Nejnovější filmy ze země Česká republika

Filmaři si rádi vybírají slavnosti, kde se lidé chovají uvolněněji, kde jim z povah padají pečlivě budované masky. Tentokrát se jedná o svatbu. Režisér Vladimír Drha se soustředí na omezený na svět jednoho ne příliš vzhledného činžáku, aniž bychom postřehli vypjatost doby - zvolil si totiž přelom epoch (měl by psát rok 1949), avšak řítící se pronikavé změny ještě jako by ani z dálky nedolehly. Lidé ještě mohou předstírat jisté společenské zařazení (například příslušnost k "honoraci"), ale povětšinou se již jedná jen o prázdnou schránku, jejíž iluzornost i směšnost si ještě nikdo plně neuvědomuje. Zestárlý vypravěč si tak vybavuje události, jichž se v oněch časech účastnil jako malý chlapec.

Silný a strhující příběh české dívky Grétky Weisserové odkrývá skrytou tvář zrůdného programu Lebensborn, kterým chtěl druhý muž Třetí říše H. Himmler zajisti vůdci dokonalé, rasově čisté potomky. Vybrané dívky procházejí nacistickou převýchovou a o Valpuržině noci mají plánovaně otěhotnět s vybranými esesáky. Grétka se snaží vzepřít svému osudu a po příjezdu do sanatoria na břehu velkého jezera se zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele, který se zde skrývá.

Filmová báseň z hororových květů K. J. Erbena. Příběh odehrávající se od jara do zimy a během osmdesáti let lidského života. Sedm vypjatých příběhů, které se mohly odehrát kdekoliv a kdykoliv a mohou se přihodit i dnes, protože jsou o lidských láskách a vášních, a touhách, posedlostech a sobectvích, které se staletími nemění.

Od dětství poslouchá mladý kníže - i se svou sestrou Bělou - od chůvino vyprávění o Jabloňové panně. Slyší slova staré balady o tom, že hluboký les skrývá rozvaliny tvrze, kde kdysi přebýval šlechtic se synem a dcerou. Žili tam šťastně až do chvíle, než si otec přivedl novou ženu, čarodějnici, která vše zničila a děti zaklela do podoby jablíček na usychající jabloni. Jen čistá láska - a jen o Svátku všech svatých - může nešťastné sourozence vysvobodit a vrátit jim lidskou podobu. A kníže už jako dospělý muž při nekonečných toulkách lesem hledá svůj sen - Jabloňovou pannu

Volební místnost, kde po dva víkendové dny zasedá znuděná volební komise, slouží jako základna lidských charakterů, jejich tužeb a ztracených lásek. Depresemi trpící dívka která se zrovna "špatně" zamilovala do svého profesora, životem protřelá, ale stále doufající předsedkyně komise, roztomile nesmělý podnikatel, ti všichni mají své hluboce zakořeněné problémy, které nechávají pod pokličkou tajemství.

Bezdětní manželé Čížkovi se rozhodnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida Wienera, jenž je synem Čížkova bývalého zaměstnavatele. Čížek si uvědomuje nebezpečí, do něhož přivedl svou domácnost i sousedy, avšak pomoc bližnímu v nouzi považuje za samozřejmou věc. Zároveň ale jako značně nehrdinský hrdina umírá strachy. Jeho osobní situaci značně zkomplikuje blížící se konec války, kdy mu hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak i „poctivých“ českých spoluobčanů…

Sluha dvou pánů je zralým plodem commedie dell'arte – má tradiční postavy a situace. Odehrává se v úzkém rodinném rámci, kde jsou hlavní událostí zásnuby, které komplikuje sluha Truffaldino, mazaný a přihlouplý zároveň. Rozehrává komedii záměn a nedorozumění, poháněn svým věčným hladem, skrze nečekané peripetie až ke šťastnému konci. Obklopují ho tradiční postavy – masky commedie dell'arte – ustaraný tatík Pantalone, přemoudřelý doktor a jejich zamilované děti, dobrodružný pár milenců, hostinský Brighella, služka Smeraldina. Truffaldina u nás hraje Miroslav Donutil, který rozvíjí tradici hereckých improvizací k velké radosti mnoha diváků. Inscenace je na repertoáru už více než patnáct let let, v červnu 2010 oslavila neuvěřitelnou 450. reprízu a stále si nachází své početné publikum, které zcela zaplňuje hlediště Národního divadla.

