Nejlepší filmy historický z roku 1958

Málokdo tušil, že toto bude noc, na kterou nikdy nezapomenou. Je 14. dubna roku 1912, krátce před půlnocí. Největšímu a nejluxusnějšímu plavidlu své doby se do cesty postaví obrovský ledovec. Trhlina v boku Titaniku znamená rozsudek smrti nejen pro samotnou loď, ale i 1500 cestujících, na které nezbude v záchranných člunech místo. Černobílé zpracování jedné z největších námořních katastrof je soustředěno hlavně okolo druhého důstojníka lodi, Charlese Herberta Lightollera (Kenneth More).

Při jednom z vikingských nájezdů je zabit anglický král strašlivým Ragnarem. Protože byl král bezdětný, trůn připadá jeho bratranci, Aellovi. Enid, vdova po králi, byla však Ragnarem znásilněna a čeká dítě. Aby ho ochránila, vysílá ho na lodi pryč, do Itálie, plavidlo je však napadeno Vikingy a chlapec uvržen do otroctví. Vyrůstá v mladého muže, pojmenovaného Erik. Mezitím je v Anglii Aellův protivník Egbert obviněn ze zrady. Útočiště nachází na severu u Ragnara, mezi Vikingy. Poznává Erika a odhaluje jeho původ, díky královskému amuletu, který mu dala matka... Situaci komplikuje nenávist mezi Erikem a Einarem, jeho nevlastním bratrem, stejně jako láska jich obou k princezně Morganě. Dobrodružný film vznikl na motivy stejnojmeného románu Edisona Marshalla.

Je počátek května roku 1940. V Londýně vládne klid a jeho obyvatelé, ukolébáni falešnou atmosférou bezpečí, se věnují svým každodenním radostem i starostem. Ani oficiální válečné komuniké nehlásí žádný významný pohyb na frontě. Ale válečný zpravodaj Charles Foreman ví své. Tuší, že situace ve Francii se obrací k horšímu, a proto se dobrovolně přihlásí k námořnictvu, aby se mohl účastnit dosud největší válečné operace - evakuace Spojenců z Dunkerque. K tomuto městu se zatím z celé Francie stahují, respektive probíjejí spojenecké jednotky. Málokdo ovšem tuší, co je tam čeká. Z pláží u Dunkerque bylo tehdy evakuováno 300 tisíc mužů, tisíce jich však nepřežily německé letecké útoky nebo padly do zajetí.

Rok 1812, druhá americká válka za nezávislost. Britské oddíly právě bez větších potíží dobily Washington a míří na New Orleans. Ve snaze ušetřit čas a životy svých vojáků se britští generálové rozhodnou postupovat po pravém břehu řeky Mississippi skrze území ovládané Jean Lafittem (Yul Brynner), novodobým pirátem a vůdcem new orleánského podsvětí. Lafitte je už dlouhou dobu trnem v oku americkým úřadům, protože rozdává naloupené zboží mezi lid a nerespektuje přitom žádné zákony. Pokud tedy teď Lafitt přijme britskou nabídku ke spojenectví, osud jednotek generála Jacksona (Charlton Heston) i celého New Orleans bude zpečetěn. PIRÁT se stal prvním a zároveň posledním režisérským počinem legendárního Quasimoda a Řeka Zorby - Anthony Quinna.

Herce, který slouží za druhé světové války v britské armádě, najmou jako dvojníka generála Montgomeryho, aby zmátl nacistické špiony před invazí v Den D.

Během druhé světové války vznikaly na celém území obsazeném Japonci zajatecké a internační tábory. Zde byli drženi jak spojenečtí vojáci, tak i civilisté resp. občané zemí, které byly s Japonskem ve válce. Ve všech táborech panovaly příšerné hygienické podmínky, zajatci umírali z důvodu nedostatku léků na mnoho nemocí (beri beri, tyfus, malárii, choleru, úplavici ad..) a na podvýživu, protože zejména s postupným obratem válečné štěstěny na stranu spojenců měli sami i Japonci nedostatek jídla. Případné balíčky od Mezinárodního Červeného kříže japonští vojáci včetně velitelů vykrádali a k zajatcům se z nich dostávala jen torza (pokud vůbec). V táborech panoval přísný řád a byla vyžadována naprostá poslušnost. Za každý přestupek hrozilo bití případně smrt. Jelikož Japonci používali zajatce pro otrockou práci, zbití rovnalo se nenastoupení do práce, nenastoupení do práce znamenalo snížený příděl již tak hubeného množství rýže což se v delším časovém horizontu rovnalo smrti.