Nejlepší filmy

Tři „vysloužilí“ punkeři s povadlými číry a jejich korpulentní parťačka tráví čas popíjením piva a klábosením, nesmlouvavě odsuzujícím západní civilizaci. Jelikož tvrdí, že svoboda je pro ně nejvyšším imperativem, rozhodnou se unést ze zoo dospívající gorilu Kisoro, „aby mohla svobodně menstruovat“. Po „záchranné akci“ ji však začnou prostituovat v zoofilním pornu na internetu...

Přímočarý bankovní ředitel se chystá oženit se svou životní láskou. Když jeho banku během svatebního týdne přepadnou nechvalně proslulí bandité duchů, domnívá se, že jeho budoucí tchán a tchyně, kteří právě přijeli do města, jsou nechvalně proslulí Out-Laws.

Odlehlá chata se stane dějištěm napínavého dramatu: dvojice kriminálníků, kteří přepadli vůz převážející peníze na výplaty, vnikne do víkendového obydlí. Tamní obyvatele zajmou a drží je jako rukojmí, kteří je mají chránit před dotírajícím policejním obklíčením. Režiséru Dušanu Trančíkovi však více než o napínavý kriminální příběh s dvojnásobnou vraždou jde o portrét společenských neduhů, zvláště bezohlednosti a maloměšťáctví.

Při pokusu o vloupání Ferdyš Pištora zachrání před uhořením dvě děti a tento čin způsobí, že se stane „poctivým člověkem“. Zamiluje se do sestry Armády spásy, ale než se bude slavit svatba, dojde ještě k několika nečekaným odhalením…

Pohádka o tom, jak statečný mládenec vysvobodil princeznu z pekla i z její rozmarné povahy.

Michal Galabru v roli policejního komisaře, který řeší komplikovaný případ opakovaných vražd. Vypadá to, že za vším se skrývá něžná kráska.

Inscenace Jindřicha IV. se stala událostí sezóny, recenzenti nešetřili chválou zejména u představitele titulní role Miloše Kopeckého. Hlavní ženskou roli ztvárnila Jiřina Jirásková a právě ona pomohla Kopeckému postavu Jindřicha IV. pochopit a uchopit. V kariéře téměř pětačtyřicetiletého Miloše Kopeckého představovala premiéra Jindřicha IV. významný zlom. Od příchodu do Divadla na Vinohradech v roce 1965 si až v této hře zahrál poprvé titulní roli. Avšak nejen proto k ní přistupoval s velkým respektem.

Redaktor blíže neurčeného listu s pobavením zajímá o „kariéru“ jistého obchodníka s fajfkami. Tento postarší muž si přivydělává nezvyklým způsobem. Je s oblibou využíván křesťansko-sociální politickou stranou k předvolební agitaci, neboť umí zahrát na city Vídeňáků. Jednou je však jeho volební agitace přerušena – obchodník Rosenbaum jej obviní, že se neprávem zmocnil majetku jakéhosi šlechtice, který zemřel před dvěmi sty lety…

Paul Aubier s manželkou Angelou, její přísnou tetičkou Palmirou a strýčkem Teofilem jsou během obchodní cesty do Paříže na návštěvě u dávné Angeliny spolužačky Margueritty a jejího manžela Jiřího Dumenila, známého pařížského bonvivána. K Dumenilovým přichází i Teofilův synovec Henry, který se dvoří komorné Hortensii. Margueritta příliš nedůvěřuje věrnosti svého muže, a proto přesvědčí Angelu, aby své manžely společně vyzkoušely. Komorná Hortensie proto podle jejich pokynů napíše oběma pánům pozvání na rendez-vous s dámou v „růžovém kostýmku“ během plesu v Opeře, sama však pošle obdobné třetí psaníčko Henrymu a ve stejném růžovém dominu se rozhodne na ples vydat také. Jak tohle dopadne?

Hubatá Marijánka krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něho byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem líp než jako starý, opelichaný čert…

Film vypráví příběh podnikatele, který poté, co zkrachuje, odchází z města za svým otcem na vesnici. Otec je cvičitelem slepeckých psů, a právě u něj se setkává se štěnětem Almou. Studentka klavíru Marie přichází o zrak, pořizuje si psího pomocníka, a tak se setkává s Almou i ona. Pes pak propojí životy obou těchto lidí, kteří něco ztratili (zrak nebo podnikatelský úspěch) a záhy dostávají šanci něco jiného najít.