Nejlepší filmy historický z roku 1986

Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons).

Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie.

Expresivní výpověď o životě a díle slavného ranobarokního malíře, který bývá označován za "vynálezce světla kinematografie". Caravaggio maloval prostitutky, tuláky, příživníky, povaleče, zloděje a vyděděnce, zvěčňujíce je v postavách světců. Ve filmu vystupují ze šerosvitu modelově vysvícené obrazy malíře, jehož dílo, inspirace a bláznivé nápady splývají s jeho životem, ve kterém byla zřejmě ústředním bodem homosexualita s doprovodným pocitem viny a izolace. Zatímco co jeho malby ukazovaly stále se zvětšující originální hloubku náboženského vědomí, jeho osobní život byl plný výtržností, soubojů, věznění a v r. 1606 dokonce zabil člověka. Opuštěný, zoufalý, nemocný láskou, plýtvající silami, ubitý i šťastný se prsty dotýká dneška (postavy mají někdy moderní šaty, kouří, jsou tu auta a motocykly, mecenáš má počítač Sony, udavač sedí ve vaně a ťuká na stroji žalobu na dlužníka...). Dech a vůně doby, snoubící krásu a svátost se špínou intrik, vražd a krvesmilstva.

„Svoboda je vždy svobodou jinak smýšlejícího.“ Rosa Luxemburgová (*5. 3. 1871 – †15. 1. 1919) byla významná představitelka evropského socialistického hnutí a politička, která radikálně vystupovala proti válečnému konfliktu v Evropě. Životopisný snímek nepřehlédnutelné osobnosti Nového německého filmu Margarethe von Trotta sleduje klíčové a formující události v životě Rosy Luxemburgové, kterou strhujícím způsobem ztvárnila Barbara Sukowa.

V prosinci roku 1437 se císař Zikmund, český a uherský král, vrací z Prahy do Uher. Pro vleklé onemocnění se zastavuje i s doprovodem na Znojemském hradě. Císařova choť Barbora, dcera Alžběta s manželem, vévodou Albrechtem Habsburským, nejvyšší kancléř Kašpar Šlik, biskup, lékaři, ale také někdejší stoupenec husitského hnutí mistr Křišťan z Prachatic, ti všichni očekávají smrt císaře. Členové rodiny a dokonce i nejvyšší kancléř uvažují o tom, jak pro sebe získat českou korunu. Císař již diktuje testament, avšak zatím ho nestvrdí pečetí. Čeká a bilancuje svou vládu. Ač se brání, neustále ho pronásledují vzpomínky na husitské revoluční hnutí, jež tak krutě potlačil, a na Husa, za jehož smrt nesl zodpovědnost. Drama posledních dnů mocného jedince, který sčítá svá vítězství a své prohry, poskytlo Rudolfu Hrušínskému příležitost uplatnit své výsostné herecké umění.