Nejlepší filmy historický z roku 1957

Císaře Franze Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrassyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrassy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Franzi Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo...

Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette.

Malíř Petr má namalovat oltářní obraz Umučení svaté Julie. Modelem k obrazu je rychtářova žena, paní Aranka. Je to povrchní měšťanka, která sice nemá nic z výrazu světice, ale líbí se rektorovi Melchiorisovi. Malíř se vzepře. Ničí obraz a jde vyhledat model pro svou Julii. Nachází prosté rybářské děvče. Napětí se vystupňuje, když bývalý trnavský kat, nyní sluha Melchiorisův poznává v namalované světici „bosorku", kterou přikázal kdysi upálit.

Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy.