Nejlepší filmy historický z roku 2003

Snímek přibližuje zákulisí současné americké politické žurnalistiky. Hank Azaria ztvárnil ve filmu šéfredaktora politického týdeníku New Republic Michaela Kellyho, který zemřel v roce 2003 jako válečný zpravodaj při incidentu v Iráku. Hlavní hrdina filmu, novinář Stephen Glass, patřil v 90. letech k vycházejícím hvězdám americké politické žurnalistiky, ale jeho kariéra prošla nečekanými zvraty. Tento film je příspěvkem k diskusi o odpovědnosti novináře.

Ronald F. Maxwell se po úspěšném snímku Gettysburg pustil do práce na filmu Bohové a Generálové, který vypráví události, které Gettysburgu předcházely. Tento film je téměř čtyřhodinovým vyprávěním o americké občanské válce, kde si zopakovaly své herecké umění některé hvězdy z předchozího Gettysburgu. Scénář k němu napsal Jeff Shaara, syn Michaela Shaary, autora novely The Killer Angels.(oficiální text distributora)

Německý režisér Eric Till natočil zajímavý biografický film o slavném protestantském knězi Martinovi Lutherovi, který se v 16. století postavil do čela reformačního hnutí a pro Vatikán se tak stal úhlavním nepřítelem církve. Mladý Luther, který studuje práva, se rozhodne, že vstoupí do kláštera, navzdory odporu ambiciózního otce. Když je jako mnich vyslán do Říma, přijíždí do Svatého města s mnoha ideály, ale místo čisté víry se setkává s korupcí, povýšeností a zkostnatělou církevní hierarchií. Čeká na něho nelehký a vleklý boj s církevní i světskou mocí, je obviněn z kacířství a jeho snaha vrátit se ke kořenům křesťanství odstartuje reformaci, která otevře dveře novým možnostem šíření víry.

Film se odehrává v Irsku na pokraji druhé světové války v bezcitné nápravné škole pro chlapce St. Judes. V šedém a ponurém prostředí školy dává představený bratr John přednost trestu před šancí na nápravu. Do toho přichází účastník občanské války ve Španělsku William Franklin, kterého požádali, aby zde učil. William se snaží všemi silami vymanit mladé chlapce z drsného područí jejich tyranů. Námětem k filmu byl skutečný příběh o jednom učiteli a jeho odvaze postavit se proti sadistickému režimu vedenému nedotknutelným prefektem i proti další formě zneužívání v jedné katolické nápravné a průmyslové škole v Irsku roku 1939.

Působivý příběh Evangelium podle Jana přináší režisér Philips Seville. Doslova drastická filmová adaptace Nového Zákona přeloženého společností The American Bible Society. Produkce Garth H. Drabinsky a Chris Chrisafis za Visual Bible International, Inc. Evangelium podle Jana proniká do podstaty Bible a přesně odpovídá jejímu textu, úchvatné drama, Janovo znázornění života, duchovního řádu, smrti a vzkříšení našeho pána, Ježíše Krista.(oficiální text distributora)

Píše se rok 1645 a krvavá občanská válka končí. Ulice jsou plné raněných a král Karel je ve vězení. Členové parlamentu jsou připraveni dohodnout se s kýmkoliv, kdo má co nabídnout. Karlův syn čeká ve Francii na svůj okamžik. Největšími hrdiny jsou generál Thomas Fairfax a Oliver Cromwell, přátelé, jejichž představy o novém uspořádání Anglie se však jak se zdá, úplně rozcházejí.

Dvoudílná minisérie dokumentující bouřlivou osmatřicetiletou vládu krále Jindřicha VIII.

2. října počala éra 23 dní teroru, kdy si nikdo na území amerického hlavního města nemohl být jist svým životem. Neznámý sniper začal náhodně vraždit nic netušící obyvatele a to bez ohledu na věk, rasu, či pohlaví. Washington D. C. je paralyzován strachem, neviditelný zabiják může udeřit kdekoli a kdykoli. Náčelník policejního okrsku v Marylandu, Charles Moose (Charles S. Dutton), začíná onoho říjnového rána na Washingtonském předměstí vyšetřovat vraždu zahradníka, jež byl zastřelen při sekání trávy sniperskou zbraní. Vražda je až nápadně podobná té, které se zabýval předešlého večera. Někdo stejným způsobem zastřelil zákazníka před samoobsluhou. Zatímco náčelník Moose sbírá stopy, zprávy ohlašují další oběť. Taxikář byl zabit při čerpání u benzinové stanice. Stačil na to jedinný výstřel. Nejhorší obavy náčelníka Moose se potvrdily: jen tak to nepřestane. Je jen otázkou času, kdy masový vrah udeří znovu.

Děj filmu se odehrává v 9. století, tedy sto let před přijetím křesťanství - v době, kdy slunce bylo bohem a zemi plenily nájezdy statných Vikingů. Nad jezerem Goplo vládne krvavý kníže Popiel, který vyvraždí celý rod, aby zajistil nástupnictví svému synovi. Jeho zločiny vyvolají vzpouru vladyků. Ziemek, mladý bojovník, miluje dceru vladyky Više, krásnou Divu, a nehodlá se smířit s vůlí dívčina otce, jenž dívku přislíbil bohům a předal jí Svatovítově svatyni.

Je první století našeho letopočtu a Římané se chystají ovládnout celou Anglii. Jeden bojovný keltský kmen se však podrobit nechce, a tak jejich král Prasutagas uzavře s dobyvateli dohodu. Za mír a bezpečí ale lidé platí vysokou cenu. Když na trůn po smrti krále nastoupí jeho žena, královna Boudica (Alex Kingston), je zanedlouho zajata a musí se dívat na násilí páchané na svých dcerách. Jenže její odvaha je větší než si Římané myslí. Je odhodlaná vést svůj lid ke krvavému vítězství!

Muži umírali, aby si vládcové naklonili bohy a krvežíznivý dav si přišel na své. Římané sledovali zápasy gladiátorů na život a na smrt a ani zdaleka se nebránili projevit své pocity tak, jak to činíme my dnes. Přišli si podívanou v aréně jaksepatří vychutnat. Tento sport byl přijímán se stejným nadšením jako dnes fotbal. Podíváme-li se do zákulisí oněch her se smrtí, snad tyto odsouzence, přežívající ve stínu smrti, pochopíme. Gladiátorské zápasy mají původ v primitivních rituálech vykonávaných během pohřebních obřadů, kde se zápasem na život a na smrt prokazovala úcta zemřelému. Je to zvláštní doprovázet zesnulého smrtí dalšího člověka. Ale vždyť se gladiátoři jako forma zboží dali přece lehce oželet! Navštívíme Řím, hlavní město císařského impéria, abychom obdivovali památky obklopující Koloseum. Fórum s chrámy a státními budovami, baziliku Ulpia, v níž se otroci stejně jako gladiátoři mohli ucházet o svobodu, a paláce, v nichž bojovníci často sloužili k pobavení hostů na hostinách.

Silně erotická povídka o odporně přitažlivých hrátkách degenerované šlechty. Filmová povídka režiséra a scenáristy Jaroslava Pozziho o odporně přitažlivých hrátkách degenerované šlechty. Jde o kostýmní, mírně erotickou, milostnou bajku s groteskními prvky a výrazným černěhumorným akcentem. Film je historizující, zasazený do rokokové dekadence. Je výrazně obrazově i vypravěčsky stylizovaný, zároveň komunikuje svým vtipem, sžíravostí, překvapivostí a i rafinovanou lechtivostí.

Zábavná show Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře plná estrádních vystoupení.