Nejlepší filmy historický z roku 1975

Pýcha hitlerovského německa, vzducholoď LZ 129 Hindenburg vyráží na svou 37 plavbu z Friedrichshafenu do newyorského Lakehurstu. Nikdo netuší, že mechanik Boerth (William Atherton) umístil na její palubu bombu, která má plavidlo po jeho přistání v USA zničit. Let probíhá klidně, snad jen poručík tajné policie Ritter (George Scott) něco tuší. Komplikace nastávají až ve chvíli, kdy letiště kvůli špatnému počasí odmítne vzducholoď nechat přistát. A čas do výbuchu bomby se nebezpečně krátí... Dodnes ne zcela uspokojivě vysvětlená katastrofa Hindenburgu, jejíž vyšetřování zastavil sám Hermann Göring, umožnila tvůrcům vydat se po dějové linii jednoho z možných důvodů neštěstí, které si vyžádalo 36 obětí.

Mandingo byl natočen v roce 1975 na motivy stejnojmenné knihy z pera Kylea Onstotta. Pojednává o otrokovi afrického původu, který žije ve 40. letech 19. století v Americe a jeho pán jej v touze po peněžitých výhrách vycvičí na zápasníka. Jeho majitel netuší, že jeho zanedbávaná manželka má s jeho nejlepším černým zápasníkem poměr, což také vede k tragickému závěru filmu. Film byl považován za kontroverzní kvůli znázornění rasismu, nahoty, incestu, sadismu a vražd dětí. Frontální nahé záběry Perrymu Kingovi vynesly velkou pozornost, což jeho kariéře nijak neuškodilo, ale ani nepomohlo.

Timothy Bottoms a Anthony Andrews jako Jan Kubiš a Josef Gabčík - českoslovenští parašutisté, kteří dostali za úkol zlikvidovat kata českého národa. Americký film na motivy atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha s množstvím historických nedostatků, ale s hojným výskytem českých herců natočil "bondovský" režisér Lewis Gilbert.

Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti.

Na pobřeží poblíž Seattlu se probere nějaký muž, který je úplně nahý a nemá ponětí, jak se tam dostal a kdo vlastně je. Navzdory tomu, že si nepamatuje nic z vlastního života, má jaksi přístup ke veškerým znalostem lidstva - dokáže říci, kolik je děr na golfovém míčku nebo kolik lidí žije v Uruguayi. Tento muž využívá svou neobvyklou schopnost k tomu, aby pomáhal těm, kteří to potřebují, zatímco se pokouší odhalit něco ze své zapomenuté minulosti.

Hned před začátkem ligové hry je nově nastoupivší tým první ligy nucen vyrovnat se se ztrátou svého trenéra. Místo toho je nečekaně nahrazen ženou jménem Helena Mikkelsin, což jí dává první příležitost v historii trénovat tým v lize. To vše i navzdory tomu, že tato pozice byla původně slíbena světlé hvězdě týmu, která se těší na její plánovaný nástup.

Televizní inscenace o Boženě Němcové zachycuje chodské období jejího života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem, který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy. Inscenace je představuje jako dva lidi, kterým láska k národu vrostla do srdce a kteří nechtěli stát stranou boje, který bylo třeba svést, aby budoucnost národa byla svobodou pro jeho lid.

Historická televizní hra byla napsána podle Vančurových Obrazů z dějin národa českého a odvíjí se na pozadí evropské situace počátku třináctého století. Přemysl Otakar I., otec Anežky Přemyslovny, usiloval o uznání českých zemí jako dědičného království. A jak to bylo s jeho láskou a vrtkavostí? Na to nám odpoví příběh, v němž se báseň a pravda rozcházejí jen v míře citových hnutí, v záchvěvech duší, jež vedou stejně tak k láskám jako k nenávsti.

Mistr Jeroným Pražský se vydal z Kostnice, aby v Čechách získal pomoc pro mistra Jana Husa. Na hranicích byl zadržen, vrácen a nařčen z kacířství. Kardinálové Zabarella a d`Ailly zvažovali, jakou zvolit taktiku, aby byl Husův vliv co nejvíc potlačen. Rozhodli, že Jeroným by se měl Husa veřejně zříci a odvolat. Kdyby odvolal, mohl si zachránit život. Ale mistr Jeroným překonal nástrahy, vnitřní krizi, obětoval lásku a stejně jako Jan Hus neodvolal. V roce 1416 byl odsouzen k smrti upálením.

Rozmařilý král Václav IV. se baví lovem a pletkami s ženami. Při jedné z výprav do lesa se setká s krásnou dívkou a seznámí se s ní inkognito, jako obyčejný muž na útěku. Královna zatím naslouchá radám arcibiskupa, který je spokojen se stavem věci. Může totiž vládnout skrze královnu sám. Jenže král se o intrikách dozví a ztropí arcibiskupovi velkolepý, leč krutý žert. Následná arcibiskupova pomsta nezná mezí. Zosnuje královraždu, která se ovšem nepovede…

Již nemladý král Karel IV. se věnuje plně politice a panování a na manželku Annu Svídnickou (třetí v pořadí) nemá tolik času, jak by si mladá a zamilovaná panovnice přála. Anna tedy spřádá malou intriku, aby krále podnítila k žárlivosti. Druhý obrázek ze života stárnoucího Karla IV. se týká jeho poslední manželky Alžběty. Ta naopak po králových něžnostech vůbec netouží a raději se věnuje panovnickým problémům. Jenže tentokrát je to král, kdo prahne po manželských radostech, a proto se pokusí vyvolat v královně žárlivost...