Nejnovější filmy ze země Česká republika

"Pod Radvaní kytka kvete, všeho kvítí královna..." zpívají radostně roztomilé venkovské tetičky v podání M. Steinmasslové, N. Konvalinkové a J. Kretschmerové. Jašinka (J. Schneiderová), mladičká a krásná dcera Bochových (H. Maciuchová, M. Štěpánek), má totiž před svatbou se svým milým, zemanem Vojdínem (V. Udatný). Taková událost se bude zajisté dlouho a bohatě slavit, o jídlo a pití nouze nebude. Jenže ani v pohádkových příbězích nejde většinou všechno jak po másle, a tak se také štěstí Jašinky a Vojdína brzy pořádně zašmodrchá. O spanilosti dívčiny se dozví zlý Ledový král (J. Čenský), který chce mít v moci vše krásné - ať živé či neživé. Bochovi zruší, co mladým slíbili, a už se těší, jak si Jašinka sedne do stříbřitého bohatství. Že by se Jašince v Ledové zemi srdce chladem a steskem zastavilo - to ví jen ona sama, Vojdín a jejich věrná přítelkyně Meluzínka (I. Chýlková). Rodiče mají oči leskem drahokamů zaslepené...

Dvě povídky v nichž má kriminalistický začátečník strážmistr Zahrádka splnit trivální příkazy, což se mu však díky jeho vrozené nešikovnosti nedaří.

Podivuhodný a tajuplný svět se divákům otevírá v pohádkovém příběhu Zvědavý osel. Tvůrci se obrátili k látce oblíbené už téměř po dvě tisíciletí. Starořímský spisovatel Lucius Apuleius zásluhou své knížky "Proměny aneb Zlatý osel" nezůstal pouhým pojmem z učebnic. Vypráví o mladíkovi, kterého zvědavost a osudový omyl proměnily v osla. Zatímco hrdina zoufá a neví, jak se vrátit do lidské podoby, my můžeme jeho očima pozorovat společnost, která ho obklopuje...

Kdo se bojí, nesmí do lesa. O pravdivosti tohoto přísloví vás přesvědčí veselá pohádka, ve které se potkáte s hodnou Andulkou, co bydlí v malé chaloupce u lesa. Tam chodí na bylinky, kterými pak léčí lidem všechny malé i velké bolístky. Andulka je nebojácné děvče. Zato její milý, muzikant Vítek, je pěkný strašpytel. Má sice Andulku moc rád, ale k svatbě a nastěhování se nemá. Bojí se totiž lesa, v jehož tajemných houštinách se určitě prohání hejkal a možná i ježibaba.

Pohádka o uhlíři Petrovi a skřítku Sklenáříčkovi... Možná Vám přijde nepochopitelné, že někdo lační po bohatství tak silně jako uhlíř Petr v dnešní pohádce. A aby se ho domohl, přijímá neuvěřitelně krutou nabídku. Věřte, že ale nepotrvá dlouho, a i Petr pochopí, v čem tkví opravdové bohatství života. Toho totiž chorobná touha po bohatství přivedla až na pokraj záhuby. Zlému lesnímu duchovi Obrmichalovi se sice podaří vyměnit Petrovo srdce za kus chladného kamene, ale ne na dlouho. Znovuzískání vlastního lidského srdce navrátí Petrovi lásku k lidem i soucit k bližnímu...

