Nejlepší filmy ze země Alžírsko

Během vojenské diktatury v šedesátých letech se mladý vyšetřující soudce rozhodne vnést světlo do případu podle oficiální verze náhodné smrti opozičního poslance. S pomocí jednoho novináře dokáže úlohu vlády a zatažení armády a policie do této vraždy.

Druhá světová válka se chýlí ke konci a skupina arabských dobrovolníkù z Alžíru se podílí na osvobozování Francie od nacismu. Navzdory tomu, že jsou oproti francouzským vojákům v nerovném postavení, bijí se stejně hrdě za ideu volnosti, rovnosti a bratrství!

Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles.

Na příběhu Williama Garneta (Forest Whitaker), bývalého vězně muslimského vyznání, který navazuje přátelství se svým kurátorem, dozírajícím na něj po propuštění (Harvey Keitel), nastoluje film otázky, zda je možné uniknout své minulosti, zda se člověk může změnit a stát někým jiným a zda je možné odpuštění minulých činů.

Uprostřed pouště na jihu Tuniska u hranic s Alžírskem narazí dva bratři, velcí fanoušci fotbalu, na osla, který má na uších sluchátka a na zádech vaky plné bílého prášku. Bratři se rozhodnou, že prášek odnesou do své vesnice.

Parodie na rytířské příběhy v duchu prvního filmu Brancaleonova armáda (1966) pokračuje! Tentokrát se její obětí stávají krížové výpravy. Brancaleone (Vittorio Gassman) a jeho následovníci sa vydávají na křížovou výpravu. S boží pomocí se jim podaří úspěšně přeplavat přes Středozemní moře. Jediným problémem je, že ve skutečnosti se neplaví na moři, ale na jezeře. Statečný Brancaleone se ocitá přímo v centru roztržky mezi dvěma papeži, Gregorem a Klementem. Aby odhalil, který z nich je skutečným papežem, musí kráčet po žhavých uhlících. Po zvládnutí této zkoušky pokračuje v doprovodu trpaslíka, čarodějnice, malomocného a fanatického kajícníka ve svéj výpravě do Svaté Země. Postaví se proti nevěřícím a následně čelí Smrti osobně. Před posledním odpočinkem ho zachrání čarodejnice Tiburzia (Stefania Sandrelli), která se reinkarnuje do podoby straky.

1516, Legenda praví, že alžírský král měl ženu jménem Zafira. Když pirát Aroudj Barbarossa přijíždí osvobodit město od Španělů, je odhodlán dobýt nejen Záfiru, ale i samotné království. Je však Zaphira ochotná mu to dovolit, nebo spřádá plány sama pro sebe?

Osobní dodávka se stane terčem útoku na místě, které mělo být vojenským kontrolním stanovištěm. Novinář je zastřelen na prahu vlastního domu. Lidé jsou unášeni maskovanými zločinci... Konflikty mezi vládou a opozicí se stupňují a mění každodenní život v peklo. Navzdory rostoucímu napětí, které ho přimělo začít pít, navzdory konfliktům mezi ním a jeho manželkou i navzdory všem hrozbám se lékař rozhodne zůstat věrný Hippokratově přísaze a pokračovat v práci v nemocnici. Je však nemožné zůstat neutrální ve válečné zemi, kde ho lékařská péče i její zanedbání může stát život.

Alžírsko roku 1994. Terorismus na severu země bují už druhým rokem a každý den přináší nové oběti a hrůzy. Policisté S. a Lotfi, kteří jsou přáteli už od dětství, se vydávají do pouště, aby našli nebezpečného teroristu Abúa Lejlu. Jejich hledání se zdá absurdní, neboť Sahara nebyla na rozdíl od zbytku země zasažena vlnou vražd a bombových útoků. Lofti má ale jedinou prioritu - udržet S. co nejdále od hlavního města, protože ví, že je jeho přítel příliš citlivý na to, aby čelil dalšímu krveprolití. Čím hlouběji ale pronikají do pouště, tím více jsou konfrontováni s vlastními traumaty a násilím.

1956 se Alžírsko stává francouzskou kolonií. Fernand a Helene jsou do sebe bláznivě zamilovaní. Fernand je aktivista, který bojuje za nezávislost Alžírska. Helene zápasí o Fernandův život. Historie nenávratně změní jejich osudy.

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti.

Tento dokumentární-drama film představuje tým elitních detektivů specializujících se na vyšetřování vražd. Každá epizoda představuje jiný případ vraždy, zatímco se paralelně odkrývá příběh zmizelé manželky hlavního detektiva.