Nejnovější filmy ze země Česká republika

Ježíšovi se zdává sen o středověké bitvě, kdy najednou vojáci vyřknou jeho jméno. Ježíš se probudí a nechápe, co měl tento sen znamenat. Proč ti neznámí lidé vyslovili jeho jméno? Vždyť Ježíš je obyčejný tesař jako jeho otec Jozef. Oba hledají práci, protože jsou těžké časy. Sám Jozef se znepokojeně ptá, kdy už bude konec utrpení jejich národa. A je netrpělivý: kdy už začne Ježíš konat? Od té doby kdy se narodil, nezjevilo se žádné znamení. Náhlá smrt Jozefa však změnila celý Ježíšův dosavadní život. Ví, že se musí vydat na cestu, na které musí být sám a tvrdí, že svůj život nežije pro sebe. Stává se vyvoleným, stává se mesiášem, stává se tím, kdo dokáže změnit vodu na víno...

František nikdy nic nepoznal a nic pořádného nezažil. Svůj dospělý život strávil za zdmi léčebny a tak má teď ze všeho jen první dojmy. Vrací se ke svým jediným blízkým, kteří o jeho existenci neměli zdání. Mají svůj život a své vztahy. Vztahy tak propletené a zapeklité, že v nich František uvízne jako v síti. Zamotá se do milostných, sourozeneckých a rodičovských konfliktů. Octne se v trapných, komických i dusivých situacích. Je svědkem partnerských rošád, milostných kolizí i citových explozí svých blízkých. Se všemi cítí a všechno se ho dotýká. Chápe je lépe, než se chápou sami. Ale jen ten, kdo pochopí jeho, mu pomůže skutečně se vrátit.

Manželství Báry a Luboše je dávno mrtvé, muž žije s jinou. Barbora chce ale přesto adoptovat dítě z dětského domova. Požádá tedy muže, aby jí poskytl podporu a absolvoval s ní adopční řízení. To je to jediné, oč jej ještě žádá. Jenže muž váhá, má ještě v dobré paměti, jak Bára šla kdysi proti jeho vůli na potrat. Přesto nakonec souhlasí, a tak si dvojice přijíždí do dětského domova pro syna. Bohoušek je roztomilý a bezprostřední. Babička si na chlapce hned zvykne, ale Bára se potácí ve svých citových problémech. Přese všechno svého muže stále miluje. Zůstává otázka, jestli si dítětem nechce řešit hlavně svou samotu...

Další z četných verzí života Johanky z Arku pojednal Luc Besson jako moderní akční podívanou s důrazem na bojové scény a dobové obřady. Tvůrci do značné míry rezignovali na duchovní rozměr legendární světice a o to více se soustředili na výpravné zachycení doby včetně velkolepých bojových scén.

I přes to, že mladík Jakub po celý rok poctivě sloužil bohatému sedlákovi, spravedlivé odměny se nedočkal. A tak se vydal do světa, kde postupně potkal vodníka, bludičku, vílu, ale hlavně trojici svérázných čarodějnic - prababu Filoménu, babu Agátu a nejmladší Esterku. Když z nedalekého zámku přinese myška - tulačka do lesa obrázek krásné Klárky, Jakub se do ní na první pohled zamiluje. Klárce však hrozí nebezpečí ze strany knížete Darjabáda, který potřebuje její mladé srdce k tomu, aby se stal znovu mladým a hlavně nesmrtelným...

Po celé věky shlížejí na lidské snažení z nebeských plání chladná světla hvězd, po celé věky se snaží lidé z jejich pohybů vyčíst své osudy... A právě o tom, jak ošidné je slepě uvěřit pochybným vykladačům hvězdných drah, vypráví i pohádkový příběh Hvězda života. Starý vévoda povolá jako vychovatele své dcery Drahomíry věhlasného astrologa, magistra Vecchia. Mocichtivý hvězdář přesvědčí vévodu za pomoci vylhaných horoskopů, že pokud mu nedá svou dceru za ženu, zahyne ve válečném tažení. Drahomíra, věrná své dětské lásce k mysliveckému mládenci Ondřejovi, magistrovi nevěří, a proto na ni úskočný Vecchio nastraží past...

Princezna Lolinka (K. Apolenářová) je hezounká jako obrázek, a přece se jí ženiši obloukem vyhýbají. Však také mají proč: princezna je rozmazlená, ufňukaná a každou chvilku omdlévá. Když už to vypadá, že pan král (F. Němec) a písař Jakub (P. Kříž) budou muset princezničce donekonečna vyprávět vymyšlené příběhy o nápadnících, kterým se Lolinka sice tuze líbí, ale vzít si ji z nejrůznějších vážných důvodů nemohou, objeví se na scéně roztomilá kouzelnice Otylka (J. Hlaváčová) a její vydařený pomocník, vydávající se za prince Romula (J. Šťastný). Jenomže tihle dva se stále nějak nemohou shodnout, jak si rozdělí královskou odměnu. Domlouvají se naštěstí tak dlouho, až Lolinka zmoudří a usoudí, že Romulus by pro ni nebyl ten pravý ženich. Žádné obavy, ten nejlepší se v pravou chvíli najde…

Příběh o tom, jak Baruška vysvobodila ze zakletí prince. Nebylo to jen tak, a kdo ví, jestli by se jí to podařilo, nebýt tří růžiček, které jí na pouť za modrým ptáčkem dal Vítr, Měsíc a Slunce. K těm darům musela ale přidat odvahu, vytrvalost a lásku. A protože to dokázala, sedí už dávno po boku milovaného prince na trůně a společně s ním vládne v Modrém království.

Mlynářovic Bětka nosila nos hodně nahoru, pyšná byla, kdo ví nač. Ne, že by byla ošklivá, ale zas taková kráska to nebyla, aby před ní mládenci padali na kolena. A těžko říct, po kom zdědila tu svou ošklivou povahu, a tak není divu, že jednoho dne přišel zasloužený trest.

Verunka, vesnické děvče, má před svatbou s Jakubem, hodným a milujícím mládencem. A přesto dívka uvažuje, zda si nemá přát víc a zda vlastně taková čistá láska není příliš obyčejná. Zanedlouho se skutečně oba mladí lidé ocitnou před těžkou zkouškou svého citu, kterou jim připraví královna vil Rojenic. Verunka i Jakub v té zkoušce obstojí.

Tajemství, jež po osmnáct let ukrývá stará věž hluboko v lesích, zná pouze víla Dafné. Jen ona ví, že díky její pomoci vyrostl z malého dítěte, co mělo zemřít vůlí zlé královny, princ a následník trůnu. Co učiní nynější královna Groselis s hrozbou, kterou pro ni představuje nečekaný sok? Jak princ naloží se svou láskou k dívce Johance, a dokáže vůbec žít ve světě lidí bez kouzelné ochrany zázračné mušle? Na otázky odpoví pohádkový příběh s názvem Kouzelnice.

Když princezna odmítla Vládce zlé vody, netušila jak krutá bude jeho pomsta. Z království zmizela voda a jeho obyvatelé teď poznávají, jak velkým bohatstvím průzračná, čistá voda je. O tom, jaké odvahy bylo zapotřebí k tomu, aby se životodárná voda do království vrátila, se dozvíte z pohádky Jana Jílka.

Nikdy by sebevědomého a pyšného panovníka nenapadlo, že kdosi někde sčítá jeho špatné skutky a v zápětí přijde trest. Teprve, když se stává vyhnancem a musí žít jako každý obyčejný člověk a pracovat, nachází nový přístup k životu a nakonec je z něj moudrý a spravedlivý vladař.

Blíží se čas vánoční... U řeky, v zimě a mlze se choulí ženská postava. Je to kupcová z nedalekého krámku. Pro krejcar by si dala koleno vrtat, a tak ji ani mráz radost z vánočního úlovku nepokazí. Kapr bude čerstvý a hlavně zadarmo! Chamtivá obchodnice ale nemá dost. Znovu ponoří síť do vody. Pusť mě, dobrá ženo..." ozve se náhle z řeky něžný hlas. Kupcová nemůže uvěřit svým očím - do jejích sítí se zachytila kouzelná mořská panna!

Pohádkový příběh začíná v pekle, kde se ztratila kniha hříchů. Při jejím zmateném hledání najde čertovský učedník Vašek botky a zvědavost mu nedá, aby je nevyzkoušel. Jako všechno, co má něco společného s peklem, ani botky nejsou jen tak ledajaké a Vašek se rázem ocitne na světě mezi lidmi. Než se stačí pořádně rozkoukat, přijde o ně, čímž ale přijde i o možnost vrátit se zpět. Botky se totiž zalíbily vesnickému klukovi Jiříkovi a donesly do pekla pro změnu jeho. Lucifer řádí, protože tak zapeklitou situaci v jeho říši ještě neměli: nevinné dítě v pekle a nezkušený čertovský učedník nedopatřením jen tak na světě...

Držgrešle a Drždukát jsou skutečně skrblíci jak se patří. Lstí, podvodem a výmluvností by snad vymámili na jalové krávě tele. Prosté vesničany i pohádkové bytosti obírají, o co se dá. Považte, vždyť i strašnému loupežníkovi uzmou jeho strašný hlas. Nakonec však najdou své přemožitele: lenošný Vojta a jeho milá Anička přijdou na způsob, jak nenasytné bratry obrat o pytel, ve kterém končil majetek všech, kteří jim přišli do cesty.

Spletitý příběh jednoho žárlivce, který se nakonec ocitne ve flagrantní situaci milence pod postelí (a to ještě cizí ženy) umocňuje hudba otce a syna Rakových.

Kdo zachrání prokletou princeznu z moci ďábla? Poněkud strašidelná pohádka podle B. Němcové. Bezdětný královský pár marně prosí Boha o dítě. Netrpělivý král o ně tedy požádá samotného ďábla. Zanedlouho královna porodí překrásnou dcerušku, která však velmi mladá náhle zemře. Královští rodiče jsou přesvědčeni, že princezna jen usnula. Uloží ji v zámecké kapli a její spánek dají střežit. Hrůzné věci se tu ale odehrávají o každé půlnoci a žádný strážce už nemá odvahu překročit práh kaple. Najde se odvážný mládenec, který by princeznu ohlídal a vrátil ji do života? Pohádka podle Boženy Němcové je tak trochu strašidelná, ale šťastný konec, jak už to tak bývá, všechno napraví. Hlavní role si zahráli Jitka Schneiderová a Ondřej Brousek.

Co způsobí jedna kouzelná svatojánská noc? Stačí překročit pomyslnou hranici, dělící svět lidí od světa, kde vládne Královna bludiček, a dívka, která zabloudila v lese, se již nikdy nevrátí domů. Právě to se přihodí krásné Johance a jestli zlá kouzla pominou, záleží jenom na mladém králi, na tom, zda nad pýchou zvítězí v jeho srdci láska. Jak lehce se překročí o svatojánské noci bludný kořen a jak těžko se pak vrací zpět z moci královny lesních vil.

Milan už dosáhl slušné kariéry, jako obchodní zástupce v Maroku má významné postavení a žije životem exkluzivního diplomata. Dana si užívá se svým milencem a ve „volných chvílích“ Milana samozřejmě náležitě deptá. Manželská rvačka v nejnevhodnější chvíli významné pracovní návštěvy zapříčiní jejich předčasný odjezd a Milan, který Daně v afektu způsobil četná zranění je hospitalizován na psychiatrii. Jeho psychický šok pochopitelně Dana využije pro sebe a s pomocí posluhovačky v domácnosti Bohunky a slabošského primáře, získává nad Milanem opět absolutní kontrolu. Jenomže v sanatoriu si odbývá svou stáž i mladá psycholožka Táňa, které je inteligentní pacient okamžitě velmi sympatický a snaží se v Milanovi posílit sebedůvěru a novou chuť do života a odvede Milana z domova a hlavně od Dany. Jenomže Dana je ženou, "která se neopouští" a nehodlá svou hračku jen tak odložit.

Když Vojtěch Hynais, žijící v osmdesátých letech devatenáctého století v Paříži, dostal nabídku k namalování opony Národního divadla, přijal ji. Avšak jeho na tehdejší dobu moderní pojetí nebylo akademicky zkostnatělou komisí akceptováno. Neztvárnil totiž požadované osobnosti české historie, ale umělce políbeného Múzou. Dílo sice dokončil, ale práce na největší oponě v Rakousko-Uhersku nebyla nikdy zaplacena. Autor Martin Šafránek velmi citlivě rozkryl problematiku morálního selhání za cenu hmotných výhod na straně jedné a odvahu riskovat tyto hodnoty až na okraj sebezničení na straně druhé. Režisér Jiří Strach, který tímto dílem v roce 1998 debutoval, obsadil do hlavních rolí Radka Holuba a Kláru Issovou.

Jistě není náhoda, že Milenec Lady Chatterleyové byl napsán po první světové válce, v roce 1928. Co jiného než neuvěřitelné, do té doby nepředstavitelné válečné běsnění opět pokládá na stůl základní otázky lidského bytí. Kdo jsme, jaké jsou naše skutečné hodnoty a cíle, jaké jsou naše naděje. Lawrence odpovídá milostným příběhem společensky nerovné dvojice, drsným, divokým, nezakrývajícím. Provokuje vášnivým střetnutím osvobozujících se citů a přežívajících konvencí, svobodným projevem, obsaženým v samém textu, jeho stylu a výrazivu.

Zápletka se odvíjí od drobného a celkem nepatrného zádrhele, přesněji záměny osob. Na první kolizi se pak v ztřeštěném sledu nabalují další a další nedorozumění, záměny, travestie, míjení, prolínání, zápletky, ale hlavně humor. Aniž by ovšem byla porušena kauzalita a logika! Úžasně spletitá struktura příběhu a motivů se nakonec před bedlivým zrakem diváka rozplete až do posledního detailu.

Šermířská pohádka plná intrik, soubojů a lásky. Už sám název pohádkového příběhu napovídá, že se v něm bude bojovat. Jak jinak než o trůn a v nebezpečných bitkách zvítězí jen ti, kteří bezpečně ovládají svou zbraň. Přesto nečekejte válečnickou podívanou. Uvidíte pohádku, v níž není nouze o humor, nechybějí v ní kouzla, ani velká láska. A hlavně je tu princezna, která nečeká, až jí štěstí samo spadne do klína.

Zlá Jezerní královna proměnila sedm princezen v labutě a vězní je ve svém zámku na dně hlubokého jezera. Jedné z nich, princezně Odettě se ovšem podaří uprchnout. Je však zraněna Štěpánem, sluhou prince Viktora. Ten je neznámou dívku okouzlen a odveze ji na zámek. Tam ji však zahlédne Rudovous, rádce Jezerní královny a unese ji zpět do Jezerní říše. Tam ji královna odsoudí k těžké práci. Dívka musí dnem i nocí počítat perly, které nasbírají unesené děti. Princ Viktor se navzdory otcově přání, aby se oženil s Jezerní královnou, rozhodne hledat ztracenou dívku. S pomocí kouzelného nápoje se s ní opravdu setká ve svém snu a rozhodne ji i ostatní princezny zachránit ze spárů podlé jezerní královny.

Na počátku je architekt Petr a vadnoucí zájem o sex zkorumpovaného poslance a bývalého spolužáka Dohnala. Ten totiž s Petrovou asistencí znásilní mladou veterinářku Lenku. Dívka však využije své profese, oba muže uspí a profesionálně vykastruje. Všichni tři se tak dostávají do eskalující spirály problémů. Dohnal se snaží celou věc ututlat před veřejností, Petr se jen s velkým vypětím zbavuje dívek, které mu víc než zřetelně dávají najevo svou přízeň a Lenka, ta se zhroutí vinou svého přítele, ekologického aktivisty Michala, který ji nejprve raní svým necitlivým přístupem, poté zradou, když se stane milencem její nejlepší kamarádky Anny a nakonec bezohledným pokusem využít znásilnění Lenky k vydírání Dohnala, náměstka ministra pro životní prostředí, kterým by zabránil výstavbě nového dálničního obchvatu.

Pohádka na motivy Charlese Deulina o tom, jak se na zámku nesmělo tančit, a přesto byla každé ráno v komnatě princezen kupa protančených střevíčků. Pán král měl se svými dcerami, princeznou Marií, Klárou a Linou, velké trápení. Vstávali vždy v poledne, naříkaly, že je bolí hlava a jsou unavené, bledly a chřadly. Ale v noci... Tajemství třech princezen odhalí až košíkář Petr. Kdyby se Peter nezamiloval do nejmladší z princezen, nikdo by nikdy nezjistil, kde ona a její dvě sestry tráví noci, a proč je tak těžké je ráno vzbudit. Petrovi pomáhá víla, která, jak se ukáže, je matkou princezen.

Český povídkový film o lásce v každém věku, tajemstvích a nástrahách skrytých v obilném poli. V první povídce Osina, odehrávající se v horkém dni začátku léta, se dvojice mladých lidí vydává hledat záhadné kruhy v obilí. To je skvělá příležitost, jak se blíže poznat a snad i zamilovat. V srpnovém příběhu Stoh prožije čtveřice kluků v tajném stohovém bunkru prázdninové dobrodružství s neznámou dívkou. Ta je za dodávky jídla a všelijaká další přilepšení odměňuje lekcemi v líbání. Podzimní epizoda Cesta zachycuje tíživé pocity starých novomanželů, kteří při nezdařeném návratu ze svatby uvíznou v rozblácené oranici...

Málokterý soudobý český film (možná s výjimkou Tycova Vojtěcha, řečeného Sirotek) se podařilo navázat na styl světové kinematografie šedesátých let a zároveň z něj vycházet pro moderní "novou vlnu", na kterou všichni tak netrpělivě čekáme. Film je plný surrealistických narážek, úmyslně se vzdává komerčního úspěchu ve prospěch umělecké hodnoty. Jeho vizuální stránka je uchvacující, černobílý obraz působí magicky a vyvolává dojem snových vizí. Opravdové umění.

Drama z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby Protektorát Čechy a Morava. Odehrává se v moravské vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhaly. Sedlák Jura Baran, stíhaný gestapem, uprchl z rodných hor chudobného Valašska, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu ze Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství parchanta, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S Protektorátem přišel jeho čas. Udal už dva majitele statků ze zločinů proti Říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z parchanta je největší sedlák a dává najevo, že dva statky mu nestačí...

Neslyšící František se dostává do vězení poté, co v záchvatu paniky a vzteku zabije milence své přítelkyně Lízy. Když je později propuštěn, touží milovanou ženu najít. Pátrání po zmizelé lásce mu však komplikuje jeho handicap i slepá důvěra v pomoc bývalého spoluvězně Standy.

Čert a vodník, typické české postavičky, mají v dnešní pohádce hlavní slovo. Na zámek si je totiž pozval samotný pán Nesvít, aby mu pomohli získat za ženu paní Luzmilu z Oblačné říše. Nesvít však nestojí ani tak o ni, jako o její zlato. Jenže Luzmila je stejného zrna. A tak čert s vodníkem jsou tu od toho, aby poznali, kdo má duši černou, a komu je třeba pomoci. Jenže při tom kouzlení nadělají spoustu zmatků…

Císař Maxmilián se při návštěvě jednoho venkovského zámku vypraví do podhradí v převlečení za pacholka. Spřátelí se s vysloužilým tamborem, který se zamiloval do dcery místního rasa, Ančičky. Společníci jsou obviněni lstivým vrchním správcem z napomáhání loupežníkům a mají být popraveni.

Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít."

Bezstarostný výlet se může změnit v noční děs. To se přihodí dvěma kamarádkám, které jsou bezdůvodně zatčeny a brutálně vyslýchány. Jejich cesta na svobodu je velice obtížná.

V postapokalyptickém světě tyran Stryker využívá mladé ženy na práci v dolech v jeho Hell Mountain (Ďábelské hoře). Když je unesena mladá Shira, rozhodne se její milenec najít posledního učitele a s jeho pomocí ji osvobodit.

Tahle řízná česká sodovka se objevila na obrazovkách České televize poprvé 4. 6. 1993, čtyři roky měnila od základu pojetí české televizní satiry a posouvala hranice divácké tolerance do naprosto nebývalých, nekomfortních zón. Celovečerní film shrnul to nejživotnější z natočených dílů pořadu a dodnes působí jako nekompromisní, ucelená rána na solar.

Mladý rytíř Cyprián z Višně už má dávno čas na ženění, a přesto o svatbě nechce ani slyšet. Kuchařce Kunhutě však jeho budoucnost leží na srdci, a tak zve na hrad jednu nevěstu za druhou. Jenže Cyprián se přátelí s hradními strašidly - bezhlavým rytířem, zlobivou Cecilkou a Bílou paní - a ta mu ochotně pomáhají zbavit se všech vdavekchtivek. Jednoho dne svým strašením vyděsí k smrti i Veroniku, Kunhutinu neteř, ale Cyprián se náhle hněvá...

Romantická pohádka, napsaná volně na motivy anonymního arabského příběhu, se odehrává na sultánském dvoře, kde zlé sestry dobrotivé sultánky připravují krutý úděl Parisadě a Pervisovi. Ačkoliv se zdá, že nenávistné zlobě nelítostných tetiček ubohých dvojčat osud přeje, pohádka přece jen dospěje ke šťastnému konci.

Záznam legendární inscenace Národního divadla v Praze, která získala cenu Alfréda Radoka a na několik sezón zaplnila hlediště Zlaté kapličky. Uchvátila diváky hereckými výkony a obrazem světa, který má svůj harmonický řád, určovaný ročními obdobími a s nimi spojenými svátky. I jistotou společenství, které ať je jakékoli, drží nakonec pospolu, protože jiné cesty není.