, jen je o 25 let mladší. Ten si poradí s proradnými dvořany, vydá užitečná nařízení a Golemovu sílu využije pro blaho všech.

Krásná, ale velmi pyšná princezna Krasomila, dcera vladaře Půlnočního království, se odmítne provdat za šlechetného krále Miroslava, který se uchází o její ruku. Ten se však vydá do jejího rodného království a v přestrojení působí na zámku coby zahradník.

Obtloustlý, akurátní a v rodině mírně despotický pan Tříška pracoval jako bytový referent, čímž si zcela narušil psychickou odolnost, je vztekavý a snadno vzkypí. Zamýšlený odpočinek v lůně venkova, kam odjel s celou svou rodinou, však dopadne zcela jinak, než jak očekával – neboť všechny pracovité ruce se spojí, aby zajistily co nejrychlejší splnění zemědělských prací, navíc zůstal čas i na pěvecké zájmy. A hlavní hrdina je nakonec natolik stržen novým prostředím, že se s chutí zapojí.

Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.

Praha během druhé světové války. Hana Kaufmannová, židovská oční lékařka, se provdá za Dr. Antonína Bureše, křesťana. Když je její rodina poslána do koncentračního tábora Terezín, jejich románek se změní v boj o přežití.

Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti...

Bohatá slečna Berta slaví šedesáté narozeniny, na které pozvala všechny příbuzné. S gratulací však přichází jen její věrný ctitel Dr. Jelínek. Sluha Hynek se rozhodne Bertu pomstít a oznámí příbuzným, že tetička zemřela. Příbuzní dorazí do jejího domu v očekávání slibného dědictví...

Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu...

Redaktor Viktor Bláha je člověk, který si hrozně rád vymýšlí bláznivé legrácky, při kterých se ohromě dobře baví a samozřejmě na účet svého okolí. Na jeho srandičky ale doplácejí nejen jeho přátelé a to, zejména jeho spolubydlící Jan Valtera, ale také zcela neznámí lidé, kteří se mu náhodou připletou do cesty, a nemají potuchy, co je Bláha zač. Jenomže jak se říká, padla kosa na kámen. Jednoho dne se totiž seznámí s roztomilou dívkou Poldou, která mu okamžitě zaimponuje, a ta si také umí tak náramně dobře, a pohotově vymýšlet.... a tak najednou je panu redaktorovi občas trochu těsno v okolí límečku a kravaty...

Vlasta Burian jako černý pasažér rozvrátí disciplinovaný chod jednoho nádraží. Pan Ťopka působí dojmem gentlemana trochu chaplinovského typu. Živí se příležitostnou prací, za níž jezdí výhradně jako černý pasažér vlakem. Při jedné jízdě se setká s obávaným generálním inspektorem drah Kokrhelem. Na jedné malé stanici se mu podaří vystoupit a převléknout se do uniformy přednosty stanice. Setkání s inspektorem Kokrhelem se však nevyhne…

Vše začíná ve chvíli, kdy do zchátralého hotýlku Modrá hvězda přijíždí jeho nová mladá majitelka Zuzanka. Odhodlaná postavit upadající dědictví na nohy, začne prohánět tři mládence, včetně hudebního skladatele Jirky, který si má, navlečen do číšnického fraku, takto odpracovat u nové majitelky svůj dluh. Stejně jako jeho dva kamarádi, podlehne Jirka kouzlu své nové šéfové a s notným sebevědomím doufá, že je tím, kdo má největší naději stát se jejím vyvoleným. V té chvíli ovšem přichází host, který hodlá dostát rodinné tradici a uspořádat v hotelu Modrá hvězda zásnubní hostinu, a to bez ohledu na jeho stav. To se ovšem pranic nelíbí jeho svéhlavé snoubence. Naštěstí je tu sympatická Zuzanka, která okouzlí neobvyklého hosta natolik, že ten rázně zruší své zasnoubení s bohatou dívčinou a dá přednost manželství s roztomilou hoteliérkou.

Na lučínský zámek se sjede místní honorace, aby se zúčastnila dražby hraběcího majetku, kterou organizuje notář dr. Jan Karas. Nejvíce zájmu vzbudí portrét sličné šlechtičny, ale protože se o něm říká, že je prokletý, nikdo si jej nekoupí. Na dobu, než se vrátí mladý hrabě a rozhodne o jeho osudu, má Karas obraz uložit u sebe doma. Uchvácen krásou portrétované dívky, tráví nyní před obrazem celé hodiny. Když však jednou plátno políbí, dívka na něm ožije a vystoupí z rámu. Překvapeného Karase šokuje přesnou staročeštinou a dožadováním se poměrů, které byly příznačné pro dobu před třemi sty lety. Dívka se představí jako komtesa Blanka z Blankenbergu a už se nehodlá do rámu vrátit. Karas se rozhodne vydávat ji za svou neteř a žárlí na její přibývající ctitele...

Hlavní postavou úsměvného příběhu je obyčejná písařka Julinka Svobodová, která pracuje pro zavedenou obchodní firmu Hrubý a syn a bydlí v podnájmu u švadleny paní Pokorné. Je sice chudá a občas se jí podaří opozdit, ale zato je stále veselá a příjemná. Ovšem stačí nepatrná náhoda a vše se změní. To když se jednou sveze výtahem s ministrem obchodu, Dr. Horákem, který shodou náhod bydlí ve stejném domě. Paní Pokorná totiž v dobré víře zvídavé paní domácí naznačí, že Julinka je přítelkyní pana ministra. Od upovídané ženy se nevinná pomluva šíří jako stepní požár a kupodivu dívce ve všech ohledech pomůže...

Úředník cestovní kanceláře Alois Novák se jednou za měsíc vydává do „velkého světa“ baru Orient. Zde se také seznámí s mladou a bohatou Zuzanou Rendlovou. Ta prohlédne jeho dvojí život a vrátí jej do reality po boku věrné manželky Mařenky.

Michal Nor se po letech v cizině vrací domů k tetě Pa a sestře Evě, která právě přijela z penzionátu. Teta bude mít narozeniny a Eva ví, že touží po návodu na vypěstování odrůdy růže, kterou vyšlechtil tetin soused, továrník Záhorský. Teta však se sousedy nevychází, a tak si temperamentní Eva usmyslí návod ukrást a pronikne k Záhorským jako sekretářka. V domě se náhodou ocitne také Michal, který se vydává za anglického hraběte, aby dceru Záhorských Elišku ochránil před nechtěnými zásnubami s nemotorným Zdeňkem. Domu vládne pevnou rukou paní Záhorská, kter…

Ošetřovatel Rozruch z nemocnice sv. Jakuba dostal z nemocenské pojišťovny místo očekávaného léčivého bahna umělý chrup. Když v pojišťovně osobně vyřizuje přehmat, jsou úředníci velmi neochotní. Rada Pěna přijde do pojišťovny, aby si domluvil výlet se svou tajnou milenkou, sekretářkou Věrou, kterou si chce vzít, až se provdá jeho dcera Heda. Pěna ohlašuje v pojišťovně návštěvu primáře Marka od sv. Jakuba a přestože ho osobně nezná, přimlouvá se za vyřízení jeho žádosti. Když rozčilený Rozruch za chvíli sdělí, že je z nemocnice od sv. Jakuba, úředníci ho považují za Marka a jejich chování se rázem mění. Šéflékař Bruner mu předepíše lázně, kam ho druhého dne osobně doveze. Skutečný Marek přijíždí do lázní s Hedou, které se představil jako Rozruch, aby se přesvědčil o nezištnosti jejích citů. I rada Pěna s Věrou přijíždějí, aniž tuší, že je přítomna i Věřina matka. V malých lázních se nakonec všichni potkají a jejich tajemství se prozradí.

V septimě se sešly různé typy: talentovaný fotbalista, ale špatný student Kulík, snaživý Mazánek, premiantka Chalupová a mnozí další. Student Vaněk je nadaný muzikant, ale učení mu nejde. Po špatném pololetním vysvědčení jeho otec prodá klavír, který syna odvádí od studia. Vnímavý mladý profesor Voříšek se však přesvědčí o chlapcově talentu a otci domluví. Přelaskavého profesora přírodopisu Matulku jednou rozzlobí studentská klukovina natolik, že se zhroutí. Studenty tato událost zasáhne. Když navíc zjistí, že kvůli trémě Matulka nesložil ještě státnice a je proto bídně placen, vymyslí plán, jak profesorovi pomoci...

Statkář Orlický má za sebou tři nepovedená manželství. Tato zkušenost z něj udělala zapřisáhlého nepřítele všech žen. Na jeho panství mohou pracovat pouze staří mládenci a k témuž údělu nutí i svého synovce a univerzálního dědice Ríšu. Jednoho dne však strýček zjistí, že se Ríša tajně schází s dívkou, rozlítí se a rozhodne se ho ze závěti vyškrtnout. Má totiž v záloze vhodnějšího dědice: kabaretního tanečníka a zpěváka Adu Bártů, potomka své sestry, která se kdysi provdala proti vůli rodičů. S příbuznými se potom léta nestýkala, a tak starý pán nemá ani tušení, že domnělý synovec Ada je ve skutečnosti rázná a podnikavá neteř...

Ve Škodových závodech, kde se v roce 1914 horečně zbrojí, pracuje dílovedoucí Kalina, otec mladíků Pavla a Jana. Pavel je přívržencem monarchie, Jan naopak hájí myšlenku naší národní samostatnosti. Těsně před mobilizací uteče Jan do Ruska, kde se přidá ke skupině dobrovolníků-legionářů "Česká družina", bojujících proti rakousko-uherské monarchii. Pavel narukuje do rakouské armády. Bratři se znovu setkávají až v červenci 1917 v bitvě u ukrajinského Zborova, která znamenala úspěšný průlom rakousko-uherské fronty.

Pan Ducháček vede svérázným, leč naprosto oddaným způsobem advokátní kancelář JUDr. Fauknera, která spravuje finanční záležitosti rodiny Rispaldiců. Členové rodiny se ke svému advokátovi Fauknerovi chovají povýšeně, kromě dcery Julie, která ho tajně miluje. Nikdo kromě Ducháčka však neví, že rozhazovačná rodina nemá už žádné peníze a že ji dotuje JUDr. Faukner, neboť rovněž tajně miluje Julii.

Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách, a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení, protože poněkud humorných způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájí zuřivé pátrání po viníkovi, jehož přiznání je podmínkou pro zrušení zákazu k účasti na středoškolském sportovním turnaji. Zuřivé pátrání pak rámuje mozaiku veselých epizod ze života studentů i profesorského sboru tvořeného řadou typicky svérázných postaviček, z nich vystupuje do popředí zejména aféra nejnadanějšího studenta Jindry Benetky, který ve slohové práci otevřeně kritizoval poměry na gymnáziu a byl za to navržen na vyloučení ze školy.

Vincenc Babočka, bezvýznamný zaměstnanec policejní stanice, si v soukromí hraje na detektiva přesvědčen o svých výjimečných schopnostech. Dovolená v Karlových Varech mu však zcela nečekaně poskytne příležitost dokázat, co v něm opravdu vězí. Omylem je totiž považován za mezinárodního a policií stíhaného dobrodruha Leona Webera. Rozhodne se využít záměny a odhalit Weberovy komplice, chystající krádež diamantů patřících maharádžovi z Yohiru. Podle Weberova plánu se s maharádžou seznámí v přestrojení za generála Nariškina, ale vše klape jen do chvíle, kdy se ve městě objeví skutečný Weber...

Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.