Nejlepší filmy ze země Slovensko

Životní dráha Jana Dítě, číšníka, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů první půle dvacátého století. Mnohokrát v životě pocítí, že jím druzí opovrhují pro malý vzrůst, pro sympatie k Němcům, pro jeho češství, proto, že má původ odloženého dítěte, i pro osobitou životní filozofii. Nikdy však nezatrpkne, neoplácí nenávistí, nemstí se. Touží po bohatství a uznání ve své profesi, touží po milující ženě – ale dostává se mi jich jen krátce. Není uznán ani jako árijec, ani jako milionář.

Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost…

Skrze energickou a značně excentrickou postavu Janiny Dušejkové, učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve kterém se v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastují s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a 'jiných' obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře.

Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová, dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia, který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit…

Scénář filmu volně vychází z motivů dvou povídek Edgara Allana Poea Zaživa pohřben a Šílený psychiatr. Jednou z hlavních postav je Markýz, postava inspirovaná markýzem de Sade. Děj celého filmu se zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je však plný anachronismů a reálií dneška, protože je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace jsou jeho tématem ...

Ředitelka základní školy svolává mimořádnou rodičovskou schůzi, neboť o zdánlivě empatické a laskavě vyhlížející třídní učitelce Drazděchové se říká, že prostřednictvím svých žáků manipuluje jejich rodiči. S jistotou zrežírované drama je sice zasazeno do éry pozdní československé normalizace, plastická studie patologické manipulativnosti má však univerzální platnost.

Film se odehrává za druhé světové války. Je to doba velmi těžká. Lidé museli bojovat za život, když někdo velmi rychle neemigroval nebo se neukryl do bezpečnější části, byl nacisty zabit nebo seděl ve vězení. Ve filmu před tímto osudem utíká mladá zdravotnice Eliška, musí se ukrýt v horách, změnit si jméno a zvyknout si na jiný způsob života, než žila doposud. Je nucena žít ve staré chalupě s mužem jménem Joza, kterého doposud vůbec nezná. Joza je na Elišku velmi hodný a postupem času si získává její srdce. Vydrží jejich láska v tomto nelehkém období?

Vesna tvrdí, že do Čech přijela proto, že zde nejčastěji přistávají mimozemšťané. Robert pracuje v cestovní kanceláři a rád zaplétá a splétá osudy lidí. Napomůže rozchodu Hanky a Petra, který se pokouší pochopit život skrze nahrávky „opravdového života" pouštěné do éteru. Zatímco Hanka je pronásledována Ondřejem, do té doby uznávaným lékařem a otcem rodiny, seznamuje se s Jakubem, jehož pozitivnímu pohledu na svět pomáhá marihuana. Na druhé straně způsobuje zhoršování jeho paměti, takže se v jejich vztahu objevují problémy. Hanka hledá pochopení u rodičů, ale doma najde jen dvacet Japonců sledujících „normální rodinku při normální večeři"...

Životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Mikolášek je člověk bez odborného lékařského vzdělání, ale s nevšedním a nevysvětlitelným nadáním diagnostiko­vat a pomocí bylinek léčit nemoci, se kterými si ani doktoři nevědí rady. Jeho mimořádné schopnosti jsou však vykoupeny bojem s vlastními démony. Léčitelství je jeho vnitřní spásou a ochranou před sebou samým…

Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu.

Příběh dvou mladých slovenských Židů, Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, kterým se podařilo utéct z koncentračního tábora Osvětim a sepsat podrobnou zprávu o tom, jak tábor smrti fungoval. Příběh o pekle, které sa tam dělo. Příběh o zprávě, jejíž zveřejnění pomohlo zachránit životy statisíců lidí.

Salzburg, Německo, 2000. Postarší česká herečka Lída Baarová vypráví novináři bouřlivý příběh svého vzestupu ke slávě v Berlíně 30. let a vášnivého vztahu se zlověstným ministrem propagandy Třetí říše Josephem Goebbelsem.

Na třicátníka Jakuba se začne valit jeden problém za druhým. Neumí vyřešit svůj vztah s vdanou Terezou, práce ho neuspokojuje, nerozumí si s otcem, se kterým žije ve společném bytě. Jakub se rozhodne změnit svůj život a odchází na pár dní do opuštěného domu svého dědy na venkov. Pomocí zápisků dědy znovu objevuje jednoduché věci, na které už dávno zapomněl. Učí se kosit trávu, stříhat stromy, péct chleba. Seznámí se se záhadnou Helenou, která změní jeho život...

V bývalém Československu 50. let kapitán Hakl vyšetřuje krádež v klenotnictví. Z běžné vloupačky se ale vlivem zákulisních intrik tajné policie začíná stávat politická kauza. Z nařízení Státní bezpečnosti přebírá Haklovo vyšetřování major Zenke, policejní specialista z NDR, pod jehož vedením se vyšetřování ubírá jiným směrem, než Haklovi napovídá instinkt zkušeného kriminalisty. Na vlastní pěst pokračuje ve vyšetřování. Může jediný spravedlivý obstát v boji s dobře propojenou sítí komunistické policie? Protivník je silný a Hakl se brzy přesvědčuje, že věřit nelze nikomu a ničemu. Každý má svůj stín minulosti, své slabé místo, které dokáže z obětí udělat viníky a z viníků hrdiny.

Dokumentární film otevírající téma zneužívání dětí na internetu. Hlavní linka filmu sleduje radikální psychosociální experiment, pomocí kterého autoři zviditelňují, s čím se v online prostoru potýkají děti ve věku 11–13 let. Virtuální predátoři se často skrývají za falešným dětským profilem, což jim usnadňuje oslovit „vrstevníky”. Pomocí sofistikovaných triků si brzy získají důvěru dítěte a snaží se z něj vylákat obnažené selfie. Jakmile se jim to podaří, začnou dítě vydírat tím, že jeho fotky zveřejní například na Facebooku, nebo rozšíří na jeho škole. Pro účely experimentu si autoři filmu tyto úskoky a manipulativní techniky vypůjčí a obrátí je proti jejich strůjcům. Z lovců se tak stanou lovení…

Petr je mladý muž, který už by měl mít život pevně pod kontrolou. Stále se však, a ne vždy vlastní vinou, ocitá ve víru absurdních situací, které vytrvale hatí jeho milostný život i původně slibnou kariéru leteckého dispečera. Z navigační věže spadnul až za volant vysokozdvižného vozíku v letištním překladišti a vztah s milovanou Janou nahradila ponižující pozice voyera za úplatu šmírujícího sousedy, kteří na „to“ potřebují diváky. Ani Petrovi rodiče nejsou úplně standardní. Matka je posedlá dobročinností a balíky s obnošeným šatstvem bombarduje oběti války i živelných katastrof na celém světě. Otec, který kdysi zvučným hlasem namlouval komentáře k socialistickým týdeníkům, se s dojemnou bezradností potácí v nových svobodných časech. Jeden náhodný telefonát a trocha černé magie nezadržitelně rozjíždějí kolotoč komických situací plných absurdity každodenního „obyčejného šílenství“.

Československo, 1941. V průběhu války přijíždí do nacisty okupované Prahy říšský protektor Reinhard Heydrich a zavádí režim teroru, který donutí bojovníky za svobodu jednat. Cena, kterou za to zaplatí, však bude příliš vysoká.

Karol, obyčejný mladý muž, se setkává s mnohem starším mužem, o kterém se domnívá, že by mohl být pověstným Červeným pavoukem, obávaným sériovým vrahem, který v šedesátých letech děsil obyvatele Krakova. Karol začne být mužem posedlý a pustí se do jeho sledování. Mezitím se setkává také s Dankou – o něco starší fotografkou, která pracuje pro místní noviny. Karol, pokoušený láskou a fascinovaný smrtí, bude muset brzy učinit nejzásadnější rozhodnutí svého života.

