Nejlepší filmy válečný Lepsi TV

Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...

Reportér Bob Wilton se snaží zapomenout na rozpadlé manželství a hledá velký námět pro svůj příští článek. Potkává agenta speciální jednotky Lyna Cassadyho, který mu odhalí existenci tajné vojenské jednotky, jejímž cílem je změnit válku tak, jak ji známe. Zakladatel této jednotky zmizel a Bob se přidává k pátrací misi, kterou vede Cassady. Aby přežil tuto dobrodružnou výpravu, musí Bob čelit nepřátelům, o kterých se mu ani nezdálo.

Jednou z klíčových epizod 2. světové války byla snaha spojenců o rozluštění německého šifrovacího kódu Enigma. Na jaře 1942 se k poškozené německé ponorce U-571 blíží americké plavidlo, přestrojené za přivolanou německou zásobovací ponorku. Cílem jeho posádky a přepadového komanda je zmocnit se šifrovacího stroje Enigma. Do puntíku naplánovaná akce se však, jak už to bývá, zvrtne ve vynucenou improvizaci. Režisér Jonathan Mostow odvedl pozoruhodnou práci při natáčení ve stísněných prostorách (i když snímek vznikal samozřejmě v dekoracích postavených v římské Cinecittě) a s náležitým napětím ukázal fungování posádky v mezních situacích. Hlavní roli zástupce, poručíka Tylera, který se stává velitelem v kritickém okamžiku, ztělesnil Matthew McConaughey. Kombinace skutečných událostí a fikce vzbudila po uvedení Ponorky U-571 značnou nelibost zejména v Británii, neboť film tiše opomíjí skutečnost, že první Enigmu ukořistili Britové (což je dokumentováno v závěrečných titulcích).

Americká ambasáda v Jemenu je obklíčena rozlíceným davem zfanatizovaných demonstrantů. Plukovník Childers, který odpovídá za její bezpečnost, zajistí tři helikoptéry, kterými je evakuována celá rodina amerického vyslance. Následuje atak Jemenců, při kterém jsou tři vojáci z ambasády zabiti. To je jasný pokyn pro plukovníka, aby dal rozkaz k ozbrojené obraně. 83 jemenských civilistů je zlikvidováno. Jeho rozhodnutí je ale diplomatickými kruhy odsouzeno a Childers se stane obětním beránkem a je postaven před soud. Vybere si ke své obhajobě válečného veterána z Vietnamu, cynického opilce a dlouholetého přítele plukovníka Hodgese, kterému ve válce zachránil život. Hodges není přesvědčen, že svého přítele kvalifikovaně obhájí a rozmlouvá mu to, ale Childers je skálopevně přesvědčen, že právě on je ten pravý. Soudní pře, ten věčný souboj o objektivní pravdu a spravedlnost začíná.(oficiální text distributora)

V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.

Obyčejný muž uprostřed neúprosného kola dějin... Válečné drama je jakousi odyseou prostého rumunského rolníka Johanna Moritze, který touží jen po tom, aby mohl poklidně žít se svou krásnou ženou a dětmi. Na udání místního úředníka, kterému se až příliš líbí jeho manželka, je odvlečen do koncentračního tábora. Marně píše odvolání a posílá dopisy své ženě. Komise pro rasovou čistotu u něj zjistí germánské rysy a Moritz se zcela paradoxně dostává do oddílu SS. Nosí jejich uniformu a jeho fotografie se ocitne na titulních stranách předních nacistických novin. Přežije, ale tím jeho cesta, kterou vytýčila kola velkých dějin, nekončí...

Český barevný film, natočený laureátem státní ceny režisérem Karlem Steklým podle světoznámého románu vynikajícího humoristy a satirika Jaroslava Haška. Režisér, který je současně autorem scénáře, se v něm celkem věrně držel prvního dílu literární předlohy, nazvaného „V zázemí". Film zachycuje Švejkovy osudy od okamžiku, kdy mu jeho bytná, paní Mullerová, oznámila zastřelení arcivévody Ferdinanda, až do jeho památné rozmluvy s nadporučíkem Lukášem, týkající se ukradeného psa a jejich přeložení do Budějovic a odtud na frontu.

Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švejk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna, v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.

Po letech schematizmu a zplošťujícího heroického patosu se na konci 50. let dostala pozvolna ke slovu díla, jež téma války zkomornila a v nichž hrdinství těch, kteří se postavili na odpor zlu a nacistické krutosti, už nebylo na první pohled tolik zjevné. Krejčík přitom sáhl po jedné z těsně poválečných povídek Jana Drdy, jejíž kratičký text spolu s autorem výrazně dotvořil. Ve filmové verzi stejnojmenné povídky tak není veškerá pozornost upřena pouze na neokázale statečné gesto staromládeneckého latináře, ale významnými se stávají i postoje studentů, pedagogů gymnázia a také celého maloměsta, všech těch, kteří jsou v čase heydrichiády vystaveni nemilosrdnému teroru. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Krejčík poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem.

Vojáci francouzské armády Chaudard, Pithivier a Tassin dostali v létě roku 1940 rozkaz zřídit pozorovatelnu a udržovat spojení, tak, aby jejich armáda mohla co nejlépe a nejrychleji prchat. Německé divize totiž začaly obsazovat Francii mnohem razantněji, než se čekalo. A tak se stalo, že tento "výkvět" francouzského vojenského spojařství zůstal odtržený od své roty, která se dostala do zajetí. Bez velení a bez touhy po hrdinských činech se toto trio rozhodlo připojit k prchající armádě. Ale mezitím se už všude začali roztahovat Němci…

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem.

Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy.