Nejlepší filmy historický z roku 1981

Na začátku byl úsvit a v něm několik opic zjistilo, že chodit se dá i po dvou. Pak přišlo první manželství, první homosexuální manželství a 15 božích přikázání. Vize Mela Brookse o historii světa nás zavede do Říma, kde etiopský tanečník, pouliční filozof a palácová panna utíkají před Cézarovými vojáky, aby nakonec skončili jako zaměstnanci hostince, kde v uzavřené společnosti večeří Ježíš. Další část filmu je věnovaná Francouzské revoluci a v upoutávkách na druhý díl uvidíme třeba Hitlera jako krasobruslaře.

Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava).

Novinář Winkel dostal za úkol připravit reportáž o stávce dělníků v gdaňských loděnicích. Soustředit se má hlavně na jednoho z vůdců, Macieka Tomczyka. Postupně si ale uvědomuje, že jeho šéfově chtějí Tomczyka kompromitovat, a když poznává skutečnou pravdu, nabývá Winkel přesvědčení o správnosti požadavků stávkujících. Film je volným pokračováním Člověka z mramoru.

Cesta do pekla a zpět. Výbušná akce uprostřed běsnící války. Letadlo s význačným diplomatem bylo během 2. světové války sestřeleno nad územím ovládaném Japonci. Na místo je vyslán australský výsadek, aby muže zachránil. Nebezpečná mise s sebou přináší spoustu krutosti a válečného běsnění, které bude stát život nejednoho z vojáků...

Porážka Itálie v roce 1943 a odchod italských okupantů vyústil v paniku, krvavé střety, krutosti a pomsty. V malém rybářském městě na ostrově Šolta v chorvatské Dalmácii popraví partyzánský velitel Davorin svého přítele a spolubojovníka Nika s jeho milenkou Krasnou, neboť ta kolaboruje s Italy a oba se dle názoru strany chovají nemorálně. Davorin si vezme za ženu krásnou Veroniku, dceru tamního boháče a zrádce. Poblouzněn manželským životem podcení riziko napadení, a tak se po kapitulaci Itálie na ostrově vylodí nacisté s chorvatskými ustašovci, srbští četníci a nakonec i Čerkesové. Ti všichni brutálně terorizují ostrovany, pro které jsou partyzáni jedinou nadějí... Film Pád Itálie volně navazuje na slavnou Okupaci ve 26 obrazech, kterou Zafranovićova válečná trilogie začala.

Komedie o lásce českého šlechtice Záviše z Falkenštejna k uherské princezně Kunhutě, která se později provdala za Přemysla Otakara II. a stala se tak českou královnou...

Americký televizní film líčí skutečné osudy první dámy Argentiny Evity Perónové... Na počátku poznáme Evitu jako začínající herečku, pracuje pro film a rozhlas. Potom se seznámí s politikem Juanem Perónem a s pomocí Cypriana Reyese a ostatních odborových vůdců osloví argentinské obyvatele a žádá je, aby podpořili Peróna v prezidentských volbách. Záměr se podaří a Perón se stává argentinským prezidentem. Záhy si Perón vezme Evitu za ženu a jmenuje ji prezidentkou charitativní organizace na pomoc chudým, nemocným a postiženým. Evita se tak stává velice populární a milovanou ženou a je lidem prohlášena za svatou. Zdá se, že Evitina moc je bezmezná, zároveň však charismatická žena zjišťuje, že existují věci, které ani ona nemůže ovládnout. Postupně ztrácí mnohé ze svých nadšených stoupenců, rozčarovaných jejími způsoby i zneužíváním svého vlivu na Peróna. Faye Dunawayové se v titulní roli podařilo vytvořit fascinující portrét Evity, v roli diktátora Peróna uvidíme J. Farentina.

Po požáru Národního divadla v srpnu 1881, který celý národ prožívá jako národní katastrofu, se ujímá profesor Zítek rekonstrukce divadelní budovy v zjitřené dobové atmosféře. Snadno se pak dostává do sporů o svou novou koncepci a je nucen čelit nejrůznějším útokům nejen na své rekonstrukční plány, ale i na svou osobu.