Nejlepší filmy historický z roku 1974

Dvoudílný historický film Potopa natočil režisér Jerzy Hoffman podle stejnojmenného románu klasika polské literatury Henryka Sienkiewicze. Jeho děj se odehrává v 17. století, kdy do Polska vnikli Švédové pod vedením krále Karla Gustava a kdy zrada některých velmožů, jako Radziwillů umožnila, aby zaplavila celé kraje jako potopa. Sienkiewiczův román má komplikovanou konstrukci s rozsáhlým epickým dějem s mnoha vedlejšími motivy.

K 75. výročí konce druhé světové války v Evropě uvádíme snímek mapující poslední dny ze života fašistického diktátora a jednoho z vůdců Osy. Benito Mussolini vládl Itálii po dvě dekády a jeho působení dodnes zanechává na Apeninském poloostrově své stopy. Když se na počátku 20. let dostával k moci, dokázal na jedné straně umlčet své oponenty paramilitárními oddíly Černých košil a na té druhé hlásat přestavbu země, jež strhla značnou část obyvatelstva. Během několika let se Mussolinimu podařilo zcela převrátit strukturu státu, justice i společenského života tak, aby se vše podřídilo fašistické doktríně s ním v čele. Hitler se později nijak netajil tím, že Mussoliniho vzestup mu byl velkým vzorem. V dubnu 1945 je však někdejší sen o obnově Římské říše v troskách, stejně jako většina Itálie. Sesazený Duce se opevnil na severu země a už se nemůže spoléhat ani na podporu nacistů.

Shaolinský učedník Hung His-Kuan dokáže utéci, když je jeho klášter napaden vládními vojáky. Brzy je ale zatčen a uvržen do řetězů. Když se o jeho mučení dozví další učedník, rozhodne se ho spolu s ostatními osvobodit.(oficiální text distributora)

Píše se rok 1920, v Praze vzrůstají politické nepokoje a sociální demokraté se chystají zradit své dějinné poslání, když namísto dělnické třídy upřednostní vlastní sobecké zájmy. Na sociálně demokratického poslance Jandáka doléhá vyděračská aféra, která jej přiměje, aby zřekl svého přesvědčení. Za těchto okolností se v Praze ukrývá těžce nemocný maďarský revolucionář Kerekes, který musel uprchnout z vlasti...

Václav II., který má už dospělé děti Elišku a Václava, odmítá se oženit s mladičkou Alžbětou Rejčkou. Nakonec podléhá naléhání opata Konráda. Královna mu přináší věnem Polsko a Václav II. tak rozšíří svou říši. Žije stále ve stínu velkého otce, Přemysla Otakara II., pánové mu vyčítají slabost a neschopnost boje. Václav se skutečně bojí okamžiku, kdy bude muset vést vojsko do pole a raději spory urovnává diplomatickou cestou. O slabosti krále ví jeho učitel šermu Hynek z Dubé a milenka Anežka, jejichž společnost Václav vyhledává raději než svoji mladou ženu. Rejčka však krále obdivuje a věří mu s okouzlením mladého děvčete. Do země vtrhne nepřítel a rychle postupuje. Je třeba postavit se mu v poli, král však váhá a odkládá rozhodnutí.

Hra Oldřicha Daňka vypráví milostný příběh z našeho dávnověku o krásné chovance kláštera Jitce a statečném Břetislavovi, synovi českého knížete Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Vtipný apokryf moderním způsobem využívá polohistorickou, pololegendární látku.

Hra o životních osudech Elišky, poslední z rodu Přemyslovců, sleduje deset let její životní cesty od okamžiku její svatby s Janem Lucemburským až po její zavržení králem roku 1320.

Epizoda ze života Jiřího z Poděbrad, posledního krále z českého rodu. Hra Miloše Smetany zachycuje úsek ze života Jiřího z Poděbrad od korunovace po úmrtí (1458–1471) a vytváří tak portrét pozoruhodného panovníka, jehož jméno zářilo jako symbol české státnosti, jako symbol vítězného vojevůdce a rozvážného státníka; mohutné, složité a rozporuplné osobnosti uprostřed velmi dramatického patnáctého století. Třináct let samostatné vlády chtěl ze všech sil uhájit to, co vybojovalo husitství; chtěl to uhájit i v době a v prostředí, které naopak chtělo s husitstvím zúčtovat. Právě v této napjaté době vznikla Poděbradova myšlenka vytvořit spolek panovníků, kteří by konflikty řešili dohodami a smlouvami, a ne válkou. I jako otec přinesl oběť své milované zemi, když korunu českého krále nepředal svému synovi, ale polskému králi Vladislavovi. Ne nadarmo jej František Palacký nazval „knížetem míru“.