Nejnovější filmy ze země Česká republika

Historie padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se poprvé konal v roce 1946, své padesátiny však díky zvratům a dramatickým událostem 20. století slavil až o 19 let později v červenci roku 2015.

Příběh filmu se odehrává v roce 1919 v jednom zapadlém městě kdesi ve střední Evropě, které se až příliš podobá starou Bratislavu, začíná primátor dangly snít svůj velký sen. Plánuje připojit své město ke Spojeným státům americkým a přejmenovat ho na Wilsonův. Všechno jde jako po másle, až na jeden nepříjemný problém! Ve staré židovské čtvrti řádí tajemný vrah. Místní policejní sbor je v koncích, a proto přichází speciální posila zpoza oceánu. Příslušník americké FBI Aaron Food, specialista na drogy, mafie, komunistů, socialistů a jinou verbež, vyřešil již 513 vražd a nyní pomůže i Wilsonovou. Za svého pomocníka si vybere mladého policejního čekatele Eisnera. Strhující honba po šíleném vrahovi se může začít.

Po nepochopitelném útěku přímo z rukou policie, opouští Kraviec Českou republiku. Začíná nová etapa jeho zločinného života. Káčko už nemá co ztratit. Teprve teď začíná vyplouvat na povrch veškerý odpad, který po něm zbyl. Káčko se usazuje na Seychelských ostrovech, v rukou má směnku na 80 milionů, která z fleku může položit premiéra i vládu. 6 miliard z vytunelovaného podniku ČEPRO se pomalu rozpustilo, je potřeba přijít s novým zdrojem příjmu. I kdyby kvůli tomu měl udělat státní převrat. Česká republika tak exportuje do světa gangstera prvotřídního formátu. Ať už to jsou Seychely nebo Jihoafrická republika, všude kam tento gangster vstoupí, likviduje místní mafii a nastoluje vlastní řád. Na povrch se derou negativní vlastnosti jeho charakteru v závislosti na přemíře užívání drog a alkoholu…

Polská režisérka Agnieszka Hollandová, která byla nominována na Oscara a spolupracovala s herci jako Meryl Streepová a Leonardo DiCaprio, začala svou kariéru studiem režie na pražské FAMU. V roce 2012 se vrátila do České republiky, aby zde pracovala na velmi úspěšném seriálu Hořící keř. Během této návštěvy svolila k natočení dokumentu, ve kterém vzpomíná na své studium v Česku. Česká republika se pro ni stala druhým domovem, a proto se sem stále ráda vrací.

Režisérka Andrea Sedláčková vytvořila sedmdesátiminutový dokumentární film, který komplexně mapuje život Václava Havla. Přestože o něm existuje mnoho natočeného materiálu, tento biografický snímek je první, který přináší ucelený pohled na jeho životní příběh. Film zkoumá různé fáze a role, které Havel během svého života zastával – od dětství a rodinného zázemí, přes jeho lásky a dramatickou tvorbu, až po jeho politické aktivity. Diváci tak poznají Havla jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života, stejně jako obdivovatele undergroundové kultury a rockové hudby.

Dokument o zahraniční hudbě jako nositelce tendencí demokracie a svobody v československém prostředí 1965 – 1990. Jedinečný a ucelený pohled na kulturní i politický význam návštěv osobností, které přivážely do tehdejšího socialistického Československa západní populární i alternativní kulturu.

Šedesát let po válce se objevují další svědectví hrůzné ideologie – Praha jako centrum vývoje nacistických rasových a vyhlazovacích vědeckých programů v dokumentu využívajícím unikátních archivních materiálů, které produkovala ideologie lepšího zítřka.

Dokumentární portrét odpůrce totalitního režimu Pavla Wonky, posledního politického vězně, který zemřel, v pětatřiceti letech, v komunistickém vězení na sklonku osmdesátých let.

Čtyři příběhy o dětech a rodičích. Ať už jde o otce vyrovnávajícího se s nedostupným světem svého nemocného syna, mladého muže, který nezvládá odloučení od rodiny, chlapce žijícího s necitlivým otčímem či zrazenou ženu, starající se o umírajícího otce, každá z postav musí najít cestu ke svým nejbližším, každá z postav se musí vyrovnávat s tlakem často necitlivého okolí.