Billy, mladý americký narkoman, se rozhodne odjet do východní Evropy, aby utekl před svými problémy a vydělal si peníze. Říkají mu Crazy Six, protože se narodil jako šesté dítě v rodině a je magor do drog. Drogový boss Raul si ve chvílích, kdy se nevěnuje řízení své organizace, přivydělává prodejem plutonia. Billovi se spolu s arabsko-francouzským agentem podaří ukrást mu přímo před nosem zásilku plutonia i velkou částku peněz. Zatímco se Billy pokouší vyléčit z drogové závislosti, Raul ho se svými lidmi pronásleduje. Pomoci se Billy dočká z nečekané strany – od amerického inspektora Dakoty, který pomáhá místním policistům najít ztracené plutonium...

Evžen, stárnoucí muž, žije dvojí život. Jeden v realitě a druhý ve svých snech. Chodí za psychoanalytičkou, která se mu pokouší vykládat, co jeho sny znamenají. Přijde na určitý rituál, který mu umožňuje kdykoliv navštěvovat své sny. Z nich se dozvídá o svém raném dětství, o vztahu k otci a matce. Když je pak svojí manželkou postaven před rozhodnutí mezi realitou a snem, odchází definitivně do svého snu.

Tibor a Niki, otec a dcera. Naposledy se viděli, když bylo holčičce pět let, pak šel Tibor do vězení. Propuštěn je po sedmi letech a na minulost se snaží nemyslet. Dceru ale ze života vymazat nejde, a tak jsou nuceni začít znovu od začátku. Oba neodolatelně charismatičtí, tvrdohlaví i vznětliví, přesto odhodlaní najít k sobě cestu.

Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu. Mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, dennodenním ohrožením života a všudypřítomnou smrtí. To vše si u něj vybírá svoji krutou daň – postupnou ztrátu vlastní sebeúcty a odvahy. Odvaha je síla vůle, které žádný muž nemá nazbyt. Když se používá, brzy se vyčerpá. Odvaha je kapitál, který postupně utrácíme. Poslední rozkaz pak může být příkazem k výplatě z konta, které se blíží nule.

Hořká komedie sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů od okamžiku, kdy v patnácti letech dostanou občanský průkaz, až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku. Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v sedmdesátých letech, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih, a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem. Každý po svém i společně se snaží neztratit v totalitním státě zdravý rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s režimem. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální. Občanský průkaz vypráví o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost, a tahle cesta v každé době vede skrz bourání konformismu a rodičovských ideálů, revoltu vůči společnosti, hledání a nalézání sebeúcty. Tehdy stejně jako dnes…

Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka a trenér doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem. Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně.

Osmnáctiletá Martina, která si říká Shakira, po dosažení plnoletosti opustí dětský domov, v němž vyrostla. S obálkou peněz, taškou osobních věcí a s hlavou plnou naivních představ vyrazí ze zapadlého východoslovenského regionu do Prahy za svým klukem Romanem, který z „děcáku“ odešel před nějakou dobou. V české metropoli se však ukáže, že Roman se potuluje s partou mladých zlodějů, bezdomovců a narkomanů. A za peníze na dávku je schopen čehokoliv. I prodat půvabnou blonďatou Shakiru obchodníkům s bílým masem…

Drama z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby Protektorát Čechy a Morava. Odehrává se v moravské vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhaly. Sedlák Jura Baran, stíhaný gestapem, uprchl z rodných hor chudobného Valašska, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu ze Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství parchanta, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S Protektorátem přišel jeho čas. Udal už dva majitele statků ze zločinů proti Říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z parchanta je největší sedlák a dává najevo, že dva statky mu nestačí...

Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti.

