Nejlepší filmy z roku 1987 Voyo

V roce 1963 jede Frances "Baby" Houseman, milá tatínkova dívka, se svou rodinou do letoviska v pohoří Catskill v severní části New Yorku. Baby vyrostla v privilegovaném prostředí a všichni očekávají, že půjde na vysokou školu, připojí se k Mírovému sboru a zachrání svět, než se provdá za lékaře, stejně jako její otec. Baby se nečekaně zamiluje do táborového tanečního instruktora Johnnyho Castlea, muže, jehož původ je značně odlišný od jejího. Baby lže svému otci, aby získala peníze na zaplacení nelegálního potratu pro Johnnyho tanečního partnera. Poté nastoupí jako Johnnyho taneční partnerka a právě když ji učí taneční rutinu, zamilují se. Všechno se rozpadne, když Johnnyho kamarádka po potratu vážně onemocní a Baby vytáhne svého otce, který dívce zachrání život. Ten se pak dozví, co Baby dělala, a s kým a co je horší, že financoval nelegální potrat. Své dceři zakazuje jakékoli další stýkání se s „těmi lidmi“. Baby se i tak později vyplíží za Johnnym, údajně aby se omluvila za otcovu hrubost, a nakonec zpečetí svůj vztah s Johnnym. Žárlivý rekreant vidí Baby, jak se druhý den ráno plíží z Johnnyho bungalovu, a v aktu odplaty řekne vedení, že je zodpovědný za krádež předchozího večera, protože věděl, že by neřekl o svém skutečném místu pobytu.

Do Vlčí boudy, staré horské chaty se symbolickým názvem, umístila režisérka a spoluautorka scénáře Věra Chytilová děj filmu, který natočila v roce 1986 na námět Daniely Fischerové. Jedenáct mladých, pečlivě vybraných účastníků lyžařského kursu prožívá pod taktovkou vedoucího a dvou instruktorů snad nejdramatičtější chvíle svého života. Skupina dospívajících, v níž je jeden od druhého záměrně vzdalován, je v atmosféře narůstajícího napětí a podezírání dováděna až do situace, v níž se bude muset rozhodnout, zda pro osobní záchranu obětuje jednoho ze svého středu. V tu chvíli bude záležet už jen na nich, jak "úspěšný" bude experiment, který se začal odvíjet ve chvíli, kdy je rodiče svěřili do péče vedoucích - tří podivných bytostí... Vlčí boudu režisérky Věry Chytilové je možné označit za moralizující horor. Zároveň ho lze chápat jako alegorii atmosféry doby normalizace.

Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu...

Pohádka o mladém ševcovském tovaryšovi Jírovi, který si vyrobil z jemné kůže křídla, s jejichž pomocí vysvobodil z věže královského hradu princeznu Jasněnku, kam ji zavřel její otec v marné snaze zabránit věštbě zlé čarodějnice, a posléze ji vymanil i z moci samotné čarodějnice a její dcery Černavy.

Ve své době - v druhé půli 80. let - mimořádně závažný film, věnovaný negativním dopadům fotbalového chuligánství. Režisér Karel Smyczek sugestivně ukazuje, jak lidé spojení primitivním sportovním fanděním snadno podléhají agresivním choutkám, jak vzájemné hecování vede k tragickým činům, jichž by se jedinec sám o sobě nedopustil. Příběh je inspirován skutečným případem, kdy skupina většinou mladistvých vlajkonošů zdemolovala nejen vlakovou soupravu, v němž cestovali na fotbalový zápas, ale ohrožovali navíc spolucestující i osamělou průvodčí. Stále působivá výpověď si všímá i mravní devastace, i rodiče pachatelů odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti. Film se kromě popisu snaží i najít odpověď na otázku, proč to fanoušci udělali.

Jirka Horáček žije na plzeňském sídlišti se svým otcem a volný čas tráví s partou kamarádů především na diskotékách. Na jedné z nich se seznámí s atraktivní blondýnou Evou, která však patří ke staršímu frajírkovi Cáfovi. Přestože se stejný večer seznámí také s Jitkou, zamiluje se do sebevědomé krasavice Evy. A tak zatímco sympatické Jitce dává okatě najevo svůj nezájem, snaží se vetřít do přízně Evy. Současně se začíná dostávat do stále větších problémů se svým otcem, který nemá nervy na jeho pubertální vylomeniny.

