Nejnovější filmy ze země Srbsko

Bvalý uruguayský prezident José „Pepe“ Mujica vypráví v intimní zpovědi o tom, co se naučil ve vězení, o svých ideálech a o budoucnosti.

Maraš je na první pohled sympatický mladík. Nedávno se odstěhoval od rodičů a se svou dívkou Sofijí si pořídil byt v centru Bělehradu. Srší energií a umí vydělat peníze. Bohužel, pouze nelegálně. Pracuje pro gang zlodějů aut, kterému šéfuje ostřílený mafián Car. Ten se v branži udržel mnoho let díky své opatrnosti a díky tomu, že vždy ctil nepsaná pravidla mafie. Ve chvíli, kdy se stal dědečkem a začíná pomýšlet na "důchod", se ale díky Marašově neuváženému činu dostává do konfliktu s bělehradským narkobaronem Golubem i s policií, kterou Golub ovládá.

Jestli se vám v současném sci-fi stýská po retro poetice vesmírných korábů s oktagonálně stavěnými chodbami a monochromatickými displeji palubních počítačů, v A.I. Rising si přijdete na své. Aby šířil věhlas socialistické ideologie vládnoucí Zemi 22. století, vydává se kosmonaut Milutin na Proxima Centauri. A aby se 4,37 světelného roku nenudil, vybaví ho domovská Ederlezi Corporation společnicí, androidem Nimani. Skutečně je ale na lodi Nimani jen proto, aby Milutina zabavila, nebo má její přítomnost jiný účel? A je možné, aby androidi projevovali i takové emoce, k nimž nebyli nikdy naprogramováni? Tenhle Blade Runner po srbsku na tuto otázku možná má odpověď.

Sára je samotářská dívka, která žije s matkou v nepříznivých podmínkách. Cítí nevyřčenou sexuální touhu ke své nejlepší kamarádce Alise, ale když jí svůj cit svěří, Alisa její city neopětuje. Odmítnutí vede ke ztrátě jejich přátelství a odhalení Sářiny sexuální orientace okolí. Osamělost a pocity existenciální úzkosti vedou Sáru k prožívání stále znepokojivějších představ a vizí, v nichž se stírá hranice mezi snem a realitou.

Joe Castleman (Jonathan Pryce) se dočká největšího ocenění, kterého se může spisovateli dostat – Nobelovy ceny za literaturu. Společně se svou ženou Joan (Glen Close) se vydávají do Stockholmu na slavnostní ceremoniál. Ovšem již zde začíná napětí mezi ním a Joan postupně stoupat. Velká mediální pozornost i dotěrní novináři (Christian Slater) nejsou spíše plaché Joan vůbec příjemné. Její nová role, kterou ji situace přisoudila, začíná záhy na povrch vynášet dlouho potlačované věci…

Jedenáctiletý Cameron (David Mazouz) se znenadání začíná chovat podivně. Uzavírá se ve svém pokoji, mluví zvláštními pradávnými jazyky a vykazuje i další příznaky posedlosti. Jakmile to jeho matka (Carice van Houten) zpozoruje, spojí se s odborníky z Vatikánu, kteří za chlapcem vyšlou specialistku na podobné případy, která si na pomoc přizve Dr. Setha Embera (Aaron Eckhart) a jeho tým. Dr. Ember má totiž jedinečnou schopnost, kdy při léčbě posedlých osob vstupuje přímo do jejich mysli a v ní čelí zosobněnému zlu způsobujícímu pomatení mysli.

Ilija je stejně jako jeho otec i dědeček vlakový strojvůdce a pomalu se chystá do důchodu. Kromě šedesátky má na kontě i neslavný rekord, co se počtu zabitých lidí týče. Během své kariéry totiž na kolejích přejel 28 osob. Vzrušení Ilijovi přivede do cesty samotný život v podobě desetiletého sirotka Sima, který se stane jeho adoptivním synem. Sima se po vzoru nevlastního otce a celé jeho mužské rodové linie chce stát samozřejmě také strojvůdcem. Přes veškeré Ilijovo rozmlouvání si chlapec cestu ke svému snu přece jen najde, ale nechce se smířit s realitou, že by byl vrahem. Kolegové strojvůdci mu říkají, že bez nehody nebude skutečným strojvedoucím a podle statistiky ji musí očekávat brzy, určitě již během prvního týdne. Sima ale jezdí již několik týdnů a zdá se, že nehody se mu vyhýbají. Tato skutečnost Simu neuvěřitelně deprimuje a psychicky mučí, tak musí vzít tuto bezvýchodnou situaci do rukou Ilija.

Ivan a Jelena (1991), Nataša a Ante (2001), Luka a Marija (2011) – tři různé dekády, tři příběhy, kdy on je Chorvat a ona ze srbské rodiny. Třikrát o křehkosti lásky v prostředí protkaném etnickou nesnášenlivostí vypráví Matanić s pomocí stejných herců (Tihana Lazovićová a Goran Marković) a uhrančivé kamery Marko Brdara. Cena poroty Un Certain Regard v Cannes 2015. (KVIFF)

Nezávislý stát Chorvatsko, období 2. světové války. Národně-osvobozenecké hnutí v zemi uvadá. Mladý básník Ljiljan Vidić se připojí k partizánům a dostává za úkol napsat píseň, s níž jejich skupina vyhraje národní talentovou soutěž. Vítěz této soutěže má vystoupit na slavnostní recepci, které se má zúčastnit sám Adolf Hitler. Skupina se tak dostane do jeho blízkosti a bude mít jedinečnou příležitost spáchat na něj atentát a ukončit 2. světovou válku.

Sarajevo 1994. Z okolních kopců dopadají na město denně desítky dělostřeleckých granátů vypálených silami bosenských Srbů. Jeden z nich zasáhne panelový dům a zabije rodiče malého srbského chlapce. Hoch utrpí šok a přestane mluvit. Ve zdemolovaném bytě jej najde bosenská sousedka. Vezme jej k sobě a stará se o něj jako o vlastního. Potká svého bývalého spolužáka, který jej učí, jak v obléhaném městě přežít. Dostává se předčasně do světa dospělých plného násilí, strachu, alkoholu a kriminality.

Sen se stal skutečností, když podceňovaný tým fotbalistů Srbska zvítězil v jugoslávské „kvalifikaci" a zajistil si tak pro rok 1930 účast na Mistrovství světa v Uruguay. Tirke, Moša a jejich kamarádi překvapili dozajista celý svět, nebo si to tehdy alespoň neskromně mysleli. Po neúnavném trénování, dlouhé cestě vlakem napříč Evropou a ještě delší plavbě z Marseille přistáli konečně u jihoamerických břehů, očekávajíce bouřlivé přivítání. A realita? Ošoupaný hotel, ve kterém elektřina funguje, jen když se chorvatský údržbář Paco dobře vyspí, nezájem místních o jejich tým a naprostá neznalost pouhé existence Jugoslávie, natož Srbska. Nahlodané sebevědomí fotbalistů ale čeká ještě jedna přetěžká zkouška, los pro první zápas je nemilosrdný – své síly změří s týmem Brazílie!

Kamarádky Kelly a Lucy přijíždějí strávit dovolenou s bývalým přítelem. Třetí den se navzdory varování starého námořníka rozhodnou vypravit na ostrov, kde se nachází stará habsburská pevnost, která za války sloužila jako koncentrační tábor a poté jako experimentální základna. Pro místní mořskou pannu lačnou po krvi je skupina mladých lidí vítaným zpestřením jídelníčku...

28. červen 1914. Gavrilo Princip s přáteli z organizace Mladá Bosna vyjádřili extrémním způsobem svůj nesouhlas s okupací své země Rakouskem a provedli v Sarajevu atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Bezprostředně poté byli atentátníci zatčeni a v říjnu 1914 souzeni v procesu, který měl prokázat jejich napojení na Srbsko a ospravedlnit válku, kterou Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku již 28. července.

Muž, který přežil velké obléhání hradu Rochester, musí znova bojovat, aby zachránil svůj klan od keltských nájezdníků.

Jedním z důsledků občanské války v Bosně a Hercegovině bylo to, že obrovské množství lidí přišlo o své domovy. Mnoho bosenských Chorvatů z Hercegoviny se uchýlilo do Chorvatska a usídlilo se v Krajině - v domech, ze kterých utekli či byli vyhnáni Srbové při chorvatské vojenské operaci Bouře, jež z mapy definitivně vymazala mezinárodně neuznanou Republiku Srbská Krajina. Příběh filmu Most na konci světa se odehrává několik let po těchto událostech, v době kdy se chce část Srbů vrátit do svých domů. Noví chorvatští vlastníci těchto nemovitostí se dostávají do velmi nezáviděníhodné situace - po několika málo letech jim hrozí, že opět skončí bez střechy nad hlavou. A právě v této třaskavé atmosféře se z ničeho nic ztratí starý muž - bosenský Chorvat Jozo. Policista Filip, který rovněž žije v srbském domě, na jehož dveře klepe původní majitel, je pověřen vyšetřováním případu.

Osmnáctiletá Naďa nepřišla jednoho dne domů. Svým bohatým rodičům předem nic neřekla a oni jsou v šoku. Situaci řeší s blízkým člověkem od policie. Při pohovoru s ním vychází najevo, že o své dceři vlastně nic neví. Neznají její osobní život ani její přátele a neví, kam ve svém volném čase chodila a s kým se stýkala. Přestože její otec netuší, kde by měl začít, vydává se ji hledat. Postupně tak poznává jejího přítele, seznamuje se s jejími vrstevníky a zjišťuje, jaký život vedla. On sám žil doposud uzavřený před světem za vysokým plotem své vily. Nyní odhaluje úplně nový svět - životem kypící bělehradské kluby a ulice. A tam někde venku je určitě jeho dcera...

Svěží, satirická komedie přivede diváka na malý ostrov Dalmácie. Mladý kněz Fabian, jenž zde převzal po svém předchůdci farnost, je zděšen zdejšími statistikami. Úmrtnost je příliš vysoká, porodnost je příliš malá. S dobrým úmyslem a heslem „dokonce i papež je proti používání kondomů" se Fabian pokusí zlomit místní trend. Za pomoci pobožného trafikanta Petara a lékárníka Marina propichují prodávané kondomy a antikoncepční pilulky mění za vitaminy. Brzy se dostaví kýžené výsledky a těhotenský boom začíná. Cesta do pekla je však vždy dlážděna dobrými úmysly.

Americké drama, inspirované skandálním románem Tereza Raquinová od spisovatele Emila Zoly, je příběhem o posedlosti láskou, která vyústí ve zločin a pomstu na společenském dně Paříže šedesátých let devatenáctého století. Tereza (Elizabeth Olsenová) je úchvatná mladá žena, která je nucena potlačovat svou sexualitu. Její panovačná teta, madam Raquinová (Jessica Langeová), ji vehnala do manželství bez lásky s neduživým bratrancem Kamilem (Tom Felton). Tereza tak musí trávit své dny skoro jako lazar. Přes den tvrdne za pultem malého obchůdku a po večerech sleduje paní domu, jak hraje se svými hosty domino. Vše se od základů změní, když Tereza pozná Laurenta (Oscar Isaac), Kamilova okouzlujícího přítele z dětství. Brzy si spolu začnou vzrušující, zakázanou milostnou aférku, která rozpoutá šokující sled tragických událostí, jež zasáhnou všechny zúčastněné.

Píše se rok 1968. Anđelko je ředitelem školy v městečku Dubica. Je věrným stoupencem Josipa Broze Tita a pevně věří v zářnou budoucnost Jugoslávie. Uvědomuje si sice, že všechno kolem něj nefunguje úplně ideálně, přesto nepochybuje o tom, že se Jugoslávie stene nejlepším místem k životu na světě. Sám se snaží napravit svérazným způspoběm některé drobné dílčí chyby systému. Myslí si, že lidé jsou dobří a mají dostat šanci...

Když je její otec zavražděn, žena se rozhodne zasáhnout a usiluje o pomstu. Připojí se k mafiánské organizaci a pod velením mafiánského šéfa se dostává do policie. Jejím úkolem je získat informace o tom, kdo je skutečně za smrtí jejího otce.

Radikální film chladnokrevně zachycující život dospívající dívky v současném Srbsku provokuje nejen explicitními sexuálními záběry, ale především pokládá otázku, jak moc ovlivňují nastupující generaci digitální revoluce a proměny tradičních hodnot. Srbský film KLIP je čerstvým vítězem prestižního rotterdamského festivalu, kde zaujal především silou a autentičností své výpovědi. Příběh šestnáctileté Jasny, která se snaží definovat své místo ve světě a dospět, je totiž na samé hraně toho, co o dnešních teenagerech chceme vědět. Jasna je bezhlavě zamilovaná do o něco staršího Djoleho, ale jejich vztah je spíše než na romantických procházkách založen na divokých mejdanech plných drog, alkoholu, rozvášněného balkánského popu, násilí a sexu, který si natáčejí na mobilní telefony, ostatně stejně jako celý svůj život.

Osamělý skladatel spáchal ve svém bělehradském bytě sebevraždu. Aniž by věděl, že je zachycuje kamera, sousedé a další lidé předvádějí své nevhodné chování.

Radmilo a Mirko jsou mladý a úspěšný homosexuální pár a byli by šťastným párem kdekoliv – kromě Srbska. Snaží se žít diskrétně, ale každý den jsou neustále uráženi homofobní většinou. Navíc Mirko je aktivistou za práva gayů a jeho snem je zorganizovat první úspěšný pochod Pride v Bělehradě. Což je téměř „nesplnitelnou misí“, v roce 2001 skončil takovýto pokus krveprolitím. O deset let později situace není lepší – nacionalističtí a neonacističtí organizátoři připravují další masakr v případě, že by se opět konal pochod gayů, zatímco policie odmítá poskytnout účastníkům ochranu. Aby si udržel svého přítele a prosadil své zásady, je Radmilo připraven podniknout zoufalá opatření…

Mirsa je bývalý zpěvák kdysi populární jugoslávské punkové kapely. Ta se již dávno rozpadla, ale Mirsa žije minulostí. I když je mu bezmála 40, jeho přístup k životu se za 20 let nijak nevyvinul. Stále bydlí u maminky a příležitostně pomáhá s prodejem drog albánskému dealerovi Gzimovi, který mu za to nechává levněji trávu. Jednoho dne přijde Gzim s nečekanou nabídkou, ať dá Mirsa znovu dohromady kapelu, s níž potom budou hrát na charitativním koncertě v Debaru, městě na západě Makedonie s albánskou většinou. Mirsa má před sebou téměř nadlidský úkol: po sedmnácti letech najít a přesvědčit všechny členy skupiny, aby se sešli a znova nazkoušeli svůj repertoár.

Bosna a Hercegovina, 1991. Po pádu komunistů se Divko Buntić, který žil posledních dvacet let v německém exilu, vrací do vesnice, kde vyrůstal, s úmyslem získat zpět svůj rodinný dům, jezdí v luxusním mercedesu a doprovází ho mladá nevěsta, jeho šťastná černá kočka Bonny a kapsy plné peněz.

První díl srbského historického filmu se odehrává v roce 1930 v Bělehradě. Tento příběh o fotbale zachycuje autentické hrdiny, členy srbského narodního fotbalového týmu, kteří se právě chystají na první mistrovství světa v historii. Autor námětu, spisovatel Vladimir Stanković, dosadil do děje i imaginární postavy, které pomáhají divákovi přiblížit ducha doby a pochopit souvislosti. Základ obsahu filmu doplňují i příběhy z osobního života hlavních hrdinů. Jejich zapálení, ale i pokušení.

Deliricky rozklížené vyprávění o sestupu vysloužilého srbského pornoherce do nejtemnějších útrob průmyslu i sebe sama na jedné straně vrší zvrácené sekvence sexuálního násilí, ale současně usiluje o to, aby diváka co nejvíce vtáhlo do dění. Vedle důmyslně vystavěného scénáře, který hrdinu nechává projít třemi odlišnými módy vnímání, toho film dociluje řemeslně precizní formou, která omezuje pochybnosti diváků a činí je tak empatičtější vůči předkládanému dění. S ohledem na extrémní obsah se nelze divit, že dílo debutujícího srbského režiséra dělí diváky na dva vyostřené tábory, ale klíčová je povaha jejich názorového rozkolu. Ten neprobíhá na rovině dojmového líbí-nelíbí, nýbrž se vztahuje k ambicím tvůrců. Srbský film totiž představuje vyhroceně expresivní metaforu pro soudobý úpadek společenských hodnot a úroveň morálky nejen v titulní zemi se stigmatem občanské války, ale i celé východní Evropy, která platí za jednu z nejčilejších porno lokalit světa.

V lednu roku 1959 se skupina devíti zkušených zálesáků vydala na lyžařskou výpravu do ledových hor Uralu v Sovětském svazu, ale nikdy nedosáhla svého cíle. Jejich těla byla nalezena měsíc po smrtelném incidentu, což vyvolalo otázky u místních kriminalistů. Stan, ve kterém byli zřejmě naposledy, měl nářezy zevnitř a těla byla téměř nahá, nalezená několik set metrů daleko. Major KGB Oleg, veterán druhé světové války, je k případu přidělen jako vyšetřovatel společně s místní soudní patoložkou Kaťjou. Jsou odhodláni odhalit pravdu za tajemstvím smrti studentů. Nicméně, čím více se Oleg ponoří do případu, tím více mu dochází, že skutečná příčina smrti studentů zůstane navždy neznámá pro všechny ostatní, kromě něj.

Děj filmu se odehrává v první polovině 90. let v době občanské války v Jugoslávii. Herci bělehradského divadla dostanou nabídku absolvovat turné po Republice Srbské v Bosně a Hercegovině. S vidinou slušného výdělku vyrážejí na cestu. Po příjezdu na místo přichází rychlé vystřízlivění. Město, do kterého je přivezla vojenská dodávka, je pod nepřátelskou palbou. Navíc dostávají nesnadný úkol - kulturně povznést srbské vojáky těsně za frontovou linií.

V malé horské vesnici Pokrp zbyl po první světové válce pouze jeden muž. Tamní ženy se o bezzubého dědu starají jako o boha, neboť se snaží zachovat posledního představitele druhého pohlaví. Když pak ale náhle umírá, dvě sestry jsou vyslány na cestu, aby do vesnice opět přivedly nějakého muže. Slzy na prodej je temnou erotickou komediální poutí, která diváka zavádí do hlubin srbského folkloru a tradic. Je jakousi alegorickou fantasy, jež pohlíží na balkánské poválečné trauma očima žen. Film oplývá velkolepými vizuálními efekty a propracovanou kamerou. Hudbu k filmu složil japonský umělec Shigeru Umebayashi, spolupracovník např. režiséra Wong Kar Waie. Jedná se o jeden z nejnákladnějších filmů v dějinách srbské kinematografie.

Válečný veterán Martin spatří jednoho dne v pornoverzi Červené Karkulky krásnou Desu. Prostřednictvím Roma Djura se s dívkou seznámí a koupí ji od jejího pasáka. Těžce traumatizovaná Desa nedokáže pochopit, že nejde jen o dalšího muže, který ji chce zneužívat. Ke slovu se hlásí temná minulost, jež i po válce zatěžuje životy obou protagonistů... Zkušený režisér Vinko Brešan natočil tragikomický příběh lásky ve světě, kde, jak se zdá, jsou všechny lidské hodnoty vystaveny na prodej nebo odsouzeny k cynickému zničení.

Starý muž jménem Živojin Markovič, žijící v odlehlé vesničce, se modlí, aby jeho vnuk Cane odjel do města, prodal svou krávu a přivedl si manželku. Ve městě se má setkat s dědečkovým nevlastním bratrem, ale ten už nežije. Místo toho se setká s jeho dvěma vnuky, dvěma dobrosrdečnými bratry, kteří jsou ale drobnými zločinci a odborníky na demolice. Cane si s těmito muži brzy rozumí a také se zamiluje do školačky Jasny, kterou si chce vzít, aby splnil slib dědečkovi. Zaplete se do rodinných záležitostí této dívky, zachrání ji i její matku před prostitucí a gangstery, které vede muž jménem Bajo. Vrátí se s nimi do vesnice včas, aby navzdory gangsterům oslavili Živojinovu svatbu se sousedkou. I když Bajo a jeho banda dělají, co můžou, aby všechno zmařili, konají se svatby dvě. (JOJ Cinema)

Hlavní hrdina se probouzí, je noc, nad hlavou se mu tyčí obrovský nápis HOLLYWOOD a... má dokonalé okno. Nepamatuje si nic: ani kdo je, ani jak se sem dostal a už vůbec netuší, proč u něj leží mrtvý detektiv s prostřelenou hlavou - navíc, vražedná zbraň pohozená u těla dokonale pasuje do pouzdra, které má náš hlavní hrdina ukryté pod sakem. Nasedá do přistaveného auta a po chvíli zjistí, že má u sebe mobilní telefon patřící Samovi Rubenovi, soukromému detektivovi. Začíná zamotaný, akční a komplikovaný příběh jako vystřižený ze starých gangsterských filmů noir a hlavní hrdina musí překonat mnoho překážek a nástrah (zabijáky, policajty a krásné ženy) aby si vybojoval zpět svou pravou identitu.

Děj se odehrává na jaře roku 1987. V malých pohraničních kasárnách I ežících na jugoslávsko-albánské hranici čeká generace vojáků na okamžik, kdy bude moci svléknout uniformy a odejít do svých domovů. Nikdo z nich netuší, že se blíží konec společného státu Jugoslávie a že budu muset brzy uniformy opět obléci a odejít do války. Každodenní vojenský život je narušen neobyčejnými okolnostmi. Mladý bezstarostný voják-lékař Sircevič diskrétně léčí věčně opilého a frustrovaného poručíka Pašiče, jenž trpí pohlavní nemocí. Pašič nechce, aby se jeho manželka dozvěděla pravdu, a tak se rozhodne zůstat v kasárnách. Vyhlašuje mimořádný stav a tvrdí, že albánská vojska pňpravují útok na Jugoslávii. Z komedie se stává válečná psychóza: vojáci kopou zákopy, Pašič se den ode dne stává nekontrolovatelnějším, Siniša se pouští do nebezpečného sexuálního dobrodružství s atraktivní Pasičovou manželkou a jeho nejlepší přítel chce z armády dokonce utéci. Situace se pomalu vymyká kontrole.

Jedná se o komediální seriál s prvky nadpřirozena, který se zaměřuje na život mladé čarodějky během jejího dospívání.

Bosna 1992. Luka, srbský inženýr z Bělehradu, se usadí ve vesnici na konci světa se svojí ženou Jadrankou, operní pěvkyní, a se synem Milosem. Luka připravuje stavbu železnice, která přemění tento zapomenutý kraj v turistický ráj. Hluboce ponořen do práce a zaslepen přirozeným optimismem, Luka jako by ani nevnímal stálé hřmění blížící se války. Když boje vypuknou, Lukův život je vzhůru nohama. Jeho žena Jadranka se mu ztratí v objetí jednoho muzikanta, zatímco jeho syn je povolán na frontu. Luka s neutuchajícím optimismem čeká na svou rodinu, aby mohli odjet, ale Jadranka se nevrací a Milos se stává zajatcem. A pak potká Sabahu.

Teja, ředitel velkého nakladatelství, byl donedávna univerzitním profesorem, bohémským spisovatelem, členem bělehradských intelektuálních kruhů a vášnivým odpůrcem Miloševičova režimu. Jednoho dne přijme ve své honosné kanceláři nezvaného hosta. Luka je bývalý agent srbské tajné policie a nyní pracuje jako taxikář. Prozrazuje, že posledních deset let své služby měl za úkol sledovat Teju, psát zprávy o jeho chování a činech, špehovat ho i v těch nejintimnějších chvílích. Postupně se tak odkrývá deset let života dvou mužů s odlišnými osudy. Film je tragikomickou kronikou doby, kdy Srbové bojovali za svobodu. Film natočil podle své vlastní hry Dušan Kovačević, uznávaný srbský dramatik, režisér a scenárista slavného filmu Emira Kusturici Underground.