Nejlepší filmy historický z roku 1961

Charlton Heston jako španělský rytíř Rodrigo Díaz de Vivar, přezdívaný El Cid a Sophia Lorenová jako jeho nedosažitelná láska Jimena jsou hrdiny příběhu o odvaze a cti, o touze vzepřít se vžitým pravidlům, o lásce a přátelství, o důvěře a dodržování slibů. Šlechetný kastilský rytíř El Cid, který byl během vlády krále Ferdinanda prohlášen za zrádce, se stal národním hrdinou – sjednotil Španělsko, spojil španělského krále a Maury v boji proti arabským útočníkům z Afriky, odrazil nájezdy arabských kmenů a stal se legendou. Jeden z nejvýpravnějších filmů všech dob nás zavede na Pyrenejský poloostrov do doby občanské války okolo roku 1060 a ukáže nám, jak se v temném středověku milovalo, bojovalo a umíralo za rytířské ideály.

Barabáš je zločinec. Místo něj lidé ukřižovali Krista. Jeho vnitřní utrpení ho vede až do gladiátorské arény, kde se snaží vybojovat si zpátky svobodu a ztracený klid.

Dokumentární drama o testování experimentální kosmické lodi. Piloti i jejich manželky zakoušejí mnohá nebezpečí a psychická traumata.

Jeden z nejdramatičtějších okamžiků starověkých dějin ožívá ve výpravném koprodukčním filmu. Roku 1193 před Kristem unesl trojský princ Paris ženu spartského krále Menelaose, krásnou Helenu. Králův hněv vyústil v desetiletou válku mezi nejsilnějším z řeckých měst a Trojany. Střetli se v ní největší antičtí hrdinové Sparty v čele s Achilesem a Troji, vedení Hectorem, nejstarším synem krále Priama. Její vyústění patří k největším příběhům všech dob.

Mladý šlechtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby se v Paříži pokusil vstoupit do sboru královských mušketýrů, sloužících králi Ludvíku XIII. Už cestou se však střetne v souboji s neznámým šlechticem, který by ho porazil, kdyby nezasáhl vychytralý Planchet, jehož pak vděčný d'Artagnan přijme do svých služeb. Když pak v Paříži opět pronásleduje neznámého šlechtice, dostane se postupně do sporu se třemi mušketýry Athosem, Porthosem a Aramisem, kteří ho postupně vyzývají k souboji...

Byl první křesťanským císařem římské říše a zároveň nejvýznamnějším panovníkem pozdní antiky. Konstantin Veliký – východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin. Píše se rok 305, vlády se vzdávají dva císaři – Dioklecián a Maximián. Kdysi mocný Řím se zmítá ve smrtelné křeči, na zemi útočí barbarské národy, nahlodávají ji vnitřní spory i nastupující křesťanství. Na trůn je svými vojáky dosazen Konstantin, proti kterému vystoupí Maxentius podporovaný Liciniem. Intrikami dosáhnou dočasného vítězství, než jim však Konstantin připraví definitivní porážku.

Příběh z prostředí francouzského královského dvora v polovině 16. století je plný intrik. Krásná paní de Clėves okouzlí vévodu de Nemouras. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Clėves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla... Věci začnou mít rychlý spád...

Film se odehrává v době Římského impéria, kdy je prakticky na pokraji zkázy kvůli narušené společenské rovnováze mezi vyššími a nižšími vrstvami. Hlavním příběhem je láska mezi důstojníkem Markem Viniciem a mladou ženou jménem Lygia, do které se Marcus zamiluje. I přes přízeň, kterou Lygia k Marcovi chová, je jejich vztah komplikovaný kvůli rozdílným náboženským přesvědčením - Lygia je jednou z Ježíšových učednic. S pomocí Petra, jednoho z apoštolů, se po mnoha dramatických událostech, včetně obrovského požáru Říma, Marcus obrací ke křesťanství a jejich vztah dostává Petrovo požehnání. Totéž čas císař Nero plánuje masovou potrestání křesťanů, obviněných ze zapálení Říma. Nejvíce napjatá část vyvrcholí, když je Lygia, připoutaná na býka, ohrožována v zápase se svým neozbrojeným služebníkem Ursusem. Ursus však býka zabije a publika volá o milost pro odsouzené. I přes Nerovu nechuť, je nucen propustit odsouzené.

Praha v sedmdesátých letech 19. století. Práce ve Smolíkově sirkárně je těžká a zdraví nebezpečná. Špatně placení dělníci připomínají pochodně, protože jejich oděvy jsou nasáklé jedovatým fosforem. Mladý Josef Rezler také pracuje v sirkárně a ze svého výdělku živý matku i malé sestry. Věčně opilého otce vyhodí z domu. Starší dělník Brož přiměje Josefa, aby se naučil číst a psát. V Praze vypukne epidemie cholery a Josef jako jediný z rodiny přežije onemocnění...

Krátce poté, co Sověti zlikvidovali maďarské povstání v roce 1956, je ve Vídni najat dobrodruh Michael Reynolds, aby přestrojen za novináře propašoval z Maďarska vědce a šéfa hnutí odporu profesora Jansciho. Reynolds se setká s profesorovou dcerou Julií a přesvědčí ji, aby jela do Budapešti s ním. Když se oba k profesorovi dostanou, je to jen těsně před tím, než ho vystopuje komunistická tajná policie, která je obklíčí, zatkne a uvrhne do vězení Szarhaza, kde je, jak jinak, mučí sadistický plukovník Hidas. Ovšem tajná policie je natolik hloupá, že zajatce svěří do péče hraběte, který je ovšem ve skutečnosti utajeným bojovníkem hnutí odporu. Když se to prozradí, všichni čtyři prchají před plukovníkem a jeho pochopy na letiště, kde na ně čeká záchrana. Zdaleka ne všichni se tam ale dostanou živí.

Langobardský král Alboin by rád po vítězství nad kmenem Gepidů uzavřel s jejich králem mír. Alboinovým cílem je totiž dobytí samotného Říma a Konstantinopole. Gepidové mírové poselství rádi přijímají. K pojištění svých plánů požaduje Alboin ruku gepidské princezny. Krásná Rosamunde však miluje mladého Amalchiho, s nímž již ostatně má malého chlapečka...

Příběh o české národní buditelce, spisovatelce a autorce slavné kuchařky... Příběh nás přenese do Litomyšle roku 1836. Místní měšťanská společnost, která na důkaz dobrého vychování a lepšího původu neopomene zaplést do hovoru nějaké to německé slovíčko, pomlouvá paní Rettigovou (J. Šejbalová). „Rettička“ nejen že bojuje za spisovnou češtinu, je vlastenkou, ale láká k sobě mladé dívky a studenty a půjčuje jim české knihy. Prostě rozvrací staré dobré pořádky. Další senzaci městečka způsobí oznámení o plánované svatbě. Panna Lenka (A. Vránová) si bude brát starého doktora Plavce (M. Nedbal). Když se o tom dozví paní Rettigová, pozve oba snoubence k sobě, každého zvlášť. Myslivec Valenta (J. Langmiler), bývalý Lenčin ctitel, který byl se svým pánem dlouho v cizině, ji totiž poprosil, aby mu pomohla získat Lenku zpět…