Na královském lovu se za podivných okolností zraní malý princ a jeho otec, král, se zřítí z vysoké skály a zahyne. Mladičká princezna Klára se chytře, ale neodbytně vyptává knížete Viléma, co se vlastně při lovu událo. A když odmítne Vilémovu nabídku, že se prozatím on, namísto prince a princezny, ujme trůnu, je i se svým zraněným bratrem uvržena do temné věže. Zde se však objeví zvláštní duchové – odvážná Alžběta, která prince léčí a pomáhá mu navrátit paměť, a pohledný Konrád, do nějž se princezna tajně zamiluje…

Příběh malého sirotka Michálka, kterého chce chamtivý zelinář Haboš připravit o chaloupku, a proto jej vyláká na cestu za pokladem a v temné sluji ho opustí. Dobroděj, pán Radhoště, ukáže Michálkovi cestu za kouzelným kvítkem do čarovné zahrady. Chlapec musí překonat mnoho černokněžníkových nástrah a vrací se zpátky jako dospělý mládenec. Zlý černokněžník unese ze zámku komtesu Bělinku, Michal se ji vydává hledat.

Království Jindřicha I. je na mizině a navíc zde straší duch lakomého dědy Maxmiliána. Král s královnou ztratí nervy, odejdou a nechají hrad i problémy synovi, mladému princi Jindrovi. Ten zůstane na všechno sám, jen s podivínským, věrným sluhou Ámosem. K záchraně království by mohlo dojít velice rychle. Hrad totiž navštívil posel Spolku pro ochranu svobodných princů, ale Ámos je zvyklý plnit rozkazy doslova. Když se dozví, že Spolek vyplácí svobodným princům 5000 zlatých, aby je ochránil před bitkami s draky kvůli rozmarným či pyšným princeznám, je už posel pryč. Zoufalý princ nařizuje sluhovi, že musí ostražitě bdít nad tím, aby se nezamiloval a neoženil. Věří, že se posel vrátí. Na hrad však místo něj přijíždí hezká princezna Pavlínka, které chůva předpověděla, že právě tam najde štěstí, lásku a bohatství!

Bojový letec Antonín Maděra se po druhé světové válce vrací z Anglie do své rodné vsi v Krušných horách, aby zde zapomněl na útrapy i hrůzy války a mohl tu „žít, pracovat a mít rád své bližní“, jak sám říká. Jenže ten Svatý Štěpán, jenž musela jeho rodina v roce 1939 opustit, už není tím samým místem jako dřív. Ale to, co ho zde opravdu čeká, nemohl odhadnout ani ve svých nejbujnějších představách.

Šumava ukrývá stavení ztracená v horách, řeku Vydru, kostel, faru, močály, poštu, zlatý důl i poustevníkovu boudu. V tomto prostředí se prolínají osudy krásné dívky Anny, utrápené vdovy, jejího věčně opilého muže – pošťáka i dentisty Holoubka, který opustil rodnou Vídeň. V průběhu roku se jejich cesty střetávají, přichází však léto 1914 a do životních příběhů všech zúčastněných rázným způsobem zasáhne válka… Touhy a hledání postav jsou však nadčasové.

To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí.

Hlavními hrdiny filmu jsou dva mladí lidé – Michal a Ruby, jejichž setkání nás zasvětí do pravidel a tajemství alchymie. Právě oni jsou totiž vybráni, aby našli Kámen mudrců. Během svého putování najdou i něco navíc. Možná je to láska, ale možná je to jenom pocit, který se s ranním rozbřeskem vytratí. Kdo ví?

Po smrti maminky žije dvanáctiletá Johana pouze s otcem, jenž na její výchovu zjevně nestačí. Proto ji na prázdniny svěří strýci, který žije sám na venkovském statku. Johana, kterou přitahuje vše tajemné, objeví v sousedství záhadného německého muže, žijícího ve staré věži. Společně pátrají po tajemství středověké legendy, hovořící o bráně do jiných světů. Během pátrání se jim nejenom potvrdí jejich sdílená „dänikenovská“ víra, ale dozvědí se i více o sobě navzájem.

Americký dobrodružný film natočený podle skutečných událostí. Chtěli pokořit Mount Everest, ale Mekka všech horolozců pokořila je. Přestože stanuli na jejím vrcholu, neměli zdaleka vyhráno...

Hrdinkami tragikomického příběhu ze současnosti jsou tři ženy – dcera, matka a babička. Ve starém domě na okraji venkovského městečka musí denně řešit problémy svého dobrovolného i nuceného soužití. Ubližují si, aniž by si chtěly ubližovat. Přece by nejradši jedna druhé snesly modré z nebe. Všechny tři touží po štěstí, každá si je představuje podle svého temperamentu a míry životní zkušenosti. Všechny tři touží po mužích, kteří sice procházejí jejich životem, ale zanechávají stopy, které se dlouho hojí – bývalý manžel a otec rodiny, bratr a strýček alkoholik či dceřin přítel. Pořád se ale čeká na toho pravého. Do života trojice však nakonec překvapivě vstupuje sympatický neznámý…

Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando, si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda do kláštera, aby se mu tam dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn pak svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle: jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka.

Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec.

Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman.

V Bohem zapomenuté osadě v nekonečných horách, až někde na konci světa, se odehrává krvavá tragédie. muži z osady při střetnutí s vlky přicházejí o své ženy a děti. mladá nevěsta Verona unikne smrti jen o vlásek. zachrání ji desetiletý chlapec Goran. Uprostřed tohoto zoufalství porodí Verona dítě, holčičku Veroniku, kterou osudově přislíbí za nevěstu malému Goranovi z vděčnosti za záchranu jejich životů. zatímco Goran dospívá a čeká na svatbu s Veronikou, přichází do osady zbloudilý cirkus plný žen. Spolu s nimi přichází do osady i naděje pro opuštěné muže na znovuzrození osady. S touto nadějí poznávají osadníci prokletí mnohem horší než byli vlci... nenávist a závist, vášně silnější než láska, které v lidech po staletí dřímou, mají po probuzení stejnou podobu, jakou znali jejich předkové.

Filmová epopej přibližuje životní osudy moudrého krále Šalamouna, syna Davidova, který dovedl Izraelské k vrcholu prosperity a k velkému věhlasu. Příběh se otvírá ve chvíli, kdy oba Davidovi synové, starší Adoniáš i mladší Šalamoun, chtějí usednout na trůn. Vzájemný vztah ambiciózního Adoniáše a moudrého Šalamouna prochází řadou dramatických peripetií. Moudrost krále Šalamouna se projevila, když soudil dvě ženy, které obě tvrdily, že jsou matkou jednoho dítěte. Šalamoun nařídil, aby dítě bylo rozseknuto. Tak Šalamoun poznal skutečnou matku - ta se raději svého nároku vzdala, než aby nechala dítě utratit. Šalamounova moudrost se však postupně mění v melancholii, opouštějí ho síly. Nádherné království, které vybudoval, se rozpadá. Jeden z nejdůležitějších úkolů, který dostal Šalamoun od svého otce, krále Davida, bylo postavit chrám, v němž by byla důstojně uložena Boží schrána. Šalamoun dosáhl všeho, co si předsevzal, ale opustil Boha.

Znetvořený, ale šlechetný zvoník Quasimodo pomáhá krásné cikánce Esmeraldě, do které se osudově zamiloval zločinný páter Frollo.

Princ Afron s mladším bratrem Otmarem vezou na hrad krále Jorgena darem překrásného ptáka Ohniváka, který umí přivolávat lásku a zaplašit smrt. Po cestě se Afron zamiluje do neznámé krásky. Ukáže se, že je to princezna Elena, kterou si jako svou vyvolenou vybral i zlý černokněžník Skeleton. Princ Afron se vydává na nebezpečnou cestu, aby svou lásku vysvobodil z jeho temných kouzel…

Příběh složitého dospívání citlivého chlapce Kvida vznikl podle stejnojmenného románu Michala Viewegha. Nostalgická komedie ze života jedné svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta „reálného“ socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mládí či puberty. Dějová linie se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti dovede téměř až k šílenství. Snímek, zaměřený na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše vážnější polohu vyprávění.

Karel Zajíček je proslulý jako rozkošnický bonviván, ctitel a obdivovatel žen, intrikán a hochštapler, ale hlavně jako rozený manažer a obchodník. Jeho plán, jak vytunelovat ze státu sto milionů předválečných korun, které stát dlužil-nedlužil uhlobaronu hraběti Larischovi, je nevídaný.

Příběh je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního „bachaře“ a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti.

Kdesi v pohádkovém kraji leží docela malé, nepříliš bohaté, ale milé královstvíčko. Však je to také království české - Velký Titěrákov se tam říká. Té zemičce vládne král Valentýn a jeho moudrá choť. Anebo je tomu naopak? Ať je to tak či onak, každopádně oba by už rádi viděli, aby se jejich jediný syn a následník trůnu, princ Hubert, konečně oženil a ujal vlády. Jenomže Hubert si ne a ne vybrat nějakou tu movitou princeznu, jak by si pan otec přál. Královským rodičům se tedy zdá, že budoucí mladá královna je v nedohlednu. Ani jeden zatím netuší, že Hubert si už dávno královnu našel, královnu svého srdce - krásnou, avšak chudou Božidaru ze statku. Oba zamilovaní ale svoji lásku tají. Vědí, že sňatku prince s kozopaskou pan král nikdy nepožehná. Leda by se stal zázrak...

Popudem k napsání hry Vyšetřování ztráty třídní knihy byla Cimrmanovi skutečná událost - vyšetřování ztráty třídní knihy na chlapecké škole IV. vídeňského okrsku. Pachatelem byl s největší pravděpodobností žák F. Kirchner. Cimrman byl tehdy policejním inspektorem na vídeňské "čtyřce" a ředitel školy se na něho obrátil ve chvíli, kdy všechny pedagogické prostředky selhaly. Po tři dny sledovalo podezřelého chlapce šest policistů, avšak bezúspěšně. Cimrman se proto rozhodl zapůsobit na Kirchnera jinak: napsal o této krádeži hru, kterou uvedl dramatický kroužek policejního komisařství jako povinné školní představení. Autor počítal s tím, že podívaná na utrpení učitele, ředitele a inspektora při marném vyšetřování přivede viníka k lítosti a přiznání. Zarputilého chlapce, syna nunváře, se však dojmout nepodařilo

Mladý učitel Oskar přijme nabídku milionáře Krále, aby soukromě doučoval jeho dceru. Oskar si myslí, že jeho žákyně bude neohrabaná dívenka, ale hned po prvním setkání sotva lapá po dechu. Z ujeté Beáty se postupně vyklube krásná a přemýšlivá dvacetiletá dívka, která má potíže se světem a také sama se sebou. Život vyrovnaného učitele se mění v milostné šílenství, uragán vášní a zběsilé kličkování mezi milenkou, manželkou a devítiletou dcerou.

V blízké budoucnosti (2064) se odehrává hloupoučký a neuměle natočený sci-fi příběh, v němž hrdinný policajt bojuje nikoli s požárem, nýbrž s tlupou šílenců na palubě kosmické stanice. Podaří se mu zvítězit a vrátit tak lidstvo zpět na Zemi?

První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra "Úžas žandarma Kovandy", kterou uvádíme pod kratším názvem "Akt", byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla.

Psychologický snímek, jehož námětem je chlapecká prostituce. Patnáctiletý Marek opouští svého autoritativního otce a vlakem se vydává do Prahy. Krátce po příjezdu se ho ujímá zkušený pasák, díky němuž naivní mladík proniká do nového prostředí a záhy se stává prostitutem. I když prožívá chvilkové opojení z peněz a blahobytu, nakonec se ponížený a zoufalý uchyluje k drogám.

Film sestávající ze šesti povídek, které většinou černě humornou, ironickou, mnohdy i trpce hořkou formou vyprávějí o jednom dávném prokletí, lidské nevěře, podivných úchylkách, nečekaném zázraku i pokryteckém odpuštění. Mají svou vlastní vypointovanou stavbu, specifickou atmosféru i způsob zpracování, a přesto jedna druhé předává motivy vzájemně spolu komunikující a pozorující tytéž věci z různých úhlů.

V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem.

K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla.

Vše začíná na pražském letišti, kam američtí agenti dopravili v želízcích majora Maisnera vyhoštěného ze Spojených států. Vrací se do svého působiště, Střední policejní školy, a to přesto, že byl za svůj „výkon“ degradován na poručíka a jeho funkci velitele školy převzal čerstvě povýšený kapitán Hrubec. Maisner se ve škole shledá s bývalými studenty, kteří tu teď vyučují. Všichni jej vítají s nadšením a všichni od něj dostanou nějaký dárek. Zatímco psycholožka Kudláková, kterou přitahují velitelské typy, ztratila o degradovaného Maisnera zájem a vášnivě teď miluje Hrubce, pozornost na něj zaměří Boženka Vinklářová, která se rozešla s cikánem Štefanem a učí teď na škole daktyloskopii. Maisner vypráví, jak v Americe skočil z mrakodrapu, aby se ubránil návrhům Simony Ptáčkové.

Spořádaný bankovní úředník Michal Forman hledá před deštěm úkryt v pasáži. Nečekaně ho začne přitahovat zvláštní mikrosvět, zalidněný množstvím figur, které tu tráví všechen svůj čas. Postupem času se muž stává jednou z nich. Prochází pasáží i jejím podzemím jako očistcem...

I malé dítě dobře ví, že do pekla se člověk dostane za svoje nepěkné skutky - obzvláště mají-li pekelníci spadeno na lidi zlé, závistivé, vydřiduchy, lakomce a také na ty lenošivé... Každý si ovšem myslí, že to platí pro všechny ostatní, on že vlastně tak úplně špatný není a hlavně, že má spoustu času na polepšení. Samozřejmě, že chuť k polepšení je první krůček správným směrem, jenomže Vašek, hrdina naší pohádky ani tu chuť nemá. Docela mu ta jeho lenošná povaha vyhovuje. Jakby také ne, když rodiče, ba ani jeho milá Andulka, se nezmůžou na nic jiného, nežli na nějaké to naříkání a vzdychání a doufání, že snad jednou... Nabídka k pomoci přijde skutečně naprosto z nečekané strany - sám Belzebub, vrchní kníže všech čertů a čertic, si vezme Vaška na rok do pekla na převychování. To se ví, že to není zadarmo a že je v tom schovaná pěkná čertovina.

Do chudé královské rodiny zavítá kouzelný děda čaroděda. Za příslib stravy a vlídného zacházení obdaruje krále Matyáše, královnu Elízu a princeznu Sylvii kouzelným kukátkem, kouzelnou píšťalkou a kouzelnou mošničkou, co všechno ví nejlépe. Právě mošničku použije princezna na nátlak rodičů při námluvách, na které přijede její milý, princ Zbyšek s otcem, králem Vladislavem. Mošnička ale sňatek neschválí, a tak námluvy skončí rozkmotřením obou královských rodů. Ale to by to nebyla pohádka, aby se vše nakonec v dobré obrátilo…

Kdo je ten suverénní muž, který s neobvyklou elegancí a překvapující profesionalitou začal jednoho dne obsluhovat na recepcích nejvyšších vládních a stranických špiček? Odkud se vzal, jaké má úkoly a kdo ho jimi pověřil? Těmito otázkami si budou ve filmu lámat hlavu členové tajných služeb, důležití i nepodstatní poskokové mocných, kteří jsou přesvědčeni, že znají každý článek důmyslně neprůhledného řetězu vztahů a kompetencí centrálně řízeného státu. Než dojde k překvapivému odhalení tajemného ceremoniáře, žijícího dvojím životem, zdaří se mu ještě poslední kousek: monstrózní mystifikace, jejíž důsledky nemohou být jiné než tragické.