Nejlepší filmy ze země Sovětský svaz

Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse.

Nejosobněji laděné dílo Andreje Tarkovského, v němž vzpomíná na své dětství a především na matku jako určující osobu svého života. Fascinující obrazy interiérů venkovské chalupy a moskevského bytu, podbarvené hypnotickými tóny Eduarda Artěmjeva, jsou zdrojem mimořádného duchovního zážitku.

Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů -…

Sovětský umělecký film, čerpající námětově z let Velké vlastenecké války. Na osobní tragédii mladé moskevské dívky ukazuje, jak krutě zasáhla válka do života sovětských lidí. Veronika a Boris, dva mladí krásní lidé, se měli rádi první vroucí láskou. Válka je rozloučila uprostřed štěstí a Boris beze stopy zmizel na frontě.

Vynálezce Šura Timofejev sestrojí ve svém moskevském bytě stroj času, který ovšem začne fungovat v nesprávnou chvíli a tím zaviní nekontrolovaný přesun osob v čase. Šurikův domovník Bunša a zlodějíček Milovanskij, "působící" právě v sousedním bytě, se náhle ocitnou v době vlády Ivana Hrozného. Středověký vládce se naopak ocitá v Šurikově moderním bytě. (gree-tea)

Semjon Gorbunkov je nenápadný úředníček a vzorný otec rodiny. Jeho život se nečekaně změní, když jednoho dne nastoupí na výletní loď do Orientu. Shodou okolností se zaplete do akce jedné zločinecké bandy, která jej omylem považuje za svého člena a do sádrového obvazu levé ruky mu ukryje sadu briliantů. Než se vše urovná, dojde v této excentrické veselohře s kriminální zápletkou k řadě intrik a omylů. Režisér Leonid Gajdaj ji pojednal s velkou komediální nápaditostí a smyslem pro parodickou nadsázku. Oporou mu byli všichni herečtí představitelé, zejména Ju…

Jeden z komerčně nejúspěšnějších sovětských filmů 70-tých let přibližuje osudy tří žen z rozličných koutů země Kataríny, energické Ludmily a nevýbojné Táni. Setkají se spolu v jedné svobodárně, přičemž každá z nich má své problémy a cíle. Melodrama sleduje osudy hrdinek jejich ideály i tvrdá setkání se skutečností a realitou, ale i proměny v živote lidí města a jeho atmosféry. Káťa pracuje v továrně, čeká dítě a touží po inženýrském diplomu. Táňa se vdá za upřímného a nenáročného Nikolaje. Ludmila se zasnoubí s hokejistou Gurinem.

Naivní a dobrosrdečný mládenec Šurik se až po uši zamiluje do krásné Niny, která však je k jeho úžasu náhle unesena kamsi na Kavkaz, kde má být dokonce proti své vůli přinucena k sňatku. To ovšem Šurik nemůže dovolit - a tak se vydává na cestu za jejím osvobozením. Na oslíku putuje nádherným Kavkazem, poznává jeho svérázné obyvatele a cestou za hlasem svého srdce zažívá jedno komické dobrodružství za druhým... (green-tea)

Nejpopulárnější film tvůrčí dvojice Emil Braginskij (scenárista) – Eldar Rjazanov (režisér) vznikl podle divadelní hry, která byla napsána pro sovětská divadla v roce 1969. Hra má reálný základ (opilý člověk se ocitne v neznámém prostředí a chvíli mu to trvá, než si uvědomí, kde se nachází), ostatní je už dílem jejich fantazie, v níž velmi dovedně skloubili tragikomické prvky s melodramatem. Film chytil tehdejší diváky za srdce a stal se nedílnou součástí novoročního programu ruské televize.(Seminář ruských filmů)

Komedie, kde je hlavní představitel v dvojroli: padoucha, který při vykopávkách se svými kumpány ukradl zlatou helmu Alexandra Velkého a dále v roli dobráka, který je ředitelem mateřské školky. Oba dva jsou si velmi podobní, a proto si ředitele školky vedoucí archeologických vykopávek při sestkání v Moskvě splete a zavolá na něj milici. Když se ukáže, že je dvojník, přemluví za pomoci milice ředitele školky, aby se převlékl za padoucha a od kumpánů, kteří jsou ve vězení vyzvěděl, kde se zlatá helma nachází. Když ve vězení zjistí, že to ví pouze padouch, se všemi kumpány uteče (samozřejmě útěk je zinscenovaný milicí) a schovají se do cisterny, která je má dopravit do Moskvy. Jenže nasedli do jiné a tak se ocitají tisíce kilometrů mimo a začínají komplikace... (Cyco_Mike)

Dvacátý duben 1814 - Fontainebleau - Napoleon Bonaparte je přinucen po zradě a na nátlak maršálů abdikovat a odejít do exilu na ostrov Elba. Tím začíná jeden z nejfamóznějších historických - válečných filmů dějin kinematografie. Producent snímku, Dino de Laurentis, dostal nápad pro natočení snímku po shlédnutí Bondarchukovi Vojny a mír, které se Waterloo ničím nezadá. Nádherná výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod, historická věrohodnost a hlavně co počítač v současných bitva nedokáže úplně nahradit - tisíce statistů ve famózní hodinové bitvě (údajně patnáct tisíc). K tomu si připočtěte brilantní výkony Roda Steigera a Christopher Plummera a máte snímek nejen o posledních Sto dnech vlády francouzského císaře, ale také o vzdáleném souboji dvou mužů a pokořeným nepřízní osudu pokořeným geniem.

Válečný film vyprávějící příběh devatenáctiletého Aljoši, který musí odjet bojovat na frontu. Jednoho dne však vykoná hrdinský čin a jako odměnu žádá, aby směl navštívit na vesnici svou matku a opravit střechu u jejich domu, o které mu matka psala v dopise. Je mu to dovoleno a Aljoša se nadšeně vydává na cestu ...

Romantická komedie z prostředí statistického úřadu. Nenápadný pracovník Novoselcev se pod záminkou služebního postupu, pustí do románku se svojí šéfkou - Kaluginovou. Té je zpočátku jeho nešikovné dvoření na obtíž, ale časem mu sama začne dávat přízeň najevo. Oba osamělí jedinci, se navzdory všemu do sebe zamilují... (5150)

Důstojník Sotnikov a vojín Rybak se uprostřed kruté zimy v nacisty okupovaném Bělorusku vydávají na strastiplnou cestu za zásobami pro své soudruhy partyzány. Jejich cílem je malá vesnička, kterou však už předtím dobyli fašisté. Oba bojovníci padnou do zajetí a kromě nemilosrdného mučení musejí podstoupit také boj s vlastní morálkou a přesvědčením. A pohled do vlastního nitra se nakonec ukazuje mnohem bolestivější, než rány nepřítele.

Velkolepý příběh o boji Rusů proti armádě Napoleona, ale i komorní drama dvou lidí, kterým doba nepřeje, aby mohli prožít svou lásku tak, jak chtějí.

Jeden z nejpopulárnějších ruských filmů, který s jistým komediálním nadhledem vypráví o událostech na konci dvacátých let ve střední Asii. Rudoarmějec Suchov se vrací přes turkestánskou poušť na Rus. Ještě než dorazí ke své milé Kateřině, musí čelit nájezdům Basmačů, kteří terorizují pokojné obyvatelstvo.

Ostap Bender a s ním další, hledají jedno z dvanácti křesel, do něhož jeho někdejší majitelka ukryla briliantový poklad. Hledání je dobrodružné a místy zmatené. Pravý kus nábytku jim stále uniká a stále více se zdá, že vždy, když už jsou pokladu ukrytému v křesle blízko, tak se vše zamotá a nemají nic. Jedna komediální situace střídá druhou. Na konci pouti se jistý Vrabčinský, jeden z hledačů křesla, pokusí jednoho společníka odstranit. Jak to dopadne s tím odstraňováním, je až v dalším díle, pojmenovaném autory Zlaté tele. V posledním křesle dvanáctém křesle, které stálo v klubu železničářů, žádné brilianty nejsou. Nakonec vyjde najevo, že právě za ně byl klub postaven.

Na historku scenáristy Reza Gabriadzeho o vesnickém pilotovi, který lítal vrtulníkem z těžko dostupných osad hornaté části Gruzie do města a který si svůj dopravní prostředek přivazoval na noc ke stromu, si vzpomněl Danělija, když přepracovával výrazně melodramatický scénář Viktorie Tokarevové. V jeho komedii Muž jak se patří denně přepravuje z vysokohorské vesnice Omalo do města Telavi pětatřicetiletý Valiko lidi, balíky, zvířata. Pro své letecké schopnosti je přezdíván Sokol, v gruzínštině „Mimino“, jak zní i původní název filmu.

Na kliniku je přivezena umírající stařenka, která stihne své vnučce sdělit, že před Velkou říjnovou socialistickou revolucí zakopala v Leningradě (dnes St. Petěrburg) poklad. A tak se stane, že všichni, kteří byli v nemocnici v její blízkosti, se náhle ocitají ve stejném letadle směřujícím do hlavního města SSSR (tehdejší Sovětský svaz): primář nemocnice, dva saniťáci, manžel ženy, která čekala na klinice na porod, muž léčící si zlomenou nohu a samozřejmě vnučka stařenky. Snaha získat poklad je velká, ale jen vnučka zná druhou část indicie, která ji v hledání hodně pomůže. Netradiční koprodukční spolupráce vyústila v komedii, která si nehraje na přílišnou realitu, ale dokáže strhnout spádem a svižně ubíhající dějovou linkou.

Legendární ruská pohádka o pracovité Nastěnce, statečném, ale samolibém Ivanovi a lásce, která si poradí se zlou macechou stejně jako s mrazivým kouzlem berly mrazilky. Bylo nebylo, žil kdysi stařeček, který měl hodnou a pracovitou dceru Nastěnku, jenže si vzal zlou ženu, která je oba týrala stejně jako její rozmazlená dcera Marfuša. A protože Marfuša příliš krásy nepobrala, o to víc macecha nenáviděla půvabnou Nastěnku, a přemýšlela jak se jí zbavit, až ji nakonec jedné kruté zimy do lesa vyhnala a doufala, že tam zmrzne nebo ji vlci sežerou. V lese naštěstí pečoval o zasněžené stromy kouzelný Mrazík, strážce zimního lesa, car metelice a bouře. A ten, protože byl spravedlivý, pomohl Nastěnce a postaral se o ni. A ve stejný čas, ovšem na jiném místě zas, vydal se do světa pohledný silák Ivan. Loupežníky přemohl, s ježibabou si poradil, ale dědečka Hříbečka urazil, takže se stal medvědem a musel konati dobré skutky, aby znovu získal zpět svou lidskou tvář.

Legendární film, který v 80. letech minulého století předznamenal zlom epochy v Sovětském svazu i v celém Východním bloku. Vysoce stylizované podobenství o krutém městském starostovi Varlamovi, jenž ani po smrti nenašel klid v hrobě. Vyvrcholení Abuladzeho trilogie o věčném boji dobra a zla.

Afoňa je prostý člověk, který si zvolil život svobodného mládence. Pracuje jako instalatér, vlastní jen garsonku a většinu času tráví s kamarády v putyce. V podniku kvůli němu často svolávají schůze, na nichž se jej pokoušejí přimět k spořádanému životu. Většinou však na nich jde pouze o formální napomenutí, Afoňův bezcílný způsob života ve skutečnosti nikomu nepřekáží, ba dokonce se zdá, jako by jeho netečnost měla vyšší, snad filozofický smysl. Režisér Grigorij Danělija nad svým hrdinou nemoralizuje. S nadhledem se usmívá, jako by vyčkával, až si sám Afoňa uvědomí prázdnotu vlastní existence. Z toho důvodu si při obsazení filmu vybral herce osvědčené jak v komediích, tak i v psychologicky náročných filmech. (FebioFest 2006 - oficiální text distributora)

Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v Karelijské pustině, je přidělena jednotka dobrovolníků, skládající se z mladých žen. Vaskov si není jistý, zda je má brát jako opravdové vojáky. Když se dozví, že v zázemí seskočili dva němečtí parašutisté, Vaskov okamžitě reaguje. Vybere si pět děvčat, se kterými se vydá Němce zajmout. Tato malá jednotka však brzy zjistí, že se nejedná o dva, nýbrž o šestnáct těžce vyzbrojených komandos...

Pozdní snímek Vittoria De Sicy je melodramatem, které upomíná na nesmyslnost a ničivou sílu války. Píše se čtyřiačtyřicátý rok. Ztřeštěná mladičká Neapolitánka Giovanna (Sophia Lorenová) si začne s vojákem Antoniem (Marcello Mastroianni), který má zakrátko vyplout do Afriky. Mladý pár zjistí, že na sňatek by Antonio dostal dvanáct dní dovolené, a bez otálení zamíří k oltáři. Dvanáct dní však novomanželům uteče jako voda a Antonio ve snaze ještě oddálit odjezd nafinguje duševní poruchu. Je odhalen a za trest poslán na ruskou frontu, kde beze stopy mizí...

Geologická výprava po dobu vyčerpávající tvrdé práce v nehostinných krajích tajgy, začíná pociťovat nedostatek potravin. Zásoby pomalu mizí a na geology začínají útočit první podzimní chladné dny. Nebude to trvat dlouho a přijde zima a ta je tady nemilosrdná. A oni, výzkumníci, již pozbývají naději, že by našli to, co se vydali hledat - diamanty. Najednou to přišlo! Konečně neočekávaný nález diamantů. Bezmezná radost. Ale ráno zachvátí tajgu oheň a ten odřízne geology od člunů s jídlem a veškerým vybavením. A tak tam zůstali čtyři obklopeni planoucí tajgou. Ale naši geologové musí zachránit nejen sebe, ale také důležité poznatky o nalezišti jeho lokalizaci a rozšíření výskytu diamantů. A tyto zprávy dovést do Velké země a v Moskvě je předat na příslušná místa ...Podaří se jim to? Autor: Asmodej

Hollywoodsky nepřikrášlený obraz Země po nukleární katastrofě nabízí slavné ruské sci-fi natočené nejbližším spolupracovníkem Andreje Tarkovského. Povrch planety je zcela neobyvatelný a zpustošený, v lépe či hůře vybavených krytech živoří zbytky populace, zatímco armádní vedení stále vydává příkazy jednotkám v podzemních pevnostech a obrněných transportérech. Lidé umírají po tisících na následky ozáření a strádání a ti přeživší ztrácejí ve jménu přežití jakoukoli morálku. Hlavní hrdina, vědec Larsen, obětuje svou šanci na záchranu ve prospěch skupinky dětí, které lékař z hlavního krytu neuznal za hodné záchrany. Po smrti starého muže přebírá psaní jeho deníku nejstarší dítě a celá dětská skupina se vydává zničenou krajinou hledat nový život.

Na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova natočil Sergej Bondarčuk v roce 1959 svůj režisérský debut a zároveň se zhostil hlavní role. Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, jehož klidné živobytí naruší válka, která ho postupně připraví o vše. Přesto se dokáže zvednout a kráčet životem dál. Osud člověka byl natočen poměrně záhy po skončení druhé světové války, přitom však nesází na vlastenecký patos. Naopak, všímá si více toho, jakou spoušť napáchala válka v životech miliónů obyčejných lidí. Právě takové filmy (připomeňme například snímky Jestřábi táhnou či Ivanovo dětství) však mají schopnost zprostředkovat hrůzy války opravdověji než výpravné, oslavné epopeje. Oproti tónu Šolochovovy novely, která glorifikuje hrdinství prostého člověka, zdůrazňuje Bondarčuk expresionistickými filmovými postupy iracionalitu války a šílenou náhodnost přežití jednotlivce.

Na nádraží se lidé setkávají z různých důvodů. Někdo čeká na svůj vlak, jinému vlak ujede a musí čekat na další spoj. A v tomto mezičase zajiskří mezi mužem a ženou, kteří se zde potkají a je jim spolu dobře. Jí vlak ujel a musí čekat, ale moc jí to nevadí a on čeká na spoj, který jej odveze do trestního tábora, kde si má odpykat trest. (jarda53)

Ke scénáři Alexandra Volodina se Danělija dostal v době, kdy byl na Mosfilmu uměleckým vedoucím výrobní skupiny komediálních a hudebních filmů. Nabídl jej svým kolegům, a když se nesetkal s očekávaně vstřícnou reakcí, která byla vůči předloženému textu zcela adekvátní, rozhodl se pro vlastní realizaci. Vznikl tak film vystihující životní situaci nejednoho sovětského občana, a nejen jeho, jak nasvědčuje hlavní cena, která mu byla udělena na XXVII. MFF v San Sebastianu. Smutná komedie o čtyřicátníkovi, úspěšném překladateli a pedagogovi, jehož kariéru komplikuje vztah s milenkou a neschopnost někomu něco odmítnout, je pod Danělijovým vedením opět hereckým koncertem s minimálními ohlasy politických reálií. Podstatnou roli v něm hraje místo natáčení – tehdejší Leningrad s mosty, které se v nočních hodinách zvedají, aby mohly městem na Něvě proplout vysoké lodě. (NFA)

Mladý montér z daleké tajgy se cestou k rodině zahynuvšího přítele na den zastaví v Moskvě. Hodlá navštívit redaktora časopisu, kde mu otiskli povídku. Ani netuší, kolik tu získá přátel, včetně dívky, kterou by si rád odvezl na Sibiř. Film vystihuje optimistickou atmosféru chruščovovského „tání". Autor/Zdroj: /Febiofest

Dvoudílný historický film Potopa natočil režisér Jerzy Hoffman podle stejnojmenného románu klasika polské literatury Henryka Sienkiewicze. Jeho děj se odehrává v 17. století, kdy do Polska vnikli Švédové pod vedením krále Karla Gustava a kdy zrada některých velmožů, jako Radziwillů umožnila, aby zaplavila celé kraje jako potopa. Sienkiewiczův román má komplikovanou konstrukci s rozsáhlým epickým dějem s mnoha vedlejšími motivy.

Režisér Sergej Solovjov se po řadě komorně laděných filmů, zkoumajících mravní stav nitra mladých lidí, rozhodl záměrně natočit „komerční" dílo, jež by zaplnilo kina. Název Assa je odvozen od údajného Noemova výkřiku po skončení potopy. Jádrem děje je milostný trojúhelník: autentický „král podsvětí“ Krymov (ztělesněný režisérem Stanislavem Govoruchinem), jeho mladičká milenka Alika a zpěvák Bananan (rocker Sergej Bugajev zvaný Afrika). Tragicky končící příběh je začleněn do koláže, do spleti žánrových stereotypů v melodramatickém opracování. Tato směsice je úmyslně realizována v manýristické poloze, mistry až na hranici romantického kýče; má vyjádřit jak dekadenci odcházející epochy, tak chaos, z něhož se nutně musí zrodit něco nového. Obsahově i stylově je snímek labyrintem, v němž se musí každý divák zorientovat podle sebe. (Autor/Zdroj: /Filmový přehled - zkráceno)

V Domě kultury připravuje mládež program novoročního karnevalu. Lena Krylovová, nadaná zpěvačka a tanečnice, je hlavním organisátorem. Miluje ji nesmělý Gríša Kolcov, elektrikář Domu Kultury, který nemá odvahu s Lenou promluvit. Do Domu kultury přichází zástupce ředitele Ogurcov, kterému absolutně chybi smysl pro humor. Jeho zásahy do připravovaného programu jsou naprosto nesmyslné a tak mladým lidem nezbývá nic jiného, než Ogurcova podvést. Souhlasí s ním ve všech záležitostech, ale neřídí se podle jeho pokynů a připravují dál program podle vlastního uvážení. Pořad večera se vydařil, mladí lidé zvítězili se svými správnými a zdravými názory a Ogurcov je znemožněn a zesměšněn. I Griša našel odvahu a nový rok vítají společné s Lenou.(oficiální text distributora)

Krutá královna střípkem ledu začarovala chlapce Kaja a unesla ho do světa bez lásky. Osvobodit ho může jen holčička Gerda svou láskou k němu. Gerda ve snaze pomoci nejbližšímu člověku je ochotna podstoupit vše, nevěda, co ji čeká.

Silně emotivní příběh kombinuje prvky science fiction, romantiky a napínavého dramatu. Pro svou žánrovou výjimečnost a originalitu příběhu se tento film stal jedním z nejpůsobivějších děl ruské kinematografie. Pozoruhodný svět ruského spisovatele Alexandra Běljajeva ožil na stříbrných plátnech v roce 1962. Legendární dílo popisuje osudy mladíka Ichtiandra, kterého nadšený vědec zachránil před smrtí tím, že mu implantoval žábry žraloka. A zároveň přišel s přelomovou představou, že by lidé, sužování věčnými sváry a válkami, mohli žít pod mořskou hladinou. Sotva dospělý chlapec slouží jako první experiment vědcovy vize. Co se ale stane ve chvíli, kdy člověk obojživelník potká dívku svých snů?

Slavná bláznivá komedie se hned po uvedení v kinech v roce 1961 stala kultovním sovětským filmem, který dodnes neztratil nic na své originalitě a zábavnosti. Posádka sovětské lodi převáží z rovníkových tropů do Oděsy neobvyklý a velmi drahý náklad – párek lvů a deset tygrů. Všechno ve statném provedení. Jako krotitel je povolán jistý Šulejkin, ze kterého se ale po chvíli vyklube obyčejný obchodník. Vzácný náklad by se i přesto podařilo dopravit bez větších problémů do cíle, kdyby na palubě nebyl jeden nezvaný host – škodolibá opice, která vypustí šelmy z klecí. A na palubě se začnou dít věci, o kterých se posádce nezdálo ani v těch nejčernějších snech. Pruhovaná plavba začíná!

Svůj debut natočil Alexej German podle povídky Operace Šťastný nový rok (Operacija S novym godom, 1971), do kin se však dostal s patnáctiletým zpožděním pod názvem Prověrka osudem, a to kvůli údajně svérázně podanému tématu viny a trestu ve složitých podmínkách partyzánské války. Na vztahu k provinilému zajatci, který se ale mezi partyzány ocitl ze své vůle, jsou postaveny odlišné životní principy dvou zkušených válečníků: Lokotkovova otevřenost a chápavost pro lidská selhání a Petuškova nedůvěra a vybičovaný smysl pro povinnost. Film i dnes upoutá jak ne…

Eastern zasazený do tragického období politických přehmatů a dogmatických hesel. Roku 1953 se po Stalinově smrti následkem Berijovi amnestie dostali na slobodu kriminální živly. V odlehlé severské osadě se dva političtí vyhnanci postaví proti šestičlenné bandě hrdlořezů, která ohrožuje obyvatelstvo. Hlavní hrdina, bývalý rozvědčík, kterého vyhnanství přivedlo do stavu hluboké melancholie a rezignace, se v konfrontacii se zločinnou bandou zbavuje tíživého břemena ponížení a křivdy, nachází stracenou ľidskou důstojnost, smysl pro solidaritu a ochotu obětovat se pro jiné.

Roku 1928 ztroskotala vzducholoď Italia na ledové kře. Přeživší členy posádky by čekala jistá smrt, kdyby se z velitelské gondoly nepodařilo zachránit vysílačku, kterou si přivolali pomoc. Poté musí mnoho dní čekat na záchranu v červeném stanu, obklopeném ledovou tundrou, než se objeví ledoborec Krasin. V hlavních rolích tohoto nákladného velkofilmu se objevili Peter Firth (velitel výpravy Umberto Nobile), Claudia Cardinale a Sean Connery jako Roald Amundsen.