Charismatický farář Marián Kuffa se v zapomenutých romských osadách snaží strhnout Romy vlastním příkladem a lidským zájmem. Snaží se pomoci nejchudším: místo chatrčí plných krys je učí svépomocně stavět důstojnější bydlení. Sledujeme dramatické mikropříběhy Romů a sysifovský boj Kuffy s drsnou realitou: Marián chce, aby jeho děti objevily své schopnosti, naučily se nezávidět si a pomáhat jeden druhému. Podaří se mu to?

Záznam představení Dabing Street z Dejvického divadla.

Dnes již kultovní autorská inscenace Jiřího Havelky a HaDivadla, která je inspirována Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem", který tato teorie vyvolala. Havelkova inscenace je vtipným, drzým a zvídavým scénickým experimentem, který přímo před zraky diváků ověřuje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas. V první části představení nás fyzik stylizovaný od podoby A. Einsteina seznámí se základními pojmy své teorie. V druhé části se jeviště stává einsteinovským časoprostorem, kde si jednotlivé postavy jedoucí vlakem do Curychu spolu s divákem vyzkoušejí na vlastní kůži fungování světa, který začal 29. května 1919. Tehdy se potvrdila pravdivost jeho teorie vesmíru. Divadelní hra měla premiéru 9. ledna 2008.

Příběh dívky, která si po znásilnění nechala vymazat paměť, aby mohla dál normálně žít svůj život. Když se ale znovu setká s viníkem, jeden z nich si minulost stále pamatuje...

Když před pětapadesáti lety Jiří Suchý spolu s Jiřím Šlitrem založil slavné divadlo Semafor, ani on sám netušil, že ještě dnes bude stát v čele aktivního divadla malých forem jako jeho ředitel, režisér, autor her, scénograf a hlavní účinkující. Bilanční hodinový dokument Marka Skláře zcela vynechává letité semaforské archivy a přibližuje legendu Jiřího Suchého v plné síle právě v jubilejním 55. roce Semaforu. Unikátní materiál z let 2013 a 2014 sleduje psaní, zkoušení, režírování i řízení divadla v možná poslední sezóně Semaforu, ohroženém snižujícím se grantem, nepřízní kritiků, ale i věkem jeho klíčového tvůrce. Film mapuje okamžiky ocenění, když si Jiří Suchý jede na Pražský hrad pro řád T. G. Masaryka, ale i chvíle samoty při vymýšlení vtipů do nové hry, okamžiky radosti při úspěšných představeních i stres z nemocí stáří a ekonomických tlaků na divadlo.

Příběh jedné z nejvýznamnějších českých uměleckých rodin 20. století, do něhož dávají nahlédnout osobní a cestovní deníky ženy Josefa Čapka.

Dokument z expedice na jih Etiopie, do národních parků na dolním toku řeky Omo, na hranicích s Keňou. Film sleduje celou cestu na jih podél hlavního tektonického zlomu s množstvím jezer bohatých na faunu i flóru. Po zastávce ve vesnici Dorze a na krokodýlím trhu na jezeře Chamo již vjíždíme do tradičních teritorií kočovných kmenů na jihu země. Dokumentujeme jejich úžasnou pestrost i dnes již zřídka viděný životní styl. Zastavujeme se v místech výročních trhů i barvitých festivalů kmenů Mursí, Ari, Dasanech, Hamar a dalších.

Deset televizních matadorů, kteří v 50. letech začínali v tehdejší Československé televizi, se vrací, aby spolu ještě jednou připravili televizní vysílání.

Romantický film, složený ze sedmi příběhů o lásce, které se vzájemně prolínají. Zamilované páry nechávají nahlédnout do svého intimního soukromí v okamžiku, kdy řeší určitý citový milostný problém úměrný jejich věku a povaze. Teenageři prožívají první romantickou lásku; mladí umělci se snaží zvládnout úspěch slávu, jež jim nabourala soukromí; sebedestrukční bohém se střetává s věřící čistou bytostí; nevěrný manžel se musí osudově rozhodnout; lenivý cynik se nečekaně zamiluje; sebestřední senioři s neúspěšnou minulostí se společně pokusí o lepší budoucnost a láska nabourá i svět placené privátní prostituce.

Životopisný film Století Miroslava Zikmunda přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Byl počat za Habsburků, narodil se pět měsíců po vzniku první republiky. Přežil 2. světovou válku, zažil nástup komunismu i jeho pád. StB byl označen jako „nebezpečná osoba nejvyšší třídy nebezpečnosti". Pobýval v Africe, když zanikal koloniální systém. Setkal se s pre-zidenty, seznámil se s Gagarinem i Hillarym. Zažil nástup demokracie a „všemo-cného" kapitalismu... Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století prostřednictvím muže, který jej zažil...

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo.Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti.

Po celosvětovém kolapsu civilizovaného světa zůstává část území Evropy neobyvatelná. Lidé tvoří malé skupinky, přežívající v bezpečných zónách, oddělených od sebe pásy země, na kterých už nikým neovládaná vojenská technika vytváří smrtelně nebezpečné „pasti“. Jediní, kteří dokážou přejít nebezpečná území jsou „běžci“. Na jednom z nich závisí osud několika lidí, kteří se rozhodli najít bezpečné místo pro nový život. Tento film je postapokalyptickou science fiction s mimořádně sugestivní atmosférou. Autenticky zobrazuje obavy i naděje současného středoevropana a ukazuje možné (a bohužel i poměrně pravděpodobné) důsledky současného civilizačního a politického vývoje západní společnosti – ukazuje to, co si nepřipouštíme, co jen tušíme jako nejasnou obavu někde v pozadí naší mysli.

Ohebný, mocný a naivní. Osudy tří mužů se protnou při zahájení československého televizního vysílání. Ambiciózní herec František Filipovský netuší, že jeho nezávazná improvizace na téma „lakomec" vstoupí do dějin. Pro ministra informací Václava Kopeckého je to chvíle plná nervozity: přesvědčí soudruhy, že televizní vysílání je zlaté vejce komunistické propagandy? Mladý televizní technik je „přenosem obrazu a zvuku na dálku" fascinován – má práci, o jaké se mu ani nesnilo. Může si ale člověk plnit své sny v komunistickém Československu 50. let a nezaplést se přitom s režimem?

Příběh tří kamaradů, kteří žijí svůj studentský život v Praze koncem 80 let, se všemi jeho radostmi i peripetiemi - a shodou okolností se v listopadu 1989 zapojí do demonstrace na Národní třídě, která se stala začátkem Sametové revoluce. Film inspirovaný skutečnými příběhy ozvlášťňují kromě dobové hudby Milana Hlavsy i animace slovenského výtvarníka a filmaře Ondřeje Rudavského.

Řeka Inguri tvoří hranici mezi Gruzií a odtrženou republikou Abcházie. Napětí mezi dvěma státy se od války v letech 1992-93 příliš nezmenšilo. Každé jaro přináší řeka úrodnou půdu z Kavkazu dolů na planiny Abcházie a severozápadní Gruzie. Vytváří malé ostrovy, útržky země nikoho. Ostrovy jsou rájem pro divoká zvířata a někdy také pro lidi... Náš příběh začíná, když na jeden z ostrovů přichází starý abcházský farmář. Stařec si postaví chatrč, ve které žije se svou mladičkou vnučkou. Zryje zemi a společně sázejí kukuřici. Tak jako zraje kukuřice, dozrává i…

Hlavní hrdinka Viktorie Šťastná odjíždí studovat do Prahy hereckou akademii. Záhy však zjišťuje, že se její původní ideály nesetkávají s realitou. Dostává se do party protřelých studentek, které pojímají hereckou kariéru zcela osobitým způsobem. Co všechno je Viky ochotná udělat pro úspěch?

Komedie zachycující šest měsíců v životě 25letého Štěpána Procházky. Opět vyhozen ze školy, opět opuštěn přítelkyní a jako vždy bez práce opouští Prahu. Nevěda coby odjíždí bezcílně s přáteli na chatu. Shodou zamotaných okolností se ale ocitá v malém městě Sedmihoří, kde začíná pracovat jako operátor v call-centru. Vše se ale mění ve chvíli, kdy se v záplavě fádních telefonátů ozve hlas tajemné slečny Marie...

Jiří, živící se prodejem drog, slečna, jež se nedokáže rozejít s dlouholetým partnerem, protože je prostě hodnej, básník žijící ve své romantické iluzi, starostlivé matky a snaživí otcové. Jejich osudy se vzájemně proplétají, ale každý si přitom uchovává svůj vlastní svět, dokud jej nenaruší násilná pouliční vzpoura.

Příběh ze současnosti řeší vztah dvou bratrů, který se katastrofálně rozpadl před dvaceti lety a dodnes není narovnán. Karel je úspěšným podnikatelem v menším českém městě, Emil nosí vězeňské tetování, pracuje jako námezdní dělník a tluče se po ubytovnách. Má někde zřejmě děcko, ale posílá na ně jen alimenty. Karel má milující rodinu, ale jeho žena a dvě dospívající děti netuší nic o tom, co se před lety mezi bratry událo, děti dokonce nevědí ani o Emilově existenci. Karel potřebuje od Emila pomoc, a tak tráví Emil několik dní v Karlově domě. Co se bratrské pomoci týče, je situace, jak poznáváme z retrospektiv, komplikovaná a možná se ani nevyřeší, ale Emil se s Karlovou rodinou sblíží, zjistí, co celý život postrádal, a sám se přihlásí ke své dceři. Film se nesentimentálně a tvrdě zabývá otázkou viny a odpovědnosti.

Jak se na Vietnam dívají potomci vietnamských rodičů? Ti, kteří mluví lépe česky než vietnamsky a jimž jsou bližší hodnoty západní kultury než ty rodičovské? Přesně na takové otázky se snaží odpovědět film kombinující dokumentární záběry s prvky inscenace a jasně vyklenutým dramatickým obloukem. Vnucená cesta do Vietnamu se stává pro jednoho ze dvou bratrů příležitostí lépe porozumět svému původu, a takto zprostředkovaně i svým rodičům a vlastně i sobě.

Třetí počin v sérii cestopisných dokumentů Dana Přibáně popisuje cestu autora a jeho přátel napříč Jižní Amerikou v mnohdy nechvalně proslulých, leč svým způsobem kultovních vozítkách. Půvabnou dynamiku skupiny na plátně ještě podtrhuje kvalitní řemeslné zpracování.

V řece je nalezeno tělo neznámého muže. Při pátrání po jeho identitě se kapitán Rott ocitne uprostřed úplně jiného příběhu. Postupně se před ním rozehrává milostné drama hlavního hrdiny Máry/Kamila, který si vybudoval dva souběžné životy se dvěma krásnými ženami. Pro Pohádkáře jsou ženy výzvou, vášní i inspirací, jsou objektem lásky i lži, lži, kterou buduje s takovou samozřejmostí, že si ji vlastně ani neuvědomuje.

Kvůli nešťastné automobilové nehodě se Petr a Martina zničeho nic ocitnou v situaci, kdy snaha zachránit něčí život může ohrozit jejich vlastní. Zmítáni mezi strachem a pocitem viny, musejí volit mezi špatným a ještě horším.

Jedenáctiletý Tomáš se chce stát filmařem, a když dostane k narozeninám kameru, rozhodne se natočit svůj první film – o své rodině a kamarádovi. Postupně tak poznáváme jeho tatínka, maminku, babičku, ale i kamaráda Harise, který mu pomáhá s natáčením. Kluci blbnou a užívají si natáčení, ale jen do chvíle než zjistí, že kamera dokáže odhalit i věci, které jsou nepříjemné - například pravdu o jejich spolužačce, kterou Tomáš miluje anebo že mu jeho táta lže!

Počátkem 18. století kartograf Jonathan Green podniká vědeckou výpravu z Evropy na Východ. Když prošel Sedmihradskem a překročil Karpaty, ocitl se v malé vesnici ztracené v neprůchodných lesích. Na toto prokleté místo ho nemohlo přivést nic než náhoda a hustá mlha. Lidé, kteří zde žijí, se nepodobají ostatním lidem, které cestovatel dříve potkával. Vesničané si vykopali hluboký příkop, aby se obrnili před světem. Sdílejí naivní víru, že se mohou uchránit před zlem, které ztělesňuje Vij, monstrum žijící v bažinách. Nechápou, že zlo se už uhnízdilo v jejich duších a čeká na příležitost, aby vyrazilo do světa...

Každou noc miliony lidí usínají s tím, že změní svůj život a že zítra udělají něco konečně jinak. Petr Kraus je jedním z toho miliónu. Cestuje za prací do Číny, kde zařizuje výrobu zboží pro své zákazníky. Získá zakázku od člověka, který mu není úplně sympatický, ale přesto se pustí s vidinou zajímavého výdělku do práce. Mezitím si na dálku před návratem domů domluví několik schůzek naslepo a věří, že možná potká někoho, kdo mu změní život. V Česku zjistí, že zkazil celou zakázku a má jen několik dní na to, aby věci uvedl do pořádku. Svých schůzek naslepo se ale nevzdává i přesto, že to jeho nejlepší kamarádka Tereza nevidí ráda. Petr vyráží na cestu napříč republikou, aby objevil nové přátele a přitom zjistil, že se neobejde bez těch, kteří jsou mu nablízku odjakživa. Na cestu, která mu možná změní život a kde si uvědomí, že před problémy nemůže utíkat věčně, protože ty si jej vždy nakonec najdou. A protože všechny důležité věci jsou v našich snech, je možné, že se splní i ten Petrův.

Bájné bytosti z řecké mythologie žijí své životy a řeší své problémy v současném světě.

Příběh odehrávající se na pomezí Čech a Německa v malém městečku uprostřed lesů na hřebenech Krušných hor. S lehkým komediálním nadhledem nabízí mix napínavé detektivní zápletky s místy až dokumentárně realistickým pohledem na dnešní Sudety. Hlavní postavou je stárnoucí inženýr Julius Schmitke. A také Krušné hory, které byly, stejně jako Schmitke, už téměř úplně prázdné a zničené, ale v současnosti se dávají znovu dohromady a život se do nich pomalu ale jistě vrací.

Cesta ven je příběhem silné mladé matky Žanety, která se odmítá smířit s nepříznivým společenským statusem a snaží se vybojovat lepší život pro sebe a svou dceru Sárinku. Cesta ven z obtížné situace je lemována zklamáním, ale také nadějí. Odvaha a rodičovský cit pomáhají Žanetě překonat překážky v podobě dluhů, mantinelů většinové společnosti i problémů ve vlastní komunitě.

Království tří rybníků postihla zlá kletba. Nadsmyslné bytosti odčarovaly ze zdejších rybníků všechny ryby, aby vytrestaly domýšlivého krále Boleslava. Jenže tento trest se obrátil především proti poddaným. Zmizení ryb, hlavního domácího produktu, je zbavilo tradiční možnosti obživy a zlikvidovalo jejich živnosti. Svou nespokojenost dávají stále hlasitěji najevo. I uvnitř královské rodiny se zahušťují vztahy. Králova dcera, princezna Lidunka, má úplně jinou představu o životě než její macecha. Chce navazovat na tradiční úlohu, kterou mladé ženy v tomto království vždy naplňovaly, ale stává se jednou z hlavních postav dění, v němž se o své místo na výsluní přetahuje několik vychytralých podvodníků. Nejvíc podfukář a zloděj Nikdáš, který nadsmyslným bytostem ukradl kouzelný proutek a má najednou v rukou velkou moc. V pravý čas se ale objeví mladý rybář Ludvík. Bude to právě on, kdo překoná kletbu, zachrání království a získá ruku princezny?

Petr Kocourek se hlásí na katedru grafiky na UMPRUM, kam přijímají jen pár vyvolených. Už jednou ho nevzali a profesor Slanina je nekompromisní. Na školu se hlásí i krásná Julie, do které se Kocourek bezhlavě zamiluje. Michal Kolman studuje VŠE, ale místo přednášek a seminářů ho zajímají jen spolužačky a rychlá auta. Zkoušky a zápočty řeší podvodem nebo úplatkem či pomocí svého vlivného otce. Kocourkova matka se dávno vzdala představy, že její syn bude studovat něco pořádného, zatímco paní Kolmanová svého synka neustále vydržuje a hýčká. Oba kluky spojuje už od gymplu ilegální malování graffiti. Na pražských střechách, nádražích a v podchodech zažívají divoká dobrodružství. Při jedné noční honičce je Kocourek dopaden...