Píše se rok 1936, nervozní atmosféra z nacistické hrozby proniká i do sportu. Šampión v boxe Vilda Jakub se utká s Němcem Kurtem Schallerem. Nacisté jsou rozhodnutí použít v zájmu vítězství svého mistra i ty nejšpinavější prostředky. Vilda prohlédne jejich hru a soustředí se na přípravu životního utkání. Příběh graduje vítězstvím jedné ze dvou lásek, mezi nimiž se Vilda v napjatých okamžicích rozhoduje.

Dětské komedie Drahomíry Králové je ozvláštněna klíčovým „pohádkově vědecko-fantastickým“ motivem, kdy působením blesku dochází ke zdvojení dvanáctiletého, technicky mimořádné nadaného Pavla Musila. Každý z dvojníků je přitom vybaven zcela odlišnými charakterovými rysy, danými Pavlovým duševním rozpoložením ve chvíli jejich vzniku. Tím přirozené dochází k řadě komických situací, omylů a zápletek nejen mezi samotnými „sourozenci“ a jejich vrstevníky, ale i mezi dětmi a dospělými…

Princezna Jůlinka se má podle přání svého královského otce vdávat, ale radši se vydá z rodné Královské Lhoty do světa. Na svých potulkách se spřátelí se strašidlem Mulisákem a s vodníkem Brčálem. Spolu s nimi se rozhodne zachránit život mladého artisty Františka Kuldana, který si získal její srdce. Mezi cirkusanty se totiž princezna cítí nejlépe.

Bezstarostný konzervatorista (Vladimír Javorský) si přes prázdniny přivydělává jako pošťák. Během roznášek dopisů a časopisů flirtuje s dívkami a seznámí se s rozháraným malířem (Petr Čepek). Po náhodném milostném zážitku s Evou (Yvetta Kornová), jež se stará o děti na blízkém táboře, se vrací do Prahy a pokračuje ve studiích. Jednoho dne mu ale Evina kamarádka oznámí, že jeho letní známost s ním čeká dítě. Zdeněk se musí rozhodnout, zda přijme otcovskou roli. Po porodu se navíc dozví, že dítě není jeho... Režisér Karel Smyczek sleduje v jednom ze svých nejlepších filmů klikaté cesty seberealizace a zodpovědnosti. V příběhu ? rámovaném hudbou Emila Viklického ? mají zásadní funkci obrazy a muzikantská vystoupení. V úloze koketní servírky se objevila Ebenova manželka Markéta Fišerová. Zdeňkova velkodušného profesora ztělesnil Evald Schorm.

V podkrkonošské chalupě žije šedesátiletý Joska Platejz, svérázný všeuměl. Báječně vyvařuje pro partu dřevařů. K chalupě si svedl horský potůček a zřídil si sadu nádrží (v jedné chová pstruhy). Má také větrnou elektrárnu, lanovku na dřevo, v chalupě klimatizaci a figurínu muže, která se zove Albert a která vyleká neznámého návštěvníka. Joska je člověk, který tvrdí to, že nejlepší je být sám, ale přesto se neustále snaží sám nebýt. Přátelí se s hajným, učitelem, snaží se, aby za ním jezdily pravidelně děti a proto snadno podlehne dámě středních let. Ta se nenechá dlouho přemlouvat a brzy za ním do chalupy přijede. Zdá se, že se rodí velká láska...

Tvůrci filmu Černá punčocha se inspirovali skutečnými případy, jež se udály v severních Čechách a v Praze v osmdesátých letech minulého století. Smutným hrdinou je asi padesátiletý dámský modelový krejčí, všeobecně známý jako slušný bezúhonný člověk, schopný v práci, žijící ve spořádaném manželství, pěstující andulky a po večerech kondiční běh - tedy člověk, u něhož by nikdo nehledal nezvládnutelné emoce a sexuální úchylku vedoucí k vraždám

Veselý dětský film o pětici sedmáků, kteří prožívají velké i malé příhody a dobrodružství v jihomoravské obci Čejkovice. Staňo Matička, Rosťa, Edison, Fera Ondráček a cikán Štefan Daniel zvaný Daňo jsou nerozlučnou pětkou kamarádů. Díky dalekohledu jednoho z nich jsou první kdo vidí příjezd nového mladého učitele Petra Mikeše. Pomohou mu se zavazadly a dokonce mu zařídí byt tak, aby byl obyvatelný, mimo jiné palmou, která v sále kulturního domu cudně zakrývá nahotu sochy Thálie. To je jen první z "průšvihů", které učitel s pěticí kamarádů během školního roku prožije. Když se za ním nakonec přistěhuje jeho dívka Petra a její uvítání se klukům zvrtne do další katastrofy, nemůže už zkušeného učitele nic rozházet. Dobře ví, že s klukovkou pětkou si ještě užije.