Film vypráví originální formou neobyčejně působivý příběh nevlastních sourozenců. Sourozenci celý život marně bojují proti vzájemné přitažlivosti, ale jejich láska je silnější, než veškeré zákazy. Pro lásku většinou obětujeme více, než jsme původně chtěli.

Manželé Shawovi přišli tragicky o svého malého syna a přestěhovali se do starého domu na samotě, kde hledají sílu žít dál. Jednoho dne Ellen potká neznámou ženu, která ji varuje, že jim zůstává pouze sedm dní života. Její manžel Martin ji uklidní, že to byla jen halucinace, ale následující noc Ellen zaslechne volání jejího mrtvého syna. Rozrušená žena začne tušit, že ve stěnách starobylého sídla je ukryté hrozivé tajemství, a proto se rozhodne zjistit něco o jeho minulosti.

Řidič se po neobvyklé dopravní nehodě stane součástí podivného testu - postmoderní pomsty. Krátká anekdota o tom co se odehrává v některých autoopravnách, proč jsou tyto autoopravny tak zchátralé, proč mnohá vrakoviště působí tak podezřele? Je vůbec možné nashromáždit takové množství zničených vozů v podobných areálech normální cestou? Proč když jedete vozem kolem nich máte pocit že zvolna zarůstají travou a zdají se dávno opuštěny? Co se stalo s jejich majiteli? Co se stalo se zákazníky, kteří čas od času dovnitř vstoupí? Pozor, některé autoservisy jsou možná pasti!

Jak vodník s čertem chránili Elišku před knížepánem, zatímco Jindřich bojoval s Turkem.

Podobenství o malé zemičce, která jako by nebyla, nebo si ji nikdo nepamatuje a nikdo o ní nemluví. Výrazně stylizovaná freska, zachycující osudy Slovenska 20. století.

V éře socialismu osmdesátých let minulého století se odehrává příběh patnáctileté Renaty, která žije v malém bytě se svými rozvedenými rodiči. Nejen že má vlastní problémy přiměřeně ke svému věku, navíc ji znechucují věčné hádky rodičů, kteří ji ochotně zatahují do všech svých intimností. Mstí se jim za to tím, že dělá čím dál tím větší průšvihy. Opije se, poslouchá Svobodnou Evropu, a trochu neuměle revoltuje proti politické situaci. Když je ale nejhůř, nechá se se směsí obdivu i pohrdání zachraňovat otcem „vnitrákem“. Odkojena tímto zmateným světem dospělých staví se neobratně na vlastní nohy. Teprve když se do ní v tanečních zamiluje kluk, kterého nechce a panenství ztratí s klukem, kterého vlastně nezná, teprve po různých citových eskapádách najde pro své věčně rozhádané rodiče jistou shovívavost…

Vesna tvrdí, že do Čech přijela proto, že zde nejčastěji přistávají mimozemšťané. Robert pracuje v cestovní kanceláři a rád zaplétá a splétá osudy lidí. Napomůže rozchodu Hanky a Petra, který se pokouší pochopit život skrze nahrávky „opravdového života" pouštěné do éteru. Zatímco Hanka je pronásledována Ondřejem, do té doby uznávaným lékařem a otcem rodiny, seznamuje se s Jakubem, jehož pozitivnímu pohledu na svět pomáhá marihuana. Na druhé straně způsobuje zhoršování jeho paměti, takže se v jejich vztahu objevují problémy. Hanka hledá pochopení u rodičů, ale doma najde jen dvacet Japonců sledujících „normální rodinku při normální večeři"...

Terezka je zamilovaná do pasáčka ovcí Antonínka. Její otec starý kovář však jejich lásce nepřeje, neboť by radši vedle své dcery viděl nějakého pořádného muže, který by svým fukem rozdělal oheň a kterému by i svou kovárnu předal. Ubohému Antonínkovi nezbývá nic jiného, než hledat pomoc u trpaslíka žijícího ve skalách. Ten mu dá měch a nakonec všechno dobře dopadne.

Portrét známé romské zpěvačky Věry Bílé a její doprovodné skupiny Kale.

V království riminském žila kdysi dávno krásná princezna Nicoletta, která po smrti rodičů vládla svorně se svým starším bratrem Riccardem. A tahle veselá a vtipná princezna, přestože byla na svůj věk i moudrá, se pošetile zamilovala do písničky o dokonalém a všemi obdivovaném králi salernském. Riccardo, jako správný milující bratr, se vydal nabídnout králi její ruku, ať už si o takovém nápadu myslel cokoli. Pyšný, matkou rozmazlovaný král ji ovšem urážlivě odmítl, podle popisu se mu nezdála hodna jeho krásy, netušil však, že k dalším Nicolettiným vlastnostem patří i tvrdohlavost a odhodlanost.

Kateřina slouží v hostinci u zlé macechy. Jednou v lese se setká s neznámým mladíkem. Je jím kníže Jan a je překvapen, když svojí ví lu z lesa spatří v hostinci. Vidí, jak hostinská s dívkou zachází a slíbí jí, že se pro ní vrátí. Macecha se poleká a nechá dívku sv svrhnout do strže. Kateřinu zachrání Janovi vojáci, ale macecha..

Jednou našel mladý Tom doma píšťalku a s chutí si na ni zahrál. A tak nedokázal pochopit, proč mu ji pak matka v hněvu sebrala a zahodila. Tom ovšem nevěděl, že píšťalka byla to jediné, co matce zbylo po jeho otci, bohu Cernunovi, který ji opustil. Roztrpčený Tom opouští domov, a tak začíná sled jeho dobrodružství, na jehož konci nejenom zachrání zemi před nájezdem dánských vojsk a získá ruku své lásky, princezny Olwen, ale najde i svého otce.

Příběh vychází z tradice českých pohádek, které znají hastrmana i jako tvora k nerozeznání podobného lidem. Ten jim může pomáhat a navazovat s nimi hlubší vztahy. Také bojácnému Floriánkovi pomůže ke štěstí polidštěný vodník. Jenže jak se ukáže, bez vlastní odvahy by Floriánek svou milou nezískal…

Pohádková komedie o tom, jak si král usmyslel, že provdá obě své dcery v jeden den. Princezna Zlata je opravdová krasavice, která nemá o nápadníky nouzi. Hůř je na tom princezna Pepička, které sice osud nadělil dobré srdce a bystrý rozum, ale na kráse šetřil. A tak se pan král rozhodl, že provdá své dospělé dcery najednou a že uspořádá obě svatby společně.

Mladičký básník Frederik se svěří svému stínu se svojí láskou k princezně Klaudii. Vždyť, kdo by mohl být věrnějším a mlčenlivějším přítelem? Frederik stínu bezmezně důvěřuje a proto jej jednoho dne požádá, aby místo něj navštívil zámek a podíval se, jak se princezně daří. Ale i stínu se Klaudie zalíbí a od té chvíle je posedlý myšlenkou vzít básníkovi vše. Má už jeho hlas, ukradl mu verše a dokonce i podobu! Potřebuje jej už jen připravit o milovanou dívku. Málem se mu to podaří.

Když prince a vílu potká smůla, co se stane s jejich láskou? Co se stane, potká-li nás smůla...? Ale co je vlastně štěstí a co smůla? Kdoví? Princ Lukáš je přesvědčen, že štěstí je krása. Krása obrazů, krása slov, krása tváře. A tak není divu, že ve chvíli, kdy v lese zahlédne spanilou vílu Oxanu, nejkrásnější lesní bytost, zamiluje se. Zamiluje se do její krásy. Jak se však zachová mladý princ, když později, právě kvůli němu, Oxana svoji krásu obětuje...?

Uprostřed pastviny je starý dub prorostlý pláňkou. Jablkový dub, tak mu říká Bětka, co pase ovce. Je to její nejmilejší místo. Jakoby se na ni z koruny stromu dívala její maminka, která tolik chybí tátovi i jí. A právě tady se Bětka potká s mladým knížetem, pro něhož je válečná sláva nejdůležitější věcí na světě. Ačkoliv se mu pastýřka líbí, pošle jejího otce pro reptání a nechuť k nesmyslným vojenským výbojům do vězení. A prý jej pustí, až jeho, knížete, dokáže někdo porazit. Zoufalá Bětka hledá útěchu u jablkového dubu a tam najednou dostane nejen zázračné pohlazení, ale i radu. Pomůže jí ten, kdo má hlavu ohnivou jako podzimkový strom, půl zlatou a půl šarlatovou...

Starý indiánský mýtus Weendigo vypráví o tom, že ten, kdo požije maso svého nepřítele, získá jeho sílu a duši. Má to ovšem háček každý, kdo to udělá, dostane i neukojitelný hlad po další lidské potravě, změní se v dravce a tomuto neblahému osudu může uniknout pouze vlastní obětí. Děj se odehrává v polovině 19. století na zapomenuté pevnosti v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Právě sem je na zimu převelen kapitán John Boyd, vyznamenaný za hrdinství v mexicko-americké válce. Jenže jak už to při válečných konfliktech bývá, všechno se ve skutečnosti odehrálo trochu jinak. V bohem zapomenutém místě však Boyda čeká nejtěžší bitva jeho života střet s kanibalem Colqhounem, který pronikne do pevnosti a vláká její posádku do pasti.

Vynálezce a majitel firmy „Neprasklo“ Ing. Sýkora chce uvést na trh revoluční novinku – nerozbitné sklo. Jeho dva chamtiví náměstci však mají jiné plány – Sýkoru odstraní v afrických vodopádech a pokoušejí se podnik prodat zahraniční společnosti. Na ředitelovo místo dosadí jeho dvojníka, nic netušícího neúspěšného komparzistu Fandu Pažouta. Zlotřilci však netuší, že Sýkora žije a vrací se zpět.

Sci-fi snímek o lidské identitě na půdorysu experimentu dvou mladých lékařů. Hlavu dívky Ivetty – krásné a hloupé volavky zlodějské party bytařů – vybaví při jedné z nočních služeb oba doktoři mozkem starší intelektuálky, jejíž oborem byla historie Dálného východu.

Autor předlohy byl jako student členem parlamentní Komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu a jeho deníkové zápisy z období působení Komise jsou autentickým svědectvím vnímání skutečnosti v čase bezprostředně po pádu totalitního režimu. Tato dokumentární rekonstrukce z dnešního hlediska, na jednání konkrétních postav, odhaluje především úpornou snahu odcházející moci zbavit se jakékoli zodpovědnosti nejen za události na Národní třídě, ale za represivní složky komunistického režimu vůbec, jednotlivé situace vyšetřování však postupně odhalují i smutnou skutečnost jak hluboce byla celá společnost touto anonymní mocí prostoupena a paralyzována.

Příběh, odehrávající se v malebném prostředí Českomoravské vysočiny a v rušné atmosféře New Yorku, vypráví o tom, co znamená, když se člověk stane poutníkem. Hlavní postavou nového příběhu je český emigrant, profesor filmové větve jedné z newyorských uměleckých škol Jan Poutník. Ani skutečnost, že žije na druhém konci světa, nezeslabila jeho vzpomínky na dětství a rodný kraj.

Pavel je typický konzumně žijící teenager, sleduje béčkové akční filmy, poslouchá Michala Davida a zbožňuje McDonalds. Jeho život se změní, když při cestě do videopůjčovny vyruší seanci tajemných intelektuálů. Nastává hororová scéna, kdy intelektuálové útočí na hlavního hrdinu. Ten se sice ubrání, ale je pokousán hlavním představitelem těchto mystických stvoření. I když se zdá být Pavel v pořádku, začíná se nenápadně měnit. Z ničeho nic si klade dosud nezodpovězené otázky lidské existence, zajímá se o Hegela, Kanta nebo Nietzscheho… A jeho „symptomy“ se stále zhoršují. Jeho dívka Eva se ho však snaží zachránit…

Příběh se odehrává v roce 1908 v Anglii. Na Ravenscroftské panství přijíždí britský inspektor Scotland Yardu Thomas Hatcher, aby zde vyšetřil záhadnou vraždu čeledína Patricka Roarka. V domě žije 5 žen: paní Ravenscroftová, její dcera Gillian, guvernantka Charlotte Kleinerová, kuchařka Ellen Frenchová a služebná Dolly. V průběhu vyšetřování inspektor Hatcher zjistí, že smrt Patricka Roarka nebyla nešťastná náhoda, jak všechny ženy svorně tvrdí. Naopak se zřejmě jedná o vraždu, která má navíc něco společného se smrtí majitele panství pana Ravenscrofta, který zemřel také pádem ze schodů.

Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Tento statečný Angličan přišel koncem roku 1938 do Prahy, aby uskutečnil svůj plán na záchranu 669 židovských dětí, které by jistě neunikly tragickému osudu, který pro ně připravila nacistická ideologie.

Major Maisner jako náčelník Interpolu pro střední Evropu a přileh lé asijské země plní své poslání v thajském Bangkoku.Když se vrá tí zpátky ze své mise netuší, že v Čechách za něj úřaduje jeho dvojník, kterého sem vyslala thajská mafie... Tím začíná bláznivá komedie plná zápletek a nedorozumění, kterou neodolatelný major Maisner opět vyřeší po svém.

Letní smyslná komedie pro mlsné diváky. V městečku s nostalgickou plovárnou, varietním barem a růžovou cukrárnou spolu věčně bojuje zamilovaná dvojice, stárnoucí playboy, plavčík a varietní umělec Marčélo a jeho mnohem mladší žena Eliška. Jejich vzájemná setkání jsou plná žárlivosti a smyslné lásky. Vztah narušují Marčélův syn Mican a zejména smyslná barmanka Hedvika. Ve hře je však také podivný režisér Motýlek, který má v městečku natáčet film.

Povídkový film, na němž se sešli čtyři mladí režiséři (Čech, Češka, Slovák a Francouz), aby každý po svém vyprávěli příběh na téma „Láska v současné Praze“.

Pohádka o poctivém a čestném chasníkovi Honzovi, jenž na útěku před verbíři pozná cenu lásky i kamarádství. Díky kouzelným darům přemůže hrozivého draka, ale namísto odměny se setká jen s intrikami panovníka a jeho rozmazlené dcery.

Děj je zasazen do konce šedesátých let – podzim 67 až léto 68 s krátkým epilogem přesahujícím do let sedmdesátých. Pražská vilová čtvrť Hanspaulka, jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro mozaikové vyprávění paralelních životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968.

Na motivy románu francouzského spisovatele Jeana Laborda, který byl dlouholetým soudničkářem pařížského listu France-Soir, napsal Jiří Hubač poutavý příběh s výrazným etickým posláním. Stejnojmenný televizní film režiséra Zdeňka Zelenky vypráví o věčném kolísání spravedlnosti mezi pravdou a jejím vnějším zdáním. Soustřeďuje se na případ justičního omylu, jehož obětí je mladá ošetřovatelka Genevieve Leblancová. Je obviněna, že dala smrtící injekci svému milenci, vládnímu poradci Dupréovi. V soudním vyšetřování se střetnou dva významní právníci-soudce Gaudet, který se postupně přesvědčuje, že dívka je nevinná, a advokát Cassidis, který dovede elegantně manipulovat se svědky, fakty i slovy. V hlavních rolích vás jistě zaujmou Jiří Bartoška a Josef Somr.

Děj se odehrává začátkem 20. století. Malý Lojzík, kterému blesk zabil matku, žije na statku se svým otcem a starým čeledínem. Drsný svět ho naučil vnímat obrazy, které mu připomínají ztracenou matčinu náruč. Mezi lidmi marně hledá člověka, na kterého by se mohl znovu citově upnout. Oporu a bezpečí nenachází ani u otce, ani u matčiny sestry ani u macechy Rózy, i když ta jako jediná měla s chlapcem soucit na začátku jejich společného soužití. Jediný, kdo s Lojzíkem skutečně sdílí jeho úděl opuštěného mláděte je obyčejné kuře...

V malé židovské osadě na Podkarpatské Rusi žije dospívající dívka Hana Šafarová, zvaná Hanele. Vlivem nepřízně osudu a především kvůli vlastní naivitě přijde rodina prakticky o veškeré jmění. Hanele se rozhodne odejít spolu s dalšími mladými Židy do průmyslové Ostravy a tam se připravovat na cestu do země zaslíbené – Palestiny. Zamiluje se tu do zámožného obchodního cestujícího Ivo Karadžiče. Ten vystupuje jako bezvěrec a volnomyšlenkář. Nabízí Hanele sňatek, který však pro nábožensky přísně vedenou dívku nepřichází v úvahu. Pro svou lásku se dokáže Hanele odpoutat od víry svých předků a rozejít se s rodinou. Avšak nejen s ní, ale také s celou obcí, která jí dá pocítit hrůzu zatracení.