Nejnovější filmy ze země Polsko

Skrze energickou a značně excentrickou postavu Janiny Dušejkové, učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve kterém se v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastují s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a 'jiných' obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře.

Żakovo vyprávění o vězeňské službě je jasným svědectvím o tom, jaká je jím zobrazovaná realita, svět obydlený zloduchy a desperáty, kteří jsou přece těmi „dobrými", přestože vypadají hrozivě. Snímek klade otázku, v jakém stavu jsou ti, v jejichž duchovním pojivu se usazuje smog našeho světa. Existenciální otázky však nezastiňují žánrové zasazení filmu, což je bezpochyby dobře. Żaka podle všeho zajímá otázka morální ambivalence bez ohledu na to, že jeho úvahy zaznívají mezi hlasitou střelbou a úderem pěstí.

V tomto příběhu lásky, odehrávajícím se v Estonsku 19. století, touží venkovské děvče Liina po vesnickém chlapci Hansovi. Hans je ale nevysvětlitelně přitahován představou, že navštíví německou baronku, která vlastní vše, po čem Hans touží. Pro Liinu je tak získat Hansovo srdce v této temné, drsné krajině, kde společně dlí vlkodlaci, přízraky, mor i ďábel, kde nekontrolovaně bují zbojnictví a kde jsou lidské duše o to cennější, nesmírně obtížné. Díky podmanivé černobílé expozici Rainer Sarnet živě zachycuje pestrost životů i s každodenní dřinou, která je provází. Má pak samotná existence cenu, když člověk postrádá duši?

Epický animovaný a hraný film z obrazů Vincenta van Gogha, vytvořený 125 umělci z celého světa. Rok po smrti umělce Vincenta van Gogha (Robert Gulaczyk) přiměl pošťák Joseph Roulin (Chris O'Dowd) svého syna flákače Armanda (Douglas Booth), aby mu doručil poslední dopis umělce napsaný jeho nyní již zesnulému bratrovi Theovi (Cezary Lukaszewicz). Přestože Armand touto zdánlivě zbytečnou prací pohrdá, cestuje do Auvers-sur-Oise, kde žije údajný Vincentův blízký společník, Dr. Gachet (Jerome Flynn). Armand musel počkat, až se lékař vrátí z obchodu, a setká se s mnoha lidmi z této vesnice, kteří Vincenta nejen znali, ale byli zjevně také modely a inspirací pro jeho umění. Armand je přitom čím dál tím více fascinován duší a osudem van Gogha, protože mnoho podezřelých detailů se nedaří vyjasnit. Jak však Armand dostává hlouběji, uvědomuje si, že Vincentův pohnutý život je stejně záležitostí interpretace jako jeho malby, a pro muže, jehož dílo a tragédie budou skutečně doceněny až v budoucnu, neexistují jednoduché odpovědi.

Ania a Kasia jsou kadeřnické učnice a čas tráví mezi školou, brigádou v salonu na osiřelém krakovském sídlišti a příbytky, kde na ně však harmonický vztah s rodiči nečeká. Příběh dvou sympaticky svéhlavých dívek na cestě k dospělosti je zachycen s důrazem na autenticitu, která nemůže nepřipomenout vrcholná díla československé nové vlny. (51st KVIFF)

Rok 1945, Stalinova moc ovládá Polsko. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski odmítne dělat umělecké kompromisy a sloužit doktríně socialistického realismu. Je pronásledovaný, vyloučený z univerzity, jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii.

Bratříček Kryl ukazuje tragické osudy legendy dvou československých revolucí – 1968 a 1989. Dokument přibližuje spoustu neznámých událostí ze života Karla Kryla a představí zajímavé archivy, které zatím nebyly širší veřejnosti známy. Texty jeho písní jsou dodnes aktuální – byl vizionář, předvídal budoucnost, ale zároveň výborně reflektoval současnost. Věčný rebel… Co bylo tak přitažlivého na „malém zpěvákovi s velkým hlasem“, že více než dvacet let po jeho smrti lidé stále zpívají jeho písničky a čtou jeho poezii? Jaké je místo umělce v tragických dějinách vlasti? Může jednotlivec ovlivnit chod dějin? Jaký vliv na psychiku tvůrce mají jeho traumatické zážitky z dětství? Byl Kryl obětí dějin svého národa? Milovaly ho davy, ale umíral opuštěný a zatrpklý – protože nikdy nedělal kompromisy. Tyto a další otázky se rozhodla položit autorka filmu Krystyna Krauze.

Mrazivý a šokující debut v šesti kapitolách byl inspirován skutečným případem krutosti a násilí mezi prepubescentními dětmi. Odehrává se v jediném dni, kterým pro letošní rok končí škola a mají začít prázdniny. Gabrysia má poslední šanci říct spolužákovi, že se jí líbí, ale na tajnou schůzku ho dostane pouze pomocí vydírání. Nekompromisní, stylisticky silný obraz současné šikany a jedné z podob zla.

Když se jednou z obětí sériového vraha stane rodinná příslušnice vysoce postaveného komunistického činitele, nátlak na katovické vyšetřovatele, aby dopadli pachatele, zesílí. Vyšetřováním je proto nově pověřen mladý a nadějný kriminalista Jasiński. Hlavním podezřelým se stává závozník Kalicki, a jelikož je třeba případ co nejrychleji uzavřít, policie muže spěšně zadrží a předá soudu. Jasiński se samozřejmě dočká profesního povýšení, a tím i lepšího společenského postavení. Jenže další okolnosti naznačují, že pachatelem byl pravděpodobně někdo jiný. Nechá mladý detektiv pochybný justiční proces dospět do tragického konce?

Populární moderátor televizní talk show, který hledá divácky atraktivní téma, a nesmělý učitel, který hledá pana Dokonalého, se spojí, aby vytvořili televizní hit. Zdá se, že jsou si souzeni, dokud učitelka nenajde na internetu toho pravého...

Příběh se odehrává v horkém létě roku 1992, půl roku před rozdělením Československa. Mladý detektiv Richard Krauz se dostává k novému případu – na hřbitově byla vykopána mrtvola kostelníka Kloknera s hřebíkem v hlavě. Krauz zjišťuje, že za jeho umučením stojí bývalá StB a nikdy nenalezený spis zachycující zločiny kněží, na jehož základě StB církev vydírala. Případem posedlý Krauz se vydává napříč rozpadajícím se Československem hledat muže, ke kterému vedou všechny stopy

Tadek je policista, který hledá podobnosti mezi vraždou policisty a kriminálním příběhem v knize spisovatele Krystova Kozlowa. Když se Tadek pouští do vyšetřování a jde po stopách Kozlowa a jeho záhadné přítelkyně pracující v sex klubu, narůstá jeho posedlost rozluštit příběh lží, sexu, korupce a podsvětí. Následně objevuje hrozivou pravdu.

Jake a Mati jsou dva utečenci, kteří prožijí krátký, ale intimní románek ve starobylém portugalském městě Porto. On je americký samotář, který byl vyhnán svou rodinou. Ona je studentka z Francie, která se zapletla s jedním ze svých profesorů. Poté, co se navzájem zahlédnou na archeologickém nalezišti a poté znovu na vlakovém nádraží a v kavárně, Jake sebere odvahu a rozhodne se Mati oslovit. Společně pak prožijí noc plnou bezstarostné intimity. Toto milostné setkání je nahlíženo s odstupem několika let, kdy jsou oba hrdinové stále sužováni silným poutem, které se mezi nimi vytvořilo.

V počátku 90. let došlo k významným společenským změnám a otevřelo se spoustu nových příležitostí. Čtyři hlavní postavy různých věkových kategorií, které si to uvědomují a touží po naplnění svého života, hrají klíčovou roli ve filmu jednoho z nejvýznamnějších současných polských filmařů. Film vyniká dokonale zachycenými okamžiky intenzivní, bolestivé touhy po lásce a intimnosti a precizně zvládnutou kamerou Olega Mutua. Na letošním Berlinale získal stříbrného medvěda za nejlepší scénář. (51. KVIFF)

Filmová adaptace polského bestselleru, díky níž se diváci vydají na neobyčejnou cestu. Nechybí zde nic, co mají děti rády: zajímaví hrdinové, tajemné příšery a noví přátelé – kouzelní barevní ptáci. Film vypráví o tom, co se děje, když zavřete oči a usnete. Tajemné dveře vedou do světa ze sna. Je tak reálný, že tam můžete bydlet, tak vzrušující, že ho chcete poznat, a tak jiný, až budí strach. Příběh o tom, jak je důležitá láska rodičů, je natočen s rozmachem a s využitím zvláštních efektů

Prosinec 1945, ženský benediktinský klášter v Polsku. Jedna z řeholnic se dožaduje pomoci u lékařů z francouzské mise Červeného kříže. Francouzi sem přijeli s úkolem najít, vyléčit a dopravit do vlasti francouzské občany. Pomoci Polákům se mají věnovat polští a sovětští lékaři. Toto rozdělení podle národností poruší francouzská stážistka Mathilde Beaulieuová, která začne benediktinky pravidelně navštěvovat. Řeholnice v klášteře postupně porodí několik dětí, několik sester má příznaky pohlavních chorob. Nikdo nahlas nemluví o tom, co se zde před pár měsíci odehrálo. Rusové dál hledají „nepřátele národa" a pokračují v útocích na místní obyvatele. Tajemství řeholnic střeží matka představená, která je zodpovědná nejen za jejich dobré jméno, ale také za jejich budoucnost. Film Anny Fontaineové se zabývá především tabuizovaným tématem sexuálního násilí za války a v poválečném období.

Děj se odehrává v Bukovských vrších, na polsko-ukrajinské hranici. Je krutá zima. Všude tma a ticho. Na opuštěnou základnu se vrací bývalý pohraničník se dvěma dospívajícími syny, kteří chtějí dát do pořádku rodinné vztahy. Jsou odkázáni sami na sebe, mimo dosah televizního i mobilního signálu. Jedinou možností kontaktu s dalšími jednotkami pohraniční stráže je vysílačka. Ta však přestane fungovat právě v okamžiku, kdy se na základně objeví promrzlý cizí muž. Není možné o něm cokoli zjistit. Hrdinové musí vyřešit dilema, zda mají zakrvácenému příchozímu věřit, anebo ho preventivně izolovat.

Nesmělý účetní se snaží vydělávat si na živobytí jako neúspěšný nájemný vrah, dokud jedné bouřlivé noci poprvé nestiskne spoušť a nestane se terčem pomstychtivého mafiánského bosse, vraždících gangsterů, policistů, kteří mají spoušť, a nádherné blondýny z pekla - a pokud si nedá pozor, může se o jeho dvojím životě dozvědět i jeho vlastní žena.

Na odlehlém polském poloostrově se začnou ztrácet turisti a místní podezřívají amerického spisovatele, který tam přebývá. Co když je ale pravda ještě trochu složitější?

Prezident země zahyne při pádu letadla a novinářka začne pátrat v pochybných zprávách z oficiálního vyšetřování, aby celé tragédii přišla na kloub.

Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu.

Julia Brystigierová neboli Krvavá Luna byla nekompromisní a krutá prokurátorka, která v období let 1953–1956 proslula zejména jako pronásledovatelka představitelů katolické církve. Jednou z jejích tehdejších obětí byl kardinál Wyszyński, sílou své víry a ducha se mu však nelidské zacházení prokurátorky podařilo přežít. Na počátku 60. let přijíždí Julia do kláštera kardinála navštívit, ten však váhá, zda ji přijmout. Proto musí Julia nejprve projít přes rozhovory s řádovou sestrou Benediktou a nevidomým knězem Ciecorkou, kteří mají zjistit, co vlastně Julii za kardinálem přivádí. Drama Zákal je hlubokým zamyšlením nad otázkou víry, viny a odpuštění, přijetí či neschopností přijmout Boha.