Ve filmu Lev s bílou hřívou nejde tolik o fakta ze skladatelova života, jako spíše o milostné a jiné inspirační zdroje jeho tvorby a jeho urputný a vášnivý zápas o pravdivost hudebního vyjádření. Zachycuje dvě podstatná období Janáčkova života: v první části je to boj za prosazení jeho stěžejního díla - Její pastorkyně - a tragické události skladatelova života. Druhá část čerpá z etapy posledního desetiletí jeho života a zachycuje horečnatou skladatelskou činnost, podnícenou milostným vztahem k mladé ženě.

Už v 80. letech si tvůrci tohoto dětského snímku vysnili, že se kdesi vyskytují technicky nadané děti, které zbožňují elektrotechniku i první počítače. Prožily tenkrát mnoho veselých i napínavých příhod - zvláště když zjišťovaly, co všechno tajemné novinky dovedou. Dnes se ovšem na tehdejší špičkové vynálezy díváme s úsměvem, stejně jako na samotný film.

Muzikálovou verzi úspěšné hry Oldřicha Daňka převedl v roce 1986 na filmové plátno režisér Jiří Sequens. Odehrává se ve 14. století v Čechách za panování krále Václava IV. Jejími hrdiny jsou tři žoldnéři, kteří bojují vždy na nesprávné straně a vždycky jsou nakonec biti, přesto jsou ale morálními vítězi všech konfliktů a šarvátek.

Trojici debutantských povídek sjednocuje myšlenka záhad - původně bermudský trojúhelník s tajemnými úkazy se začal přesouvat a lze jej vystopovat kdekoli na světě, včetně českého a slovenského území. I tady totiž dochází k nevysvětlitelným přesunům v prostoru a čase. Tato idea je dokládána zmíněnými povídkami, avšak námětová i inscenační vynalézavost je hodně těžkopádná, film prošel kiny bez většího zájmu.

Vztah mezi dospívající dcerou a matkou nebývá jednoduchým obdobím v životě ani jedné z nich. Pro Janu Burešovou a její Simonu znamená ale sáhnout si hodně hluboko do svědomí a pátrat po citlivých místech, v nichž je možno odhalit minulost a najít cestu do budoucnosti. Právě při oslavě svých pětačtyřicátých narozenin se zdrcená Jana dozvídá od policie, že její dcera tajně porodila. Druhý den navštíví dceru v porodnici, ale ta s ní odmítá mluvit, protože matce nemůže odpustit nezájem, jehož vinou dokonce ani nepoznala, že je dcera těhotná. Jana Brejchová a…

Malý Péťa je u dědečka v Krkonoších. Dědečkovi se rojí včely. Roj se usadil na stromě. Péťa vrazí do stromu a celý roj se mu sesype na hlavu. Chlapec je odvezen do nemocnice, je v hlubokém bezvědomí a hrozí mu smrt. Na takové množství žihadel v dětském tělíčku běžné léčebné prostředky nestačí. Staniční sestra volá domů doktora Vrbu, který má na takové případy svou metodu: transfuzi krve od včelaře. Péťův dědeček se ihned nabídne, ale má jinou krevní skupinu. V nemocnici udělají seznam včelařů a objíždějí je sanitkou. Zapojila se i Veřejná bezpečnost. Nakonec se podaří získat pro Péťu tu správnou krev a zdá se, že je vyhráno. Dávka je však nedostatečná a je nutno vyhlásit znovu pátrání po vhodném dárci. Naštěstí pro Péťu se našli lidé, kteří bez váhání pomohli. Jedním z nich byl i německý celník, kterého přivezli čeští turisté. Po několika transfúzích si medička Monika všimne, že se chlapec pohnul. To je známka zlepšení a naděje. Je ráno a po noci vychází slunce.