Nejlepší filmy tajemství z roku 1973

Od soudu odchází Rico, gangster, který byl právě zproštěn viny ve všech bodech obžaloby. Venku čeká rozlícený dav, policie Rica a jeho společníky doslova protlačí k autu. Cestou Rica i jeho kumpány zastřelí muž převlečeným za policistu. Je jasné, že kdosi vzal spravedlnost do vlastních rukou. Na případ je nasazen poručík Brix. O vyšetřování se ale na vlastní pěst zajímá i Harry Callahan, který byl před časem suspendován. Harry se večer zastaví u svého bývalého spolužáka Charlieho a získá dojem, že Charlie by mohl být oním mstícím se policistou. Brzy dojde k další akci maskovaného policisty: postřílí bavící se společnost v sídle patřícím také jednomu z šéfů podsvětí. A zanedlouho zastřelí pasáka, který zabil prostitutku. Harry je povolán zpět do oddělení vražd - dochází k dalším zločinům - tentokrát se střílelo v bytě kokainového krále a poté byl zastřelen i policista, který se k případu připletl.

Další ze Sindibádových dobrodružství ho vede do království Marabie, kde se setkává s tamním vezírem (Douglas Wilmer). Zde společně odhalí záhadu tří zlatých tabulek, přičemž jednu vlastní vezír, další se podařilo náhodně získat Sindibádovi a třetí se ukrývá kdesi na tajemném ostrově Lemuria. Vydávají se proto na nebezpečnou plavbu aby našli chybějící tabulku a ten, kdo je všechny tři společně hodí do Studny osudu, tomu se dostane mládí a Koruny neslýchaného bohatství. Po tomto všem však baží i čaroděj Koura (Tom Baker), který je Sindi ...

Jestli lze něco i v rámci uzavřeného světa žánru považovat za velkou slabinu giallo filmů, pak je to stereotypní zápletka. Deprivovaní škrtiči a rozparovači, kteří likvidují partu nezvykle osamělých, melancholických modelek, zaplavili italská plátna v takřka jednolité vlně a režiséři se museli setsakramentsky snažit, aby dokázali diváky i na třicátý pokus překvapit, neřkuli vylekat. V této disciplíně se výrazně vymyká snímek I corpi presentano tracce di violenza carnale (mezinárodně uváděný pod anglickým názvem Torso) invenčního klasika sedmdesátkového gialla Sergia Martina. Martino se ve svých prvních příspěvcích žánru věnoval spíše jeho mysteriózní linii a především ve filmu Lo strano vizio della signora Wardh (Podivná neřest paní Wardhové, 1970) propojuje brutalitu, poezii, psychoanalýzu a mystiku s vídeňským bedekrem tak suverénně, že to i po letech bere dech.

John Wintergreen (Robert Blake) je policista, který se svým partnerem Zipperem (Billy Green" Bush) hlídkuje na silnici protínající Monument Valley. Tento vietnamský veterán sympatizuje s hippies, současně se ale snaží být dobrým policistou. Svoji práci dělá poctivě. Na všechny řidiče se snaží brát stejný metr: je spravedlivý a neúprosný. Stále ale sní o tom, že jednou odloží svůj Harley Davidson a přilbu a stane se detektivem. Proto se chopí příležitosti, když k poslednímu případu povolaný detektiv Poole potvrdí jeho podezření, že se nejednalo o sebevraždu, ale o vraždu. Po počátečním nadšení ale díky Pooleovu chování a metodám přichází rychlé rozčarování a pochybnosti o povolání policisty a smyslu vlastního života vůbec.

Problémy nevinné a smyslné Lisy začínají, když neustále naráží na zlověstného chlapíka Leandra, který se potlouká okolím s figurínou muže, jehož zabila. Naneštěstí pro ni, její skrývání před Leandrem končí v zámku psychopatické rodiny, nad nímž vládne smrt. To vše je prokládáno příběhem o exorcismu, ve kterém se kněz snaží pomoci posedlé Lise převzít opět kontrolu nad realitou.

Nedaleko vesničky ve francouzských horách blízko švýcarských hranic je zavražděna bohatá mladá žena z Paříže. Vyšetřování vede vyšetřující soudce Larcher. Jeho podezření se soustřeďuje kolem samoty nazvané Spálené stodoly, kde žijí dvě generace rodin. Ústřední postavou je padesátiletá Rosa, která má na statku rozhodující slovo. Její autoritu uznává celá vesnice, její děti se jí bojí a manžel se uzavřel před světem i před ní v dílně, kde opravuje hodiny. Larchera Róza přitahuje, ví, že má před sebou nejen tvrdého protivníka, ale především silnou osobnost: "Silná, že by mohla krýt poklesky svých děti, ale natolik přímá, že by to nebylo možné." Krizová situace, jakou je podezření z vraždy obnažuje rodinné rozpory a věci nikdy nevyslovené.(

Příběh mladé dívky Peggy, která vezme práci od úklidové firmy na zámku jednoho známého sochaře. Peggy (Sian Barbara Allen) se velice snaží, aby sochař Jeffrey Elliot (Ted Bessell) a jeho matka (Bette Davis) byli spokojeni. Jeffreyho matka však nemá Peggy ráda. Jednoho dne najde Peggy v domě cizího muže. Ten tvrdí, že hledá svou dceru, která vykonávala tu samou práci jako Peggy a záhadně zmizela

Z okna montrealského činžáku padá mladá žena Elisabeth Lucy. Když policie dorazí na místo činu‚ najde u ní křížek a malou kovou krabičku. Policista Henderson, který její smrt vyšetřuje, zjistí, že se živila se jako lepší prostitutka a byla narkomanka. V retrospektivním scénách sledujeme její život a prostředí lidí na heroinu, prostituce, postupně se ale objevuje i spojení se záhadným satanistickým kultem. Navíc začnou umírat někteří podezřelí a schyluje se ke střetu detektiva s hlavou sekty, která se cítí jako inkarnace samotného Satana.

Lord Arnold jako mrtvola leží v rakvi, přesto se ožení se svou mladou milenkou Karen. Ta si ho nebere z lásky, ale jak jinak, pro peníze. Jenže její plán najít lordovo ukryté jmění a pak žít s jeho mladším bratrem Robertem nemůže vyjít. Černá komedie, plná gagů a nepředvídatelných zvratů přecházející do parodie sebe sama.

Malíř, který svým uměním a názory se značně rozchází s konvenční společností malého amerického města, je podezříván, že zavraždil svou manželku. Když jsou proti němu v období místních voleb rozpoutány vášně, zachraňuje si život útěkem do jeskyně v blízkém lese a odtud s pomocí dětí, jejichž důvěru si získal, organizuje formou dětské hry úspěšné pátrání po skutečném vrahovi.

V centru kriminálního příběhu je velmi početná rodina Krempových, žijících v rodinné vile spolu s dalšími příbuznými a podnájemníkem. Rodiče měli čtyři dospělé děti, dva syny a dvě dcery, z nichž jedna nedávno zemřela. Vyšetřování se soustřeďuje na současné úmrtí syna Jana. Mladík byl považován za rodinného „blázna", kterého neměl nikdo kromě matky v oblibě, protože každému prováděl různé škodolibé kousky. Jenže jeho smrt, jak vyšetří kapitán Exner, nebyla nešťastná náhoda, ale vražda. Kdo mohl mít na jeho smrti zájem? Byl vrahem někdo z nejbližší rodiny? Kapitán Exner hledá motiv...

Příběh inspirovaný motivy ze slovenských lidových balad. Jeho nositeli jsou tři lidoví muzikanti-hudci, kteří si vyřezali své housle z javoru, do něhož zaklela matka svou dceru. Kletba se přenesla i na hudce a místo radosti a pohody rozsévají nenávist a smrt.