Adam Krajňák je otcem rodiny a zároveň také hlavou pohraniční kriminální skupiny, která pašuje přes slovensko-ukrajinskou hranici cigarety. V tomto okruhu nejbližších zastává nenahraditelnou roli starajícího se důvěrníka, ale také zásadového a nekompromisního vůdce, jemuž v rozhodujících okamžicích nechybí sebevědomí a temperament. Klidný souběh obou prolínajících se světů se však se vzrůstající nervozitou, obklopující nejistou budoucnost s nově budovanou hranicí schengenského prostoru, začíná pomalu otřásat. A když pak jedna z pašeráckých dodávek ztroskotá, spustí se nezastavitelná lavina konsekvencí, během níž bude muset Krajňák zpochybnit své vlastní mezníky, které dosud nechtěl překročit.

Píše se rok 1980. Michal a Juraj jsou dva studenti bohoslovecké fakulty v totalitním Československu. Jejich učitelé ze strachu před zrušením kněžského semináře vychovávají bohoslovce do podoby vyhovující komunistické straně. Každý z mladých seminaristů se musí rozhodnout, zda podlehne pokušení a zvolí si snazší cestu kolaborace, nebo si zachová svoji víru a stane se předmětem nátlaku Státní bezpečnosti.

Edu Součka, jeho maminku a tatínka už známe z filmu Obecná škola. Nyní jsme však v Protektorátu, kdy je rodina osmiletého Edy donucena vystěhovat se z Prahy na venkov k příbuzným. Městečko, kde chlapec dosud trávil jen prázdniny, se nyní stává jeho domovem. Mladá městská rodina se musí přizpůsobit novému prostředí a také soužití pod jednou střechou s tetou a jejími příbuznými, což zahrnuje i velmi přísného dědečka. Eda má před sebou nelehký úkol: najít a obhájit své místo v místní klukovské partě, jejíž svět je naprosto odlišný od jeho městského. Čeká ho cesta k hledání odvahy, ale také k nečekaným rodinným tajemstvím, která vyplouvají na povrch. Svět dětí a dospělých se sbíhá v hledání odvahy a hrdinství. I v nelehkých dnech války může být totiž nejtěžší prokázat odvahu vůči vlastní rodině.

V našem příběhu poznáváme Jánošíka jako vojáka Rákocziho vojska. O pár let později ho vidíme v císařském vojsku, kde hlídá vězně u správce Bytčianského zámku Krištofa Ugronoviča. Jednoho však neuhlídá, nebo spíše uhlídat nechce... Je jím dávno pronásledovaný zbojník kapitán Tomáš Uhorčík. Další zimu tráví Jura doma v Terchovej. Uhorčík si ho najde a přesvědčí ho, aby se přidal ke zbojníkům. Jánošík si brzy získá obdiv jak Uhorčíka, tak i některých členů zbojnické družiny. Mezitím, co Jánošík poznává zbojnický život se Uhorčík zamiluje, rozhodne se oženit a změnit svůj život. Juro se ujímá vedení družiny. Bohatým bere a chudým dává. Mezi lidmi o něm začínají kolovat legendy. Příběh o lásce, přátelství, o hledání štěstí a o osudu, nad kterým se jen těžko dá vyhrát.

Výpravné drama režiséra Julia Ševčíka přibližuje „neznámý“ výsek ze života českého diplomata Jana Masaryka. Deprimovaný, vnitřně rozpolcený syn prvního československého prezidenta po podepsání mnichovské dohody odjede do USA a skončí v sanatoriu, jež vede německý psychiatr Dr. Stein. Nový životní impulz mu dodá až seznámení s americkou novinářkou a spisovatelkou Marcií Davenportovou.

Na půdě v království odložených hraček bydlí panenka Pomněnka a její tři kamarádi: medvídek, rytíř a skřítek. Do jejich světa však vtrhne vládce Říše Zla a trojice s pomocí dalších obyvatel půdy musí Pomněnku zachránit.

Film o dvou úhlavních nepřátelích Myšce a Lišákovi, kteří se po nešťastné události setkají ve zvířátkovském nebi. Díky absenci přirozených instinktů se stanou nejlepšími kamarády. Touha zvířecích hrdinů být navždy spolu se vyplní i po návratu na svět, kam se ale narodí ve vyměněných rolích. S pomocí opravdového přátelství však překonají i zdánlivě nemožné.

Roman dal kdysi dávno kamarádovi slib, že až jejich děti dospějí, ožení se Romanův syn Jura s jeho dcerou. Cesty rodin se rozešly. Po letech přichází dopis, nevěsta dosáhla dospělosti a je třeba dávný slib naplnit. Potíž je v tom, že Jura studuje vysokou školu, chodí s atraktivní blondýnou, ženit se nechce a už vůbec nestojí o děvče odkudsi ze slovenské vesničky, které v životě neviděl. Po otcově naléhání ale nakonec souhlasí, že se pojede na tajemnou nevěstu podívat. Výprava, jíž velí tatínkův velmi svérázný kamarád Stano, se stane nepřetržitým sledem bláznivých situací, často s komicko-katastrofickým nádechem. Stano má totiž v sobě nespoutanou duši věčného tuláka a neodolatelného dobrodruha. Na cestě tak přátelé zažijí množství komických příhod i dojemných situací, aby nakonec našli cestu především k sobě.

Po setkání s otužilcem Broňou začíná ovdovělá Hana pozvolna měnit svůj stereotypní život, který se doposud točil výhradně kolem jejích synů, snach a vnoučat. Zatímco šedesátnice Hana prožívá love story, tradiční víkendové obědy v rodinné vile ztrácejí na idyličnosti a postupně vyplouvá na povrch, že každý z hrdinů má nějaké tajemství. Haniným nečekaným spojencem se stává vnuk Ivánek, který si zamiloval nejen svérázného Broňu, ale i jeho slepici Adélu a otužileckou komunitu na břehu Vltavy. Příběh rozkrývající nelehké vztahy mezi třemi generacemi přináší naději, že život lze vzít do vlastních rukou v jakémkoli věku.

Příběh se odehrává v horkém létě roku 1992, půl roku před rozdělením Československa. Mladý detektiv Richard Krauz se dostává k novému případu – na hřbitově byla vykopána mrtvola kostelníka Kloknera s hřebíkem v hlavě. Krauz zjišťuje, že za jeho umučením stojí bývalá StB a nikdy nenalezený spis zachycující zločiny kněží, na jehož základě StB církev vydírala. Případem posedlý Krauz se vydává napříč rozpadajícím se Československem hledat muže, ke kterému vedou všechny stopy

Lena je sedmnáctiletá holka z obyčejné rodiny. První zamilování, tajné noční dobrodružství, magická rána nad Dunajem... Její svět plný snů a touhy rozbije znásilnění. Je to jako špína, která se nedá smýt. Lena si musí projít cestou, která už není jenom obyčejným dospíváním, ale spíš bojem se sebe samou. Okolí ji nechápe a už nikdy úplně nepochopí. Je to Lena, kdo se musí změnit, dospět a pochopit, že není obětí a trest si nezaslouží ona, ale ten, kdo jí to udělal.

Milostný příběh dvou vězňů Viliho a Colette v osvětimském koncentračním táboře vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží. Jejich láska jim dodává sílu snášet peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk...

Režisér Matej Mináč natočil nový celovečerní dokumentární film s hranými rekonstrukcemi Nickyho rodina. Film o Nicholasi Wintonovi a jeho pozitivním poselství, které se šíří světem, přináší dosud nezveřejněná fakta, svědectví a osudy nově objevených "Wintonových dětí". Uvedením Nickyho rodiny v lednu 2011 Matej Mináč definitivně uzavře cyklus Wintonovských filmů: Všichni moji blízcí (1999), Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002) a Nickyho rodina (2011)