Nejnovější filmy historický Apple iTunes

20. července 1969 vyvrcholilo nejsledovanější vesmírné dobrodružství své doby. Padesát let po panenském přistání na Měsíci se pootevřely bohaté archivy NASA, aby o proslulé cestě vydaly v ohromující audiovizuální kvalitě dosud nezveřejněný materiál. Zatímco unikátní, na 70mm film natočené záběry z Mysu Canaveral romanticky hledí na Ameriku, která zatajila dech v očekávání úspěchu, řídicí středisko ani nedutá napětím. Jen v lunárním modulu, právě se blížícímu k povrchu jediného souputníka naší planety, panuje nadpozemský klid. Devítidenní mise přestává být pouze ikonickým Armstrongovým „velkým skokem pro lidstvo“, aby se rozrostla ve fascinující vesmírnou odyseu.

Píše se rok 753 před Kristem a blízko břehu řeky Tibery se rozkládá pohanská říše jménem Alba. Její vojáci právě zajali bratry Romula a Rema, které spolu s několika dalšími vězni drží, aby je donutili bojovat jednoho proti druhému na život a na smrt ve jménu neznámého krvavého božstva. Bratrům se ale lstí podaří osvobodit a v následném střetnutí porazit své věznitele a zbavit pout další vězně. Vzápětí se vydávají na strastiplnou cestu na svobodné území, aby mohli žít v klidu. Jejich pouť ale skýtá mnohá nebezpečí, která pocházejí dokonce i z vlastních řad.

Příběh o skutečném nepravděpodobném vztahu mezi známou aktivistkou za občanská práva a místním vůdcem Ku Klux Klanu v Severní Karolíně v roce 1971.

V tomto válečném thrilleru, natočeném podle skutečných událostí, bojuje malá jednotka amerických vojáků na odlehlé bojové základně Keating, která se nachází hluboko v údolí tří hor v Afghánistánu, aby se ubránila drtivé přesile bojovníků Tálibánu během koordinovaného útoku. Bitva o Kamdesh byla nejkrvavějším americkým střetem ve válce v Afghánistánu v roce 2009 a jednotka Bravo 3-61 CAV se stala jednou z nejvíce vyznamenaných jednotek devatenáctiletého konfliktu. Snímek Základna je inspirován bestsellerem The New York Times, knihou "Základna - Jedna z nejtěžších chvil Američanů v Afghánistánu" od Jakea Tappera ze CNN.

Válečný velkofilm líčící příběh příslušníků amerického námořnictva a letectva v bitvě u Midway, která znamenala zlom na pacifickém bojišti druhé světové války. Zároveň tuto jednu z rozhodujících námořních bitev druhé světové války přibližuje i z pohledu japonské armádní elity.

Film je inspirován skutečnými událostmi v Austrálii v roce 1978 a sleduje skupinu aktivistů ze Sydney, kteří navzdory odporu policie bojují za dekriminalizaci homosexuality a organizují a účastní se prvního gay a lesbického masopustu.

Příběh z historie, ze kterého by měli mít Angličané špatné spaní ještě dnes. Léto roku 1847, kdy byl Irský hladomor na vrcholu a tisíce lidí umíralo na hladomor. Feeney se vrací ze služby v britské armádě zpátky do Irska, kde nachází svůj domov zdevastovaný a své blízké většinou mrtvé. Krátce na to se střetne s anglickou mocí a vydává se pomstít všem, kteří jsou za jeho ztrátu zodpovědní. V patách má anglického kapitána a bývalého spolubojovníka... Příběh je sice jednoduchý a přímočarý, což ale není vůbec na škodu. Naopak, úsporně načrtnuté charaktery, ostře vyrýsované kontrasty mezi dobrem a zlem a nádherně nasnímané, leč zoufale bezútěšně reálie hrabství Connemara onoho "černého" roku 1847, se ke zvolenému žánru perfektně hodí. (Komentáře k filmu - web)

Rok 1979. Rozdělené Německo v čase vrcholící studené války. Dvě východoněmecké rodiny touží po normálním životě ve svobodné zemi a v utajení připravují velký plán útěku na západ. Jejich hlavními zbraněmi jsou odvaha a vynalézavost, díky nimž postaví horkovzdušný balón, s kterým se všech osm členů obou rodin pokusí přeletět do Západního Německa. Balón však těsně před hranicí havaruje a východoněmecká tajná policie Stasi nalezne stopy po tomto jejich nezdařeném pokusu o útěk. Okamžitě se rozeběhne vyšetřování a pátrání. Obě rodiny pod velkým časovým tlakem shání materiál a vyrábí nový balón, ale každým dnem se okruh policejního pátrání kolem nich zužuje, hrozí jim odhalení a zatčení. Začíná další nebezpečný závod s časem a s policií v patách. Dostanou ještě šanci na druhý pokus?

Skupina vysokoškolských studentů vytváří podzemní síť, která ženám pomáhá s potraty

Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty.

Když byla Astrid Lindgrenová velmi mladá, přihodilo se něco, co poznamenalo celý její život. A kdoví, zda by se bez této události stala světoznámou spisovatelkou, kterou milují celé generace čtenářů. Zrodila se Astrid je příběh mladé ženy, jež se vzbouřila společenským a náboženským konvencím a šla si za svým snem.

Film je postaven na bázi skutečné válečné události poručíka Semyon Konovalova, který v roce 1942 jako velitel tanku KV-1 provádí průzkum. Osádka tanku zničila 16 nepřátelských tanků, 2 obrněné transportéry a 8 nákladních aut is osádky. Během krátké přestávky je jeho T-34 zasažen a zničen německým tankem. Z posádky přežili jen dva. Po vyléčení se vrací zpět k jednotce, ale tu nemají pro něj žádný tank. Díky pomoci technického inženýra se mu podaří získat tank KV-1 a společně s osádkou převálcují část německých tankových sil.

Hugh Jackman září v roli charismatického politika Garyho Harta ve strhujícím dramatu, příběhu o vzestupu a pádu senátora Harta, politika, který zaujal generaci mladých voličů a v roce 1988 byl považován za hlavního favorita na demokratickou prezidentskou nominaci. Jeho volební kampaň byla ale zastíněna zprávou o mimomanželském poměru s Donnou Rice. Bulvární i seriózní novináři poprvé v historii spojili své síly a senátor Hart byl donucen pod tíhou okolností volební boj vzdát. I přesto ale zanechal hlubokou a nesmazatelnou stopu v americké politice i na světové scéně.

Snímek „12 hrdinů“ se odehrává v trýznivých dnech, které následovaly po událostech 11. září 2001. Americká speciální jednotka vedená kapitánem Mitchem Nelsonem je vybrána, aby byla jako první poslána do Afghánistánu na velice nebezpečnou misi. Musí zde v drsných horách přesvědčit generála Severní Aliance Dostuma, aby se k nim připojil v boji proti společnému nepříteli: Talibánu a jejich spojencům z Al-Káidy. Kromě překonání vzájemné nedůvěry a obrovských kulturních rozdílů musí Američané – zvyklí na moderní způsob boje – přijmout prastarou strategii válčení na koních. Navzdory této rozpačité alianci musí noví spojenci čelit drtivé převaze – nelítostnému nepříteli, který nebere zajatce.

Film Unbroken: Path to Redemption (2018) natočený podle knižního bestselleru Laury Hillenbrandovej začíná se tam, kde se Unbroken (2014) končí. Otevírá další kapitolu skutečného příběhu olympijského sportovce a veterána druhé světové války Louisa Zamperiniho a popisuje jeho život po návratu z japonského zajetí domů, do Spojených států ... Válečný veterán Louis se po návratu domů nepovažuje za hrdinu. Pronásledují ho noční můry, v nichž znovu prožívá mučení v japonském válečném zajetí. Snaží se zařadit do civilního života, ale nenachází vnitřní klid. Manželství je na pokraji krachu, ale přichází zlom. Píše se rok 1949 a v Los Angeles začíná první velká evangelizační kampaň kazatele Billyho Grahama. Díky účasti na Los Angeles Crusade a kázání evangelického pastora Grahama, který hlásá poselství křesťanství, Louis i Cynthia najdou víru v Ježíše Krista a obnoví svůj manželský slib. Louie nakonec odpustí svým nepřátelům, kteří mu během války tak velmi ublížili. (TV JOJ)

Děj filmu se točí kolem událostí roku 2002 - skandálu, který odhalil, jak z humanitárního programu Organizace spojených národů, nazvaného Oil-for-food (ropa za potraviny), byly ukradeny miliardy dolarů. Michael Sullivan (Theo James), idealistický mladý zaměstnanec OSN, vyšetřuje krutou vraždu svého předchůdce a přitom odhaluje obrovské globální spiknutí, do něhož může být zapleten i jeho nadřízený. Natočeno na základě skutečného příběhu, který Sullivan vylíčil ve svých memoárech vydaných pod jménem Michael Soussan.

Sonja: Královna ledu je příběh o Sonje Henie, jedné z největších světových sportovkyň a zakladatelce moderního krasobruslení, která se v roce 1936 rozhodla dobýt Hollywood a stát se filmovou hvězdou. Její první film překonal kasovní rekordy, v roce 1937 se zapsal jako snímek s nejvyšším počtem prodaných vstupenek. Sonja se stala nejbohatší ženou své doby, stále obklopenou fanoušky, milenci a rodinou, nikdy nebyla sama. S přibývajícím věkem její sláva slábla, ale ona se rozhodla stále pokračovat. Její svět se zhroutil, když spadla opilá na rozbředlém ledu v Rio de Janeiru.

Film inspirovaný skutečným příběhem Francoise Vidocqa, francouzského zločince, který se stal policistou a tajným agentem. Je považován za spoluzakladatele moderní kriminalistiky.

Hotel Mumbai, poutavý příběh o lidskosti a hrdinství, živě líčí události v ikonickém luxusním hotelu Tádž Mahal v indické Bombaji, na který v roce 2008 zaútočila skupina pákistánských teroristů. Mezi oddanými zaměstnanci hotelu jsou proslulý šéfkuchař Hemant Oberoi (Anupam Kher) a číšník (Dev Patel, "Milionář z chatrče"), kteří se v zájmu ochrany hostů rozhodnou nasadit své životy. Před zraky celého světa je zoufalá dvojice (Armie Hammer, "Dej mi své jméno" a Nazanin Boniadiová, "Ve jménu vlasti") nucena učinit nepředstavitelné oběti, aby zachránila své novorozené dítě.

Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla vysoká.

Politický thriller inspirovaný skutečnými událostmi z roku 1976 kdy bylo unesené letadlo společnosti Air France na lince Tel Aviv - Paříž. Během mezipřistání v Aténách přistoupili do letadla dva němečtí radikálové Brigitte Kuhlman (Rosamund Pike) a Wilfred Bose (Daniel Brühl) a dva členové lidové fronty pro osvobození Palestiny. Po startu přinutily pilotů odklonit let nejdříve do Benghází v Libyi, kde načerpali palivo a později přistát v Entebbe v Ugandě. Po přistání požadovali výkupné 5 milionů dolarů a propuštění 53 odsouzených palestinských teroristů v Izraeli. Pokud by nebyly jejich podmínky splněny, začali by zabíjet rukojmí. Izraelská vláda odmítla vyjednávat. Speciální armádní komando armády začalo připravovat operaci na záchranu rukojmích nazvanou i jako operace Blesk.

Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.

Film Marie, královna skotská zkoumá bouřlivý život charismatické Mary Stuart (Saoirse Ronan). Francouzská královna Mary v šestnácti a ovdovělá v osmnácti vzdoruje tlaku, aby se znovu provdala. Místo toho se vrací do rodného Skotska, aby znovu získala svůj právoplatný trůn. Ale Anglie je pod vládou přesvědčivé Alžběty I. (Margot Robbie), která si přeje snížit vliv Mary. Obě mladé královny pozorují svou „sestru“ ve strachu a s fascinací. Rivalky v moci a lásce a vládkyně v mužském světě se musí rozhodnout, jak hrát hru manželství versus nezávislosti. Mary, která je odhodlána vládnout mnohem víc než být jen loutkou, prosazuje svůj nárok na na anglický trůn, čímž ohrožuje Alžbětinu suverenitu. Zrada, vzpoura a spiknutí uvnitř každého dvora ohrožují oba trůny – a mění běh dějin.

Judea, 33 let našeho letopočtu. Marie je věrná mladá dívka z vesnice Magdala (blízko Galilejského jezera), která si není jistá dodržováním tradic a osudem vyhrazeným ženám, které žijí pouze jako manželky a matky. Poté, co odmítne Efraimovu nabídku k sňatku, který byl rodinným přítelem, její bratr Daniel a její otec Elisha se rozhodli pro vymítací obřad v domnění, že je posedlá démonem. Ve snaze najít řešení Elizeus žádá o pomoc Ježíše, léčitele, který si svými řečmi o království míru a lásky bez nenávisti, tyranie, útlaku a pronásledování získává slávu mezi Židy, aby uzdravil Marii a ona nakonec poslechla. Marie, ohromena Ježíšovým charismatem, osobností a slovy, se rozhodne ho následovat i přes silný odpor své rodiny. Setkává se s několika muži, kteří se také stýkají s Ježíšem jako Petr, Ondřej, Jakub, Jan a Jidáš, kteří mají své osobní zájmy a představy o Ježíšových slovech a jeho revoluci. Ve stejnou chvíli, kdy se Marie cítí být více zapálená pro Ježíše a jeho vidění světa a lidí, Petr k ní začíná pociťovat stupňující odpor ve víře, že Mariina přítomnost ve skupině oslabuje Ježíše a jeho poselství. Když Ježíš a jeho apoštolové dorazili do Jeruzaléma, pokusili se předat poselství proti římské říši a židovským autoritám, ale události se brzy dramaticky obrátí proti Ježíšovi, stejně jako konfrontace mezi Marií a Petrem o Ježíšovi. Ta oba nejen změní, ale změní také celý svět. Film Máří Magdaléna z roku 2018 je výborné kukátko do raně křesťanských dob.

Filmová hvězda za druhé světové války baví vojáky na barmských hranicích a svádí boj s náklonností ženatého milence i vojenského doprovodu.

Bratři Maurice a Joseph jsou kluci, kterým žádná lumpárna není cizí, a protože bydlí v Paříži, mají příležitostí pro svá klukovská dobrodružství více než dost. Tím spíše, když je jednomu deset a druhému dvanáct let. Bohužel jim do dětských her a radostí zasáhne tvrdý osud. Jednoho dne jim totiž maminka musí na kabáty přišít žluté hvězdy. Francie je okupována německou armádou a nacistická správa přitvrzuje. Židům v Paříži už jde o život, a tak tatínek rozhodne, že kluci musí uprchnout do dosud neokupované zóny na jihu Francie, kde se snad všichni zase setkají. A protože Maurice a Joseph musejí z ohroženého domova odejít okamžitě a pokud možno nenápadně, nemají žádné cestovní doklady, vezmou si jen minimum peněz a jídla. Před sebou mají dlouhou cestu nočním vlakem, bezohledné německé hlídky, nebezpečný přechod přes demarkační čáru a cestu přes vysokohorské hřebeny. Jediné, na co se mohou spolehnout, jsou vlastní síly, bystrost, statečnost a instinkt.

I velcí muži mají své dny... Červen 1944. Francie je stále okupována nacisty. Chtějí-li Spojenci na západní frontě zvítězit, musí osvobodit Francii. Na jihu Anglie se proto formuje armáda, jejímž úkolem je pokusit se o invazi do Evropy. Jinými slovy provést Den D, mohutný společný útok vzdušných, námořních i pozemních sil a největší operaci, jakou kdy spojenecké síly podnikly. Jediný muž je však proti. Winston Churchill se obává, že pokud operace Overlord skončí neúspěchem, nebude mít Velké Británie dostatek sil na svou obranu. Jediný muž tak stojí proti vlastnímu králi, proti americkému vrchnímu veliteli Eisenhowerovi i britskému generálovi Montgomerymu, proti všem.

Antonina Zabinská práci v manželem řízené zoologické zahradě ve Varšavě přímo zbožňuje. Se zvířaty si rozumí mnohem víc než s lidmi, nebojí se vlézt mezi neklidné slony do výběhu, je to vlastně ona, kdo svou energií a rozhodností celou zahradu vede. Ani ona však není schopná čelit valícím se dějinám. Když 1. září 1939 napadne Německo Polsko, pocítí to zahrada prakticky okamžitě. Bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Zabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a své odborné znalosti můžou Antonina a její muž Jan využívat jen k chovu prasat. Právě tady ale leží začátek cesty k jejich odvážnému plánu.

Veeram vychází z balad ze severního Malabaru a vypráví příběh statečného a ctižádostivého bojovníka Kalarippayattu Chandu, jehož příběh se podobá Macbethovi Williama Shakespeara.

V roce 1950, uprostřed neštěstí korejské války, seržant Süleyman narazí na polozmrzlou holčičku bez rodičů a bez pomoci. Vyděšená a na pokraji smrti, tato malá holčička Süleymanovi přiroste k srdci. On pak riskuje svůj vlastní život, aby ji zachránil a následně přivedl na tureckou armádní základnu. Nezná její jméno a protože ona nemluví, tak ji Süleyman pojmenuje Ayla na památku toho, jak Měsíc zářil v osudovou noc, během které se setkali.

Snímek, inspirovaný skutečnými událostmi, vypráví příběh Catherine Weldonové, ovdovělé malířky z New Yorku, která se v osmdesátých letech devatenáctého století sama vydá do Severní Dakoty namalovat portrét náčelníka Sedícího býka (Michael Greyeyes). Po příjezdu do Stojící skály se setká s otevřeným nepřátelstvím důstojníka americké armády (Sam Rockwell), který rozmístil vojáky kolem lakotské rezervace, aby podkopal nárok Indiánů na půdu. Zatímco se Catherine se Sedícím býkem sblíží, jejich přátelství – i jeho život – jsou ohroženy vládními silami. Malířka musí povstat a bojovat za to, co je pro ni nejdůležitější.

Melodrama zasazené do období německé okupace. Tři mladé ženy a dvě děti čekají na návrat svých vězněných mužů a otců. Válkou vynucenému rodinnému společenství obětavě pomáhá rodinný přítel a lékař Jiří. Film je příběhem lásky, která nesměla být naplněna, vypráví o věrnosti, touze, vině a lásce, o odchodech a návratech, o rodině, rodičích a dětech. Jde o rodinný portrét viděný pohledem žen, které osud svedl dohromady.

Jussi Ketola (Tommi Korpela) se vrací do Finska ze Spojených států trpících Velkou hospodářskou krizí jen proto, aby čelil rostoucímu politickému neklidu. Jedné letní noci v roce 1930 nacionalističtí násilníci unesou Ketolu z jeho domova. Je bit a přinucen vydat se "Nekonečnou cestu" směrem k cizímu sovětskému Rusku, na které se zdá, že krutost nemá konce. Jeho jediným snem je vrátit se ke své rodině, ať už to bude stát jakoukoliv cenu. Naděje umírá poslední... Film je založený na pravdivých událostech.

Film Professor Marston & the Wonder Women popisuje nekonvenční život doktora Williama Marstona, harvardského psychologa a vynálezce, který pomáhal vymyslet moderní detektor lži a v roce 1941 vytvořil postavu Wonder Woman. Marston byl v polyamorním vztahu se svou ženou Elizabeth, psycholožkou a vynálezkyní, a Olive Byrne, bývalou studentkou, ze které se stala akademická pracovnice. Tento vztah byl klíčem k vytvoření Wonder Woman, protože feministické ideály Elizabeth a Olive byly v této postavě zakořeněné už od jejího počátku. Marston zemřel v roce 1947 na rakovinu kůže. Elizabeth a Olive stále tvořily pár a společně vychovávaly děti, které měly s Marstonem. Film se zabývá tím, jak se Marston vypořádával s kontroverzí kolem Wonder Woman.

29. 3. 1943 došlo k přestřelce mezi německou hlídkovou lodí a rybářskou bárkou Brattholm v Toftefjordenu u pobřeží Norska. Rybářská loď vezla výsadek 12 vojáků speciálních sil vycvičených v Británii k sabotážním akcím, 8 tun výbušnin a dalšího vybavení. Cílem operace „Martin“ byly sabotážní akce na německých základnách v Norsku. Po krátkém nerovném souboji se Brattholm potápí. Jeden muž z komanda je zabit, dalších 10 mokrých a promrzlých commandos se vzdává německé přesile na břehu. Toto je příběh dvanáctého z nich, Jana Sigurda Baalsruda. Tomu se daří uprchnout a ač zraněn, prchá vstříc hranicím Švédska. V patách mu jsou nejen vojáci Wehrmachtu, ale i SS vedená Kurtem Stagem, který je nechvalně proslulý tím, že mu ještě nikdo nikdy neunikl. A jelikož zatím ze zajatců nikdo nepromluvil, má eminentní zájem dvanáctého muže dopadnout. Nejneuvěřitelnější na tomto příběhu je, že se skutečně stal…

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.

Malý Jeník, jediný potomek rytíře Bořka (Karel Roden), se jednoho letního dne obléká do dětského brnění a utíká z domova v touze dosáhnout Svaté země. Samota, klopýtání přes kořeny a překonání strachu ze tmy se samy o sobě stávají vzrušujícím zážitkem; neznaje však směru cesty, brzy se ztrácí a archetypálně dětský element vyprávění s ním. Zoufalý otec se vydává po stopách zmizelého synka. Jako by mu ale osud nepřál, všude přichází pozdě a zastihne vždy jen svědky tvrdící, že chlapce viděli. Bořka postupně přemáhá beznaděj, zmatené vědomí se drolí a okolní krajina se stává krajinou jeho mysli.

V pozadí internátní školy zuří občanská válka Severu proti Jihu, a když místní dívky najdou raněného vojáka Unie, zdráhají se mu pomoci. Charismatickému Johnovi však nelze odporovat dlouho, protože jeho šarm je velice silný a nadmíru účinný. Na to si ovšem každá zdejší žena musí přijít sama.

Snímek se zabývá zvěřejněním citilivé složky o vztahu USA a Vietnamu v kontextu války, tzv. Pentagon Papers. Skandál se udál v roce 1971, kdy se novináři The Washington Post Ben Bradlee (Hanks) a Katherine Graham (Streep) rozhodli spis vydat.

Válečné drama vycházející ze skutečných událostí, k nimž došlo na jaře 1940 u severofrancouzského Dunkerku. Evakuace proběhla pod krycím názvem „Operace Dynamo“. Téměř 400 000 britských vojáků se ocitlo v pasti, když obranný perimetr před nepřítelem drželi Francouzi a každou hodinu se zmenšoval. Statisíce vojáků se tak nachází na pláži u jediného mola a čekají na pořádné lodě, které by je evakuovaly. Pro snímek je charakteristická atmosféra strachu, že se Němcům podaří prolomit poslední zbytky obrany a zmasakrují britské vojáky na pláži. Každý se tak chce zachránit.