Hořká vztahová komedie, která v příběhu mladého manželského páru kondenzuje tristní pravdu o těžkostech partnerských vztahů, z nichž počáteční vášeň už vyprchala a na přivyknutí ke stereotypům je ještě brzy. Debut polského režiséra je citlivou generační výpovědí se stylovým soundtrackem. (51st KVIFF)

Z nadějného nováčka v řadách policie se stane hlavní podezřelý v případu, ve kterém figuruje jiný, zkušený strážce zákona – jeho otec.

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. (Česká televize)

Mysteriózní thriller se odehrává v ospalém maloměstě, kterým otřese série rituálních vražd. Ostřílený prokurátor rozplétá důkazy, svědectví i historické dokumenty o polsko-židovských vztazích a ve změti falešných stop a antisemitských stereotypů hledá indicie, které by ho přivedly na stopu pachatele.

Módní fotograf Benek právě zakouší silnou osobní i profesní krizi, kterou se rozhodne řešit sebevraždou. Ještě než ji ale stihne uskutečnit, potká excentrickou dívku, která jeho smrtící obsesi chápe a sdílí. Z nezávazného románku se Benek probudí do trpké reality, když zjistí, že Lena má rakovinu a nehodlá ji léčit. Situaci ještě zkomplikuje nenadálé těhotenství, které se oba rodiče rozhodnou navzdory prognózám lékařů udržet. Ačkoli příběh čerpá z autorova vlastního traumatu, není autobiografií, ale spíš univerzálně platnou zprávou o tom, že jediná věc, která pomáhá člověku žít, je láska.

Když rakovinou postižený herec-alkoholik zjistí, že mu zbývají pouhé tři měsíce života, rozhodne se změnit svůj život a usmířit se s odcizenou dcerou.

Kolik je na světě lidí, tolik existuje příběhů, a Vašek, nesmělý hlídač v galerii, ze kterého se stal shodou okolností zloděj obrazů, jich při své cestě vlakem do Říma vyslechne mnoho. Komedií nejen duchovní, vlakovou road-movie, hledáním smyslu života – tím vším je celovečerní debut režiséra Tomasze Mielnika.

Kiddi pije a rád střílí. Gummi nepije a nestřílí. Zarostlí jsou oba stejně. Kiddi a Gummi jsou bratři, kteří spolu už 40 let nepromluvili ani slovo, a jediné, co oba sdílejí, je láska k ovcím. Jednoho dne Gummi pojme podezření, že Kiddiho výstavní beran je nakažen smrtelnou klusavkou. Nad rodinným plemenem ovcí, životní pýchou obou bratrů, se začnou stahovat mračna. Film citlivě vypodobňuje bratrské pouto, které i po desetiletích vzájemných neshod zůstává silné. Nechybí mu nic, co mají fanoušci islandských filmů rádi: syrové prostředí, ironie a absurdní humor, umně vklíněný do žánru dramatu.

Žanna utekla se svým dítětem z Běloruska, země zmítané v chaosu, a opustila svého manžela – proslulého člena opozice. Azzam sloužil u polské armády v Afghánistánu jako překladatel a je tudíž považován za zrádce. Nyní se snaží vyrovnat s traumatem z války. Věra, kterou rodina zavrhla, opustila Ukrajinu ve snaze začít nový život, ale znenadání ji začne pronásledovat její minulost.

Alicia je mladá realitní makléřka, která náhodou objeví starý bytový dům, v němž si plánuje tajná romantická setkání se svým přítelem Simonem. Ale netuší, že pronajímatel budovy najal partu vrahů, aby odstranili posledního nájemníka. Když je Alicia se Simonem přistihnou při činu, jsou nuceni bojovat i o své životy.

Karol, obyčejný mladý muž, se setkává s mnohem starším mužem, o kterém se domnívá, že by mohl být pověstným Červeným pavoukem, obávaným sériovým vrahem, který v šedesátých letech děsil obyvatele Krakova. Karol začne být mužem posedlý a pustí se do jeho sledování. Mezitím se setkává také s Dankou – o něco starší fotografkou, která pracuje pro místní noviny. Karol, pokoušený láskou a fascinovaný smrtí, bude muset brzy učinit nejzásadnější rozhodnutí svého života.

Kouzelný vrch líčí dobrodružné osudy horolezce a fotografa Adama J. Winklera, který v 80. letech 20. stol. bojoval v Afghánistánu na straně mudžahedínů proti Sovětům. Režisérka použila originální, výtvarně pozoruhodnou techniku animovaných koláží, vycházejících z dobových materiálů. (KVIFF)

Umřel mu táta a zároveň se mu narodilo první dítě. Tohle by dostalo na kolena i silnější povahy.

Životy městských obyvatel se prolínají ve světě, kde se může kdykoli stát cokoli.

Ve druhém díle znovu uvidíme hrdiny, jak se připravují na nadcházející vánoce – rozhlasového moderátora Mikolaje, který se svým synem již 4 roky spokojeně žije se svou partnerku a "novou matkou" Kostka Doris. Molgosia a Wojtek adoptovali malou dcerku Tosiu, ale Malgosiu v tuto chvíli tíží zdravotní problémy. Spisovatelka Karina prožívá svou osobní krizi poté, co se rozešla s taxikářem Szczepanem. A v neposlední řadě je zde opět "Santa" Mel, jehož slabost pro ženy neunesla partnerka Betty a synka Kazika nyní vychovává s novým partnerem. To jsou jen některé z postav nového pokračování populární polské variace na světoznámý film Richarda Curtise "Láska nebeská". Jak se projeví atmosféra blížících se vánoc a Štědrého dne na osudech všech filmových hrdinů?

Najatý vrah přezdívaný „Lulek“ je podmíněně propuštěn z vězení. Brzy poté mu prokurátor, který ho před několika lety zatkl, učinil nabídku, kterou nemohl odmítnout. Na oplátku za spoustu peněz, vymazání spisů a možnost diskrétního opuštění země znamená pro „Luleka“ likvidaci velitele Ústředního vyšetřovacího úřadu. Vrah zabije Staszka, odstřelovače vyloučeného z armády, který se stal obětním beránkem za neúspěšnou misi v Afghánistánu. „Lulek“, který vystupuje jako kontrarozvědný důstojník, přesvědčuje muže, že byl vybrán pro zvláštní úkol, a pokud to udělá, bude mít šanci vrátit se do armády. V průběhu příprav na atentát začíná být Staszek podezřelý ze skutečných záměrů „Luleka“. Mezitím ředitelé naléhají na urychlení akce. Smrtící odpočítávání začíná.

Sesterská láska je utopie. Vztah Marty a Katky je založený na vynuceném trávení času s rodinou, která se skládá v podstatě z navzájem si cizích lidí. Obě ženy se už od dětství neměly příliš v lásce. Liší se prakticky ve všem – od společenského postavení po vkus či víru v nadpřirozené síly. Nenadálé onemocnění jejich matky je vytrhne z dosavadního života. Na sestry čekají hádky, ironické poznámky a naprostá absence pochopení. Pozdější nemoc otce způsobí další zvrat, který sestry budou muset překonat samy dvě, bez cizí pomoci. Ve filmu Moje dcery krávy není prostor pro melodramatické epizody ujišťující o „síle rodných sester". Rodinná tragédie spočívající v nemoci nejbližších osob nepřináší katarzi.

V bizarní atmosféře nočního klubu pozdních osmdesátých let se odehrává netradiční romance, v jejímž centru se ocitají dvě mořské panny a jeden kytarista. Debut polské režisérky je příběhem o prvních láskách i zklamáních v originálním žánrovém spojení muzikálu, pohádky a hororu.