Nejnovější filmy sci-fi Apple iTunes

V roce 2200 přistávají astronauti ve vzdáleném planetárním sytému, kde mají pátrat po přeživších z předchozí kosmické expedice. Setkají se zde s vědcem ze Země (Walter Pidgeon), který se vyzbrojil poznatky již zaniklé civilizace. Žije tu se svojí krásnou dcerou (Anne Francis) a fenomenálním robotem. Planeta však skrývá i jedno strašné tajemství...

Jedné noci dopadne někde do kopců poblíž malého městečka domnělý meteorit. Z vzniklého kráteru se ovšem po dopadu ozývají podezřelé zvuky. Záhy se ukáže, že na zemi nedopadl žádný kámen z vesmíru, nýbrž jedna z mnoha kasplí obsahující nepřátelsky naladěné mimozemšťany. vetřelci jsou bohužel technicky výrazně vyspělejší než lidstvo, takže i po zuby ozbrojená armáda je proti nim zcela bezmocná. Dr. Calyton Forrester se svou partnerkou Sylvií se krom záchrany vlastních životů pokouší naleznout způsob, jak postupující invazi zastavit. Jenže to možná nejsou lidé, ale zcela jiní tvorové, jež mohou pro neurvalé kolonizátory Země představovat hrozbu...

Snímek Den, kdy se zastavila Země vypráví příběh mimozemšťana Klaatua, který jednoho dne přistane na Zemi. Hlásá příchod v míru a vyžaduje si setkání s představiteli všech států světa, před kterými hodlá přednést své poselství. Když se však dozví, že to je věc zhola neuskutečnitelná, opustí své dosavadní obydlí a vydá se do světa na vlastní pěst... Film vznikl v době rozpuku Studené války a strachu z nové hrozby- možnosti rozpoutání atomového konfliktu. Autoři snímku se v něm jasně vymezují proti dalšímu vývoji této nesmírně ničivé zbraně. Z filmu je tak cítit kritika postoje tehdejších politiků, kteří namísto mírové dohody zvolili zbrojení a udržování paranoidní atmosféry strachu před podlým nepřítelem.

Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.

Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.

Slavné filmové monstrum, obří opičí samec King Kong, vzbuzuje úžas filmových diváků už od roku 1933. Právě první verze jeho příběhu se stala nezapomenutelnou legendou, a to navzdory dvěma velkorozpočtovým remakům z let 1976 a 2005. Film vypráví příběh režiséra Carla Denhama, který se najatou lodí vydá na tajuplný ostrov, aby tam s nic netušící herečkou Ann Darrowovou natočil dobrodružný příběh na motivy pohádky Kráska a zvíře. V ostrovní džungli se totiž nacházejí desítky prehistorických tvorů. Mezi nimi i obří gorila, zvaná Kong. Domorodci, kteří drží zvířata za obrovskou starobylou zdí, herečku unesou a obětují ji Kongovi. Štáb ji však z opičákových spárů po dlouhém boji zachrání. Podaří se mu dokonce Konga omámit a převézt do New Yorku. Tam však začíná druhá část strhujícího dramatu: Denhamova nová atrakce se totiž utrhne z řetězů a rozpoutá v ulicích peklo.

Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie