Nejlepší filmy válečný Voyo

Právě propuštěný ze základny, drzí a neomalený, charismatický Roland Bozz se připojil k četě mladých vojáků připravujících se na vylodění ve Vietnamu. Jeho nazávislost a absolutní vzdor vnáší do řad jeho vlastních mužů, stejně tak jako mezi velící důstojníky, kteří si nemohou dovolit konflikty uprostřed války. Ale když je četa poslána do Tábora tygrů, sakramentsky těžkého výcviku, poslední stanice před Vietnamem, Bozzův charakter a vedení stmelí jeho muže dohromady a přinese mimořádné výsledky.

V roce 1943 vymyslí dva britští zpravodajští důstojníci operaci Mincemeat, v jejímž rámci plánují vysadit u španělského pobřeží mrtvolu s falešnými doklady, aby nacistické špiony přesvědčili, že spojenecká vojska plánují zaútočit přes Řecko, a ne přes Sicílii.

První obětí všech válečných konfliktů bývá zdravý rozum. A přesně to se stalo i skupince humanitárních pracovníků, která pomáhá ve válečné zóně kdesi na Balkáně. Sophie je v partě nováčkem a chce spasit svět. Mambrú už všechno viděl a chce domů. Káťa kdysi chtěla získat Mambrúa a tlumočník Damir chce, aby válka už konečně skončila. B ani neví, co vlastně chce. Teď mají na krku jednu z posledních studní, která je zdrojem vody pro několik vesnic a právě teď v ní plave mrtvola. Vytáhnout tělo a vyčistit studnu, zdánlivě jednoduchý úkol, se postupně stává neřešitelným. Počínaje marným sháněním pevného provazu, přes bloudění horskými cestami, na kterých leží zaminované krávy, až po nesmyslné příkazy od velitelů vojsk OSN. Při řešení úkolů tak občas musí sáhnout k netradičním, nebo rovnou šíleným řešením. Zároveň nesmí zapomínat, že jsou na území, kterým se prohnala válka, a ta se může zase kdykoliv probudit.

Velmi ambiciózní vládní byrokrat dostane za úkol dokončit posudek, zda si padlý hrdina zaslouží nevyšší cenu za statečnost. Zdaleka si neuvědomuje, že právě tento případ by mohl ohrozit jeho pečlivě vybudovanou kariéru. Jeho vyšetřování vyplaví na povrch věci, které si ani nedokázal představit, a on brzy pochopí, že mu začíná jít o život.

Děj filmu vypovídá o životě v Slovenském štátu během druhé světové války, kdy se obyčejný život pod vládou slovenských klerofašistů měnil a mj. probíhala arizace židovského majetku, neboli krádež židovského majetku Slováky. Hlavní hrdina filmu – drobný živnostník Tóno Brtko, žijící v malém městečku, dostane dekret na obchod staré židovky Rozalie Lautmannové. Tento její obchod byl však v podstatě prázdný, stará paní přežívá díky příspěvkům od židovské obce a Tóno díky své hodné povaze jí není schopen vysvětlit, proč vlastně do obchodu přišel…

Hlavními postavami tohoto příběhu československých stíhacích pilotů za druhé světové války je dvojice přátel - František Sláma a mladší Karel Vojtíšek. Oba museli odevzdat svá letadla hitlerovcům, oba prchají do Anglie, oba bojují proti nepříteli, oba poznávají půvabnou Susan...

Bezdětní manželé Čížkovi se rozhodnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida Wienera, jenž je synem Čížkova bývalého zaměstnavatele. Čížek si uvědomuje nebezpečí, do něhož přivedl svou domácnost i sousedy, avšak pomoc bližnímu v nouzi považuje za samozřejmou věc. Zároveň ale jako značně nehrdinský hrdina umírá strachy. Jeho osobní situaci značně zkomplikuje blížící se konec války, kdy mu hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak i „poctivých“ českých spoluobčanů…

Film se odehrává za druhé světové války. Je to doba velmi těžká. Lidé museli bojovat za život, když někdo velmi rychle neemigroval nebo se neukryl do bezpečnější části, byl nacisty zabit nebo seděl ve vězení. Ve filmu před tímto osudem utíká mladá zdravotnice Eliška, musí se ukrýt v horách, změnit si jméno a zvyknout si na jiný způsob života, než žila doposud. Je nucena žít ve staré chalupě s mužem jménem Joza, kterého doposud vůbec nezná. Joza je na Elišku velmi hodný a postupem času si získává její srdce. Vydrží jejich láska v tomto nelehkém období?

Jižní Německo, rok 1940. Třináctiletý sirotek Ernst Loss je vzpurný a těžko přizpůsobivý chlapec a všechny náhradní rodiny a nápravná zařízení, kterými doposud prošel, jej označily jako nenapravitelného. Kvůli tomu se ocitá v psychiatrickém sanatoriu. Ernst si brzy uvědomí, že v tomto sanatoriu nejsou děti léčeny, ale pod vedením Dr. Veithausena postupně a potají zabíjeny pod nacistickým programem s krycím názvem T4. Ernst se rozhodne bojovat s osudem a začne pomáhat ostatním pacientům a zároveň plánovat svůj vlastní útěk, čímž se ocitá ve smrtelném nebezpečí, protože rozhodnutí „kdo bude další" je jen na vedení sanatoria...

Obraz útěku dvou českých mladíků z transportu smrti je dynamizovaný a významově prohlubovaný vkomponováním asociativních retrospektiv zážitků a představ jednoho z nich. V opakovaných projekcích jeho snů, obav a tužeb vše lidské pomalu ustupuje živočišnému, úměrně s rostoucím tlakem ohrožení. Naturalisticky živě zhmotněná situace utečenců - jejich hlad, únava, úzkost, nutkání sebezáchovného pudu - to vše naznačuje pokus o záchranu za jakoukoliv cenu. Dvojice se stává štvanou zvěří, jíž loví senilní starci sudetské vesnice, zobrazující vládu bezmocných. Film ztvárňuje proud vědomí, transponují vnitřní vidění do strohé a originálně sevřené podoby, odkrývající hloubku úzkosti, šílené opuštěnosti, poníženého člověčenství, nemožnosti s někým se dorozumět a trápení se člověka jako odcizeného elementu v nepřátelském světě. Leitmotivem je touha po bezpečí, prezentovaná jako touha po domově. (oficiální text distributora-zkáceno)

Československo, 1941. V průběhu války přijíždí do nacisty okupované Prahy říšský protektor Reinhard Heydrich a zavádí režim teroru, který donutí bojovníky za svobodu jednat. Cena, kterou za to zaplatí, však bude příliš vysoká.

Český barevný film, natočený laureátem státní ceny režisérem Karlem Steklým podle světoznámého románu vynikajícího humoristy a satirika Jaroslava Haška. Režisér, který je současně autorem scénáře, se v něm celkem věrně držel prvního dílu literární předlohy, nazvaného „V zázemí". Film zachycuje Švejkovy osudy od okamžiku, kdy mu jeho bytná, paní Mullerová, oznámila zastřelení arcivévody Ferdinanda, až do jeho památné rozmluvy s nadporučíkem Lukášem, týkající se ukradeného psa a jejich přeložení do Budějovic a odtud na frontu.

Příběh Habermannova mlýna, zakládajícího se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi rokem 1938, tedy rokem Mnichovské dohody, a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun. Tento příběh se stal před více než 60 lety, přesto dodnes nepozbyl na naléhavosti. Chceme-li porozumět přítomnosti, musíme vědět, co se tenkrát stalo. Tento příběh ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci. Krutosti, která provázely vyhnání, zůstávají tabu dodnes. Mnoho Čechů nechce, aby jim byly připomínány, mnoho Němců setrvává na mínění, že bylo učiněno příkoří, které nebylo nikdy odčiněno. Mezitím se ale narodila nová mladá generace se silnou potřebou po objasnění minulosti a o tom všem tento film je.

Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu. Mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, dennodenním ohrožením života a všudypřítomnou smrtí. To vše si u něj vybírá svoji krutou daň – postupnou ztrátu vlastní sebeúcty a odvahy. Odvaha je síla vůle, které žádný muž nemá nazbyt. Když se používá, brzy se vyčerpá. Odvaha je kapitál, který postupně utrácíme. Poslední rozkaz pak může být příkazem k výplatě z konta, které se blíží nule.

Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švejk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna, v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.

Po letech schematizmu a zplošťujícího heroického patosu se na konci 50. let dostala pozvolna ke slovu díla, jež téma války zkomornila a v nichž hrdinství těch, kteří se postavili na odpor zlu a nacistické krutosti, už nebylo na první pohled tolik zjevné. Krejčík přitom sáhl po jedné z těsně poválečných povídek Jana Drdy, jejíž kratičký text spolu s autorem výrazně dotvořil. Ve filmové verzi stejnojmenné povídky tak není veškerá pozornost upřena pouze na neokázale statečné gesto staromládeneckého latináře, ale významnými se stávají i postoje studentů, pedagogů gymnázia a také celého maloměsta, všech těch, kteří jsou v čase heydrichiády vystaveni nemilosrdnému teroru. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Krejčík poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem.

Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu...

Velitel útočné skupiny praporu Donbas Bišut zraněný v bitvě o Ilovajsk jen zázrakem zůstane naživu. V okupovaném městě na něj pořádá hon ruský důstojník Runkov, pro kterého se tato válka stala osobní tragédii. Nehledá však spravedlnost, ale pomstu.

Praha během druhé světové války. Hana Kaufmannová, židovská oční lékařka, se provdá za Dr. Antonína Bureše, křesťana. Když je její rodina poslána do koncentračního tábora Terezín, jejich románek se změní v boj o přežití.

Podzim roku 1942. Posádku bombardéru typu Wellington tvoří první pilot a kapitán letadla Čechoslovák Pavel, druhý pilot Angličan Frank, navigátor Angličan George, telegrafista Kanaďan Tommy a palubní střelci Študent a Prcek, oba Čechoslováci. Noční nálet na Düsseldorf skončí úspěšně a jejich letoun se vrací šťastně na základnu. Takové štěstí už však neměla posádka dalšího letounu, který byl nucen nouzově přistát na moři a je považován za ztracený. Mladičká příslušnice WAAF Patricia odváží posádku do jídelny. Kapitán Pavel i ostatní dobře vědí o jejím vztahu se Študentem a mají pro ně porozumění. V jídelně se setkávají s polskou posádkou letounu, který nouzově přistál na jejich letišti. Večer si všichni jedou do městečka zatančit, uprostřed nejbujnějšího veselí však ohlásí hlídka nepřátelský nálet…

Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraž…

Zlín: květen 1945: těžce raněný partyzán je ošetřován v místní nemocnici. Mladý muž se v horečnatých vzpomínkách vrací k událostem několika uplynulých měsíců. Znovu prožívá těžké životní podmínky v partyzánské skupině, která jen obtížně uniká pronásledování speciální jednotky SS, jejíž velitel má scela neválečnické jméno Engelchen (Andílek). Působivý román tehdy ještě málo známého slovenského spisovatele se stal předlohou k filmu, kterým se režisérská dvojice Kadár-Klos vrátila po několikaletém nedobrovolném odmlčení k další práci. Jejich nové dílo zaujalo provokativně neschematickým pohledem na léta války a okupace a předznamenalo vrcholné umělecké období těchto tvůrců.

Začíná na podzim roku 1944 a jeho hrdinou je mladý český lodník Karel Svorník, který kotví s labskou vlečnou lodí u Drážďan. Společně se svým kamarádem Bohoušem prožívá na odstavené lodi naložené tabákem řadu milostných dobrodružství s německými dívkami a ženami. Jednoho se však Karel seznámí s mladou velitelkou hitlerjugend Ulrikou von Polchow a dokonce si s ní smluví schůzku. Ačkoli vše začne a vyvíjí se jako další chvilkové dobrodružství, začne se mezi oběma mladými lidmi rodit hluboký cit, s jehož pomocí překonávají předsudky i hrůzy doby. Po krátkém období štěstí, které oba na lodi prožijí však jejich lásku krutě zasáhne válka.

Film zachycující příhody malého českého chlapce Františka Bureše, osvobozeného Sovětskou armádou z nacistického koncentráku, který se dostane k armádnímu sboru bojujícímu o Dukelský průsmyk. Vojáci polní prádelny, k níž je František přidělen, si chlapce rázem zamilují. Avšak Práčeti – jak mu přezdívají podle nejmejších husitských bojovníků – se u prádelny nelíbí. Neustále se snaží dostat se do bojových akcí, aby také on mohl prokázat svou statečnost. Proto se vojáci rozhodnou, že ho naučí zacházet se zbraní a vyšlou ho jako spojku k dělostřelcům. Tam poprvé uvidí opravdové bojiště. Při jednom ze svých úkolů náhodou odhalí německé špióny v sovětských uniformách a za to je nakonec vyznamenán medailí Za zásluhy.

Podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí mnichovské dohody. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích, tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech.

Dvoudílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům.

Píše se rok 1944. Konec války je ještě v nedohlednu a nálety na Prahu jsou čím dál častější. Paní Havelková proto pošle dcerku Dášu k dědečkovi Baudyšovi, který žije na horské samotě jménem Chmura. Ta je se zbytkem světa spojená jen malou železnicí, vybudovanou kvůli dopravě dřeva. Dál za Chmurou je už jen konečná zastávka jménem Nebe. Dáša se spřátelí s dětmi ve škole, do které dojíždí vláčkem. Ona sama se nejvíc líbí Frantovi, synovi topiče na lokomotivě. Chlapec si jednou dokonce lokomotivu vypůjčí a přijede s ní pro Dášu na Chmuru. Výlet ovšem nedopadne příliš dobře a Franta, který si dobrodružství doma odskáče, se rozhodne utéct k partyzánům. Jenže vesnici a trať obsadí němečtí vojáci, kteří si ve výtopně zřídí sklad střeliva. Franta a Dáša se pokusí zmocnit se jejich nákladu…

V husitských dobách se náboženská pravda sířila i na hrotech zbraní. Když se husté chystají roku 1430 na výpad do Norimberka tzv. Spanilá jízda., aby tam obhájili své učení, mladý velitel jízdní jednotky zeman Keřský, jemuž zlotřilý křižák kdysi unesl nevěstu, to chápe jako příležitost k osobní mstě. Oldřich Daněk se sice snažil nastolit osobitý výklad historických událostí, přemítá o tom, kam vede zaslepená touha trestat zlý skutek dalším ukrutenstvím, avšak jeho verze působí příliš tezovitě a neživotně, nepovznesla se nad popisně ilustrované výjevy ze starých letopisů českých...

Ve Škodových závodech, kde se v roce 1914 horečně zbrojí, pracuje dílovedoucí Kalina, otec mladíků Pavla a Jana. Pavel je přívržencem monarchie, Jan naopak hájí myšlenku naší národní samostatnosti. Těsně před mobilizací uteče Jan do Ruska, kde se přidá ke skupině dobrovolníků-legionářů "Česká družina", bojujících proti rakousko-uherské monarchii. Pavel narukuje do rakouské armády. Bratři se znovu setkávají až v červenci 1917 v bitvě u ukrajinského Zborova, která znamenala úspěšný průlom rakousko-uherské fronty.

Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře.